"TVŮRCI KŘÍDEL" - O TOM, CO MOŽNÁ NEVÍTE (25)

Studiem celé řady materiálů blízkých učení "WingMakers" (Marciniak, Collier, Jadzcyk apod.), jsem následnou systémovou analýzou dospěl k závěru, že ve skutečnosti existuje dvanáct "Přítokových zón", které jsou v rámci naší galaxie integrovány do jejího energetického středu. Nějakou dobu jsem si nevěděl rady s tím, jak si něco takového představit.

Nakonec jsem se spokojil s vizí skupiny specifických portálových energetických kanálů, které propojují 3D úroveň naší galaxie s dvanácti základními dimenzionálními vrstvami našeho Vesmíru. Tyto zvláštní útvary ve své podstatě zabezpečují vzájemné energetické propojení v prostředí tzv. "Základní dvanácti dimenzionální matrice" našeho Vesmíru.

Otázkou je, zda k analogickému schématu nedochází i v prostředí každého slunce v rámci té či oné sluneční soustavy, nebo dokonce každé energeticky projevené formy Života. Pokud by měl striktně platit universální kosmický "Zákon Vzoru", pak by tomu tak určitě mělo být.

Výše uvedená představa by také byla v souladu s "Učením Strážců", kteří upozorňují na to, že náš Vesmír je sestaven z celkem patnácti dimenzionálních úrovní, přičemž bazální část tvoří dvanáct dimenzí a následující tři jsou jakousi přidanou hodnotou.

Je zajímavé, že s nachlup stejným pohledem přichází i tzv. "Arcturiánská filozofie", kterou vyučuje filozof a kontaktér Alex Collier. Arcturiáni hovoří přímo o tom, že náš Vesmír je ve skutečnosti "patnácti dimenzionální multifázový hologram", jež se aktuálně nachází ve fázi imploze. Styková plocha analogických poznatků, které přicházejí z navzájem zcela nezávislých zdrojů, je pro systémovou analýzu nesmírně důležitá a to i z pohledu komparativního zhodnocení daného tématu.

V současné době se stále více vědců přiklání k hypotéze, že centrum naší galaxie, je ve skutečností obří černou dírou. Pominu-li fakt, že kosmologická problematika černých děr je v současné době postavena stále jen na teoretických studiích, bez jakéhokoliv praktického přínosu (dispo