Atlantida kontra MU (3)

Medvěd Bílý

Medvěd Bílý

autor

15.09.2009 Exkluzivně

Ke konci „Třetího Světa“ se stala nejvyšším vůdcem Atlantidy žena. V našem jazyce se nazývala „Kickmongwuity“. Byla nejvyšší kněžkou a královnou. Byla velmi silná a krásná. Během své vlády dostala od mnohých důležitých osobností velké množství šperků. Měla jich tolik, že byla často nazývána „Tyrkysovou ženou“. Mezi těmito osobnostmi byli i učenci. Spíše řečeno „diskutabilní učenci“. Jelikož vzdělaný člověk nemusí být vždy dobrým člověkem.

Atlantida začala postupně rozšiřovat svůj vliv a podmanila si národy v mnoha zemích směrem na východ v oblasti dnešní Evropy a Afriky. Atlantida nebyla nijak velkou zemí, ale měla obrovský vliv. Můžete to přirovnat k dnešní Anglii. Také to není nijak velká země, ale má obrovský vliv po celé planetě.

Atlanťané byli známí tím, že zkoumali tajemství Stvořitele a to ta tajemství, o kterých neměli vědět. Po stránce evoluční zralosti ještě nedosáhli takové úrovně, aby mohli tvůrčím způsobem pro dobro své, ale i jiných národů použít získané znalosti. Mnoho lidí při mnoha různých pokusech a experimentech tohoto typu zemřelo. Studovali také i jiné planety a snažili se expandovat na tyto tělesa. Vesměs ale šlo o mrtvé planety, kde žít nemohli.

Nakonec tedy obrátili svou pozornost proti Kasskaře. Věděli, že morálně a duchovně byl národ Kasskary mnohem silnější a tak velkou roli hrála také závist. Proto také dala královna Atlantidy našemu národu ultimátum, které pokud by bylo přijato, způsobilo by jasnou ztrátu naší národní suverenity. Pohrozila také, že jinak bude náš kontinent zničen z oběžné dráhy kosmickými plavidly Atlantidy. Náš národ se ale odmítl vzdát. Nakonec se uskutečnilo setkání všech významných lidí té doby.

Jak jsem již řekl, byli mezi námi lidé, kteří nesmírně toužili dostat se k moci. Jejich vnitřní duchovní přesvědčení velmi rychle sláblo. Stejně tak sebeúcta a úcta k druhým lidem. Byli jsme v situaci, která byla velmi podobná té, kterou zažívá dnes. V průběhu času vliv této ženy – královny vedl k rozdělení našeho národa. Bylo stále více a více těch, kteří byli přesvědčeni o tom, že když se přikloníme na stranu Atlantidy a přijmeme jejich požadavky, budeme mnohem silnější.

Protivníci začali vyhrávat. Studovali i nadále mnohá z tajemství Stvořitele, ale byli stále tací, kteří se těchto aktivit nechtěli účastnit. Chtěli jsme zůstat mírumilovnými lidmi v přirozeném nijak uměle ovlivněném vývoji. A tak mezi jednotlivými komunitami naší společnosti narůstaly rozpory. Komunity se vzájemně mnohokrát setkaly a snažili se vzniklou situaci řešit. Ovšem skupina těch s vědeckými poznatky byla mnohem silnější a postupně přešla k útoku. Přitom v hojné míře využívali svých vynálezů.

Všechny tyto informace jsem se dozvěděl od své babičky a také od člověka našeho rodu, který je v podstatě posledním, jenž zná celou historii našeho národa. Včera během setkání našich mudrců bylo konstatováno, že v mnoha ohledech se dostáváme v současné době do analogické situace. Tedy do bodu, ze kterého není návratu. V tehdejších pravěkých dobách měli naši lidé znalosti srovnatelné s těmi Atlantskými, ale byly využívány pouze pro dobré a užitečné věci. Také jsme velmi dbali na to, abychom svým konáním a jednáním nepřekračovali meze určené našim aktuálním evolučním rámcem.

Tenkrát jsme se bránili v domnění, že to je jediná cesta jak přežít. Neuvědomovali jsme si, že tím přispíváme jen a pouze ke konfrontaci, kterou jsme tak nevědomky posilovali. Neuvědomovali jsme si, že tím ve skutečnosti nijak nepřispíváme našemu přežití. Jisté analogické příklady lze vidět i v současné době. Vláda Spojených Států nám poskytla rezervaci. Museli jsme se přizpůsobit, ale mohli jsme také bojovat. Ale mělo by to nějaký smysl? Zlepšili bychom si nějak své vyhlídky? Pak přišla od vlády další a další nařízení. My víme, že to co přichází z tohoto směru, není vůči Stvořiteli fér. V současné době, ale také víme, že i přes to všechno to nebudeme my, kteří budou zničeni. Nyní jsme ve větším souladu s jistou starobylou moudrostí, která říká, že ten nejsilnější štít „ochrany“ spočívá v naší mysli. Podívejte se na Spojené Státy jako celek a pak se podívejte na náš skromně žijící kmen. Kdo má potíže?

Bez jakékoliv zlé myšlenky je náš lid přesvědčen o tom, že přežije existenci impéria Spojených Států. Pojďme se ale vrátit do prehistorie našeho „třetího světa“. V jedné chvíli se na naše města snesly bomby. V tu dobu jsme ovšem byli schopni prostřednictvím naší mysli vytvořit štít, který jakoby zahalil jeden region na kterém se mnozí z nás shromáždili.

Přesto obrovské množství našich měst bylo zničeno a mnoho lidí zahynulo. V jedné chvíli se však stalo něco nepochopitelného. Nevíme, kdo zasáhl, či jaká síla byla uvedena do aktivity. Jednoho dne uprostřed tohoto konfliktu se však celá Atlantida začala poměrně rychle potápět. Souběžně s ní se však začala potápět i naše Kasskara. Ta se ale propadala do oceánu poměrně pomaleji. Bylo to neuvěřitelné apokalyptické divadlo. Je možné, že během tohoto konfliktu se spustily nějaké pro nás tenkrát neznámé planetární procesy, které v souladu s vyšší vůlí potopily oba dva kontinenty.

Víme také, že tyto síly byly součástí gigantického reinkarnačního modelu. Takže ohromné množství těch, kteří jak ze strany Atlantidy, tak ze strany Kasskary způsobili onen fatální válečný konflikt, se v jiných časech opakovaně zrodili v prostředí této planety, aby znovu a znovu z různých, ale vždy klíčových pozic ovlivnili běh globálních událostí. Tato skutečnost je jedním z několika velkých tajemství, se kterými se lidé seznámí v přesně stanovený čas.

Je zvláštní, že již od existence „prvního světa“ se lidstvo zformovalo do dvou velkých skupin. Na ty, kteří jsou poslušní zákonů Stvořitele a na ty, kteří svým jednáním jsou proti Němu. I toto je velké tajemství, které teprve čeká na své odhalení. Nyní bych rád pověděl, co se stalo v dobách po pádu Atlantidy a Kasskary v rámci „čtvrtého světa“ a jakou roli v tomto velkém příběhu hrají Kachinas.



Kachinas

Ve „třetím světě“ (ale vlastně již od „prvního světa“) jsme byli ve spojení s Kachinas. Pojem „Kashin“ znamená „Zasvěcený“. Naší předkové v prehistorických časech je nazývali „Kyápchina“, ale i náš jazyk v průběhu času vyvíjel, takže nyní je nazýváme Kachinas. Pojem „Kyápchina“ se také vztahuje pouze na jednu osobu. Takže kdyby někdo chtěl hovořit o Kachinas v množném čísle, pak by měl použít termín „Kyákyapichina“. Tento pojem je úzce spojen s termínem „Chinakane“, což znamená „duchovní růst“. Z toho vyplývá, že po celou dobu spojujeme bytosti Kachinas s faktorem duchovního růstu.

Kachinas mohou být viditelní, ale někdy přichází i v neviditelné podobě. Pocházejí z Vesmíru. Nejsou z naší Sluneční soustavy, ale z velmi vzdáleného hvězdného světa. Jsme přesvědčeni o tom, že vaší astronauti se s nimi ve velmi blízké době setkají. V řeči našeho národa Hopi se jejich domov, jejich planeta nazývá „Tóónátakha“, což znamená „blízko sebe“. Nikoliv ovšem ve smyslu fyzickém, ale ve smyslu duchovním. Protože všichni lidé mají k sobě velmi blízko, ať se jejich domov nachází kdekoliv v galaxii. V širším slova smyslu pak „Tóónátakha“ znamená „spojený svazek dvanácti planet“. Vaši lidé by to s největší pravděpodobností nazvali „Konfederací dvanácti planet“.

Kachinas jsou velmi zvláštní bytosti. Dokážou vesmírem cestovat rychlostí myšlenky. Víme o tom, že jejich lodě využívají nám neznámých magnetických sil celé galaxie.

-pokračování-

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly