NEBEZPEČNÁ CESTA K PROBUZENÍ (9)

Bez ohledu na to, co se nám během procesu probuzení “stalo”, musíme si být vědomi archetypu oběti, který je silně zakotven v našem kolektivním vědomí. To proto, abychom se obrnili a přijali odpovědnost sami za sebe, za naše uzdravení, růst a životní cestu.

“Základním projevem archetypu oběti je strach, že nemůžete přežít nebo nepřežijete. Nejedná se jen o fyzické přežití, ale i i přežití vaší identity, vašich nadějí a snů nebo pocitu sebe sama. Hluboko dole existuje přesvědčení, že si nezasloužíte prospívat a Oběť představuje způsob, jak mít pasivní kontrolu nad svým životem. Všechny oběti mají nároky. Může to trvat nějaký čas, než navnímáte svůj vlastní pocit nároku, ale je důležité ho identifikovat, aby jste mohli tento zajímavý archetyp přeměnit z jeho stínné podoby ve světlou. Projití skrze Obět může být nejtěžší věc, kterou kdy uděláte, ale je to věc, která vám nejvíce změní život. [...]

Osvícená Oběť chápe, že skutečná síla pochází zevnitř a je spojena s osobní zodpovědností. Když jste Osvícenou Obětí, nemůžete ostatní obviňovat, protože vidíte, že ztráta moci či síly se děje uvnitř. Bylo by zbytečné hledat posílení tam, kde neexistuje. Osvícená Oběť se ptá "co mám dělat se situací, ve které se teď nacházím?"

Jeden z názorných příkladů předkládá skvělá scéna z filmu Pán prstenů, kdy Frodo, který se cítí obětovaný tím, že Prsten moci přišel k němu, říká Gandalfovi: "Přál bych si, aby Prsten ke mně nikdy nepřišel. Přál bych si, aby se nic z toho nestalo” A Gandalf mu rozumně odpovídá: “To si přejí všichni, kdo žijí a vidí co se dějě. Ale jim nepřísluší o tom rozhodovat. Vše, o čem musíme rozhodovat, je, co dělat s časem, který nám byl dán. V tomto světě, Frodo, existují další síly, kromě vůle zla. Bilbo měl Prsten najít. Tím pádem i ty jsi ho měl mít. A to je povzbuzující myšlenka.” Zde Gandalf ukazuje Frodovi, kde leží jeho pravá moc. V životě existují některé věci, o kterých nemůžeme rozhodovat, ale můžeme se rozhodnout, co dělat s danou situací, když se do ní  dostaneme nebo když se nám něco přihodí. Je to velmi povzbudivá myšlenka. [...]

Osvícená Oběť se nebojí slabosti a křehkosti, protože si udržujete zranitelnost jako sílu. Zjistíte, že sílu lze nalézt i v nejhorší situaci. Už se nebojte neúspěchů, ztrát, tragédií, utrpení a neštěstí, protože žádná z těchto vnějších okolností nemá sílu ovládat váš život. Zranitelnost je základním kamenem vaší síly, protože umožňuje objevovat různé druhy moci a zvláště rozpoznat sílu otevřenosti. Zranitelnost vám způsobuje, že budete flexibilní a ochotni se změnit dle okolností, aniž byste ztratili svou moc."  Susanna Barlow, Understanding the Victim Archetype

V současné době vidíme jake se archetyp oběti / obviňováni manifetuje v sociálních médiích. Dobrý způsob, jak se kontrolovat, abyste nespadli do této pasti (tím vpodstatě ztrácíte svou energii) je sledovat, jak snadno se dostanete do varu/jste rozrušeni když čtete různé příspěvky, názory, prohlížíte si fotky atd. … hlavně na základní emoční úrovni. Sledujte, jak můžete projevovat vnitřní nepokoj na lidi, s nimiž jste se nikdy osobně setkali, ani nemluvili tváří v tvář ... jak berete věci osobně, urážíte se, i když se cítíte býti v právu, protože jste byli "napadeni" (mimochodem není nic špatného na blokování/mazání lidí - je důležité nastavit jasné a pevné hranice!). Sledujte se při sdílení osobních věcí, jestli vaše motivace skutečně vychází ze sebelítosti a viny, namísto poctivé zranitelnosti, která je podporována pokorou (nezaměňovat za "sebeschazování") a osobní zodpovědností ... nebo to děláte za účelem vyhledávání pozornosti, což poukazuje na narcicismus.

Všechna tato emocionální "energie" - založené na egocentrismu - je výživou pro Matrix. Je občas obtížné se takto nachytat, ego/mysl dravce se může maskovat a tvarovat jako chameleon. Upřímnost sama k sobě, radikální čest projevovaná k směrem k nám a pozorování sebe sama jsou klíčovými nástroji, které je třeba použít, abychom v tomto ohledu mohli v každém okamžiku zkontrolovat naše činy a myšlenky (dobrá otázka je se ptát: co je můj pravý - nejčastěji skrytý - záměr publikovat toto nebo tamto?). To vše platí zejména ve vztahu k internetu a archontické infekci umělé inteligence, které jsme všichni vystaveni díky technologiím. Jejím cílem je, udržet nás “v hlavě” a izolované (navzdory pozitivní stránce propojení, síťování a sdílení informací). Stejně tak je důležité, abychom sami sebe nevinili, zvláště když uvěříme zkreslené idei New Age, že “Tvoříte svou vlastní realitu" a příliš zjednodušený pohled, že jste "vytvořili" všechno ve svém životě na základě vašich myšlenek a emocí.

Takzvaný "Zákon přitažlivosti" (jak se v dnešních dnech běžně používá ve zmatených konceptech New Age/pop-spirituality, když se mluví o "vytváření své vlastní reality") je hrubé zkreslení jeho skutečného esoterického významu a zdroje. Stejně tak koncept “požádej a bude ti dáno" byl také překroucen a liší se od své původní esoterické podoby. Je zředěný do formy “Vesmír mi dá vše, co chci", pokud prostě jen ”požádám a sladím své myšlenky a emoce s mojí touhou". Zaprvé, "zákon přitažlivosti" (založený na rčení, že "stejné přitahuje stejné”) se týká upřímného hledajícího, který se zabývá esoterickou prací sám na sobě, což znamená, že si "přitáhne" (prostřednictvím upřímné “ŽÁDOSTI" ) cokoliv, co mu pomůže při evangelizaci jeho duše s cílem spojit se s “Jedním", tj. spojení se s duší (integrace duše), seberealizace, probuzení / osvícení atd. Fráze "Požádej a bude ti dáno" se týká k esoterického Vědění, Pravdy, pomoci a "okultních tajemství", které mu pomohou na cestě, nikoliv "věci" (nebo práce, peníze, vztah) založené na kulturně-podmíněných tužbách ega.

Nicméně, to, co bude "dáno" nebo "přitáhnuto", není na “něm”, aby o tom rozhodoval, ale vztahuje se k jeho duševním lekcím a cestě, a dokonce zahrnuje (kromě "pozitivních" věcí, jako je správný učitel/učení a asistence, jež se v pravý čas objeví) také složité situace, zkoušky, zasvěcení (včetně útoků okultních sil, které mohou být učením / zasvěcením v přestrojení), jež se mohou nezasvěcenému oku zdát jako "negativní", ale po jejich splnění přinášejí nezbytná ponaučení a jsou součástí procesu probuzení. Tyto “negativní situace” nejsou ale “přitáhnuty z důvodu negativního postoje daného poutníka". Jde spíš o to, zbavit se podmiňování opičí mysli a uvědomění si iluze "osobní vůle" (identifikace s egem), aby ustoupila vůli Božské . Jde o to stát se suverénní individualitou, vědomým nástrojem pro práci Ducha manifestovaným skrze nás, který se projevuje v této rovině reality spojením s ním/jím/tím do jedinečné frekvenční kotvy.

Past spasitelského a mučednického vědomí

Na druhé straně mince pasti oběti je komplex spasitele nebo mučedníka, který se váže na dříve diskutovanou past "probouzení/pomáhání ostatním". Tento nafoukaný stav - býti "záchrancem" - je založen na iluzi, že s realitou je něco “špatně” (ve smyslu, že v tvořivé síle Zdroje/Boha/Vesmíru, z níž vše vychází, či je skrze ní manifestováno, exituje nějaká "chyba") a proto potřebujeme "zachránit" nebo "opravit" tento svět. Zaujmutím "božského pohledu”, který je spojený s pocitem grandiozity a “speciality" (komplex nadřazenosti), se tato past prolíná s mylnou představou o tom, co je vlastně "zlo" a jak v rámci dualita světla a tmy funguje. Neznamená to ale jen pasivně sedět a čekat, ale aktivně se i zapojit do vývoje vědomí se všemi kolektivními a osobními lekcemi obsaženými v tomto procesu, abychom se stali frekvenčními kotvami v souladu s Božskou vůlí.

Spasitelský komplex je také velmi častý u lidí, kteří jsou příliš identifikováni s konceptem "poutník/odpadlík/hvězdné semínko/rodina světla” a který jejich ego zneužije k postavení se na piedestal, zatímco "hledí dolů" na ostatní lidi (o tom již padla zmínka v pasti nadřazenosti). Toto téma je prozkoumáno do hloubky v eseji: "Wanderers, Purpose, and Esoteric Work in this Time of Transition". Týká se také lidí, kteří jsou velmi spojeni (a identifikují se) s tím, co vnímají jako své "poslání" a "účel". Zatímco my všichni máme naše individuální životní poslání - o jehož odhalení bychom  měli usilovat - je důležité mít na paměti, že účel není definicí, ale procesem a měl by být vnímán ve světle naší individuální duševní evoluce a v kontextu s našimi jedinečnými talenty, vývojem a lekcemi. V okamžiku, kdy v nás vzestoupí ctižádost, pýcha, svéhlavé konání nebo nutnost "ukázat se", nejsme v souladu s duchem uvnitř, ale spíše s vědomím ega ... touhy převáží a Matrix nás dostane.

Mučednický komplex je ještě více přehnanou formou spasitelského komplexu - je aktivován vždy, když se domníváme, že potřebujeme trpět "pro druhé" a jsme hrdí na to, že neseme váhu světa na našich ramenou. Vyvstáva, když se hrdě "předvádíme", jak jsme "napadáni" za to, co děláme (aktivismus nebo veřejné vystupováná), a často se zbytečně dostáváme do ohrožujících situací, abychom nějakým způsobem dokázali, že jsme měli pravdu. Toto chování je také založeno na nedostatku posouzení externích okolností a strategického uzavření, jež byly popsány dříve v tomto článku. Týká se také hlubokého dogmatického náboženského programování, zejména křesťanské myšlenky, že "Ježíš zemřel za naše hříchy" a váže s kolektivním programem externího záchranáře,  které vede masy k hledání někoho, kdo by je zachránil/vedl (založeno na autoritářském programování). Abychom se vyhnuli těmto pastem (nebo se z nich opět dostali, pokud do nich spadneme), je třeba zachovávat pokoru a skromnost, jež jsou základními klíčovými asistenty :

“Ať už se vám to líbí nebo ne, pokora existuje jen jako důsledek arogance. Jen málo lidí je pokorných samo od sebe nebo se pro pokoru ihned rozhodnou. Většina z nás se stala arogantními a egoistickými a selhala. Přicházíme k pokoře po důkladném otestování alternativy. Pravá pokora je volba, před kterou stojíme vždy, když se dostaneme do konfrontace, a pokud není člověk naprosto v pohodě, sebevědomý a v bezpečí, nemůže se lehce dostat do stavu pokory. Dynamicky skromný člověk se rozhodne být pokorný z pozice síly. Pokora Změn (I Ching / Yijing) je aktivní síla. Jako taková je víc než morální postoj: je to ctnost.

Pokora je podobná soucitu - přinejmenším v tom smyslu, že pravý soucit znamená využití své energie a talentu ve prospěch druhých. Člověk nemůže být milosrdný z pozice slabosti. [...]  Být pokorný, i když jste pod velkým nátlakem, zachovat si sebedůvěru tváří v tvář urážkám a odmítat zastrašovat ostatní z pozice vaší síly a moci jsou příklady pokory vycházející z veliké síly. Ti, kdož jsou pokorní, postupně objeví další výhody. Nebudou váhat jít skrze a za sebe. Bez toho aniž by si cokoliv dokazovali, jsou ochotni prozkoumat nové situace. Je pravda, že mohou dělat chyby. Mohou dokonce zažívat trapné okamžiky. Ale pokorný člověk to uznává a přijímá. Neskromní také dělají chyby - snaží se je však skrýt a popírat svůj omyl. To zhoršuje dopad jejich chyb a zvyšuje jejich izolaci". Deng Ming-Dao: "The Living I Ching; Using Ancient Chinese Wisdom to Shape Your Life”

-pokračování-