OBŘÍ PRACHOVÉ VÍRY NA MARSU

       Až lidé budou navštěvovat Mars jistě jednou z velkých atrakcí budou "obří prachové víry". S těmito slovy NASA prezentovala svou aktuální tiskovou zprávu ze 14. 7. 2005 jako součást jejího nadšení z tohoto přírodního úkazu. NASA totiž financovala výzkum prachových vírů v Arizonské poušti, kdy bylo zjištěno, že tyto víry jsou elektricky nabité. Vyplývá z toho, že i prašné víry na Marsu by mohly také nést elektrický náboj. Je zajímavé, že již v roce 1999 existovala teorie, která naznačovala, že elektrické výboje v prostoru mohou způsobovat na povrchu Marsu obrovské prachové víry.

       Elektrickou aktivitu uvnitř prachových vírů na Marsu může být viděn na filmech, které pořídila sonda Spirit Rover z nichž jeden se pohyboval přes kráter Gusev. Snímek byl pořízený 15. března 2005. Bylo také zjištěno, že tmavé skvrny na povrchu této planety ve stopě vírů jsou s největší pravděpodobnosti místa kde došlo k elektrickému výboji. NASA popisuje klasický prachový vír v podobě obrovského sloupce, který se tyčí kilometry vysoko a je stovky metrů široký. Kdyby se astronaut setkal tváří v tvář takovému úkazu musel určitě počítat s tím, že písek by dosahoval rychlostí asi 30 metrů za sekundu a viditelnost by klesla na nulu, ale to nejděsivější by bylo neustále praskání a jiskření miniaturních blesků uvnitř takového jevu.

       Teoretičtí odborníci na problematiku statické elektřiny se snaží inspirovat vědce v NASA, ale i meteorology, aby věnovali daleko větší pozornost tomuto fenoménu a přijali větší roli planetární elektřiny v souvislosti s tvorbou a vývojem počasí na naší planetě, ale i na jiných planetách naší Sluneční soustavy. Vědci zkoumající tento marťanský úkaz hovoří o tom, že důležitou roli při tvorbě tohoto jevu má sluneční teplo a z toho vyplývající mechanická energie konvence vzduchu, ale v elektrickém vesmíru, rotující sloupy vzduchu jsou přirozeným následkem atmosférických elektrických výbojů.

       Existuje ještě další názor na příčinu vzniku prašných vírů. Hovoří se o energetické interakci mezi Zemí a sluneční plazmou. Obrovské prachové víry na Marsu by tedy mohly být také důsledkem podobného jevů. Zdají se totiž velmi mohutné na to, aby vznikaly na bázy mechanické energie. Svůj vlastní názor předkládá dr. Mark Lemmon s vědeckého týmu výzkumu atmosféry v Texasu. Je přesvědčen, že víry na Marsu vznikají podobným způsobem jako ty na Zemi.

        Potřebujeme silné ohřátí povrchu, takže země má podstatně větší teplotu než vzduch nad ní. Dojde k zahřívání méně hustého vzduchu při zemi, který počne stoupat a počne se mísit z daleko studenější vzdušnou masou v jisté výšce nad zemí. Zde se vzduch ochlazuje a počne padat k zemi. Tento dynamický pohyb vzdušných mas se počne šířit svisle v buňkách konvence. A jestliže počne působit vodorovný směr větru počnou se tyto buňky konvektivně točit po své podélné straně což je počátek vzniku prachového víru. A tak z tohoto pohledu mohutnící centrální sloup horkého vzduchu, který pohání prachový vír nese záporně nabité elektrické částice směrem vzhůru proti těžšímu pozitivně nabitému písku, který víří v dole v prostředí základny takového víru. Takto oddělené polarity vytváří elektrické pole.

       Odlišný názor má prof. Thornhill, který tvrdí, že na naší planetě při mořském povrchu se generuje vertikální elektrické pole o mocnosti přibližně 100V na metr čtvereční. Ortodoxní modely platné pro Zemi ovšem nemohou být uplatněné v planetárním schématu Marsu. Mimo jiné z jednoho prostého důvodu je jím podstatně větší vzdálenost "Rudé planety" od Slunce a tím pádem menší příjem sluneční energie při povrchu což s velmi řídkou atmosférou vytváří takovou kombinace ve kterém není možné, aby prezentovaným způsobem mohl vzniknout vzdušný prachový vír. Nehledě na to, že atmosférický tlak na Marsu činí pouhé 1% atmosférického tlaku při mořské hladině.

       Je tedy více jak zřejmé, že na jednoznačné vysvětlení obřích prachových vírů na planetě Mars si budeme muset ještě nějakou chvíli počkat. To nic ovšem nemění na věci, že to budou možná již naše děti a nebo vnuci, kteří uvidí tento úžasný fenomén na vlastní oči.