Člověk a čas (1)

Vážení a milí internetoví badatelé,

je asi už čas, abych se pokusil nabídnout širší veřejnosti souvislejší pohled na vztahy v prostoru člověka, jak je vidím ve svých 61 letech po období, kdy se mi poskládaly osobní zážitky a načtené informace do jiného příběhu o tom, jak a proč vznikl svět, ve kterém žijeme. Je nemožné, aby celý ten příběh napsal jeden člověk, nestačí „jít od lesa“ jen jedním směrem. Svět je jako puzzle, má spoustu úhlů, ze kterých se umíme do jeho vnitřností dívat. Ale svět si skládáme z/vět – a to je moje parketa, kecy, kecy, kecy….

Do jaké míry je ZVUKOVÁ SPODOBA klíčem pro chápání nekonečných možností, které nám nabízí zvuk naší mateřštiny – češtiny - to je úkol pro nás i pro další generace.
Svět z/vět, kecy kec(t)i – co je tu špatně?

Jaký vliv na naše asociace má „chyba“ v zápisu, nedodržení mezer mezi písmeny? Jak člověk rozpozná v proudu řeči, kde končí slovo a začíná další? Mezery mezi slovy jsou zásadním nástrojem pro řízení našich asociací, jejich úlohu známe v symbolu písmene „Y“, každé písmenko si muselo své místo (pozici) ve slovu zasloužit. Jsme „celým svým člověkem“ zodpovědní za slova, která používáme k formování svých myšlenek a pocitů.

Slova (a dnes i Slova/né) nesou tu největší sílu ve vesmíru – sílu lidských emocí. Pocit, který neumíme vyjádřit slovy, ten nikomu nepředáme, a je-li „sdílení informací“ tím, co nás žene k poznávání souvislostí, jsou právě slova (jazyky) tím prvním a posledním, co máme. Každý spor, každá válka má svůj počátek i konec v podobě slov, plných emocí, do slov vkládáme a leckdy pomocí slov i vystřelujeme své city i pocity, ze slov vnímáme – a následně i jednáme.

Historii psali vždy vítězové, ale ty po jejich smrti nahradili jiní vítězové. Nejtrvalejším vítězem se stal pojem „bůh“, pro kterého si každý mohl a může vytvořit jen „představu“, různě naplněnou ze strany vědy a ze strany těch, co zkoumají „pohyby ve vesmíru“ přímo, napojením se na informační pole/duchovní světy/. Ale co je schované ve slovu „PŘEDSTAVA“? Používáme raději slovo FANTAZIE? Co nám z těchto slov vytvoří jinak umístěná „mezera“? (= mem/brána mezi slovy).

Ano, PŘED/STAVA je pouze označení nějaké situace, slovo „představa“ popisuje budoucí „stavovou“ situaci, něco, co ještě nenastalo, ale stane se. I my budeme muset být v určitém časovém období svých mnoha životů i „bohy“, abychom si vyzkoušeli, co to obnáší. Podobně i slovo „fant/azie“ můžeme vnímat jako záložní úlohu Asie v podobě „fantu“.( …..to je už dnes žhavá realita….).

Slovíčkaření, hra s vnímáním slov „jinak“, mě dovedla k velmi suchému výkladu vztahů v prostoru, který Jaroslav slíbil „vyvěšovat“ na svém webu. Texty by měly být přístupné i neplatícím čtenářům, ale vstup do diskuze pak jen těm, co si informace dovedou zaplatit. V diskuzích pod jednotlivými částmi souboru „ČLOVĚK A ČAS“ očekávám přínos i pro sebe, - vím, že mé formulace jsou často vnímané jinak, než kam je směruji. Jde o důsledek změn v myšlení, ke kterým mi pomohlo několik pobytů v blázinci, přesněji v ústavu, kde místo komunikace s „podivnými pacienty“ jim lékaři nutí pilulky pro uklidnění přebuzené mysli. Víra lékařů v „léky“ mi asociovala nejen „leknutí“, ale i „léčku“. Léčení (líčení, zakrývání nedostatků) je pro mě ale opakem uzdravování. Tak jsem svou víru vložil do slova „uzdravování“. A jako svou rodinu jsem si přibral naší galaxii, se snahou z ní vymačkat nějaké to „mléko“….

A je čas, prokázat, že zdravý rozum je stav, kdy si člověk dovede obhájit to, co:

• a) musí dělat,

• b) co ho živí,

• c) co ho zajímá.

…v tomto pořadí důležitosti, proto nepůjde asi o nějakou smršť článků. Tento úvod a první část textu – přehled témat a nástrojů, které považuji za klíčové posílám Jaroslavovi. Bude asi vhodné číst pomalu, vracet se, hledat různé souvislosti mezi větami, někdy až při opakovaném čtení se dá pochopit, co jsem se pokusil popsat.
Ale je možné, že zkrátka jen neumím psát srozumitelně,….. , jsem jen jeden z Horákových „písařů“, kteří už v neolitu vytvořili svůj „zrcadlový“ výklad zápisů, kterými popisovali „skvělé a záslužné činy“ svých pánů (viz jeho kniha „O Slovanech úplně jinak“).

Teprve pan Antonín Horák objevil ve slabičnému písmu smysl, který renomovaní vědci přehlédli, vyryté symboly měly jeden výklad pro pány, ale opačný pro poddané, ze kterých páni vybírali své písaře. Panu Horákovi vděčím za „nakopnutí“, které mě dovedlo k chápání symboliky linie každého písmenka a číslice, setkali jsme se rok předtím, než ho příroda povolala zpátky do říše teploty vesmíru, odkud na nás dohlíží v podobě nehmotných „informačních balíčků“ v informačních polích. A kdokoliv z nás se na tyto „balíčky“ může připojit ve chvilkách, kdy bude zkoumat, co se dá z každého slova vyčíst třeba jen tím, že si ve větě přeskládá mezery a ve slovu je zas naopak doplní…..

Za podstatnou a potřebnou považuji lidskou schopnost hledat, nacházet, používat, nabízet a obhajovat to, co považuji za dobré a užitečné pro rodinu „ČLO/věků“, které jsme všichni součástí.

janko, Jan/Ko/ňas

ČLOVĚK A ČAS

A: Paradigma fyziky a člověka

1. „Informační bod prostoru“, definice IBP
2a. „Kmit času“ - pohyb informace v těle člověka
2b. „Kmit času“ - pohyb informace v prostoru člověka
3. „Oktáva dimenzí“, symetrie informačních vrstev v prostoru

B: „Abeceda lidštiny“, nástroj pro opravy asociačních řad

Úvod
Symbolika slova N I C
Matematika symetrie a matematika skrytého součtu
Návod k symetrickému čtení slov (jmen, názvů)
Význam a výklad „Šifry mistra Leoparda“
Číslice a písmena jako programovací jazyk Mléčné dráhy.
Vztah písmen a číslic k barvám a lidské psychice

A: Paradigma fyziky a člověka, návrh definice:

• a) Soudobé projevy přírody a člověka v nehmotné i hmotné formě jsou následkem historie vývoje zákona akce a reakce, kdy opakováním dostupných forem energie dojde k vyčerpávání této pohybové „energie tempa“ až do stavu, kdy vznikne CHYBA (mutace).

• b) Vývoj sebeorganizace struktur „si“ v prostoru řeší „chybu“ dvojím způsobem, systémy „chybu“ zařadí do systému pro/střed/nic/t/vím fungování času – anebo chybu vyřadí (pro pozdější využití) po/mocí hierarchie moci ve stále širším objemu dalších souvislostí. Každá situace je podmíněná kvalitou vztahu mezi systémem a „chybou“, výsledkem je vždy jedno ze dvou možných řešení skrze „ARCHETYP VZTAHŮ VE TROJICI“.

• c) Motorem vývoje je opravování chyb, tři možné postupy v PROCESU UČENÍ:

• 1) chybu SVÉ STRUKTURY systém opraví posílením kontroly vztahů, které k chybě vedly. (sebekontrola u člověka, udržení struktury a cílů společenských systémů silou politiky či náboženství)

• 2) chybu PRAMENÍCÍ Z ÚNAVY systém opraví přejmenováním, další verzí podobného systému anebo zrcadlovým projevem (výkladem) systému stávajícícho. Příkladem v hmotném světě je obnova prostředí pomocí válek, příkladem v informačních systémech je vznik nových jazyků (počítačový) vložením dalších nebo jiných významů a vztahů do předchozích komunikačních symbolů (= číslic), osm prvků „bitu“ je formou „skupinové“ číslice.

• 3) „chyba“ V PODOBĚ OBJEVU obsahuje kvalitu, často neslučitelnou s funkcí původního celku. Příkladem v hmotné oblasti je srážka Země s velkým tělesem - anebo v oblasti obchodování objev (= prozrazení) utajované informace o nákupní ceně - anebo objev/prozrazení důvodů pro konstrukci dalšího modelu „boha“, který se stal základnou pro vznik a růst různých náboženství a dalších společenských systémů.

Ad „ARCHETYP VZTAHŮ V TROJICI“, - člověk i příroda používají k řešení situací celkem čtyři možnosti vztahů „dvou ke třetímu“, kde úloha „třetího“představuje buď společný cíl takové trojice - anebo prostředek k dosažení cíle)

• a) spojení „dvojice KE třetímu“ (nebo „třetího KE dvojici“)

• b) spojení „dvojice PROTI třetímu“ (nebo „ třetího PROTI dvojici“)

Pozice „třetího“ na výsledný tvar cíle (úloha moderátora v diskuzi) umožňuje, posun či zvrat ve vývoji, pokud jeho síla či kvalita stačí k takové změně. V prostředí přírody + člověka jsou tím „třetím“ pohybové síly prostoru (tlak, teplo, světlo, rotace, puls), v lidské komunitě je tím třetím vždy nějaká forma moci nebo ne/moci.

Vývoj všech forem existence lze odvodit z vytvoření prvotního „Informačního Bodu Prostoru“ (IBP), pomocí postupných kroků z počátečního STAVU neexistence ničeho, vyjádřeného slovem NIC. Výsledkem je souvislý, opravami chyb zdokonalovaný proces vývoje MOU/DR(z)OSTI, která spojuje vědomosti do fungujících celků. Posuneme entitu „boha“ do vytvoření nezbytné síly, která vytvořila POHYB. Protože pohyb je součástí všeho, je zdrojem rostoucí hustoty a organizovanosti všech hmotných i nehmotných forem existence. Současně s pohybem vzniká směr, dráha a rychlost, a tato trojice nahradí za určitý čas „trojici boží“.

Bod začátku (IBP), vytvořený ve vlastní mysli kohokoliv z nás, může být počátkem dalšího (osobního i společného) paralelního vesmíru, ale nemusí vzniknout. Cestou S/VĚDOMÍ lze vytvořit ze současných vědomostí nejen jiný příběh o vzniku naší galaxie, ale i možné praktické řešení „věčného života“ v nepříliš vzdálené době.

Nekonečné opakování možného prvotního pohybu „dovnitř a ven“ nabízí každému člověku se „základním vzděláním“ nalézat varianty tohoto pohybu nejen v podobě „pulzu“ svého srdce a dechu. Fraktální podstatu vesmíru máme všichni ve svém podvědomí, ale sdílení poznatků pomocí slov mělo do nedávné doby jednu vadu – nikdo nám neřekl, že nejen každá číslice, ale i každé písmeno má svoji přesnou úlohu v každém slovu. Abeceda lidštiny je pak mým přínosem k možným opravám našich poznatků. O „abecedě“ ale až později.

Obyčejným, (sel/s/kým) rozumem je obhajitelná a dokazatelná teze, že i vlastnosti prvků a větších celků se formovaly v počátku této galaxie nebo vesmíru opakováním a zařazováním nebo nahrazováním „chyb“, pramenících z únavy materiálu v prostředí dalších, jiných i podobných pohybových sil. …ale bude to „chvilku“ trvat….

-pokračování-