Síla mocenské elity (1)

           Od Lincolnovi občanské války se Spojené Státy Americké transformovaly z poměrně úzce omezené ústavní vlády do velmi centralizovaného prospěchářského a válečnického státu. Veřejnosti je neustále opakováno, že války jsou vedené kvůli "bezpečnosti" toho nebo onoho státu. Zkusme si na chvíli uvědomit dalekosáhlou hloupost tohoto vyjádření. Válka čili konflikt, bude zase produkovat konflikt. Válka jako takové nemůže nikdy válčícím stranám prohloubit národní bezpečnost. Války jsou ve skutečnosti důsledky mocenských snah o permanentní upevňování své stávající moci. Války (konflikty všeobecně) jsou funkcí strachu a strach je ukazatel aktivního odtržení od schopnosti přirozeného sdílení. Války jsou nástrojem k upevnění moci nadnárodních společností a korporací. Byl to vždy management těchto korporačních gigantů a nadnárodní bankovní sektor, který určoval směr oficiální politiky toho či onoho státu, který vybíral do politických pozic a tyto pozice určoval. Spojené Státy skrze jejich "Federální Reservu" jsou ukázkovým příkladem fungování takové politiky dokonce i na vlastních lidech.

        Tento velmi šikovně propracovaný mechanismus je jedním z největších investorů válečných akcí této mocnosti. Zároveň je však potřeba konstatovat, že USA nejdou zdaleka jediným státem našeho světa, kde fungují praktiky na podobném principu. 

        Tento seriál by měl být malou pozvánkou k nahlédnutí do strategie a taktiky fungování Systému, který ve větším či menším měřítku nejen že určuje zákony, je tvůrcem globální geopolitiky, ekonomického prostředí, ale dokonce vstupuje do našeho každodenního života skrze místa, kde bychom to možná nejméně očekávali.

        Častá falešná alibi obhajující válečné konflikty jsou charakterizována především těmito výroky: civilizuje to co je necivilizované, šíří a upevňuje demokracii, chrání občany před vlivem selektivně označených vůdců (jde především o ty, kteří jsou zatím ještě odolní americkým mocenským zájmům), nebo "zaútočme na ně dříve, než onu zaútočí na nás (v tomto ohledu pijí svůj kalich hořkosti do dna kontrolovaná média, která mají za úkol rozsévat a podněcovat ve společnosti energie strachu, ale máme tu i další slogany "bojujte proti komunismu", "bojujte proti terorismu", bojujte, bojujte, bojujte?..).

        Ve hře na falešnou a podvodnou strunu proti vlastní společnosti pak "Systém" vymýšlí speciální akce se snahou získat falešný záměr pro útok, pro válku. Stačí se podívat do historie, která je lemována takovými případy jako např. ("Maine", Lusitania", "Pearl Harbour", "Nortwoods", "Tonkin" nebo "9/11").

        Manipulace veřejnosti prostřednictví masových médií začíná nabývat skutečně fatálních obrysů. Lze bez nadsázky říci, že masová média tvoří samostatnou válečnou frontu, kde se nebojuje o nepřátelská území, ale přímo o lidskou Duši. "Systém" si již dávno uvědomil, že k úspěchu na válečném bojišti vyžaduje nutnou podporu národa. Z tohoto důvodu je nutné, aby takový národ měl k dispozici co nejméně kvalitních a přesných informací a hlavně?.. musí být dostatečně dobře zmanipulován, aby záměr "dravců" se mohl uskutečnit pokud možno s alespoň tichou podporou "vlastního publika".

        V takto připravovaném prostředí jsou v podstatě jakékoliv protiválečné aktivity ekvivalentní zradě. Alternativní mediální hlasy jsou umlčeny (existuje poměrně široké spektrum provedení). Své bohužel odvádí i chronická kolektivní neznalost Ústavy a dalších stále ještě platných legislativních norem, takže služebníci "Systému" mají ve velké většině případů snadnější pozici.

        V mnoha případech se jde ještě dál. Rozjíždí se dlouhodobá kampaň, která cílevědomě vytváří a prohlubuje negativistický postoj domácí společnosti vůči tomu, proti komu se povede válečný konflikt. I když právní systém jednoznačně pamatuje na praktiky rasové nenávisti a podněcování, přesto se "Systém" v masovém měřítku doslova chronicky dopouští porušování těchto zákonných norem.

        Dělá to ovšem velmi chytře využívaje přitom dlouhodobých psychických a mentálních slabin společnosti. Součásti taktiky démonizování protivníka jsou falzifikace fotografií i filmových snímků z jeho geografického a sociálního prostředí, které neodpovídají skutečnosti, ale naopak utočí na kolektivní psychiku domácí společnosti.

       Protivník musí být představen v těch nejděsivějších barvách, společnost musí být šokována. Na začátku sice s válečným konfliktem nesouhlasila, ale nyní pod vlivem gigantické manipulace falzifikace faktů podléhá a s útokem souhlasí. Manipulace s kolektivní psychikou vlastního národa toho nehrubšího zrna nabývá obrysů přímo zinscenovaného útoku. Vzpomeňme na Lusitanii, Pearl Harbour, Tonkinský záliv nebo "9/11".

       Je potřeba si neustále připomínat, že vlády nejsou nic jiného než instalované "umělé entity" financované a řízené mezinárodní bankovní korporací, která je v rukou několika rodin s totálním celosvětovým vlivem. Na psychologickou kampaň vůči vlastní společnosti je ze strany "Systému" vedena dlouhodobá a nesmírně nákladná kampaň. Plakáty, inzeráty, reklamní šoty a další a to vše zaměřeno na válku proti "terorismu".

        Víme, že podstatná většina nákladů na tyto manipulativní akce jsou financovány některými specifickými institucemi. Čelní místo na půdě USA patří například Freedom's Watch. V tomto ohledu je zcela na místě se ptát kdo podporuje činnost "Carlyle Group", "Blackwater" nebo "Halliburton". Při té příležitosti se vyplatí udělat si jasno osazenstvu těchto institucí.  Zkoumejme, jakou roli hrály speciálně tyto skupiny v případu "9/11". Budete-li mít štěstí, odhalíte velmi záhadné souvislosti.

       "Systém" nejenže systematicky porušuje Ústavu jednotlivých států jakožto právní normy s nejvyšší interní prioritou, ale navíc se stejnou vehementností porušuje mnohá ustanovení "Ženevské konvence". Jenom pro připomínku: Od roku 1949 je zakázáno zabíjení z odvety, terorizování společnosti, trvalé přemístění obyvatel, loupení, drancování, fyzické zneužívání nebo mučení, vraždy, tělesné tresty, mrzačení, lékařské nebo jiné vědecké experimenty, působit bezpráví, křivdu nebo jiná újmu páchanou člověku kvůli jeho rase, náboženství nebo politického názoru.

       Výše uvedené a mnohé další prvky "Ženevské konvence" měly ochránit obyvatelstvo Vietnamu, Koreje, Iráku, Afghánistánu, Jugoslávie i dalších především afrických států. Jenže v praxi se tak nestalo. Jde o veřejné tajemství, že tomu tak nikdy nebylo. I zde se nabízí odvěká otázka: "Komu ku prospěchu?"

       Příklad Iráku a Afghánistánu nám jasně ukazuje, že ze strany "Systému" nejde o to vyhrát válku, ale vést válku. Pokud možno co nejdéle. V období válečného konfliktu si americká vláda půjčuje peníze z Federální Reservy, což v samém důsledku vyústí v tučné zisky právě pro bankéře.

       Na konci tohoto dominového efektu stojí bankéřské korporace řízené poměrně malou skupinou elitní skupiny. Je to šílené a nechutné, když si byť na okamžik, uvědomíme, že elita tohoto světa si neuvěřitelným způsobem mastí kapsy a tento proces je podmíněn neuvěřitelným psychickým utrpením dětí, žen i mužů, ztrátami životů i majetku. Jak se vám líbí takový svět?

-pokračování-