DĚTI ZABIJÁCI: MARLENE OLIVE & CHUCK RILEY (14)

Více jak co jiného platí rčení, které říká: "Děti jsou vizitkou fungování společnosti". Když vyjdeme z této premisy, pak rychle zjistíme, že se stavem lidské společnosti již dlouhou dobu není cosi v pořádku. Stále se množící agresivní a krvavé epizody dětí ve společnosti (především pak ve Spojených státech), jejíž nárůst můžeme v posledním období velmi zřetelně sledovat, by měl být pro nás všechny extrémně silným alarmem. Tento seriál by mohl být vnímán jako velmi smutná, ale zároveň důležitá sonda do nastíněné problematiky. Možná, že si někteří poví, co dělá takové téma by na alternativních stránkách. Osobně si myslím, že rozhodně patří do naší rubriky "SPOLEČNOST", ale je to samozřejmě věc názoru. Do budoucna připravuji ještě několik podobných projektů.

Jim a Naomi Olivovi tvořili zlatý pár, ona byla někdejší královnou krásy, on byl vedoucím pracovníkem v ropném průmyslu, který měl našlápnuto na nejvyšší pozice. Manželé žili bohatým životním stylem v Norfolku ve Virginii, ale pokud jim něco v životě chybělo, bylo to dítě. Poté, co se dozvěděli zdrcující zprávu, že Naomi nemůže počít dítě, rozhodli se pro adopci. V roce 1959 si domů přinesli novorozenou holčičku, které se po narození vzdala její neprovdaná matka. Dali jí jméno Marlene a zanedlouho se stala středem jejich Vesmíru. V roce 1962 přijal Jim Olive práci u společnosti "Gulf Oil" a přestěhoval se s rodinou do Guayaquilu v Ekvádoru. Zde si Olivovi užívali ještě honosnějšího životního stylu s velkou vilou a armádou služebnictva. Marlene vyrostla v rozkošné batole, které si vytvořilo blízký vztah ke svému adoptivnímu otci.

Její vztah s Naomi byl však méně vřelý. Naomi Olive, která zůstávala kvůli náročné pracovní době svého manžela dlouho sama, se uchýlila k láhvi a už se u ní projevovaly první známky duševní choroby, která ji bude trápit po zbytek života. Když byla opilá (což se stávalo často), vybíjela si svou frustraci na dceři, křičela na ni a posmívala se jí ohledně její skutečné matky, o níž Naomi tvrdila, že byla prostitutka. Toto týrání pokračovalo, když Marlene zestárla a nakonec začala hádky opětovat. Jak se jejich vztah stával čím dál vyhrocenějším, matka a dcera si často šly po krku a Jim musel zasáhnout a oddělit je.

V roce 1973 Jim přišel u společnosti "Gulf Oil" o práci a oznámil rodině, že se stěhují zpět do Spojených států. Pro třináctiletou Marlene to byla katastrofa. Většinu života strávila v Ekvádoru a milovala to tam. Její nitro zoufale toužilo zůstat. Všechno, co slyšela o životním stylu teenagerů ve Spojených státech, bylo negativní. Obzvlášť se obávala drogové kultury a bála se, že se do ní nechá vtáhnout. Řekla to i svému otci. Ten se tomu vysmál. Marlene byla hodná dívka, která se dobře učila. Neměl důvod se domnívat, že by to po jejich návratu domů bylo jinak.

A tak se v roce 1973 Jim Olive přestěhoval s rodinou do bohatého Marin County v Kalifornii. Už neměl k dispozici tučný firemní plat, na který by se mohl spolehnout, ale pro takového chasníka, jako byl Jim, to byl jen malý a dočasný problém. Rychle získal společníka a založil firmu, která nabízela poradenské služby. To mu samozřejmě zabralo značnou část času. Možná proto se zdá, že si nebyl vědom prohlubující se zášti mezi Naomi a Marlene. Tato nevraživost nyní dospěla do bodu, z něhož už nebylo návratu, a docházelo k otevřeným posměškům a urážkám, které někdy přerůstaly ve fyzické potyčky. V důsledku toho začala Marlene trávit stále více času mimo domov. Nevyhnutelně se dostala do špatné party, skupiny dospívajících dívek známých svým braním drog a promiskuitou.

Brzy čtrnáctiletá dívka experimentovala s marihuanou, kokainem a LSD, provozovala sex a chodila za školu, aby mohla cestovat na rockové koncerty. Začala se také zajímat o okultismus a kamarádům se chlubila, že je členkou "Satanovy církve". To ale nebyla jediná historka, kterou si vymyslela. Chlubila se, že během pobytu v Jižní Americe hrála v dětském pornofilmu, a tvrdila, že její otec byl důležitým mužem v ekvádorském obchodu s drogami. A změnil se i její způsob oblékání. Upřímně řečeno, oblékala se jako pouliční šlapka, boty na platformě a ultrakrátké sukně doplňovala pestrobarevnými vlasy a tunami make-upu. Ve škole získala pověst "lehké holky". Zdálo se, že obavy, které vyjádřila svému otci ohledně odchodu z Ekvádoru, se staly sebenaplňujícím se proroctvím.

Mnoho dětí se samozřejmě během dospívání bouří a některé dokonce zajdou tak daleko jako Marlene Olive, než se po dosažení dospělosti samy napraví. Marlene, inteligentní dívka, mohla postupně dojít k podobnému poznání. V říjnu 1974 však došlo k události, která Marlenin život nasměrovala úplně jiným směrem. V tom měsíci se seznámila s devatenáctiletým Chuckem Rileym. Chuck byl typický pubertální ztroskotanec, obtloustlý středoškolák, který nikdy neměl holku, a když potkal Marlene, byl vlastně ještě panic. Nikdo z jejího okolí by mu nevěnoval sebemenší pozornost, až na jednu věc. Chuck byl drogový dealer, který svou klientelu čerpal hlavně z řad místní mládeže. Tak se seznámil s Marlene a po prvním setkání dospěl k závěru, že je do ní bláznivě zamilovaný.

Marlene zpočátku Chuckovy neohrabané návrhy odmítala. Měl nadváhu a byl neohrabaný, a přestože měl jako dealer určitý kredit, většina "cool" dětí, se kterými se stýkala, ho považovala za vtipálka. Nakonec ji ale jeho neodbytnost po několika měsících omrzela a ona souhlasila, že si s ním vyjde. Možná to bylo kvůli drogám, které jí dával zdarma, nebo možná kvůli drahým dárkům, kterými ji zahrnoval. Ať už to bylo jakkoli, Marlene si musela brzy uvědomit, že Chuck je "prázdné plátno", někdo, s kým může manipulovat podle své vůle. Krátce poté, co mu dovolila mít s ní sex, začala patnáctiletá Marlene sexuálně naivního Chucka tlačit do stále extrémnějších mezí. Jednou mu přikázala, aby ji vyfotil na explicitní fotky, které prý pošle do časopisu Penthouse; pak ho přiměla, aby si nasadil koženou masku a další sadomasochistické pomůcky a zbičoval ji; při jiné příležitosti masturbovala s nabitou pistolí ráže 22. Jednou se mu vymočila na obličej, zatímco několik jejích přátel přihlíželo. Když Chuck někdy zaváhal, připomněla mu, že na něj seslala čarodějnické kouzlo, které z něj udělalo jejího otroka. Zřejmě jí uvěřil.

Chuckův vztah s Marlene měl výrazný vliv na jeho osobnost. Zatímco dříve byl žoviální smolař, který se chtěl zavděčit a byl terčem všech vtipů, nyní byl asertivnější, méně srdečný a ne tak vstřícný. Zhubl a začal se oblékat módněji, začal nosit zbraň. Pro Marleniny rodiče však byl přesně tím pozitivním vlivem, který ve svém životě potřebovala. V jejich okolí se vždy choval zdvořile a uctivě. Jim a Naomi jejich vztahu s radostí požehnali. V té době se vztah Marlene a Naomi změnil v naprostou válku. Zhoršilo se i úzké pouto, které kdysi měla s Jimem. Vyčítala mu, že ji nepodpořil v jejích hádkách s Naomi. Situace se nakonec vyostřila v březnu 1975, kdy byli Chuck a Marlene zatčeni za krádež v obchodě.

Žádné obvinění nebylo vzneseno, ale Jim Olive toho měl nakonec dost. Řekl Marlene, že ji pošle pryč do školy, a zakázal jí, aby se s Chuckem znovu setkala. Ona ho samozřejmě neuposlechla a dál se s Chuckem tajně scházela. Během těchto schůzek mu řekla, že ji ztratí, pokud brzy něco neudělá. Povzbuzovala ho, aby si našel nájemného vraha, který by se zbavil jejích rodičů, a dodala, že až bude pryč, může převzít Jimovo údajné jihoamerické drogové impérium. Také vyslovila své obvyklé výhrůžky. Pokud se Chuck nezbaví jejích rodičů, hodlala se s ním rozejít. Chuck Riley se dostal do nemožné situace. Miloval Marlene celým svým srdcem a nedokázal si bez ní představit svůj život. Jednou se pokusil o sebevraždu, když mu řekla, že s ním končí. Teď ji mohl znovu ztratit. V sobotu 21. června 1975 se rozhodl jednat.Toho rána ho vidělo několik lidí, jak se šourá čtvrtí Terra Linda na cestě do rezidence Olive. Neviděli však zbraň zastrčenou za opaskem pod košilí.

Marlene ani její otec nebyli při Chuckově příchodu doma, a tak vešel nezamčenými dveřmi a zamířil do ložnice v patře, kde Naomi spala v opilosti. Cestou Chuck sebral kladivo, které našel na příborníku, a teď ho zvedl, krátce ho podržel nad hlavou a pak ho vší silou srazil dolů. Úder byl veden takovou silou, že hlava kladiva skutečně pronikla Naominou lebkou a uvízla v její mozkové dutině. Chuck jí musel rukou přitlačit na hlavu, aby ji vyprostil. Pak ji znovu zvedl a přitáhl dolů, pak ještě jednou. A Naomi stále nebyla mrtvá. Ležela na posteli a její lebka byla krvavá změť kostních úlomků, krve a mozkové hmoty. Z hrdla jí vycházel podivný bublavý zvuk. V tu chvíli Chuck zaslechl, jak venku zastavuje vozidlo. Jim a Marlene byli zpátky. Chuck musel rychle přemýšlet a ve svém stavu, kdy měl vyčerpaný mozek, se rozhodl, že nejlepší je konfrontovat Jima Olivea, jakmile vstoupil do domu. Seběhl dolů, schoval se za gauč a vytáhl pistoli. Jim si však objemného zabijáka všiml, jakmile vstoupil do místnosti, a požadoval, aby se ukázal.

Chuck tedy vstal, obličej a oblečení měl potřísněné krví a mozkovou hmotou. "Co jsi to udělal?" Vrhl se na Chucka a ten zvedl pistoli a čtyřikrát vystřelil, čímž Jima Olivea na místě zabil. Chuck a Marlene strávili zbytek dne úklidem místa činu. Po setmění naložili těla do rodinného vozu a odjeli do státního parku China Camp, kde je spálili v grilovací jámě. Následujícího rána někdo zavolal hasiče a na místo byl vyslán osamělý hasič, aby uhasil zbylé uhlíky. Hasič si mezi popelem všiml kostí, ale usoudil, že pocházejí z jelena. Následující týden žili mladiství vrazi společně v domě smrti. Své činy nijak nerozváděli, utráceli na kreditní karty Jima Olivea, zvali si přátele na drogy a navštívili rockový koncert skupiny "Yes". Během tohoto koncertu začala Marlene náhle zpívat: "Zabila jsem své rodiče! Zabila jsem své rodiče!" stále dokola, postupně stále hlasitěji a hlasitěji. Přes zvuk kapely ji však málokdo slyšel a ti, kteří ji slyšeli, brali její přiznání jako vtip.

Zmizení Olivy však nemohlo zůstat tajemstvím navždy. Poté, co se několik dní snažil Jima kontaktovat, jeho obchodní partner nakonec nahlásil jeho zmizení na policii. Na místo byla vyslána hlídka, aby provedla pátrání. Policisté, nespokojení s odpověďmi Marlene, ji požádali, aby je doprovodila na stanici. Marlene při výslechu vyprávěla několik různých příběhů. Nejprve řekla, že její rodiče odjeli na dovolenou k jezeru Tahoe. Pak řekla, že Jim zabil Naomi a utekl. Pak to byla Naomi, kdo byl vrahem. Nakonec se k vraždám přiznala a obvinila Chucka. Ten byl ještě téhož dne zatčen a při výslechu se rychle zhroutil, přiznal se k vraždám, ale trval na tom, že ho Marlene očarovala a donutila ho to udělat.

Chuck i Marlene byli obviněni z dvojnásobné vraždy. Marlene ale jako mladistvá nikdy nehodlala jít sedět "natvrdo". Když přišel rozsudek, byly to pouhé dva roky v nápravném zařízení pro mladistvé. Chuck byl mezitím souzen, shledán vinným a odsouzen k trestu smrti. Tento trest byl později změněn na doživotí. Chuck, kterému je nyní padesát let, je ve vězení dodnes. Marlene si část trestu odpykala ve škole ve Ventuře a poté byla propuštěna na svobodu pod dohledem. Během podmínečného propuštění uprchla do New Yorku, kde nějakou dobu pracovala jako prostitutka, než byla zatčena a poslána zpět do Kalifornie, aby si odpykala svůj trest. Propuštěna byla v roce 1980 ve věku 21 let. Od té doby měla Marlene Olive problémy se zákonem a několikrát si odpykávala trest odnětí svobody za padělání a drogové delikty. S Chuckem se viděla už jen jednou, když ho v roce 1981 navštívila ve vězení.

-pokračování-