CESTA KOLEM SVĚTA ZA NEJÚŽASNĚJŠÍMI MÍSTY PLANETY ZEMĚ - "TASSILI - N - AJJER" (1)

Naši pouť za nevšedními, nádhernými a až pohádkově tajemnými místy naší planety začneme možná trochu překvapivě na africkém kontinentu. První místo, které poctíme svou přítomností, není od České republiky zase až tak vzdáleno. Stačí v Ruzyni sednout na letadlo a zhruba po třech hodinách letu přistát v hlavním městě Alžírska – Alžíru. Odtud nás však bude čekat poměrně náročná cesta pouštní a zcela vyprahlou krajinou směrem do jižních oblastí země. Dočasným cílem cesty nám bude oáza zvaná „Djanet“, která je zároveň i jakýmsi správním střediskem tajemného pouštního národa Tuaregů.

Po vydatném odpočinku a načerpání tolik důležité energie a sil se nyní vydáme do skutečně dech beroucí pustiny, která se nazývá „Tassili-n-Ajjer“. V podstatě jde o unikátní náhorní plošinu, která se zvedá zhruba 700 metrů nad základní výšku, která se pohybuje kolem 1150 metrů nad mořem. Jde veskrze o jen stěží přístupnou oblast, a proto není divu, že toto místo bylo pro Evropany velmi dlouho zcela neznámé. K systematickému objevování a zkoumání jejího tajemství bylo přikročeno až v padesátých letech 20. století.

Čtenáře bude zajisté zajímat i informace, že do nadnárodních průzkumných expedic s velkým úspěchem zasáhli i čeští přírodovědci a to především v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. Zasloužili se zde totiž o rozmnožení již vymírajícího endemického cypřiše zvaného velmi příznačně – „tarot“. Jak jsem již uvedl, jde o jedno z nejextrémnějších míst naší planety, tedy alespoň co se nároků na organismus týče. Není vůbec žádnou výjimkou, že mezi polednem a druhou hodinou odpolední zde teploty dosahují až 70 stupňů Celsia, zatímco v noci klesají až pod bod mrazu.

Cílem cesty odvážných turistů však není pohoří samo o sobě, ale spíše 640 kilometrů dlouhá náhorní plošina, kde vlivem erozivních a dalších místně specifických klimatických vlivů vzniklo úžasné a krásné skalní město (viz foto níže), v jehož prostředí se kumulují jedny z nejsilnějších terestrických energií naší planety, které rezonančně korespondují s frekvencí první čakry lidské bytosti. Zdaleka ne každý je schopen vydržet v těchto místech delší dobu, a to i z toho důvodu, že zde přetrvává egregor kolektivní Duše velmi prastarých a neznámých národů, o kterých místní Tuaregové hovoří s velkou úctou a až posvátnou bázní.

Proto není divu, že se na mnoha místech této náhorní plošiny nachází zvláštní až bizarní skalní malby a to většinou uvnitř skalních labyrintů nebo jeskynních systémů. Tuaregové o tomto odkazu pravěkých předků věděli od nepaměti, ale Evropanům byla tato skutečnost zcela neznámá. Situace se změnila až v padesátých letech díky jednomu poměrně významnému francouzskému etnologovi, který v této lokalitě strávil celé dva roky na výzkumných cestách.

A nyní kvízová otázka pro vás, milí čtenáři:

„Jaké je jméno a příjmení tohoto vědce?“

(Malá nápověda - Jedna ze skalních maleb, kterou tento etnolog objevil, dostala později název „Marťanský Bůh“ a proslavila se především popularizací ze strany záhadologa Ericha von Dänikena)

---------------------------------------------------------

Ten, kdo jako první napíše do diskuzního fóra pod článkem správnou odpověď, získává odměnu 14 dní předplatného navíc k předplatnému stávajícímu. Tato soutěž je určena pouze pro aktivní předplatitele internetového magazínu. Správnou odpověď na tuto otázku čtenáři naleznou v další části tohoto seriálu.