Vládci amerického "ostrova svobody", aneb zákulisní pokrevní hra o "trůn moci" (2)

           Pojďme se vrátit zpět do roku 2006, kde uvidíme často opakovanou taktiku známou ve volební politice ba funkci prezidenta uvnitř Spojených Států.  Demokrat Bill Clinton porazil svého "republikánského" bratrance Boba Dole. Ano tito dva jsou skutečně příbuzní a v tomto stavu vstoupili jako političtí "oponenti" do voleb. Jejich rodový původ můžeme vystopovat až k anglickému králi Henrymu III, který byl u moci v letech 1223 až 1273 stejně tak jako američtí prezidenti William Henry a Benjamin Harrison. Clinton je nositelem podstatně většího potenciálu královské krve než Dole jelikož se nachází v přímé příbuzenské linii na "Rod Windsor", stejně tak jako velké skotské monarchy a dokonce i krále Roberta I. z Francie. Takže toto byl jeden z velmi pádných důvodů, proč byl nakonec zvolen (vybrán) Clinton. Je velmi zajímavé sledovat tyto pokrevní linie v čase zpět k britsko-evropské královské hierarchii a pak dál k římským císařům, babylonským králům a egyptským dynastickým monarchům, tedy relativně na začátek našim moderních dějin.

      Od Marie Antoanetty a Krále Ludvíka XVI. pokračuje francouzská linie ke Karlu XII., Henrymu IV., Filipu VI. Nebo Robertovi II, ale i k mnohým jiným francouzským monarchům. Jdeme dále kolem rodu "de Medici", specificky nás pak bude zajímat francouzská královna Kateřina de Medici, která významně podporovala Kolumbovu expedici do "Nového Světa". Tato podpora byla společně vedená s pokrevní příbuzenskou linií královny Isabelly Kastilské, krále Ferdinanda Španělského a rodu "Lorrainy. Na tomto místě bych chtěl upozornit, že právě královna Isabella a král Ferdinand podnítili zhruba 350 let trvající španělskou inkvizici, která má na svědomí vraždy milionů místních obyvatel, kteří odmítli konvertovat ke křesťanství.

       Když jsem se zmínil o rodu Lorrainy, musím také upozornit na existenci postavy známé jako Duke Godfroi de Bouillon jenž se stal prvním křižáckým králem Jeruzaléma a to z toho důvodu, že George a Barbara Bushovi jsou oba příbuzenskými potomky pana Duke Godfroi de Bouillon. Ten v roce 1099 vedl evropské šlechtice v úspěšné křížové výpravě, která měla za úkol vymýtit z oblasti Jeruzaléma islámskou víru. Sám se později přestěhoval do královského paláce na Chrámové hoře. Krátce řečeno Godfroi de Bouillon se tak stal prvním králem jeruzalémským. Je klíčovým genealogickým bodem v napojení na pokrevní příbuzenství Illuminátů.

      Takže asi nám nyní bude jasná souvislost s výrokem George W. Bushe, který je skrze svou matku i otce potomkem Godfroi de Bouillon, když v jednom z významných projevů přímo hovořil o "Křížové výpravě" proti "Islámskému terorismu".

       Britská linie skrze Prince Williama a Harryho, prince Charlese a princeznu Dianu vede ke královně Alžbětě II., králi Jiřímu VI. a V., králi Edvardovi VII., královně Viktorii, králi Edwardu III., II, I. a králi Jiřímu III., II., I. Půjdeme-li dále po této linii, dostaneme se ke králi Janovi I., který mimo jiné proslul vytvořením mutační verze Bible na zakázku, které docela učebnicovým způsobem cenzuruje velké množství důležitých originálních informačních vazeb v tomto díle.

       Další pokrevní rodové linie vedou do Skotska, Rakouska, Německa, Španělska, Švédska anebo dokonce i Mexika. Podíváme-li se na tyto linie podrobněji zjistíme přítomnost skotských šlechtických rodin "pánů z Gallowaye" a nebo Comyns, Marii Rakouskou, která si vzala Napoleona Bonaparte, Karla Wiléma II a nebo Maximilliána Habsburského císaře Mexického, který zemřel v roce 1867.

      Takže, takto bychom mohli jít v podstatě stát po státu. Ve hře je také španělský král Juan Carlos, šlechtické rodiny v Holandsku, Švédsku anebo Dánsku. Pro úplnost je potřeba uvést, že dlouho Habsburky, rodem Lorrainy to byly Merovejci, kteří donesli pokrevní linie do Francie a severozápadní Evropy. Podíváme-li se do 4.stol., tak ve starém Říme prochází hlavní pokrevní genealogický kmen císařem Konstantinem, který byl prvním oficiálně potvrzeným křesťanským císařem a který několika neuvěřitelnými manévry převedl Říši Římskou pod dominantní vliv křesťanství. Osobně předsedal známému koncilu v Nicaea, (i když on sám se nechal pokřtít až těsně před smrtí).

       Půjdeme-li ještě dál do historie, tak nutně budeme muset zmínit římskou rodinu Piso, která velmi zásadním způsobem zkreslila informace o důležitých historických událostech. K tomuto tématu se ale vrátíme detailním způsobem později. Ze známých osobností posazených na této páteřní linii ještě do hlubší historie jmenujme ještě Herodese anebo Ptolemaia XIV., syna nejznámějšího Římana, císaře Jusliuse Caesara. Mnozí z čtenářů si jistě uvědomili, že Caesar se vlastně přiženil do tohoto pokrevního příbuzenství přes Cleopatru, známou egyptskou královnu.

       Nelze nezmínit ani dalšího účastníka uvedené genealogické linie. Je jím Filip Makedonský (382-336 př.n.l.), který si vzal za manželku Olympii a jejich syn Alexander Veliký (356-323 př.n.l.). Dobyvatel, který doslova vybrakoval velkou část Řecka, Persie, Syrie, Fénicie, Egypta, Babylonu včetně Indie.

       Na jeho příkaz bylo založeno město Alexandrie v Egyptě, kde došlo k shromáždění všech ukradených esoterických především písemných materiálů. Toto město se tak stalo ve své době největším centrem esoterických znalostí v antice. Alexander byl jedním z žáků řeckého filozofa Aristotela. Jedním z jeho důležitých rádců byl také známý Ptolemaios.

      Ale pojďme se vrátit k naší pokrevní linii. Pujdeme-li v čase ještě dál za Alexandera dostaneme se ke králi Nebuchadnezzarovi IV. a III. a dalším králům starověkého Babylonu. Současně následuje plejáda starověkých egyptských faraonů. Zde je potřeba především zmínit Ramsese II., I., Tutmose IV., III., II. a I. Faraona Amenhotepa III., II., I. a mnoho dalších.

       Všichni tito a další jedinci, jež jsou součásti několika páteřních pokrevních linií, ať již jsou v čase umístěni do současné doby, historie anebo prehistorie vždy prohlašovali, že obdrželi svaté boží právo vládnout nad těmi ostatními. Položme si otázku, o jaké právo se jedná? Odpověď není skutečně složitá. Tímto právem je - DNA. Tento nástroj je příčinou i nástrojem ustanovení tzv. "pokrevní elity".  I když to na první pohled vypadá zcela neuvěřitelně, s ohledem na celou řadu okolností to má bohužel svou logiku.

       Credo Mutwa je oficiální historik Zulského národa. Tento člověk nesčetněkrát poukázal na to, jak mnoho afrických vůdců v koloniálních oblastech bylo navázáno na pokrevní linie afrických králů a královen. Přičemž tito jedinci tvrdili zcela shodně jako jejich protějšky v jiných částech světa, že "jsou předurčeni k tomu, aby vládli ostatním".

 -pokračování-