DISKY DZOPA & MOSKOVIUM 296

V roce 1938 byl v pohoří Baian-Kara-Ula, které hraničí a rozděluje Čínu a Tibet, učiněn pozoruhodný objev. Chi Pu Tei, archeolog a profesor na Pekingské univerzitě, zkoumal jeskyně v himálajských horách. Spolu s ním byli univerzitní studenti. Uvnitř jeskyní našel Chi Pu Tei starobylá pohřebiště. Pro archeologa a jeho studenty to byl vzrušující objev. Ještě vzrušující však bylo to, co objevil uvnitř pohřebišť. Chi narazil na kosterní pozůstatky lidí. Kostry však měřily jen přibližně metr a půl. Překvapený archeolog si také všiml, že lebky byly neobvykle velké. Jeho poznámka prý zněla: "Kdo kdy slyšel, že by se opice pohřbívaly navzájem?" Po dalším průzkumu jeskyní bylo zjištěno, že opice zde pohřbeny nebyly. To, co však profesor Chi Pu Tei zjistil při následném průzkumu, jen přispělo ke zmatení. Na stěnách byly vyryty piktogramy. Byly na nich vyobrazena nebesa, Slunce, Měsíc, hvězdy a Země. Spojovaly je linie teček. Když tým průzkumníků v úžasu pokračoval v prohledávání jeskyně, narazil na další fascinující nález. V hlíně na dně jeskyně, napůl zasypaný, ležel kamenný disk o průměru něco přes 2 metry. Byl 20 cm silný a uprostřed měl kulatý otvor, který měl rovněž 20 cm v průměru.