VĚDCI PŘIPRAVUJÍ "OBČERSTVENÍ" PRO MOZEK

       Neskončil školní rok či semestr úplně podle vašich představ? Nevadí, příště to bude lepší. Věda nabízí řadu receptů na zvýšení výkonnosti mozku. Od neškodných až po poměrně rizikové. Jak můžeme nastartovat mozkovou aktivitu? Mnohdy stačí spolknout "chytrou pilulku". V lékařské literatuře najdeme řadu studií, při kterých se podávání léků zdravým lidem projevilo jejich vyšší duševní výkonností. Například preparát modafinil určený pro pacienty postižené náhlými záchvaty spánku, takzvanou narkolepsií, udrží zdravého člověka v bdělém stavu po 90 hodin. Přitom to dotyčnému "pálí" lépe, než když se bez modafinilu na stejný úkol pořádně vyspí.

       Ve světě také modafinil většinou neužívají lidé s narkolepsií, ale ti, kdo chtějí zůstat déle vzhůru a zachovat si přitom plnou duševní výkonnost. Podobný efekt mají i léky ulevující od obtíží provázejících odvykání kouření. Odborníci před užíváním "chytrých pilulek" varují. Upozorňují, že zapomínání je zcela normální věc a je důležité pro naše duševní zdraví. Kdo by si chtěl do detailu pamatovat všechny trapasy, zklamání a neštěstí, jež ho v životě potkaly? "Nakonec vám mohou v paměti uvíznout věci, které si vůbec pamatovat nechcete," varuje neuroložka Daniele Piomelliová z Universiy of California. Gary Lynch z téže univerzity objevil látky označované jako ampakiny a zjistil, že výrazně posilují paměť. Ani on si však není si jist, jestli by užívání ampakinů bylo pro člověka přínosem. "Možná se náš mozek evolucí vyvinul tak, že už pracuje v optimálním režimu. Pak by jakékoli pokusy o vylepšení mohly mít velmi nepříjemné následky," upozorňuje Lynch.

Krmte ho dobře!

       Mozek je největší hladovec ze všech orgánů a má v mnoha směrech zvláštní chutě. Když mu dopřejeme vše, co potřebuje, bude pracovat zdatně a spolehlivě. Začít musíme už ráno. Pokud totiž vynecháme snídani, srazíme svůj mozek na kolena nedostatkem energie.  Ale pozor na sladkosti. Děti, které snídaly sladké limonády a k tomu další pamlsky s vysokým obsahem cukru, dosahovaly při testech paměti a pozornosti výkonů srovnatelných se sedmdesátníky. Vědci proto doporučují k snídani chléb, který se zdá být nejlepším zdrojem energie. Jako zdroj proteinů mohou dobře posloužit luštěniny. K obědu je podle odborníků nejlepší vaječná omeleta se zeleninovým salátem. Vejce poslouží jako zdroj cholinu, jenž se v mozku mění na nervový přenašeč acetylcholin.

       Při nedostatku acetylcholinu nepodává mozek optimální výkon, a dokonce mu hrozí i vážná onemocnění. Zelenina v sobě ukrývá antioxidanty. Jejich pozitivní vliv byl prokázán během pokusů se stárnoucími psy. Při pravidelném přísunu antioxidantů v potravě psi popírali přísloví o tom, že se na stará kolena nenaučí novým kouskům. Učili se bez potíží. V poledne bychom neměli zapomenout na jogurt, protože v něm obsažený tyrozin nás uchrání před následky případného stresu. Možná by to měl být jogurt s jahodami či borůvkami. Při pokusech na potkanech totiž konzumace tohoto ovoce zvyšovala koncentraci i krátkodobou paměť. Odpoledne bychom neměli zapomenout "předložit" mozku odpovídající porci glukózy, protože jinak mu "dojde šťáva". Odborníci upozorňují, že pro správnou funkci mozku je velmi důležité zastoupení tuků v potravě. Tento orgán je sám tvořen tuky ze 60 procent. Svědčí mu především tuky obsažené v rybách. Naopak klasické tuky ze skupiny triglyceridů mozku dvakrát neprospívají.

Osvěžující spánek a Mozartova hudba

       Ve starém úsloví o ránu, jež je moudřejší večera, se skrývá pravda, jejíž hloubku jsme docenili až ve světle nejnovějších neurologických výzkumů. Člověk, který je vzhůru 21 hodin, podává duševní výkon srovnatelný s opilcem. Do stejného stavu se přivedeme i dvěma či třemi pozdnímu ulehnutími na lůžko a následným časným vstáváním. Výkonnost naopak zvýší hodinový "šlofík" uprostřed dne. Spánek zdaleka není obdobím pasivního odpočinku. Naopak, mozek během něj horečně pracuje - upevňuje získané poznatky, zdokonaluje naučené postupy, řeší problémy. Ráno vstáváme moudřejší a šikovnější, než jsme uléhali.

       Ostatně slavný ruský chemik Mendělejev vyřešil zapeklitý problém uspořádání chemických prvků do periodické tabulky právě ve spánku. Americká psycholožka Frances Rauscherová z University of Wisconsin se zase snaží přesvědčit odborníky o pozitivních účincích poslechu Mozartovy klavírní sonáty na následnou duševní výkonnost. Rauscherová pozorovala zlepšení nejen u lidských odborníků, ale i u pokusných zvířat. Mnozí badatelé ale na existenci specifického "Mozartova efektu" nevěří. Podle nich nezlepšuje naši duševní výkonnost Mozart, ale pohoda, kterou si poslechem hudby navodíme. Přesto není o vlivu hudby na výkonnost pochyb. Jen musíme zaměnit pasivní poslech za aktivní muzicírování. Hráčům na hudební nástroje funguje mozek lépe než těm, kdo na nic nehrají. Efekt není velký a pohybuje se kolem tří procent.

Vytrvalý trénink nebo balíček karet

       Tým švédských vědců vedených Torkelem Klingbergem ze stockholmské Karolinska Institutet zjistil, že si lidé mohou vhodnými cvičeními posílit takzvanou pracovní paměť. Tu využíváme při řešení obtížnějších úkolů. Skladujeme v ní například dílčí výsledky při počítání komplikované matematické úlohy. Pětitýdenní trénink zahrnující například zapamatovávání pozice puntíků na pravoúhlé mřížce výrazně posílil pracovní paměť Klingbergových dobrovolníků. Ti pak kupodivu dosahovali o osm procent lepších výsledků i v testech, při kterých pracovní paměť příliš nezaměstnávali. Výzkum je zatím v počátcích. Klingberg věří, že trénink pracovní paměti "odemyká" mozek. "Naše duševní výkonnost je do značné míry ovlivněna dědičností a vývojem před narozením," říká švédský neurolog. "K tomu ale můžeme něco přidat - zatím ještě nevíme kolik - i cíleným tréninkem." Vyšetření lidí nadaných fenomenální pamětí neodhalila ani výjimečnou inteligenci, ani zvláštnosti ve fungování jejich mozku. Většina z nich si vypomáhá velmi účinnými triky. Někteří hráči si například zapamatují sled karet v celém balíčku tak, že každé přiřadí určitý předmět nebo osobu. Pořadí, v jakém karty následují, si uloží do paměti v podobě příběhu, v němž tyto předměty a osoby vystupují. Také herci si vypomáhají při učení role tím, že spojují pasáže textu s emocemi nebo s pohybem na jevišti. Texty ze scén, při kterých se pohybují, si pamatují mnohem lépe než texty ze statických výstupů. A to i několik měsíců po derniéře.