DÁVNÉ OTÁZKY LIDSTVA KONEČNĚ ZODPOVĚZENY
Již z Bible víme, že Bůh je všude. Je v každém z nás a řídí osudy nejen lidí na Zemi, ale celý vesmír. Tento fakt se ale mnoho století nelíbil některým vědcům. (NĚKTERÝM, neboť je známou skutečností, že většina vědců je věřících. Příkladem budiž např. Dr. Jiří Grygar.) Neustále hledali důkazy, že vše vzniklo jaksi ,,samo“. Ale jak víme z praxe SAMO nic nevznikne. Dokonce i v zařízení ,,BRANO ZAVÍRÁ SAMO“ je nutná minimálně pružina…
Nyní vědci dospěli k závěru, že vesmír nezpomaluje své rozpínání (jak by se asi mohlo po údajném velkém třesku zdát) – nýbrž zrychluje. První, kdo si všiml nesrovnalostí, byl holandský astronom Jan Oort, který již v roce 1932 vypočítal, že naše galaxie obsahuje takřka dvojnásobek množství hmoty, než můžeme pozorovat. Vyslovil domněnku, že část hmoty je pravděpodobně neviditelná. Termín skrytá hmota (dark matter) vytvořil o pár let později nonkonformní švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky, který, stejně jako Richard Feynman či Murray Gell-Mann, působil na Caltechu. Zwicky z pozorování kupy galaxie Coma vypočítal, že tato obrovská kupa musí být z devíti desetin složena ze skryté hmoty. Tehdy ho ovšem nikdo nebral moc vážně, Zwicky - ačkoli dodnes drží rekord za největší počet objevených supernov - jeho jméno je známo jen odborníkům. Postupem času vědci zjistili, že vše má na svědomí tzv. temná hmota a energie. (V posledním čase označována spíše jako skrytá hmota.)
Tato tvoří 90 – 99% hmoty vesmíru! Je tedy zřejmé, že na nás má viditelný vesmír zcela minimální vliv! Pozorování totiž prokázalo, že hvězdy blízko okraje viditelného disku spirální galaxie obíhají stejnou rychlostí srovnatelnou s rychlostmi oběhu hvězd u vnitřního okraje. Získaná data ukazují, že skrytá hmota je rozložena rovnoměrně v relativně velké oblasti o průměru několika stovek světelných roků. To je v rozporu s předpokladem, že by se hustota skryté hmoty měla prudce zvyšovat směrem ke galaktickému jádru. Pokud by trpasličí galaxie byla jako broskev, pak by podle standardního kosmologického modelu platilo, že bychom měli v jejím středu objevit ,,pecku“ skryté hmoty. Místo toho se galaxie, které vědci zatím studovali, podobají broskvi bez pecky.
Vesmír se údajně pohybuje na úzké hranici mezi věčným rozpínáním a koncem v podobě kolapsu. Viditelná hmota ve vesmíru ovšem nedostačuje k tomu, aby udržela tuto křehkou rovnováhu. Vesmír tedy ve skutečnosti ovlivňuje něco, co nevidíme a o co jsme dosud nedokázali analyzovat. Ve vědeckém tisku se už nepokládala otázka “Existuje skrytá hmota?” ale spíše “O jakou matérii se jedná, když vyplňuje tak ohromné prostory vesmíru?”
Je jen jedna možnost. Pokud by se všechna skrytá hmota skládala z baryonů, tedy z protonů a neutronů – speciální termín zní MACHOs (Massive Compact Halo Objects), tato hmota by nestačila vyplnit kupy a superkupy galaxií. Navíc výpočty jaderné syntézy v teorii velkého třesku nedovolují, aby baryonová hmota tvořila více než desetinu kritické hodnoty. (Je zde samozřejmě i velmi reálná možnost, že tzv.: ,,velký třesk“ je jen chorobný výmysl některých vědců.) Problém skryté hmoty, jak uvádí Jiří Grygar, nelze vyřešit bez hlubšího pochopení dějů ve velmi raném vesmíru.
Z toho důvodu musí existovat další skrytá hmota, tvořená nehmotnými či spíše velmi lehkými částicemi, jež se pohybují vesmírem rychlostí světla. Tyto nebaryonové objekty dosud neznámého druhu označujeme jako WIMPs (Weakly Interacting Massive Particles). Mohly by to být například neutrina, která jsou velmi nesnadno rozpoznatelná. V tom případě by bylo pravděpodobné, že brzy po velkém třesku vylétlo z kosmické polévky obrovské množství neutrin a od té doby volně proudí vesmírem. Kdyby každé neutrino mělo malou, nicméně nenulovou hmotnost, jejich množství by stačilo, aby hrálo roli veškeré chybějící gravitační hmoty. V nedávné době se ale stalo něco, co astronomům vyrazilo dech. Skrytá hmota byla identifikována! Již od poloviny 90. let minulého století byly pozorovány náznaky, které by mohly být onou tajemnou skrytou hmotou, ale teprve nyní lze s jistotou říci, že byla zaměřena. Hubbleův vesmírný teleskop zachytil skrytou hmotu díky metodě nazvané gravitační čočky v blízkosti hvězdy typu Rudého obra ve Velkém Magallenově mračnu, nejhmotnější satelitní galaxii Mléčné dráhy.
Video je možné zhlédnout zde: http://www.astro.cz/apod/ap111003.html
Jak moc se podobá skrytá hmota (prví obrázek) neuronům v mozku (druhý obrázek)!
Je téměř jisté, že právě skrytá hmota je součástí, nebo aspoň nástrojem Boha. Díky ní se dá vysvětlit – jak Bůh může být opravdu všude a řídit celý vesmír. A i pro ty, kteří v Boha nevěří, musí být skrytá hmota fascinující! Je všude a nutně nás musí zcela zásadně ovlivňovat. Teď, když vědci zjistili, že tvoří možná i 99% vesmíru (kdy pouze okem nevidíme ani celý viditelný vesmír – a ten celý tvoří pouze 1% hmoty) zjišťujeme ještě více, jak jsme maličcí. Jak zcela zbytečné se v tomto světě zdají naše starosti a žabomyší války…
To ale není ještě všechno. Mnoho let je nám vtloukáno do hlav něco o přitažlivosti Země. Což je zřejmý nesmysl. Rotací planety vzniká hlavně odstředivá síla. A i proto je naše planeta mírně zploštělá. Není to tedy přesná koule a největší průměr Země naměříme okolo rovníku. Samozřejmě něco nás drží a tlačí k Zemi. A to ,,něco“ bude mít bezesporu velkou spojitost se skrytou hmotou, či skrytou energií. Bez ní by se všechny planety odstředivou silou rozletěly vesmírem. Úplně stejně jako drží pohromadě celé galaxie (což už vědci zjistili) – drží i nás obyvatele Země na jejím povrchu. Tento názor hlásám už mnoho let. Nyní začíná být podporován i výše uvedeným vědeckým zjištěním.
Chtěl bych se ještě zmínit o spánku. Stejně jako potřeba hudby u lidí, i potřeba spánku nikdy nebyla zatím uspokojivě vysvětlena. V jeho definici se můžeme dočíst něco ve smyslu útlumově-relaxační fáze organismu, při níž mizí funkčnost některých smyslů a zpomalují se některé tělesné funkce. Spánek má nesporně relaxační účinky. Člověk si hlavně fyzicky odpočine. Ale to může i bez spánku. Navíc některá zvířata spí i ve stoje, krátkou dobu a některá zvířata dokonce nespí vůbec. Jak je to možné? Copak zvířata nepotřebují regeneraci a relaxaci spánkem?
Už výše uvedené naznačuje, že vysvětlení potřeby spánku zřejmě nebude až tak jednoduché. Je dosti možné, že v tom má opět prsty skrytá hmota. Bůh naše mozky během spánku programuje na další den a i tímto způsobem řídí koloběh života a osudy lidí. Pro tuto moji domněnku hovoří i následující dva fakty. Prvním faktem je známe rčení: ,,Ráno moudřejší večera…“. Většinou se vysvětlovalo tím, že ráno vstane člověk odpočatý a vše lépe vymyslí…. Ale není to tedy trochu jinak?
Druhým je ten, že i vědci nerozumí úplně našemu mozku. Využíváme z jeho kapacity pouze velmi malou část. Uvádí se zhruba 10%. Že by nás Bůh, či příroda obdařila velkým mozkem zcela zbytečně? Nic v přírodě není zbytečné a vše má svoje vysvětlení a důvod. Ale zrovna mozek ne…? Navíc bylo zjištěno, že velikost mozku není v přímé úměře s výškou inteligence. Ostatně Neandrtálci měli z neznámého důvodu větší mozek, než my. Z toho všeho plyne, že velkým mozkem nejsme obdařeni zbytečně. Pouze zatím nevíme - k čemu tak velký objem potřebujeme. A zde se právě nabízí možnost programování mozku. U tohoto procesu samozřejmě ani nemůže mozek normálně pracovat a proto se nám zdají často nesmyslné sny. Tyto také vědci zatím uspokojivě nevysvětlili! Už v Bibli se píše, že naše kroky a činy řídí Bůh. Teď už možná víme i jak…