Německé "zázračné" zbraně (1)

Kromě zbraní odplaty, přinesli Němci během 2. světové války na své cestě za technologii zbraní řadu vědeckých objevů. Během II. světové války zaznamenala německá technologie neuvěřitelný rozvoj (podobně tomu bylo i u jiných tehdejších vojenských velmocí, ale v leteckém a raketovém průmyslu byla technologická progrese jednozančná). Jeden jasný příklad lze najít jednoduše při porovnávání údajů o jejich zbrojním průmyslu. I přes neustálé bombardování spojenci byla celková výroba tanků, ručních zbraní, lodí a letadel vyšší na začátku roku 1945 než v roce 1941, kdy Německo vítězilo na všech frontách a Spojené státy ještě nevstoupily do války.

Plasty, které se začaly obecně používat ve Spojených státech v 50. letech 20. století, byly vyvinuty v nacistickém Německu. Bakelit, polystyren (pod názvem Trolitul), plexisklo, polyetylen (předchůdce dnešních plastových pytlů a injekčních stříkaček), polyamid (nylon) a aldol (derivát z PVC), byly všechny vyrobeny v době války.

Různé druhy plastů byly vyprodukovány v rámci konsorcia firem, avšak pod vedením neblaze proslulé společnosti I.G. Farben, která také v roce 1941 syntetizovala opiát metadon a Demerol pod názvem „petidin“.

Televize, kterou většina Američanů neviděla až do počátku 50. let, byla v nacistickém Německu vysoce rozvinutá. Více než 150.000 lidí v osmadvaceti veřejných promítacích místnostech v Berlíně vidělo televizní přenosy z olympijských her roku 1936.

Dívali se na 180-ti řádkové CRT projektory Fernseh, které poskytovaly obraz o velikosti asi 122 x 107 cm. V roce 1939, začala německá firma Fernseh vyvíjet miniaturní TV systém, který umožnil pilotům po vypuštění navádět jak bomby, tak i rakety.

Tento systém byl použitý v protiletadlových řízených raketách Wasserfall, neboli "Vodopád" (viz. obr. vlevo).

„Mnoho z těchto testů selhalo,“ poznamenal autor dr. Joseph P. Farrell. „Ale do konce války byl v Berlíně německými vědci pro spojence proveden úspěšný test televizí naváděné „Tonne“ střely, přičemž cílem byla fotogtafie o velikosti lidského obličeje. K velkému překvapení ohromených a nepochybně šokovaných spojeneckých pozorovatelů byl test úspěšný.“

Tanky, které byly na začátku války jen o něco málo víc než opancéřované buldozery určené pro podporu pěchoty, byly vyvinuty v nezávislé, tlustě obrněné stroje poháněné plynovými turbínami, se zbraněmi stabilizovanými za pohybu, hydrokinetickými přenosy síly a obranou proti chemickým a biologickým útokům.

Některé německé tanky předběhly svou dobu natolik, že se v jiných zemích využívaly v bitvách ještě v 70. letech. Aby čelili hrozbě moderních tanků, vyvinuli Němci jednoduché, ale velmi účinné, přenosné raketomety vyzbrojené dutou náloží jako je bazuka Panzerschreck a lehce vyrobená Panzerfaust, předchůdce dnešního ručního protitankového granátometu (RPG) .

Inovativní 9 mm samopal MP-40 Schmeisser se během války rozsáhle využíval, a jeho nástupci, útočné pušky MP-43 a MP-44 se stali předchůdci dnešní všudypřítomné AK-47. V pozdějším období války byly některé MP-44 vybaveny primitivním, ale účinným nočním viděním a dalekohledem "Vampyr".

Na konci války v roce 1945 byli důstojníci americké vojenské rozvědky šokováni technologiemi, které našli, když spojenecké síly obsadily německé výzkumné ústavy.

Nadzvukové rakety, nervový plyn, proudová letadla, řízené střely, technologie stealth (nezpozorovatelné letadlo), kalený pancíř – dokonce i létající talíře – jsou jen některé z průkopnických technologií, které se vyvíjely v nacistických laboratořích, dílnách a továrnách. Abych vám dal určitou představu o touhách nacistických vědců, byl obrovský  ME-264 nazván „Amerikabomber“ (viz. obr. vpravo), zatímco třístupňová raketa byla nazvána „Mars“.

Jak poznamenal vážený britský historik Barrie Pitt (viz. obr. vlevo):

„Nacistická válečná mašinerie naskočila do akce s využitím co nejvíce nejmodernějších dostupných vědeckých poznatků a v průběhu toho, jak se válka rozvíjela, narostl seznam dalších úspěchů do závratných rozměrů. Od zbraní střílejících vzduchové ‚náboje’ až po detailní diskuse o létajících talířích; od zvukových paprsků, které byly pro člověka na 45 metrů smrtelné, až po zbraně, které stříleli za roh a další, které mohly ‚vidět ve tmě’ – různorodost tohoto seznamu je velkolepá.“

Pitt uvedl, že zatímco některé německé technologie byly méně rozvinuté, než byste si v té době představovali, „některé byly nebezpečně blízko k dokončení, což mohlo zvrátit výsledek války.“

Bývalý polský vojenský novinář Igor Witkowski popsal německý výzkum v období války jako „největší technologický skok v historii naší civilizace“.

Řekl, že Němci ignorovali Einsteina a vyvinuli cestu ke vědě založené na kvantové teorii.

„Nezapomeňte, že Einsteinova fyzika, teorie relativity, se svým pohledem na vesmír, reprezentovala pro nacisty tzv. "zapovězenou vědu". V Německu se zrodila kvantová mechanika. Němci se na zemskou přitažlivost [a další záležitosti] dívali z jiné perspektivy než všichni ostatní. Možná jim to dalo odpovědi na věci, které vědce, zastánce relativity, ani nenapadly,“ vysvětlil Witkowski, který měl neomezený přístup k německým válečným dokumentům zpřístupněným teprve nedávno kvůli pádu komunismu.

Považte, že na začátku války bylo letadlo vyrobeno z plátna nataženého na dřevěný rám. V roce 1945 se Německo stalo prvním národem na světě, který uvedl do provozu celokovové bojové stíhací letadlo s proudovým motorem – Messerschmitt-262. (viz. obr. dole uprostřed).

Vyrobili také první funkční helikoptéru na světě a letadlo se svislým vzletem a přistáním.

Jak němečtí vědci horečně pracovali na tom, aby dovedli rakety V-2 a další utajenější zbraně k perfekcionalismu, šéf SS Heinrich Himmler podnikal kroky k oddělení jeho oddílů SS od strany a státní kontroly. „Na jaře roku 1944 schválil Hitler Himmlerův návrh na vybudování průmyslového koncernu ve vlastnictví SS, aby se SS stala trvale nezávislou na státním rozpočtu,“ napsal nacistický ministr zbrojení Albert Speer.

Využitím metod, později používaných CIA, vytvořili vůdci SS několik obchodních zástěrek a dalších organizací – mnoho z nich využívalo práci zajatců z koncentračních táborů – s cílem produkovat příjmy na podporu aktivit SS. Tyto vysoce rozčleněné skupiny v čele s mladými ambiciózními důstojníky SS nepotřebovali, ani nežádali nijaké spojení s vysoce postavenými německými vůdci. Jejich cílem bylo vytvořit ekonomickou základnu, která by mohla pokračovat v plnění nacistických cílů dlouho po porážce Německa.

Ministr zbrojení Speer přiznal, že existovaly programy na vývoj zbraní, o kterých neměl tušení. Připustil, že plán SS v roce 1944 na vybudování továrny na tajné zbraně, která potřebovala 3.500 pracovníků z koncentračních táborů, byl před ním zatajen. Speer dokonce naznačil možnost tajných zbraní, které „byly tajně vyráběny SS ke konci války a mně byly zatajeny.“

Zatímco program rakety V-2 začal pod záštitou německé armády a bojová stíhačka ME-262 pod záštitou Luftwaffe, byly tyto programy nakonec převedeny pod kontrolu SS.

„Stručně řečeno, cokoliv, co se projevilo jako skutečný příslib zbraňového systému – zejména, vše, co vypadalo jakože představuje kvantový skok v tehdejší moderní technologii – se ocitlo pod dohledem SS“ poznamenal Nick Cook, redaktor píšící o letectví a konzultant v oboru vzdušného prostoru magazínu Jane’s Defence Weekly.

Vezmeme-li v úvahu tajné projekty  v rukou zarytých SS fanatiků a továrny a výzkumná zařízení roztroušená po celé zemi – a pod ní – je zcela představitelné, že by zbraně, daleko vyspělejší než V rakety, mohly být vyvíjeny bez vědomí kohokoli kromě Himmlera a jeho nejvyšších zástupců.

Mezi další pozoruhodné tajné nacistické zbraně, které byly v roce 1945 téměř dokončeny, patřil Messerschmitt-163 Komet  (viz. obr. vlevo) a vertikálně vypouštěné raketové letouny Natter (viz. obr. vpravo), létající křídla s proudovým pohonem Horten Ho-IX a Lippisch DM-1 s trojúhelníkovým křídlem. Bylo zaznamenáno, že některé z vysoce utajených nacistických experimentů byly přemístěny mimo Německo, do takových míst jako Bližná v Polsku – stejné oblasti, kde se spojenecké posádky poprvé setkaly s nechvalně známými „foo-fighters“, malými zářícími koulemi světla, které tajně sledovaly spojenecké bombardéry.

„Foo-fighters“ brzy upoutaly pozornost amerických médií. 13. prosince 1944 otiskl New York Times zprávu schválenou Vrchním velitelstvím spojeneckých expedičních sil.

Titulek zněl: „Vznášející se záhadná koule je novou nacistickou zbraní“.

V článku se psalo:

"Letci amerických vzdušných sil hlásí, že se ve vzduchu nad německým územím setkávají s koulemi stříbrné barvy. Koule se vyskytují buď samostatně, nebo ve skupinách. Někdy jsou poloprůsvitné.

Nové zařízení, zřejmě zbraň protivzdušné obrany, se podobá obrovským skleněným koulím, které zdobí vánoční stromky. Nebyla k dispozici žádná informace o tom, co je drží nahoře jako hvězdy na nebi, co je v nich, nebo jaký má být jejich účel. "

Podle spisovatele Renato Vesca byly „foo-fighters“ ve skutečnosti Feuerball, neboli ohnivá koule, což byl:

„Velmi originální létající stroj… kruhovitý a opancéřovaný, více či méně podobný želvímu krunýři. Byl poháněn speciálním proudovým motorem, také plochým a kruhovitým, jehož principy činnosti… vytvářely velký světelný kruh svítivých plamenů…. V okamžiku startu byl stroj řízený rádiem, a pak automaticky sledoval nepřátelský letoun, ke kterému byl přitahován výfukovými plameny, a přiblížil se natolik, aby bez jakékoliv kolize zničil jeho radarové zařízení.“

Vesco tvrdil, že základní principy Feuerballu byly později použity na „souměrný kruhovitý letoun“ známý jako Kugelblitz, (pod tímto názvem figuroval i samohybný protiletadlový kanón používaný nacisty ke konci II. světové války) neboli kulový blesk, samočinný bojový letoun, který se stal „autentickým předchůdcem dnešních létajících talířů.“

Řekl, že tento inovační letoun byl po „jediné úspěšné válečné misi“ zničen ustupujícími jednotkami SS.

I přesto, že veřejnost byla po více než šedesát let vystavena odmítání jakékoliv myšlenky o létajících talířích, neboli UFO, akumulace dnes dostupných důkazů neumožňuje odmítnout realitu takovýchto plavidel pouhým mávnutím ruky. Je zřejmé, že nacisté experimentovali s novou a exotickou energetickou technologií. Mimořádný vývoj Feuerballu může poskytnout první letmý pohled veřejnosti do srdce nacistické vědy.