PYRAMIDY - MARS - SIRIUS: ZÁHADNÁ SFINGA A PYRAMIDY NA MARSU

Sírius A - Slunce - Země - Měsíc

       První slabika je PY (Pí) - to je Kosmos, v menší míře můžeme říci, že je to souhvězdí Velkého Psa s hlavní hvězdou Sírius A, kterému se klaněli staří Egypťané a ztělesňovala jej bohyně ISIDA.

       Druhá slabika RA - to je Bůh Slunce starých Egypťanů. Slunce také vchází do kosmického kvarteta Sírius A - Slunce - Země - Měsíc a mimo to také vchází do souhvězdí Velkého Psa.

       Třetí slabika MI - to je Mistr, arabsky pak Egypt, který ztvárňuje naši planetu.

       Čtvrtá slabika DA - u Etrusků slovo DA znamená převrácené či obrácené a pak to tedy je AD. U starých Egypťanů pak AD znamenalo na odvrácené či neviditelné straně Měsíce. Měsíc u těchto starých Egypťanů pak představoval Bůh THOVT. Egypťané považovali Měsíc za mrtvé těleso a také německy tot znamená "mrtvý". To znamená, že tento čtvrtý stupeň - slabika je spojen nebo podmíněn s pochopením umírání - smrti, nebo-li s Měsícem.

       U starobylých názvů Síria byl rozšířen název PES. Ve všech teritoriích Euroasie je mytologický komplex vázán jednoznačně se souhvězdím Velké Medvědice - vozem a hvězdou - Psem vedle ní a je nebezpečným pro vesmírné stavby. Jak je vidět, tak v mýtech o Nebeském Psu leží jakási událost spojená s historií systému Síria. Je možné, že náš systém z pohledu Atlanťanů v té době byl ohrožen ze systému Síria? Nebo samotná civilizace Atlanťanů, která budovala pyramidy na svém kontinentu i na Marsu se stýkala s civilizací Síria a obdržela obrovské znalosti právě od této civilizace.

Záhadná sfinga a pyramidy na Marsu

       V roce 1976 letí americký Viking nedaleko Marsu a vyfotografoval na jeho povrchu obrovskou, gigantickou lidskou hlavu, kterou nazvali Sfingou, protože tu byla nápadná podoba s hlavou Sfingy v Gíze. Současně vyfotografoval i ohromné pole poseté pyramidami.

       Američané velmi rychle zchladili vášně - prý na Marsu žádné pyramidy ani sfinga nejsou, všechno je jen hra světla a stínů, optický klam - iluze. Ale i přes tato tvrzení se do světového tisku v 80. létech prosákla fakta o existenci komplexu pyramid na Marsu. Nakonec v listopadu 1994 Národní správa aeronautiky a kosmického výzkumu (NASA) oficiálně prohlásila: "Sfinga i pyramidy na Marsu existují". Všechna tato léta v NASA probíhala tajná práce, snímky z Vikingu analyzovaly ty nejlepší počítače. Po vyřčení onoho tajemného a tolik očekávaného slova ANO byla zahájena speciální tisková konference. Vznik pyramid na Marsu odhadli na dobu od 9 tisíc do 5 milionů roků.

        Ještě v roce 1961 - ještě celých 15 roků do startu Vikinga Richard Hougland z institutu v Brooklinu v USA i přes zákaz NASA shromáždil doklady o stopách starých civilizací na Marsu. V tomto dokladu nazvaném "Předpokládané následky výzkumu kosmu člověkem" se na 178 stranách hovoří o tom, že v rajónu planiny Sydonie na Marsu jsou viditelné stopy objektů zjevně umělého původu a kolem jsou pyramidy a sfinga. Na úseku planiny Elizij "Mariner 9" odhalil pole pyramid. V jižní polární oblasti Marsu jsou odhaleny geometrické, pravidelné struktury nazvané "Město Inků" Na severní polokouli v pásmu Sydonie vyfotografovali "město pyramid" a 10 km od něj sfingu, která zobrazuje ženskou tvář se slzou na líci. Tato hlava má staroegyptský účes.

       To ale znamená, že marťanská civilizace byla nějakým způsobem svázána s Egyptem, atlantskou kolonií nebo se samotnou Atlantidou. Délka této tváře měřeno od podbradku až k vlasům je 1,5 km a šířka 1,3 km - její výška pak měří 0,5 km. Takový gigant mohl být postaven jen mocnou civilizací.

       Vyvstává zde otázka, proč právě tvář ženy? Je to snad symbol Matky Světa, která pláče nad civilizací, která zahynula ? U Sydonie je 25 pyramid - 5 velkých a 20 malých.. Největší pyramida 20x převyšuje Cheopsovu pyramidu v Egyptě. Malé pyramidy jsou stejně velké, jako ty v Gíze nebo nedávno odhalené pyramidy v džungli Bolívie s výškou do 250 m. Strany pyramid na Marsu dosahují 0,5 km při výšce 1 km. A všechno toto je na ploše velké 25 km. Vyobrazení sfingy je přesně na poledníku Marsu. V centru komplexu - je kruh o průměru 1 km. Ale co to je ? Je to kosmodrom, urychlovač nebo střed města ve formě mandaly ? V kruhu se pak táhne množství různých čar - cest.

       Pyramidy představují uspořádaný složitý systém. Osy sfingy a hlavní pyramidy jsou orientovány na sever a osy ostatních tří velkých pyramid jsou pootočeny k poledníku přibližně na 16 stupňů, to znamená, že je to 1/22 části oblouku, známou jako úhel Alfa = 16,36 stupňů. Tento úhel je neobyčejný tím, že je položen v základu planiny Stonehenge, ale i jiných staveb dřívějška. Poloha všech útvarů (těles) je ve vzájemné koordinaci (souladu) osových linií a linií dotekových (tečny).

       Poloha marsovského komplexu je srovnatelná s plánem pyramid Mexika, v Teotihuacanu, Ušmale či Palenke. Je jasné, že staré město na Marsu bylo málo kdy bombardováno meteority. Ale i přesto je vidět na levé pyramidě dva zásahy, mimo to jsou zde zřetelné křižovatky cest. Některé cesty jsou vybudované jako objížďka kolem kráterů, které způsobil pád meteoritů. Znamená to snad, že lidé stavěli toto město ve skafandrech? Na snímcích z Vikingu byla odhalena ještě jedna marťanská sfinga a to v oblasti Utopie, překvapivě podobná té první. A také zde byly odhaleny ještě další pyramidy v oblasti Deuteponilus. To znamená, že marťanská či atlantská civilizace vytvořila mnohá města ještě v době, kdy byla marťanská atmosféra vhodná pro život ? A kdy to bylo ? Před tisíci či miliony roků ? A co když byla civilizace Síria spojena s Marsem ?

       Měsíc svými náhodnými a fenomenálními znaky neméně vzrušuje jak Mars. Fotografie stanice "Lunar Orbitr 2" pořízené v roce 1966 zachytily objekty pravidelné kónické formy v místech Moře klidu. Snímky byly pořízeny z výšky necelých 48 km a na nich jsou vidět ostré stíny. Nejvíce se odráží monumentální obelisk. Sergej Proskurjakov udělal kombinace schémat měsíčních snímků. Bylo zajímavé, že plán rozmístění těchto měsíčních objektů je totožný s rozmístěním pyramid Chufuova, Chefrénova a Menkauerova. Středy vrcholů objevených pyramid v systému "abaka" jsou rozloženy s přesností do zrcadlového odrazu také tak, jako vrcholy 3 slavných pyramid v Gíze. Na schématech mají místo jedinečné egyptské trojúhelníky vyjadřující zákon měsíčních špiček (jehlanů) a systému pyramid v Gíze. Jak je vidět, znovu se nabízí ke sledování svazek civilizací Atlanťanů a Síria.

       Mars zůstává jednou z hlavních záhad našeho věku. Z deseti kosmických ruských stanic vypuštěných na Mars ani jedna nesplnila svůj program až do konce. Přistály jen dvě sondy. První úspěšně přiletěla k Marsu americká stanice Marinery v listopadu 1964. Mezitím ještě několik jejich stanic udělalo na 8000 snímků Marsu. V šedesátých letech se ruským stanicím nic nestalo. V sedmdesátých létech slavily úspěch stanice Viking a ruské Marsy měly neúspěch. V osmdesátých létech opět uspěli Američané a neuspěli Rusové se svými stanicemi. Proč k sobě Mars nepouštěl ruské stanice ? Jestliže zvážíme a přikloníme se k rozluštění Galaktického kódu (Jose Argueles - potomek Mayů) zjistíme, že v 80.létech se zhroutil mentální dům naší planety. To znamená, že se zhroutila agresivní orientace podvědomí nejdříve u ateisticko náladových jedinců a postupně se do ionosféry zaváděly a dopadaly duchovní hodnoty starých civilizací a dřívější kosmologie a také křesťanství pro Rusko.

       Luis Ortega připomíná, že v každém tisíciletí se na Zemi vysílají Hermetické vědy (Thovta Hermese Trismegista) samozřejmě opět spojené s Atlantidou a Síriem. Na třicáté rovnoběžce, tam kde je Centrum kosmického výzkumu Američanů, je možná zanechaná stopa. Tato rovnoběžka totiž byla středobodem starých civilizací počínaje Egyptem s pyramidami, Lhasy, Yang - Tse s Konfuciem, Jerusalem a konče mysem Canaveral, Bermudskými či Kanárskými ostrovy. Tak zjistíme, že všechna centra starých světových civilizací - jsou či byly na 30. rovnoběžce severní šířky. Jak je vidět, tak se zde nacházel a nachází jakýsi výchozí pramen pole elektromagnetického nebo jiného kosmického vyzařování, zvyšující potenciál lidí. Jižní 30. rovnoběžka prochází přes Havajské souostroví a ostrovy Velikonoční - což je centrum a pozůstatek Lemurie.

       Američané se jako první objevili na Měsíci a jako první rozluštili záhady Sfingy na Marsu. Setkání kosmonauta Armstronga na Měsíci 20.6.1969 s kosmickými loděmi jiných civilizací odhalilo novou éru pro pozemšťany. Hlas Armstronga z kosmu slyšeli ve všech státech Země mimo Ruska a Číny. Jeho hlas říkal: "Zde jsou velké objekty, UFO ! Ó Bože, ony stojí z druhé strany kráteru a pozorují nás !"A potom následovalo tajemné zmizení dvou astronautů z Apolla 14-Sheparda a Mitchela. Na měsíční modul se nevrátili v určené lhůtě. A když jim zásoba kyslíku již dávno došla - oni se vrátili a odmítli vysvětlit své neuvěřitelné zachránění. Po návratu na Zemi oba podali žádost o odchod na penzi.

       Vzrušující, dávno odtajněné jsou americké dokumenty spojené s havárií a zničením létajícího talíře v New Mexico v roce 1947 na jehož palubě byli čtyři humanoidi. Od té doby se na tajných amerických základnách nacházejí těla více jak 20 pilotů UFO i samotné talíře. Rozpaky vyvolalo utajování podobných faktů. Proč asi psal Nostradamus :

       "No, s čím přijdeme do XXI století? Sestupující z Hořícího Nebe - nyní je pánem Země. Konec i začátek století, vzpurným duchem žijí, člověkem odhalení Marsu svobodě hrozí".

       Co asi měl na mysli Nostradamus, když hovořil ve svém čtyřverší o Marsu? O svobodě pozemšťanů, Atlanťanů nebo našich současníků snažících se představit si sebe sama jako vládce Vesmíru ? Vládce Země sestoupí z hořícího nebe. Hořící nebe - Uran, bůh nebe ve starých mýtech. V lednu 1986 byl vypuštěn Voyager, americká kosmická sonda k Uranu, která odhalila neobyčejně uspořádané linie na Mirandě - měsíc Uranu a také orientaci osy rotace Uranu na Slunce a neuvěřitelné magnetické pole. Co je to vlastně za linie či přímky na Mirandě ? Neobyčejně připomínají čáry na naší planině Nazca, rozprostírající se na desítkách kilometrů náhorní planiny LAMPA de Nazca v Peru. Gigantické čáry zobrazují člověka oblečeného do kosmického skafandru. Obrysy připomínají astronauta, který se vznáší ve vzduchu. Zobrazení figur je tak veliké, že ze Země není vidět, je vidět jen z letadla či kosmického korábu. Lampa de Nazca a čáry na Mirandě byly kosmodromem Atlanťanů nebo snad civilizace Síria ?

       Obraťme nyní pozornost k tomu, že během 4 dnů po průletu Voyageru blízko Uranu 28.1.1986, vybuchl americký koráb Challenger za 73 sekund po startu. I následující kosmické sondy ukončily let výbuchem hned po startu. Evropská kosmická loď Arian v tom samém roce skončila nezdarem - také vybuchla hned po startu. A potom přišla Černobylská katastrofa na přelomu dubna a května téhož roku.

       Znamená to snad, že se skutečně zhroutil mentální dům naší planety v 80 - 90 létech a do vědomí pozemšťanů se přiváděly kosmické duchovní hodnoty - posílaly se vzpomínky, abychom se obrátili ke starým Posvátným Učením, písmu Mahatmy, k učení H.P.Blavatské i Rerichových, abychom poznali sami sebe,. kdo vlastně jsme ve Vesmíru, který řídí JEDINÝ KOSMICKÝ ROZUM, pro nás nepochopitelný a který od nás žádá dodržování Kosmických zákonů, které nám předal Kristus skrze Ježíše a ostatní Učitelé, zakladatelé světových náboženství.

       V 80.létech NASA objevila neobyčejného průvodce Uranu UMBRIELA. Na jeho hladkém, meteority nezvrásněném světle popelavém disku je vidět divné, fantasticky jasné kolo (kruh). NASA a astronom Šklovskij vyřkli verzi o tom, že měsíce Marsu - Fobos a Deimos jsou tělesa uvnitř dutá a umělého původu. José Arguelies ve své knize "Faktor Mayů" popisuje setkání s Richarde Houglandem, spolupracovníkem NASA v roce 1983. Hougland byl nespokojený s výkladem zpracování výsledků NASA při odhalení komplexu na Marsu. J.Arguelies prohlížel fotografie z Marsu zvětšené na počítači a byl překvapen. "Smutné vzpomínky ve mně vzkypěly, ale toto vnímání (pocit) bylo rozsáhlejší a nekonečně hlubší, jak všechny typy pamětí, které jsem znal. Vznikl u mně pocit, že civilizace, která zrodila život a rozvíjela se na Marsu zanikla, že ji postihl neslavný tragický konec.

       Také jsem pochopil, že vědomost o této události ještě nějakým způsobem existuje v poli vědomí Země". Jednou náhodou otevírá Arguelies knihu Luci Lipar a tam vidí fotografii - model sochy Vikinga a byla nazvána Isamu Nogučiho - kopie sfingy z Marsu. Model byl zhotoven v roce 1947, to je třicet let před misí Vikingu a byla nazvána "Socha, kterou uvidíme na Marsu". Odkud mohl Noguči vědět o existenci marťanské Sfingy ? Jaký je vzájemný vztah mezi znalostmi a vzpomínkou dávno minulého, které se stalo s civilizací před miliony roků?