Kosmická Mise Mayů (10) - Pyramida Cholula, část druhá

        Cholula znamená "město těch, kteří odešli". Kdo mají být ti "oni". Ale kam odešli? Toto místo bylo pojmenováno indiány, kteří žili na tomto místě ve chvíli když španělští "conquistadores" přišli. Hernanu Cortezovi bylo 33 let, když v roce 1519 opustil Kubu se 400 vojáky, děly a kavalérií aby dobyl říši Aztéků. Přistál u východního pobřeží nedaleko místo kde se dnes nachází Veracruz. Odtud vyrazil na západ a dobýval jedno město za druhým až své Pyrrhovo vítězství korunoval pádem tehdejšího hlavního města říše - Tenochtitlanu a zabitím hlavního aztéckého vůdce Monteczumy. Město Cholulu Cortez popisuje následujícím způsobem: "rozlehlé město s 20 000 domy a populací 100 000 obyvatel. Je také náboženským centrem, které má přes 360 chrámů. Město má vlastní vládu a není nikomu zavázáno. Země je úrodná a zavlažována. Jde o nejkrásnější město, které jsem spatřil mimo Španělské Království".

       Má premiéra v decentním hotelu v centru města nebyla nijak mírová. Pomalu jsem si připadal jak ten Cortéz. Hned za dveřmi se na mne s ohromným křikem vrhli různí potulní prodavači různých cetek a vzájemně se mezi sebou odstrkující mi nabízeli neuvěřitelné množství různých maličkostí. Dalo mi skutečně velkou práci než jsem se jich zbavil a doslova se propasíroval k recepci. Teprve když jsem se zaregistroval a s pevně držícím klíčem odkráčel k výtahu jsem si připadal jistější. Ubytování je základem mé pozdější mise zde.

       Na jedné straně nedaleko města Cholula se nachází dvě gigantické sopky - Popocatepetl (17833 stop) a Iztaccihuatl (17388 stop). Na obou sopkách, které jsou považované za "posvátné hory"  lze nalézt starověké ruiny chrámů. Jména sopek pochází z aztéckého jazyka - poslední civilizace v Mexiku před příchodem Španělů. V tzv. Nahuatl jazyce slovo "Popocatepetl" znamená "hora, která hoří", a slovo "Iztaccihuatl" pak "spící bílá krása". Aztécký národ měl mnoho úžasných mytologických příběhů. Jeden z nich hovoří o velkém udatném bojovníkovi a dceři krále. Bojovník požádal před králem o její ruku a manželský vztah. Král na tuto žádost přistoupil, ale za předpokladu, že bojovník dokáže si podmanit sousední kmen.

        Bojovník se tedy vydal plnit svou úlohu, ale mise se poněkud zdržela. Mezitím se rozhlásila zpráva o tom, že byl v boji zabit. Královská dcera se tak dlouho soužila, až ze žalu zemřela. Když se bojovník vrátil ze své úspěšné mise a zjistil co se stalo, odnesl její tělo na vrcholek blízké hory kde jí navždy pohřbil. (Na západní straně hory může být viděn skutečně tvar spící ženy). Bojovník se pak s hořící loučí vyšplhal na druhou horu (Popocatepetl), tak aby mohl věčně svítit a dohlížet na svou ztracenou lásku. Ona mýtická hořící a nikdy neuhasínající louč dodnes vydává kouř, který se z vrcholu této hory line dodnes.

        Archeologický výzkum ukazuje, že zhruba v období 1700 př.n.l. se dvě místní menší města spojila v jedno velké. V souvislosti s touto skutečností můžeme konstatovat, že Cholula je sídliště, které je nepřetržitě osídlováno již po dobu cca. 3700 let. Víme také, že práce na místní velké pyramidě započala v době zhruba 100 let př.n.l., když se toto sídliště stalo důležitým regionálním centrem.

        Existuje předpoklad, že Cholula byla ve své okázalosti a bohatství odrazem starověkého Teotihuacanu, kolosální stavby, která se rozvíjela zhruba ve stejném období 100 př.n.l. až do 9. stol. n.l. A tak jak byl Teotihuacan i Cholula po několika stoletích opuštěn, byly tato místa postupně zabírána indiány přicházejícími ze severu (Olmékové, Toltékové a Aztékové) aby byly nakonec dobity Španěly.

        Poté co jsem se ubytoval vypravil jsem se na noční procházku ve směru k pyramidě Tepenaga. Jak jsem šel ztichlou krajinou a zaobíral jsem se svými vlastními myšlenkami, ocitl jsem se těsně pod kopcem, který byl pokrytý lesním porostem. Zastavil jsem se a zaváhal jsem. Směrem vpravo vedla dobře osvětlená cesta, která vedla směrem nahoru na kopec. Cesta jež vedla vlevo vedle mne byla neosvětlená a vypadala celkově tak nějak tajuplněji. Co myslíte, kterou jsem se nakonec vydal? Samozřejmě, tou nalevo. A asi jsem se rozhodl správně, příšeří působilo velmi blahodárně na mou mysl a tak jsem se opět ponořil do přicházejících myšlenek.

        Zhruba před sto lety na tomto místě byla započata práce výstavby psychiatrické nemocnice. Během prováděných výkopů však byly odhalené pozůstatky mnohem starších kamenných budov. Teprve až o 20 let později byla započata první fáze výkopů (v letech 1931 - 1956). Byly vykopány dva tunely (jeden v severojižním směru a druhý ve východo - západním směru). Každý byl dlouhý asi pět kilometrů. Pomocí těchto tunelů se měl zjistit plošný rozsah prehistorických architektonických základů. Archeolog Ignacio Marquina vycházel ze svých zkušeností, které nabyl během vykopávek v prostředí archeologického naleziště Teotihuacan. Závěry byly šokující - odhalil největší stavební strukturu, která kdy byla na mexické půdě objevena. Mimo jiné objevil existenci pyramidy se stranami téměř 500 yardů a výšce přes 70 yardů. Tento útvar je větší jak Cheopsova pyramida v Egyptě a pyramida Slunce v Teotihuacan.

        Tunely, o kterých jsem hovořil a které dnes vedou přes pyramidu jsou osvětlené a v podstatě nebyly po celou dobu šedesáti let nezměněné. Pochopitelně jsem si nemohl nechat ujít do těchto tunelů vstoupit. Což jsem také hned na druhý den učinil. Pětikilometrová cesta v podzemní byla pro mne nezapomenutelným zážitkem.

        Druhá fáze výzkumu probíhala v letech (1965 - 1972) a byla zaměřena na analýzu artefaktů, které byly nalezeny. Tak se postupně ukázalo, že tato pyramida byla navštívena různými kulturami a pochopitelně byla v centru všech událostí. Nicméně pyramida nebyla nikdy kompletně vykopána. Na světlo světa se dostala pouze velmi malá část neuvěřitelného pokladu. Důvod? Velmi špatná stabilita podloží. Další aktivity by totiž hrozily zřícením celého toho nádherného komplexu.

- pokračování -