DÁVNÉ VAROVÁNÍ A GLOBÁLNÍ POSELSTVÍ Z KONCE POSLEDNÍ DOBY LEDOVÉ

Na konci poslední doby ledové, přibližně před 12 000 lety, prošla Země dramatickými kataklyzmatickými změnami. Nešlo jen o postupné oteplování klimatu a tání ledovců. Ne, došlo k něčemu velmi náhlému a velmi neobvyklému, co se řádově nepodobá ničemu, co jsme od té doby zažili. Civilizace a vysoké kultury té vzdálené doby buď zcela zničeny, nebo se ocitly v obrovském ohrožení. Ztratily se znalosti, řád se změnil v chaos a nastala tisíce let trvající doba temna. Ne všechny záznamy však byly ztraceny. Donedávna nepoznané, důsledně se opakující formy petroglyfů (rytin na skalách) po celém světě reprodukují to, co starověké národy pozorovaly. Zrcadlově se v těchto petroglyfech odráží záhadný a sotva známý text, který možná podrobněji zaznamenává, co se stalo, když se náš svět ocitl ve zmatku.

Mladší dryas

Přibližně před 15 000 až 11 000 lety zažila Země sérii klimatických flukcí. Dříve bylo extrémně chladno a kontinentální ledovce sahaly mnohem dále než dnes, ale klima se začalo oteplovat. Pak nastalo krátké chladné období, známé jako mladší dryas, před finálním oteplením a "officiálním" koncem poslední doby ledové. Geologové se dlouho přeli o to, jak rychle nebo postupně se může zemské klima měnit z velmi chladných ledovcových podmínek na podmínky podobné moderním a naopak. Klasický názor je, že z geologického hlediska může k takovým změnám dojít velmi rychle, třeba v průběhu několika set až tisíce let či více, ale z lidského hlediska relativně pozvolna. Nejnovější výzkumy však naznačují něco jiného.

Při studiu dat z grónských ledových jader, z nichž lze analýzou změn různých izotopů a obsahu prachu prakticky rok po roce získat teplotní a klimatickou historii, J. P. Steffensen (Niels Bohr Institute, University of Copenhagen) a jeho kolegové zjistili, že k takovým klimatickým přechodům může v některých případech dojít během pouhých několika let. Podle jejich studie se ochlazení, k