"Černá díra" je pouhá fikce

        "Černou díru" ve vesmíru jakživ nikdy nikdo nikde neviděl. Všechno, co máme jsou jen elektromagnetické signály otevřené množství interpretací. Neexistujte žádné skutečné pozorování černé díry, aby bylo možné ověřit tyto dedukce podle předchozích odhadů. Kosmologové nás ujišťují, že GRO J1655 - 40 v sobě skrývá "černou díru". Kritici ovšem tvrdí, že současné pojetí tohoto sporadického zdroje rentgenového záření jen demonstruje stále rostoucí "puklinu v důvěryhodnosti" dosud uznávané oficiální teorie. GRO J1655 - 40 je blíže neobjasněný světelný zdroj pozorovaný v souhvězdí Škorpióna. Tento zdroj periodicky emituje vydatné dávky rentgenového záření, a pak opět přejde do "normálového" období klidu. Řetězec úvah ve vědeckých spekulacích o tomto zdroji je ovšem velice dobrodružný a nepřekvapuje ani zjištění, že se ocitly i ve zprávě prezentované na setkání Americké astronomické společnosti. Pro čtenáře takovýchto odborných zpráv může být obtížné odhadnout stupeň jejich věrohodnosti, protože v jazyce užívaném ve vědeckých pracích a časopisech se ustavičně proplétají fakta s domněnkami. 

        Nabízíme tento pohled:

       "Světelný zdroj ve Škorpionu je skutečný. Stejně tak i sporadické emise rentgenového záření. Ale možná překvapí, že všechno ostatní uvedené v této zprávě jsou spekulace nepodepřené ničím, co můžeme studovat v reálné přírodě. Nepozorujeme "hvězdy jimž dochází palivo" a jejich imploze či "znovunavázání, implodované hvězdy". Nevíme, co je "nekonečně velká hustota", "hvězdná černá díra", "horizont událostí", "hvězda společník", "výplach plynů společníka", "narůstající' disk", "produkce rentgenového záření hromadící se hmotou", "vypočtená 'rychlost rotace'", "frekvence záblesků rentgenového záření ve spojitosti s orbitálním pohybem plynů, a tyto frekvence ve spojitosti s 'wobblingem' plynů kvůli ' deformaci časoprostoru." Uff? opravdu hustý sněm bubáků a hastrmanů.

      Jak má důvěřivý čtenář ve "vědeckých zprávách", jako je například ta o GRO J1655 - 40, rozpoznat hranici mezi skutečností a sbírkou dohadů? Článek na Space.com [1] například uvádí:

       "Rotující černá díra v souhvězdí Škorpióna vytvořila stabilní vyboulení ve struktuře časoprostoru," říkají vědci.

      Skutečnost: "černou díru" jakživ nikdy nikdo nikde neviděl. Všechno, co máme jsou jen elektromagnetické signály otevřené množství interpretací. Avšak kosmologové "hlavního proudu" interpretují získávané signály jen jediným způsobem, založeným na jejich vlastním podivném souboru axiómů o povaze prostoru, času a gravitace. Mnozí nejkvalifikovanější experti na plazmu se přou o soubor sestávající z pouhých předpokladů.

        Skutečnost: "Struktura časoprostoru" je matematická abstrakce s velmi diskutabilní relevancí pro studium přírodních úkazů. Kritici říkají že už samotný pojem "časoprostor" ("spacetime") je v zásadě nesmysl, protože kombinuje dvě zcela neslučitelné koncepce - námi vnímaný třírozměrný prostor a bezrozměrný časový interval. Dimenze ve fyzice může být změřena pouze fyzikálním měřítkem. Matematici však dvojsmyslně používají tohoto slova k označování libovolného počtu proměnných. Toto má za následek obvyklý matematický "klam dvojznačnosti", takže totožné slovo má jeden význam v "reálném světě tří dimenzí a jiný význam v teoretickém světě matematiky.

       Některé kosmologické teorie hovoří o až 26 dimenzích a paralelních vesmírech, což slouží jen k ohromení a matení těch, kteří žijí v třírozměrném fyzikálním světě. Jeden fyzik to staví takto: "Libovolná teorie, v níž je čas popisován jako čtvrtý rozměr, nemá vůbec nic společného s realitou... Může být matematicky správná, ale nereprezentuje realitu; co se týče faktických popisů reality je matematika absurdní, zbytečná a dvojsmyslná."

        Zpráva na Space.com dále říká:

       "Toto vyboulení je věc předpovězená v Einsteinově teorii všeobecné relativity. Působí na pohyb hmoty padající do černé díry."

       Skutečnost: Opět - "černá díra" je pouhá domněnka, nikoli fakt. Einstein ve své teorii všeobecné relativity navrhl geometrickou představu, v níž gravitace vzniká zborcením třírozměrného prostoru přítomností hmoty do jakési "dodatečné dimenze". Tento princip dnes zpochybňuje rostoucí počet vědců.

        Třírozměrná znázornění "geometrické teorie gravitace" obvykle prezentují gumovou plochu, na níž leží ocelové kuličky. Promáčkliny/vybouleniny v gumové ploše napodobují gravitační studny okolo ocelových kuliček a řídí jejich pohyb. Jak správně poukazuje astronom Tom Van Flandern, tato verze je funkční opravdu jen zdánlivě, protože je to jen naše mysl, která si si představuje "zemskou přitažlivost" táhnoucí ocelové kuličky směrem dolů. Bez nutné předchozí existence zemské přitažlivosti ocelové kuličky gumovou plochu nepromáčknou a zůstanou nehybné. Kritici argumentují i tím, že analogie gumové plochy i mimo rozměrový geometrický výklad všeobecné relativity porušuje princip příčinnosti: ve fyzikálním světě mají všechny efekty své příčiny. Funkcí vědy je tyto vztahy zkoumat, a ne je popírat.

        Space.com:

        "Promáčklina v časoprostoru je sice neviditelná, ale vědci odvodili její existenci poté, když z černé díry detekovali dvě frekvence rentgenového záření, shodné s emisemi zaznamenanými před devíti lety."

      Neexistujte žádné skutečné pozorování černé díry, aby bylo možné ověřit tyto dedukce podle předchozích odhadů. Rentgenové paprsky lze nejsnadněji vytvořit urychlením částic v elektromagnetickém poli. Obtížnější způsob, než generovat rentgenové záření za použití nejslabší síly ve vesmíru - gravitace -, už neexistuje. Příroda nemá ve zvyku dělat věci složitě.

       Další perly v článku:

       "Černé díry se formují poté, když velmi masivní hvězdy vyčerpají svou zásobu paliva. Jejich jádra pak implodují do bodu o nekonečně velké hustotě zatím co vnější vrstvy odfoukne mocná exploze supernovy."

Skutečnost: Neexistuje žádný experimentální důkaz toho, že hmota může být stlačena na "nekonečně velkou hustotu". To by vyžadovalo, aby nejslabší síla ve vesmíru překonala nejsilnější - elektrickou sílu. 

Neexistujte žádný pozorovací důkaz o implozi hvězdy. Matematici jednoduše aplikovali teoretický požadavek na nepravděpodobný model vyžadující, aby speciální hvězda ve specifickém binárním systému náhle vyčerpala svou zásobu paliva a podstoupila symetrický sférický gravitační kolaps formující nereálný objekt - černou díru.

Skutečnost: pre-supernova nebyla nikdy identifikována.
Skutečnost: Exploze supernovy není sféricky symetrická. Je bipolární.
Skutečnost: Teoretický výsledek - černá díra - je matematická fikce bez ověřitelného spojení s přirozeným vesmírem.


        "Frekvence rentgenového záření objevené týmem výzkumníků přišly zvnějšku horizontu událostí GRO J1655 - 40, černé díry lokalizované zhruba 10 000 světelných let od Země. Je sedmkrát masivnější než Slunce a vyplachuje plyn od sousedící hvězdy." No řekněte, nejsou ti vědci kabrňáci, kteří si zaslouží svůj plat?!

Skutečnost: uvedený scénář je zcela spekulativní. Zbytek zprávy může už jen definitivně odčerpat zbytek důvěryhodnosti následující série dohadů (viz předchozí shrnutí). Ale jak se v tom může orientovat běžný čtenář se zájmem o výzkum kosmu? Autor článku na Space.com bohorovně cituje všechny tyto spekulace jakoby byly pevnou součástí současných vědeckých znalostí!

        "GROJ1655 - 40 podstupuje krátká období intenzivních emisí rentgenového záření, následovaná delšími obdobími poměrného klidu. Vědci si myslí, že tento blikající vzorec aktivity rentgenového záření souvisí s hmotou shromažďovanou poblíž černé díry." 

       "A pak, každých pár let, cosi - vědci si nejsou jistí, co to je - odstartuje černá díra překvapivé orgie, během nichž za několik málo měsíců zhltne většinu hmoty kolem sebe."

       A tak teprve až na konci komplikovaného řetězce spekulací najdeme prosté doznání, že sporadické rentgenové erupce zůstávají nevysvětlitelnými - na truc krkolomého modelu navrženého k jejich objasnění.