DĚTI ZABIJÁCI: Harry De La Roche Jr. (59)
"Více jak co jiného platí rčení, které říká: "Děti jsou vizitkou fungování společnosti". Když vyjdeme z této premisy, pak rychle zjistíme, že se stavem lidské společnosti již dlouhou dobu není cosi v pořádku. Stále se množící agresivní a krvavé epizody dětí ve společnosti (především pak ve Spojených státech), jejíž nárůst můžeme v posledním období velmi zřetelně sledovat, by měl být pro nás všechny extrémně silným alarmem. Tento seriál by mohl být vnímán jako velmi smutná, ale zároveň důležitá sonda do nastíněné problematiky. Možná, že si někteří poví, co dělá takové téma by na alternativních stránkách. Osobně si myslím, že rozhodně patří do naší rubriky "SPOLEČNOST", ale je to samozřejmě věc názoru. Do budoucna připravuji ještě několik podobných projektů".
Harry De La Roche Jr. se svými brýlemi s tlustými obroučkami a tmavými, na stranu natočenými vlasy vypadal jako Clark Kent. Ale Harry nebyl Superman. Byl neohrabaný a drobný, špatně viděl, a proto se nemohl přihlásit na vojenskou akademii, na kterou ho jeho otec tak toužil dostat. To z Harryho dělalo velké zklamání pro starého muže, a to nebylo dobré místo. Harry De La Roche starší byl přísný disciplinovaný muž s prudkou povahou. Zklamal si ho na vlastní nebezpečí.
Domovem klanu De La Rocheových byl skromný dvoupatrový příbytek v malé komunitě bílých límečků v Montvale ve státě New Jersey. Harry starší zde předsedal semknuté rodině, do níž patřila jeho žena Mary Jane a synové Harry junior, Ronald a Eric. Harry starší a jeho žena byli aktivní v komunitě. Angažovali se ve skautském oddíle a v Montvale Athletic Clubu. Co se týče chlapců, Ronald a Eric byli sportovně založení a společenští, zatímco Harry junior byl introvert a trochu šprt. Vysoký metr osmdesát, ale vytáhlý a shrbený, trávil většinu času ve svém pokoji a kochal se svou sbírkou mincí. Nebo ho bylo možné zastihnout v garáži, kde se vrtal ve svém autě. Na střední škole nikdy neměl přítelkyni, dokonce ani jediné rande. Často byl terčem vtipů svých spolužáků.
Ale jestli měli otec i syn nějakou zálibu, byly to zbraně. Harry starší byl vášnivým střelcem a doma měl malou sbírku střelných zbraní, včetně pušky ráže 22, samopalu ráže 22, Smith and Wesson 38 Special a pistole ráže 9 mm. Jeho syn byl i přes silné brýle, které nosil, výborný střelec. Ještě ve škole si Harry junior vydělával kapesné tím, že učil střílet na terč na střelnici v sousední obci Park Ridge. Možná proto si Harry starší myslel, že vojenská kariéra by pro něj byla dobrou volbou. Nebo možná jako mnoho jiných rodičů prožíval prostřednictvím svého nejstaršího syna své vlastní zmařené ambice.
Ať už to bylo jakkoli, Harry junior do toho neměl co mluvit. V posledním ročníku střední školy ho otec přiměl, aby si podal přihlášku na Vojenskou akademii Spojených států ve West Pointu a také u námořnictva a letectva. Všechny tyto instituce Harryho odmítly s poukazem na jeho špatný zrak. Ale Harry starší se přesto nevzdával. Nakonec svého syna zapsal na Citadelu v Charlestonu v Jižní Karolíně. Tato státem podporovaná vysoká škola nabízí denní vysokoškolské studium ve vojenském prostředí. Harry starší doufal, že to jeho synovi umožní vstup do ozbrojených sil.
Harry junior byl Citadelou méně nadšený. Školu nenáviděl od chvíle, kdy vstoupil na její půdu. Jeho vzhled téměř okamžitě vzbudil negativní pozornost spolužáků. Stal se terčem fyzických i slovních urážek a během seznamování prváků byl vystaven šikaně. Aby toho nebylo málo, seržant jeho roty si ho oblíbil a často si ho vyčleňoval pro zvláštní zacházení. Zoufalý Harry napsal svému otci a prosil ho, aby mohl odejít. Odpověď Harryho staršího nemohla být důraznější. „Kdo odejde, je neúspěšný,“ napsal.
A tak se Harry vzchopil a první tři měsíce nějak zvládl. Nakonec, po době, která mu připadala jako celá věčnost, dostal první propustku. Na Den díkůvzdání se měl vrátit domů, i když vyhlídka na to, že stráví svátky se svou rodinou, ho příliš netěšila. Harry byl zoufale nešťastný, zoufale chtěl skončit se školou, zoufale toužil ukončit své trápení. Ale jak toho chtěl dosáhnout? Mluvit s rodiči byla ztráta času. Jeho otec už byl rozhodnutý a matka se vždycky řídila tím, co řekl její manžel. Harry byl uvězněný ve svém mizerném životě bez možnosti úniku. Tehdy, když byl na dně, ho napadla myšlenka. Možná přece jen existovala úniková cesta.
První večer svého volna na Den díkůvzdání se Harry De La Roche Jr. vydal do nočního klubu v okrese Rockland ve státě New York. Harry se však nikdy necítil dobře ve společnosti, a tak se zdržel jen krátce, než se vydal domů, a cestou se zastavil pro balení šesti piv. Někde po cestě zastavil u krajnice a konzumoval piva jedno po druhém, zatímco přemýšlel o svém plánu. Nakonec znovu nastartoval auto a vydal se k domovu, kam dorazil kolem půl třetí ráno. Pak šel do svého pokoje, kde si svlékl košili a boty a potmě se posadil na okraj postele. Hlavou se mu honily myšlenky. Opravdu se do toho chystal jít? Po chvíli se rozhodl, že ano. Jiná cesta neexistovala.
O chvíli později se podle De La Rocheovy zpovědi ocitl před ložnicí svých rodičů. V ruce držel desetirannou terčovou pistoli ráže 22, kterou právě přinesl ze sejfu na zbraně. Nyní jemně vypáčil dveře a v ponožkách vstoupil do místnosti. Byla tam tma, ale dokázal rozeznat spící postavy a věděl, na které straně postele spí jeho otec. Přistoupil k němu, zvedl pistoli a namířil ji na hlavu Harryho staršího. Zdálo se, že v této pozici setrval celou věčnost, mírně se třásl, ale rukou se zbraní ani na okamžik nezaváhal. „Musím to udělat,“ zamumlal si pod nosem. „Nemůžu se vrátit.“ Zavřel oči a napjal prst na spoušti. Kulka vystřelená z bezprostřední blízkosti zasáhla Harryho staršího do obličeje a na místě ho zabila.
Harry junior však ještě nebyl u konce. Teď, když stiskl spoušť u svého otce, byla hráz jeho odporu prolomena. Mary Jane De La Roche probudil ze spánku zvuk zbraně. Právě se začínala probouzet. Harry přesměroval mušku a vpálil jí kulku mezi oči. Teď se dal do pohybu a plížil se chodbou k pokoji svého bratra Ronnieho. Patnáctiletý chlapec seděl v posteli a nepochybně se snažil pochopit zvuky, které slyšel. Harry ho beze slova zastřelil. Pak zamířil do Erikovy ložnice. Nejmladšímu sourozenci bylo té osudné noci pouhých dvanáct let, ale svým mládím si nezasloužil žádné slitování. Pětkrát ho střelil a nechal ho zemřít. Harry pak zamířil do své ložnice a zhroutil se na postel, zatímco přemýšlel o hrůznosti toho, co právě udělal.
De La Roche v té chvíli věřil, že vyvraždil celou svou rodinu. Ale Erik nebyl mrtvý. S pěti kulkami napumpovanými do těla se dvanáctiletý chlapec vlekl po podlaze a snažil se utéct. Naneštěstí ho Harry slyšel. Po zvuku „těžkého dýchání“ se vrátil do Erikova pokoje a našel svého mladšího bratra, jak se krčí v bolestech a snaží se vstát. „Eriku, jdi spát,“ řekl mu De La Roche. „Je to jen sen.“ Tím se snažil chlapce uklidnit, ale mělo to opačný účinek. Erik začal křičet. Harry pak obrátil zbraň, kterou měl u sebe, a udeřil Erika do hlavy, takže se zhroutil na podlahu. Rukojetí pistole svého bratra ubil k smrti.
V časných ranních hodinách v neděli 28. listopadu 1976 si hlídka z Montvale všimla auta, projelo stopku. Policista vozidlo zastavil a byl poněkud překvapen, když mu řidič, Harry De La Roche mladší, řekl, že jeden z jeho bratrů zabil celou jeho rodinu. Policista si zpočátku myslel, že De La Roche žertuje nebo že je snad pod vlivem drog. Přivolal však posily a při prohlídce domu se objevila krvavá scéna, kterou De La Roche popsal. De La Roche, který byl odveden k výslechu, tvrdil, že vraždy spáchal jeho bratr Ronald a že byl nucen Ronalda zabít, aby se zachránil.
Tato verze se ještě několikrát změnila, než se věc dostala před soud. Do té doby se ale De La Roche zlomil a přiznal, že to byl on, kdo zavraždil své rodiče a bratry. Jeho motivem bylo vyhnout se poslání zpět do Citadely, místa, které popisoval jako „mé soukromé peklo“. Naneštěstí pro Harryho to porota nepovažovala za dostatečné ospravedlnění čtyřnásobné vraždy. Nepřijala ani jeho námitku neviny z důvodu nepříčetnosti. Byl odsouzen za čtyři vraždy prvního stupně k souběžným doživotním trestům. Harry De La Roche Jr. je v současné době vězněn ve státní věznici South Woods v Bridgetonu ve státě New Jersey.
-pokračování-