"BAKTUN 13.0.0.0." - PROCITNUTÍ (1)

Olmékové byli velmi moudrý národ. Disponovali neuvěřitelným talentem, co se týče řešení složitých systémových náležitostí. Byli mistry v oboru astronomie a ve schopnosti chápat podstatu, účinky a mechanismus různorodých přírodních cyklů v rámci planety Země, ale i Vesmíru samotného. Byli si velmi dobře vědomi všech posvátných pohybů Země včetně jevu, který nazýváme precese. Dokonce vnímali 21 000 let trvající cyklus, ve kterém přirozeným způsobem kolísá náklon zemské osy, a to bez jakéhokoliv vnějšího vlivu.

Všechna svá pozorování, úvahy a sdělení zaznamenávali ve velmi symbolickém jazyce do kamenných stél. Olmékové byli zároveň i mistry ve výpočtu různorodých kalendářních systémů. Speciálně pak v této oblasti byli natolik dobří, že jejich metody převzaly i jiné národy a mezi nimi i Mayové. Klíčová kalendářní matrice začíná rokem 3114 př.n.l. (málokdo si v této souvislosti uvědomí, že jde o stejný rok, ve kterém byl ve Starém Egyptě inaugurován na trůn první faraon ryze lidského charakteru).

Vlivem celé řady okolností se stal v kalendářní matrici „Dlouhého Počtu“ klíčový tzv. „Třináctý baktun“, který souvisí se zimním slunovratem v letošním roce 2012 (a nejen pochopitelně s ním). Ať chceme, nebo nechceme, rezonanční pole „Třináctého baktunu“ začíná stále silněji ovlivňovat vědomí zhruba sedmi miliard lidí na této planetě a je jedno, zda tito lidé jsou o tomto fenoménu informováni, či nikoliv.

Olmékové měli velmi pronikavé duchovní vědomí a bystrý rozum, silnou intuici a souběžně s tím šlo o velmi racionální jedince. „Konec času“, který je signifikován rezonančním polem „Třináctého baktunu“, v kontextu s jejich filozofií, poznáním a vědomím nikdy nesouvisel s kataklyzmatickým koncem světa či jakýmikoliv jinými hypotetickými aspekty, které by souvisely s jakoukoliv tragédií globálního charakteru.

Ne, za tím je zcela něco jiného. Olmékové svým poselstvím upozorňují na zcela něco jiného. Prostě nám uniká