"1776" - SELHÁNÍ FRANCOUZSKÉ AMERICKÉ REVOLUCE A JAKOBÍNSKÝ TEROR (3)

Dlouho předtím, než se v našem geopolitickém slovníku objevil termín "barevná revoluce", byla technika vedení davů náchylných k násilí ke svržení vlády po staletí zdokonalována. Roznícení hněvu davu a jeho nasměrování ke svržení zavedených politických struktur vyžadovalo pouze peníze, propagandu a několik kvalitních rétorů bez morálních zásad. Byl jsem šokován, když jsem po přečtení studií publikovaných v letech 2001-2002 historikem Pierrem Beaudrym (Proč Francie neměla francouzskou revoluci) zjistil,^[1] že běžné vyprávění o Francouzské revoluci není ničím jiným než britským mýtem, který se jen málo podobá skutečnosti, jak se stala.

Jaký byl svět v roce 1789?

Toto období bylo z hlediska lidských záležitostí velmi zralé. Úspěch americké revoluce završený Pařížskou smlouvou z roku 1783 vyvolal ve světě vlnu naděje. Představa, že by mohla skončit dlouhá noc impéria, která po staletí krvácela ve Starém světě, byla elektrizující. Všichni obecně chápali, že aby došlo ke zničení dědičného řádu mimo 13 kolonií, muselo by se do Evropy dostat přes Francii. Ačkoli Američanům pomáhali vlastenci z mnoha národů Evropy (včetně Rusů, Němců, Poláků a Irů), nejvíce podporovala boj americké revoluce Francie, kde se do boje zapojily tisíce francouzských vojáků pod vedením markýze Lafayetta a po celou dobu jim byla poskytována zásadní finanční, politická a vojenská pomoc.

Přední francouzské republikánské osobnosti jako markýz Lafayette, Jean Sylvain-Bailly byly největšími hybateli tohoto kroku v Evropě a měly dokonce podporu monarchy se sympatiemi k republikánům, který upřímně věřil, že smyslem práva a vlády je obecné dobro. V té době to nebylo snadné. Do 20. července 1789 došlo k prvnímu aktu revoluce, který vedl Bailly, tehdejší první předseda nové organizace zvané "Národní shromáždění" - první zastupitelské instituce v dějinách Francie obdařené autoritou rovnocennou autoritě krále.