Učení Svrchovaného Královského Řádu Draka (8) - Dědictví Máří Magdalény aneb co stojí za odhalením "Da Vinciho kódu", část druhá

       V roce 1188 se "Řád Sion" přejmenovává na "Převorství Sion". Často však používalo přídomek "Ormus" o kterém jsem se zmínil v předchozí části našeho příběhu. Tento přídomek byl používán až do roku 1306. Jméno "Ormus" je ve skutečnosti akrostich či přesmyčka, která v sobě kombinuje poměrně velké množství dalších klíčových slov. Mnoho soukromých badatelů po celém světě se snaží přijít této jmenné ikoně na kloub. Samozřejmě i já věnuji tomuto problému dostatečnou pozornost. Ukazuje se, že základním etymologickým prvkem ze kterého je třeba v tomto případě vycházet je slovo "Ours", které ve francouzském jazyce v podstatě znamená to samé co "Ursus" v latině. Medvěd se stal později velmi silnou ikonografickou funkcí především za vlády Dagoberta II., ale všeobecně vůbec za vlády Merovingiánské dynastie králů. Do dnešních časů se tato ikona objevuje v erbu pokrevní příbuzenské linie Plantardovců.

       Je třeba ale zmínit, že ve francouzském jazyce se vyskytuje další frekvenčně velmi příbuzné slovo. Je to "Orme" - označení pro strom, který se jmenuje jilm.  Jak se dozvíme později je "jilm" další velmi důležitou veličinou v našem veskrze detektivním pátrání. Sehrál totiž ve francouzské historii poměrně klíčovou roli. Existuje také francouzské slovo "Or", což je pochopitelně název pro zlato. Ale to není zdaleka všechno. Budeme-li podrobně zkoumat termín "Ormus", zjistíme že přesně uprostřed v jádru slova se nachází písmeno "M". Soustředíme-li se na tvarovou morfickou rezonanci tohoto písmene zjistíme další záhadnou souvislost. Na první pohled je totiž patrná podoba s astrologickou ikonou pra Pannu !! Znamení Panny ve středověké ikonografii dává základ doslova archetypálním prohlášení "Naše Paní" (Notre Dame). Víme také jak extrémně silnou roli hraje v templářské enklávě a filozofii včetně gnostických nauk pochopitelně ženský princip, který byl vždy inaugurován osobním archetypem Marie Magdaleny.

       Pojďme se ale posunout zase o kousek dále. Rozčleníme - li původní výraz "Ormus" do dvou samostatných významových systémů bude situace vypadat následujícím způsobem:

1)    Máme zde kořen slova tvořen písmenem "M". Již jsme naznačil zajímavou archetypální spojitost s morfickým polem s astrologickou signaturou Panny která je šestým znamením Zodiaku. Zjišťujeme také, že existuje velmi mnoho slovních výrazů vázaných na ženskou energii, které začínají právě písmenem "M" jako např. Mama, Marie, Magdalena, Magdala, Miriam atd. Při pohledu na toto písmeno také zjišťujeme charakteristické rysy "klínu" což není opět nic jiného než významná ikona související se světovým paradigmatem ženského principu.

2)    Vyčleníme - li tedy písmeno "M" z původního slova zůstane nám okrajový skelet ve tvaru "ORUS". Ten v prastarých dobách vytvářel synonymický tvar pro jiný významný slovní prvek - "HORUS".

       V této chvíli máme rozpracovaný původní slovní tvar "ORMUS" na tři části:

a) Část první: "OR"

b) Část druhá: Astrologická signatura znamení Panny ("m")

c) Část třetí: "US"

       Co nám tedy v esenciální podobě předkládá slovní tvar "ORMUS"? Znamení Panny, jinými slovy kvalitu jež je v oné příznačné esenciální podobě astrologickou kvalitou Panny + "ORUS" čili "Horus" (mužský princip) symbolizován malým chlapcem v náruči dospělé ženy. Z hlediska ikonografického jde opět o chronicky rozšířený prvek prakticky po celém světě. Kvalitativní paradigma "Horuse" bylo např. prezentováno Crowleyem v průběhu ritu v rámci 5. stupně svěcení "O.T.O". Zjišťujeme také, že v samotném obřadním rituálu "Řádu Růžového Kříže" nacházíme výrazné spojení a spojení na matrici "Golden Dawn". Když jsem sdílel na toto téma informace s autory známého spisu "Svatá Krev a Svatý Grál" dozvěděl jsem se, že společnost "Ormus", která se později vyvinula v "Převorství Sion" dále mohla transformovat v Řád Růžového Kříže.

       Charles Nodier jenž byl velmistrem "Převorství Sion" v letech 1801 - 1884 tvrdil, že tento tajný řád předsedal globální síti tajných společenství. Podle tohoto muže se v této skupině ovšem nacházela jistá prominentní organizace, která předsedala všem ostatním.  Tato společnost se nazývá "Philadelphes". Na tomto místě je třeba poznamenat, že tato organizace disponuje svým původním a klíčovým názvem, který zůstává utajen doposud bez jakýchkoliv dostupných informací.

       V roce 1099 pokrevní potomstvo linie Merovingian na základě tajné dohody s tehdejším papežem Urbanem II. spouští "První křížovou výpravu". Na tomto místě bych rád uvedl jistou novou a velmi zásadní informaci. Všeobecně (a zcela správně) se má za to, že dynastická linie Merovingian byla vždy silně na kordy s Vatikánem. Je to pochopitelné, jelikož tento pokrevní oddenek vždy zastupoval tzv. "mužskou větev" Ježíšovi pokrevní příbuzenské linie. Kdežto pokrevní příbuzenské linie rodů "Avalon" vždy až do dnešních časů zastupuje tzv. "ženskou větev" Ježíšovi pokrevní příbuzenské linie resp. linie jeho manželky Marie Magdaleny. Hovoříme se zde o tzv. posvátném mystériu "Princezen z Avalonu". Je tedy nabíledni, že tyto rodové linie se vždy snažili o to, aby pravda byla prokázána, minimálně o tom, kdo by ve skutečnosti měl na papežské stolici ve skutečnosti sedět.

       Jenže mnohé z posledně objevených indicií nasvědčují tomu, že celá záležitost není zdaleka tak jasná jak by se na první pohled mohlo zdát. Světové badatelské konkláve se v současné době (právě pod břemenem jistých důkazů) přiklání k tvrzení, že alespoň po určitou dobu se podařilo na papežský stolec rodům Merovingian a Avalon protlačit svého zástupce. Jedním z nich by měl být právě výše uvedený papež Urban II. Pojďme se tedy na některé z těchto zajímavých indicií podívat bližším pohledem.

      V roce 1088 se Urban II. jako člen "Řádu Cluny" (reformovaní Benediktini) stává papežem. Urban pochází z rodiny "Eudes", která má úzké spojení na Franckého krále Eudes, který vládl v letech 888 - 898 n.l. Linie ovšem sahá v čase daleko do zadu k předešlým Franckých králů z rodu Kapetovců a především Kapetovské linie z oblasti Burgunska, kde hraje velmi silnou roli "Hugo I. Kapetovský jež se vzdal členství v "Řádu Cluny". Na tomto místě ovšem existuje velmi zajímavá jakoby shoda okolností. Hugo I. Burgunský a náš papež Urban II. jsou v podstatě oba dva synové Henryho Burgunského, který si svého času vzal za manželku Sibyllu Barcelonskou. Samotný Henry byl synem Roberta I. Burgunského, který byl zase synem Huga Kapetovce. Barcelona byla tedy domovem matky Urbana II. a Huga I. Kapetovce a tato část územi byla velmi provázána na tzv. Septimánii kde působil kolem roku 1012 vévoda Eudes Aquitánský. Pro každého čtenáře alespoň v základech zběhlého v problematice je zřejmé, že Aquitánie a Septimánie hraje extrémně důležitou roli v našem pojetí esoterní historie.

       Pro ostatní čtenáře pár nutných, ale zajímavých informací určených k lepší orientaci. Septimánie neboli Languedoc bylo území lde v době svého vyhnanství působila především Marie Magdalena a také ježíš před tím než odešel do asijské oblasti (Indie atd.). Jmenované území bylo především oblastí kde žila velmi početná národnostní menšina katarských heretiků před tím než místo ovládl karolínský král Pepin. Lze konstatovat, že ve velké míře uvnitř jmenovaného národa vzkvétalo sémě pokrevní linie Davidovy. Místní vládci tak vytvořili předvoj pozdějších Merovingiánských vládců. Z tohoto období je asi nejznámější osobností Guillem de Gellone, princ Oranžský. Zde bych chtěl upozornit na další důležitou skutečnost. Týká se Marie Magdaleny. V podstatě jde o velmi důležitý detail.  Magdalena nemá až tak moc společného s druhým jménem nebo dokonce s něčím na způsob příjmení. Jde o památný odkaz týkající se místa kde byla Marie Magdalena vysvěcena a tímto místem je centrum Magdala. Magdala se nacházela zhruba 6 kilometrů od města Tiberius, které založil Herodes Antipas jenž byl Edomit, potomek Esaua z rodu Benjamin. S tímto rodem je také spojena známá postava známá jako Absolom, který zemřel tím způsobem, že jeho dlouhé vlasy se zachytily ve větvích stromů během lovu. A v tomto okamžiku je třeba upozornit na to, že Merovingiánští králové tvořící první dynastie francouzských králů velmi silně udržovali tradici dlouhých vlasů. Proč asi?

       Další pro nás velmi důležitou skutečností je fakt, že podrobnosti historii království Septimánie byly důkladně vymazány důkladně vymazány, snad ze všech historických spisů. Víme ale, že se zde vlní oddenky pokrevně příbuzenských rodů vévodů Aquitánie, vévodů Lorrainy, vévodů de Guise, rodiny z Barcelony, rodiny z Toulouse a Auvergne či Razes. A je to právě vévoda z Aquitánie, který zakládá "Řád Cluny".  Toto zjištění je nesmírně důležité jelikož právě jeho potomek - budoucí papež Urban II. iniciuje první křížovou výpravu, který nakonec vyústila v korunovaci přímého potomka Guilla de Gellone, jenž se jmenoval Godfroi de Bouilon vévoda z Lorrain. O jakou korunovaci šlo? Godfroi de Bouilon byl jmenován králem Jeruzalémským!!! Ještě pár informací k Septimánii pro lepší orientaci na mapě. Tak se totiž jmenovalo ve 2. stol. n.l. území, které zahrnovalo od Languedoc, jižní oblasti Francie k Poitou a Anjou. Septimánie se později přejmenovala na přímo na Languedoc.