"528" (10)

Matematika pyramidy v Gíze & Posvátná geometrie

Pro účely této studie Vic analyzoval pyramidy v Sakkáře a Gíze, které si jsou geometricky velmi podobné. Faraon Chufu toužil upevnit pradávnou posvátnou geometrii v postavených pyramidových komplexech. Napodobil tedy geometrii z Gízy k určení rozměrů pyramidy v Sakkáře.

Internetové stránky uvádějí rozměry pyramidy v Gíze jako následující:

Základna: 756 stop

Základna/2 (také nazývána „Saturnovou synodickou periodou“): 756/2 = 378 stop

Výška: 481,090909 stop (nebo 280 loktů)

Sklon: 51,8427*

(*Poznámka: Při použití 481 jako výšky by byl sklon 51,8375. To je pro tuto analýzu dostatečně blízko 51,84. Vic použil 481 jako „početní konstantu“ a nehledě na to, zda použil 481,09090909 nebo ne, 481 = 13 x 37; kde se 37 týká planetárních synodických period Jupiteru, Marsu, Venuše a Země. To souvisí s „Drážďanským kodexem“, ve kterém 702 děleno výškou pyramidy 481 = x; poté x krát 37 = 54 odrážející prostou matematickou harmonii.)

Autor Christopher Dunn publikoval kontroverzní knihu svědčící o jeho teorii, že pyramida v Gíze byla generátorem energie využívajícím vědu o vibracích a zvuku. Jeho kontroverzní závěry jsou založené na důkazech v pyramidách a artefaktech egyptské civilizace. Všimněte si, že 52° sklon zdi pyramidy na tomto obrázku odpovídá 52 týdnům kalendářního roku. Obrázek ukazuje zeleno-žlutou barvu (frekvence 582 Hz) jeruzalémského vápence, který pokrýval pyramidu. Generátor energie teoreticky sbíral solární a lunární energii (obrázek vpravo), uskladnil ji a předával možná za použití technologie na způsob Tesly. Kniha pana Dunna, The Giza Power Plant, je hodnocena zde: http://www.theseekerbooks.com/articles/Gizapower.htm.

Lekce první: Starodávné pí není 3,14159

„Starodávné pí není 3,14159 ale 3,142857 do nekonečna,“ poučuje Vic Showell.

Nabádá vás, abyste si vzali kalkulačku a udělali si čas to pořádně sledovat – krok za krokem, výpočet za výpočtem. Uvidíte, že novodobé pí se významně liší od starodávného pí. Tento zdánlivě malý rozdíl má značně veliké důsledky pro civilizaci a duchovní renesanci.

Týká se to „pythagorejské čárky“ nebo „pythagorejské krize“ popsané blíže Ernestem G. McClainem , pomáhá vysvětlit, proč je moderní člověk jednoduše „mimo soulad“ s vesmírem nebo přírodou. Tento problém pramení z odpírání si přesné matematiky, hudby nebo tvořivého jazyka. Všechno tedy vytváříme v nesouladné poezii harmonie 528 s LÁSKOU. V této skutečnosti je obsažena síla k osvobození lidstva. Když ji prozkoumáte, pomůže vám otevřít „srdce vaší mysli“ – váš intuitivní kanál, skrze který k vám přijde více odhalení a inspirace. Právě to pociťují lidé, když si „hrají“ s těmito čísly. V jistém smyslu můžete rozmlouvat s „hlavním matrixem“ stvoření, který je silně nabitý a nabíjející.

Institucionalizovaný Babylon místo toho uznává „chybnou matematiku“ a „mylná pravidla“, které nemohou zapadnout do systému hudební matematiky stanoveného Stvořitelem. Pro další utvrzení a podporu pan Showell doporučuje, abyste si nakreslili pyramidu rozměrově podobnou starým pyramidám jako na obrázku výše, kvůli představě posvátné geometrie vytvořené touto matematikou. Rozdělte linii základny do dvou dílů starého pí,  abyste prověřili možnost, že staré pí je opravdu 22/7. V jeho (a svém) nákresu můžete vidět, že základna pyramidy je 2 (a) pí na 2 (a) pí. A výška je 4 pí.

Dále za použití kalkulačky vydělte 22/7 a zapište si čísla, která vidíte na displeji. Jsou to:

3,142857   142857   142857   142857 … do nekonečna.

Nyní výsledek vynásobte dvěma a zapište, jak je zapsáno zde. Mohlo by vám pomoci zarovnat jednu řadu přesně pod druhou:

3,142857   142857   142857   142857 … do nekonečna.

6,285714   285714   285714   285714 … do nekonečna.

Pozorně si prohlédněte obě řady čísel. Vidíte vzorec?

Vzorec ve zlomku, který se opakuje do nekonečna, posouvá dvě místa s každým zdvojnásobením. (Nejlépe je to patrné u kalkulaček zobrazujících na 18 míst.) Jinými slovy, „14“ se v „142857“ posune na pozici na konci opakujícího se vzorce aby vzniklo „285714“. S „NOVODOBÝM“ ÚDAJNÝM EKVIVALENTEM PÍ SE TOTO NEDĚJE!

Zkuste to pro jistotu znovu. Zdvojnásobte 6,285714. Vyjde vám:

12,571428   571428   571428   571428 … do nekonečna.

Umístěte toto číslo přímo pod zbylé dvě řady, abyste dostali:

  3,142857   142857   142857   142857 … donekonečna.

  6,285714   285714   285714   285714 … do nekonečna.

12,571428   571428   571428   571428 … do nekonečna.

Vidíte co se děje nebo co vzniká? Opakující se čísla ze vzorců – rozvíjející se matematický (a hudební) matrix. Tato matematika svědčí o tom, jak jsou paralelní vesmíry, paralelní reality nebo paralelní úrovně, včetně duchovních sfér, kterými cestují andělé, takříkajíc „vrstvené“, blízko naší „úrovně“ nebo „vrstvy“. Proto Ježíš prohlašoval: „Boží království je blízko.“ Je vlastně přímo vedle vás, právě teď!

Lekce druhá: Fantom opery, hudba světla a skrytá čísla

Dříve jsem zmiňoval muzikál Fantom opery a píseň Hudba noci. Vypráví příběh Anděla temnoty, tedy Lucifera – padlého anděla světla a hudby. Fantom se zmocní srdce Christiny – metaforicky představujícího Kristovu energii, nebo křesťanství. Démon, který žárlí na operní společnost ovládající Christinu, způsobí pád lustru do publika, aby divadelní společnost zničil. Christina nakonec přiměje démona milovat a je propuštěna, aby si mohla vzít svého hrdinu.

A zase, Haydnova 96. klasika je nazývána "The Miracle Symphony", kde 9 + 6 = 15; a 1 + 5 = 6, nebo „zázračná 6“ (MIracle 6).

Současná propagace tvrdí, že tato klasická skladba byla pojmenována podle náhlého, nevysvětlitelného, téměř katastrofálního odtržení mohutného lustru, který spadl ze stropu koncertní haly během Haydnova zahajovacího představení. Jako zázrakem nebyl nikdo zraněn. Gason Leroux, autor "Fantoma opery", si nepochybně vypůjčil tento zjevný mýtus. Zdá se, že Haydn složil a pojmenoval svou 96. symfonii k uctění třetího „zázračného“ tónu původní hudební stupnice Solfeggio.

Apokalypsa v "Knize Zjevení" odkazuje na podobný konflikt na "Konci časů", který se urovnává hudebním „svazkem“ mezi věrnými Bohu – nevěsta Kristova – která je nakonec oddána spasiteli na celou věčnost. V "Healing Codes for the Biological Apocalypse", jsme uvedli hudební kód ukrytý v číslech veršů knihy "Numeri 7:12 – 83", který uplatňuje alchymistickou pythagorejskou matematiku starých kněží. Tento kód odhaluje „hudbu světla“ – původní stupnici Solfeggio, kterou byl zpíván chvalozpěv Svatého Jana Křtitele.

Údajně duševně nejvíce povznášející chvalozpěv všech dob se skládá z pouhých šesti tónů; podle "Webster’s Dictionary", je každý definován jako část „nové písně“ zpívané během celosvětového koncertu ve "Zjevení 14:1" čítajícího 144 000 duševně čistých lidí, kteří jsou „vykoupeni“ Bohem pro tento apokalyptický svazek.  Jak Showell zdůrazňuje výše, první a třetí tón Solfeggio, 396 a 528, jsou oba hudebně a matematicky spojeny s tímto číslem 144 000.

Těchto šest tónů Solfeggio má následující pořadí:

UT: 396                FA: 639

RE: 417                SO: 741

MI: 528                LA: 852

Později jsem k této sestavě přidal další tři nepojmenované tóny, abych doplnil "The Perfect Circle of SoundTM". Ty zahrnovaly: 963, 174 a 285. Měli byste si všimnout, že každé z těchto čísel při použití pythagorejského systému vychází jako 3, 6 nebo 9. Dva centrální tóny, MI a FA, identifikují "MIracle FAmily" (528 a 639).

Duchovní soubor čísel: Starodávné pí a chybějící trojky, šestky a devítky

Všimněte si, že čísla tvořící zlomek správného starého pí postrádají trojky, šestky a devítky. Podle závěrů, ke kterým jsem došel na základě jednoduchého matematického „vzorce nekonečna“ prvně uvedeného Marko Rodinem, představují trojky, šestky a devítky specifický soubor čísel, který skýtá bránu do duchovní oblasti nebo duchovních „úrovní“ reality.

Tato celá čísla mohou odrážet „oživující podstatu“ vesmíru; matematika nebo hudba Ducha – Ducha Svatého, který se vznášel nad povrchem vody na počátku časů – jako část trojjediného Boha. Opakující se čísla zlomku, postrádající trojky, šestky a devítky, představují zlomek celku nebo části celku zjevujícího fyzickou realitu.

Jinak řečeno, duch a hmota jsou odděleny, ale splývají. Mám teorii, že toto rozdělení božského ducha a lidské hmoty je matematicky a hudebně řízeno podle těchto prostých vzorců. „Tečka“ nebo desetinná čárka oddělující celá čísla od zlomků odráží dělící bod mezi hmotou a duchem, nebo fyzickou realitou a duchovní realitou. Tato teorie se rozšiřuje na čas stejně jako prostor a hmotu. „Tečka“ může znamenat pokřivení času, které odděluje minulost od budoucnosti místo bytí v TEĎ fyzického/duchovního celku, nebo existenčně osvícených zážitcích.

Nakonec vzorec matrixu vytvořený Showellovým násobením čísel zlomku starého pí dvěma, jak dokazuje i Marko Rodin, odkrývá frekvence Solfeggio ve vzorových pozicích uvnitř matrixu bez „ústředního tria“ čísel 396. To je zajímavé, protože když jsou nástroje naladěné na 396 Hz, je hudba vnímána jako „andělská“ nebo více duchovní.  Všimněte si v matrixu níže, jak se 528 posouvá nahoru a doprava, zatímco 741 se posouvá v opačném směru – dolů a doleva. To odpovídá jin/jang a „ďáblovu tónu“ označeném v muzikologii jako nesouladná kombinace 528 a 741.

Když nakonec sečtete každý zlomek s použitím pythagorejské metody, dostanete: 1 + 4 + 2 + 8 + 5 + 7 = 27 kde 2 + 7 = 9  – „dovršení“. Při každém zdvojnásobení pí tedy dostanete 3 nebo 6 střídající se na pozici celého čísla a 9 na místě zlomku.

Vše z výše uvedeného nabízí solidní matematické důkazy, že tento soubor trojek, šestek a devítek má zvláštní schopnost, něco jako duchovní značku nebo portál, prostřednictvím kterého se metafyzická energie zázračně projeví ve fyzické realitě.

-pokračování-