Egyptské pyramidy odhalují nové skutečnosti

       Naše civilizace není na Zemi jako první. Dávno před námi existovaly jiné kultury, které ovládaly astronomii, matematiku a fyziku a kromě jiného znaly i elektřinu, dalekohledy, létající stroje. Vytvářely mapy našeho světa předtím, než jsme ho my sami dokázali objevit. Zbytky těchto civilizací, ušetřené kolizí s meteority, potop, ledových dob, výkyvů zemské osy a dalších katastrof, se nám představují na celém světě v podobě mohutných kamenných monumentů, především pyramid - ať už je nacházíme v Africe, Asii, Egyptě, na americkém kontinentu, v Austrálii nebo Evropě. Na celé Zemi narážíme na odkazy zaniklých vyspělých kultur, jejichž výjimečné výkony v nejrůznějších oblastech nasvědčují ve své době neuvěřitelně rozvinutému stavu vědy a technologie. Vášnivé zaujetí pro budování pyramid je stejně nepochopitelné jako tyto stavby samy. Shody geofyzikálních a astronomických kritérií v jejich kompozici a orientaci jsou skutečně ohromující. Může to být jen pouhá náhoda, že centrum pyramid v peruánském Tiahuanaku nazývali domorodci odnepaměti Chucara, zatímco nejstarší egyptská oblast pyramid je známa pod názvem Sakkára a babylonské chrámové pyramidy se označují pojmem zikkurat? Předhistorické monumentální pyramidy se nacházejí v Egyptě, v Mexiku, Guatemale, Peru a Číně.

       Velký komplex pyramid se nachází v čínské provincii Šensi v blízkosti prastarého hlavního města Sian-fu. Čínské pyramidy jsou postaveny z hlíny, cihel a kamenů. Jiné objekty tohoto typu jsou v kambodžské džungli. Zde je zajímavé, že rozměry objektů tohoto komplexu, zvaného Angkor Wat, jsou blízké proporcím egyptských pyramid. Taktéž v jiných oblastech Asie se můžeme setkat se stavbami tohoto druhu. Rovněž v Evropě můžeme objevit konstrukce pyramidálního typu. Jde např. o komplex Silbury Hill v anglickém hrabství Wiltshire. Z hlíny vytvořená pyramida se vypíná do výšky 50 metrů a její věk archeologové odhadují na 4000 let. Podobné, i když nižší, stavby se nacházejí taktéž v Irsku. Na obou amerických kontinentech je velmi mnoho zajímavých staveb podobným pyramidám. Nejznámější jsou pyramidy v Peru a v Mexiku. Méně známé jsou takovéto stavby v Severní Americe. Pyramidy menších rozměrů se nacházejí v Montaně, Arizoně, Illinois, na Aljašce i na Floridě.

      Zdá se, že na západní polokouli byl velice rozšířený zvyk stavění pyramid buď jako náhrobků nebo pro jiné náboženské či kultovní účely. Pyramida tohoto typu se například nachází v rezervaci Painted Rock ve státě Arizona. Byla objevena v roce 1959 a pravděpodobně sloužila zde žijícím Indiánům jako kultovní objekt. Její stáří se odhaduje na 900 až 1100 let. Obrovská pyramida stojí nedaleko Collinsvile v Indianě. Tento komplex, zvaný Cohokia Mounds, byl v minulosti velkým důležitým centrem zaniklé civilizace. Kromě této jediné velké pyramidy se zde nacházejí ruiny neznámých staveb a vše je obehnáno mohutnou hradbou. Experti usuzují, že pyramida Cohokie byla stavěna více než 250 let.

      Archeologické výzkumy ukazují, že pyramidy můžeme objevit všude na světě, výjimkou je pouze Austrálie a Antarktida. Nevíme však, zda někdy i v této oblasti se podobné stavby nenaleznou.

      V Egyptě stojí téměř 200 pyramid. Nejslavnější jsou pyramidy v poušti Gíze, zvláště pyramida Cheopsova a o půl metru nižší Chefrénova. Podle archeologů jsou pyramidy hrobkami faraónů. Ve středověku, s odvoláním na bibli, byly považovány za sýpky vybudované Josefem. Jiný názor říká, že jsou energetickými tvarovými zářiči, další zase tvrdí, že zároveň ukazují na dobu, "kdy to všechno začalo", tedy kdy Sfinga se při východu Slunce dívala v době rovnodennosti na souhvězdí Lva - to je zhruba 10.500 let před naším letopočtem. Tomuto časovému období by také odpovídal přesně na obzoru vycházející Orion. Také eroze Sfingy je podle archeologů způsobena vodou a nikoli větrem. (Rýhy mají vertikální charakter - takové rýhy způsobuje voda. Vítr způsobuje rýhy horizontálního charakteru. V Egyptě byly takovéto deště naposled před cca 12,5 tisíci lety.)

      Podle informací historika Diodóra Sicilského, který před více než 2000 lety sepsal mnohasvazkovou "historii lidstva", byli v Egyptě prvními vládci bohové. Mezi nimi se objevuje jméno bohyně Isis a Usíra (Osirise), kteří prý v této zemi vládli zhruba před dvanácti tisíciletími. To je doba, kdy podle archeologů po nějaké vyspělejší pozemské civilizaci nejsou vůbec žádné stopy. Přesto i řecký cestovatel a historik Herodotos ve svých "Dějinách" uvádí, že mu egyptští kněží ukázali 341 obřích soch, z nichž každá zastupovala jednu velekněžskou generaci, která v Egyptě působila celých 11.340 let! Z těchto zpráv tedy jednoznačně vyplývá, že by staroegyptská civilizace byla nejstarší civilizací světa, kterou zatím známe. Přesto oficiální egyptologie klade její vznik a vývoj maximálně do rámce posledních šesti tisíc let.

      Dodnes nikdo neví, jak je Velká pyramida vlastně stará a kdo byl jejím stavitelem. Nechal ji snad zbudovat faraón Chufu, řecky Cheops (2551-2528 př. n. l.) pomocí - jak před věky zaznamenal řecký dějepisec Herodot - 100.000 otroků? Avšak Cheops panoval pouhých třiadvacet let, což není asi dost dlouho, aby to stačilo na postavení takového obřího architektonického veledíla. Herodotos žil ovšem zhruba dva tisíce let po něm a své informace získal od egyptských chrámových kněží, kteří nejspíš přeháněli stejně nestydatě jako současní egyptští průvodci cizinců. Herodotos ujišťuje, že podle toho, co slyšel od staroegyptských kněží, byly pyramidy zhotoveny asi v době 11000 let př.n.l. Oproti tomu arabský spisovatel Masaudí v desátém století napsal: "Surid, jeden z prvních egyptských králů před potopou, postavil obě větší pyramidy. Přikázal kněžím, aby použili veškeré své aritmetické a geometrické vědění." V 16. století poukázal arabský dějepisec a lékař Abú Sá'id el-Balchí na text, který rozluštil na (tehdy ještě poměrně zachovaném) vnějším obložení pyramidy. "Nápis udává jako dobu stavby onu epochu, v níž se souhvězdí Lyry nacházelo ve znamení Raka. Propočet vedl ke dvakrát 36.000 letům před hidžrou" - útěkem Mohameda z Mekky do Medíny roku 622 n. l. To by znamenalo, že pyramida je stará více než 73.000 let.

      Egyptologové obě uvedená arabská datování odmítají. Spoléhají se pouze na Herodotovo tvrzení. Jako důkaz uvádějí okrové "znaky kameníků", které roku 1837 údajně objevili dva archeologičtí dobrodruzi - plukovník Richard Howard Wyse ("černá ovce" staré anglické aristokratické rodiny) a J. R. Hill (vrchní dozorce v jednom měděném dole). Přesněji řečeno: "znaky kameníků" se vynořily až poté, co Hill opakovaně "nocoval" v jedné z prostor nad Královskou komorou, přičemž místo Hillova noclehu řadou výbuchů uměle vytvořil . Hodně divná byla také skutečnost, že znaky existovaly pouze v komorách, které objevili  Wyse a Hill, nikoli však v prostorách, odhalených roku 1865 zásluhou britského archeologa Davisona. "Senzace" byla dokonalá, když se k celé řadě "nečekaně" objevených "kamenických znaků" připojila i kartuše se jménem panovníka Chufua. Tak Wyse a Hill "dokázali", že Herodotos měl pravdu: Velkou pyramidu nechal skutečně postavit Cheops!

      Celá záležitost měla ovšem jeden háček: písmo, použité v některých znacích někdejších kameníků, bylo zčásti hieratické. To byl další vývojový stupeň hieroglyfů, který ovšem v Cheopsově době ještě neexistoval. Kartuše se navíc až neuvěřitelně podobala svému protějšku z 26. dynastie (6. století př.n.l.)! Další hieroglyfy působily dojmem, že byly mylně přepsány z učebnice. První hláska jména Ch-u-f-u, "Ch", byla zobrazena jako vyplněný kotouč, tedy jako slunce. To však byl ve skutečnosti hieroglyf "Re". "Ch" se spíše podobá sítu. Je nepochybně podivuhodné, že v učebnici, kterou tehdejší odborná veřejnost běžně používala - byla to Wilkinsonova Materia hieroglyphica - bylo "Ch" z technických důvodů přetištěno stejně jako "Re", tedy jako černý kotouč.

      To ale není všechno. Kartuše a královské tituly na stěnách komor jsou nepřesné, hrubě opracované a velké až devadesát centimetrů. Některé pokrývají celý kamenný blok. Je to do očí bijící rozpor při porovnání s dokonalostí staroegyptských hieroglyfů, jež můžeme obdivovat u skutečných kamenických znaků. Posuzujeme-li "objevy" Wyseho a Hilla s potřebným odstupem, musíme konstatovat, že nedokazují vůbec nic. Wysemu ovšem přinesly světovou slávu a Hillovi úctyhodný blahobyt - vždyť si koupil hotel Káhira.

      Kdybychom vycházeli z toho, co prohlásili Herodotos a Diodoros Sicilský, pak před 12.000 lety byla saharská poušť svou rozlohou mnohem menší a značnou část jejího území, dnes přikrytého milióny tun písku, pokrývala hustá vegetace, řeky a stáda zvěře. Potom bychom logicky museli dospět k závěru, že to, co se egyptologům dosud podařilo odkrýt, mohou být jen mladší části toho, co stále skrývá pod nánosy písku dnešní Sahary.

      To by vysvětlovalo i záhadu vzniku egyptské civilizace, která podle odborníků nemá obdoby, neboť jí nepředcházela žádná primitivnější vývojová etapa. Tahle civilizace jakoby vyrostla doslova z ničeho. Kdesi v hlubinách této největší pouště světa mohou být zbytky technologicky vyspělé a velmi staré civilizace, jejíž existenci předpokládali i sovětší vědci, zapojení do projektu Isis pod patronací KGB. A nelze vyloučit ani domněnku, že objev tajemné hrobky v roce 1961 právě těmito vědci, mohl být důkazem toho, že je tato hypotéza správná.

      V této souvislosti se dodnes diskutuje o stáří tří největších pyramid v Gíze, přičemž pozornost odborníků přitahuje hlavně ta největší z nich - Cheopsova pyramida. Množí se názory, že skutečné stáří těchto staveb jde mnohem dále do minulosti, než se dosud traduje. Hovoří se o tom, že faraóni, jimž jsou tyto architektonické monumenty připisovány, byly pouze jejich restaurátory.

      Dodnes neumíme vysvětlit, jak se v této zemi na Nilu objevilo náboženství, vynikající architektura, udivující znalosti v anatomii, lékařství, matematice, geometrii a dalších vědách. Také způsob mumifikování mrtvých nebyl od časů egyptské civilizace překonán. Tato vyspělá kultura se objevila doslova náhle a nikdo neumí vysvětlit, jak to bylo možné. Nikdo, s výjimkou samotných starých Egypťanů.

      V jejich mytologii zaujímá zcela zvláštní místo bůh Thovt - bůh moudrosti, vědění a učitel lidí. Podle některých legend představoval Thovt také prvního vládce lidstva. Tedy spíše toho lidstva, které Egypťané znali. Okruh jim známého světa byl jistě hodně omezený.

      Kdo ví, možná byl Thovt kdysi skutečně žijící osobou, později zbožštěnou a opěvovanou oslavnými hymny. Co asi všechno staré Egypťany naučil? A kde nabyl svých úžasných znalostí? Vynalezl písmo, vymyslel první zákony, zavlažovací systémy a mnoho dalších věcí.

      S Thovtem se pojí i pyramidy. Všeobecně se tvrdí, že prvním stavitelem velkých pyramid byl Imhotep, jemuž je připisována stavba stupňovité pyramidy faraóna Džosera v Sakkáře. Snad byl Imhotep geniálním architektem, ale co největší pyramida faraóna Cheopse, která svou dokonalostí předčí všechny ostatní? Byl Cheops skutečně panovníkem, který ji nechal vybudovat?

      O tom dnes panují oprávněné pochybnosti. Na jedné stéle Egyptského muzea v Káhiře lze číst nápis, že Cheops založil chrám bohyně Isidy, vládkyně pyramidy, stojící vedle chrámu Sfingy. Z toho lze odvodit, že za Cheopsova panování už Velká pyramida stála, podobně jako se u ní nacházela i socha Sfingy. Moderní výzkumy totiž dokládají, že Sfinga je o několik tisíc let starší, než se až dosud uvádělo. Její výstavba sahá až někam do 10. tisíciletí př. n. l., tedy do doby, kdy podle oficiální egyptologie ještě rozvinutá staroegyptská civilizace vůbec neexistovala.

      Není proto vyloučeno, že Cheops byl panovníkem, který nechal Velkou pyramidu pouze renovovat. Ale i to musel být počin gigantických rozměrů, kterým se tento faraón navěky zapsal do dějin. A to ponecháváme stranou technickou stránku výstavby Velké pyramidy, která je dodnes předmětem nejrůznějších úvah a spekulací.

      V letech 1987 a 1988 se tým francouzských a japonských fyziků a inženýrů pokoušel získat odpověď na otázku, zda v této pyramidě existují ještě nějaké neznámé prostory. Byly použity nejmodernější měřící přístroje, zvláště ke zjištění hodnot gravimetrie (přitažlivost), echoskopie (měření rychlosti radarových vln) a elektromagnetického scannování, aby se hluboko v podzemí nebo za silnými stěnami odhalily skryté objekty, zviditelnily hraniční plochy nebo aby bylo možné rozpoznat obrysy předmětů. Hans-Werner Sachmann citoval závěrečnou zprávu o těchto výzkumech. Ta byla nazvána podle výzkum koordinující univerzity Zpráva Wasedy a v níže uvedeném znění byla zveřejněna v časopise Sign dne 11. ledna 1991:

1.    Pod sfingou se nachází rozlehlý, dosud neprobádaný dutý prostor, z něhož zřejmě vede podzemní chodba přímo k Cheopsově pyramidě.

2.    V okolí tzv. Komor královen byly zaznamenány další skryté prostory. Například západním směrem od zmíněných komor byla lokalizována dosud neznámá prázdná místnost.

3.    Nedaleko komor odlehčujících tlaku nad prostorem označovaným jako Královský hrob byly nalezeny indicie nasvědčující existenci spojovacích průchodů k dosud neznámým místnostem. Škvíry jsou orientovány východozápadním směrem, a proto lze předpokládat, že se východně od této komory s nejvyšší pravděpodobností nalézá další prázdná místnost.

4.    Za stěnou Chodby královen se vyskytuje řada dutých míst, jejichž velikost dosud nebylo možné stanovit. Je však jisté, že tam máme co činit s prostorem směřujícím dolů do pyramidy, jenž obsahuje mnoho neznámých předmětů a je vyplněn pískem.

       Francouzští vědci odhadují podíl dutých prostorů ve vztahu k celému objemu pyramidy na patnáct, Japonci dokonce na dvacet procent. Najdeme v nich snad odkazy na skutečné stavitele pyramidy? Když chtěl kalif Mamún, syn slavného Harúna al-Rašída, roku 820 proniknout do pyramidy, doslechl se o neskutečně pohádkových věcech, které tam jsou údajně uloženy. Kalif se dověděl, že v pyramidě je zamaskována tajná komora, v níž jsou uloženy nejen mapy Země a vesmíru, ale také "nerezavějící zbraně" a "sklo, které je možné ohýbat, aniž by se přitom rozbilo".

       To, jak přesné by mohly být údajné mapy skrývané ve Velké pyramidě, dokumentuje záhadná mapa Piriho Reise, kterou objevili teolog Adolf Deismann a ředitel tureckého Národního muzea Malil Edhem roku 1929 při katalogizaci písemných památek v paláci Topkapi, patřícím osmanským panovníkům v Istanbulu. Roku 1513 ji zakreslil důstojník tureckého námořnictva, kapitán Piri Reis ibn Hadží Mehmed, a sice "na základě dvaceti různých map" z nichž nejstarší, jak uvedl sám Piri Reis ve svém přípisku, pocházely "z doby Alexandra Velikého". Na mapě Piriho Reise je s neuvěřitelnou přesností zakresleno pobřeží Francie, Španělska a západní Afriky - a navíc Střední a Jižní Amerika včetně And, tedy místa, která, jak známo, objevil Francisco Pizarro až roku 1530. Avšak opravdovou senzací je něco jiného: od Ohňové země až k Antarktidě je nanejvýš podrobně zakreslen strukturovaný pevninský most.

      Roku 1956 byla mapa Piriho Reise předána k odbornému posouzení americkému inženýrovi Argingtonu H. Mallerymu. O rok později se jí zabýval Daniel L. Linehan, odborný kartograf amerického námořnictva a ředitel Western Observatory při Boston College, a Francis Heyden z obdobného pracoviště univerzity v Georgetownu. Tito vědci dospěli k ohromujícímu výsledku: na zkoumané mapě bylo se všemi detaily zobrazeno severní pobřeží Antarktidy, které se už jedenáct tisíc let nachází pod věčným ledem - i s uvedeným pevninským spojením, jež před dobou ledovou skutečně existovalo. Kartografická měření jižní oblasti Atlantského oceánu, prováděná na přelomu let 1957 a 1958 v rámci Mezinárodního roku geofyziky a zahrnující i sonarový výzkum pevniny pod "věčným ledem", dokázala, že mapa Piriho Reise je neuvěřitelně precizní.

      Ještě jedna okolnost je však podivuhodná: třebaže jsou její údaje nesmírně přesné, přesto nelze přehlédnout určité zkreslení, vyvolávající dojem, že k němu došlo zásluhou kartografického zpracování z velké výšky. Mapa Piriho Reise byla srovnána se způsobem projekce moderních map. Tak se dospělo ke zjištění, že záhadná mapa zachycuje svět tak, jak je vidět ze satelitu vznášejícího se vysoko nad Káhirou. Řečeno jinými slovy - nad Velkou pyramidou.

      Je s podivem, že se egyptologové prozkoumání těchto prostor neustále brání, ačkoli v poslední době došlo k průzkumu jedné nově zjištěné chodby, který zatím nepřinesl nic převratného.

      Za zmínku rovněž stojí, že uvnitř pyramid byly zjištěny neobvyklé psychotronické efekty, které, mimo jiné, zřejmě ovlivňují i lidské zdraví. Hovoříme o prostorové psychotronice, vytvářející energetické i geomagnetické "anomální zóny", jež jsou dál předmětem zkoumání.

      Existují dokonce i názory, že hlavní tajemství velkých pyramid v Gíze nejsou ukryta přímo v jejich prostorách, ale pod těmito obrovskými stavbami. Pyramidy prý sloužily zároveň jako obří poklopy, které měly navždy lidským zrakům skrýt pozůstatky po staré civilizaci "bohů", kterou dávno přikryl pouštní písek. Například ukrytí předmětů "božského původu" prý bylo nutné, poněvadž manipulace s nimi mohla být lidem nebezpečná. Ale o jaké předměty se mohlo jednat?

      Jedním z nich je tzv. "Réovo oko". Z některých staroegyptských textů (např. Kniha mrtvých) vyplývá, že "Réovo oko" bývá ztotožňováno s hadem, který chrlil oheň. Podle názoru rakouských novinářů Petera Krasy a Reinharda Habecka by "Réovo oko" mohlo být smrtící zbraní, respektive létajícím strojem s ničivými zbraněmi. Možná podobných těm, o nichž se zmiňují texty staroindické Mahabharáty (tam jsou tyto stroje nazývány Vimany). Podobné je to i se známým "Horovým okem", o němž ze starých textů víme, že stoupalo od země k nebi. V egyptské "Knize mrtvých" se o tom píše: "Pohleďte, mocný bůh se zdvihá k nebi. Zjevuje se lomoz, obklopený krásně vonícími oblaky. Díky záření svatých duchů plane celé nebe."

      O "Horově oku" se zmiňuje i papyrus "Nebseni": "?jeho paže jsou obkroužené zářícím ohněm? jeho podoba je plamennou maskou? necháváš žhavé plameny šlehat z veliké výšky? na krev svých obětí se velmi žravě vrháš? jeho dvě oči jako dýka bodají a vrtají?" a tak dále.

      Ve výčtu pradávných technologicky zajímavých artefaktů si však připomeňme ještě jednu pozoruhodnost. V egyptském Abydosu se kupříkladu nachází chrám boha Sutecha (Setha), který byl kdysi považován za boha války, obecněji pak za boha zla a neštěstí. Zde se nalézají velice zvláštní reliéfy. Jsou na nich zobrazena podivná tělesa, která jsou takřka k nerozeznání od dnešních tanků, letadel a ponorek. Že by opět šlo o nějaké pozůstatky po vyspělých technologiích, používaných za prvních "božských" vládců Egypta? Nebo se jedná o zobrazení snových vizí kněžských jasnovidců, kteří dokázali "vidět" do daleké budoucnosti, jako třeba mnohem později Nostradamus? Tak, či onak, tyto reliéfy Sutechova chrámu jsou další dosud nerozluštěnou záhadou?

     Vědomosti starých Egypťanů v oblasti medicíny byly rovněž udivující. Jejich lékaři znali dokonce již i léčebné účinky přírodního penicilinu a anestetik. Našly se lebky, jež se staly svědectvím vynikající zubní techniky. Staří egyptští dentisté dokázali dokonale osazovat umělé zuby i vyztužené můstky.

     Při archeologických vykopávkách se také našly podivné pohřební obětiny ve tvaru ptáků s rozpjatými křídly. Pozdější aerodynamické výzkumy těchto předmětů prokázaly, že se s největší pravděpodobností jedná o modely starověkých větroňů. Na jednom z nich byl objeven nápis "Amunův dar". Bůh Amun byl v Egyptě uctíván jako bůh vánku, takže souvislost s létáním je zřejmá.

     Ale jak mohli příslušníci této starověké civilizace dospět k těmto znalostem bez předchozího vývojového stádia? Odpověď je v tomto případě jediná. Tyto vědomosti pocházely z časů vlády těch, kteří Egypťané nazývali svými bohy. Jednalo se možná o příslušníky technologicky vyspělé civilizace, která před více než 12.000 lety beze stopy zanikla.

     Tahle "božská" rasa časem zřejmě vyhynula, ale stačila ustavit vládnoucí dynastie, v nichž se jejich potomci stávali králi a velekněžími, uchovávajícími tohle staré vědění postřednictvým "tajných nauk", spojených s uctíváním některých artefaktů, o jejichž původním účelu se ztratila v průběhu věků bližší povědomost.

     Ale takové předměty se zatím nenašly. Mohly se rozpadnout, mohly být zničeny, ale mohly být také dobře ukryty v chrámech, pyramidách, či jiných kultovních stavbách, kde možná spočívají dodnes, náležitě zajištěné před "hledači pokladů".

     Žádný monument nesymbolizoval téměř boží moc faraóna lépe, než Cheopsova pyramida. Velké pyramidě se co do velikosti a konstrukční přesnosti nikdy nic nevyrovnalo. Pyramida váží zhruba šest milionů tun. Až do postavení Eifelovy věže byla Velká pyramida nejvyšší stavbou na světě. Na její výstavbu byly použity více než dva miliony kamenů. Žádný kámen neváží méně než tunu. A některé více než sedmdesát tun.

     Uvnitř jsou komnaty propojeny chodbami. K povrchu vedou šachty. Dnes je pyramida hrubý kámen, ale kdysi to bylo do zrcadlového lesku opracované zdivo. Má se za to, že vrchol Velké pyramidy byl ozdoben ryzím zlatem. Sluneční paprsky oslňovaly na stovky kilometrů. Po staletí odborníci spekulují o účelu pyramid. Tradiční teorie tvrdí, že pyramidy byly symbolickou bránou do posmrtného života. Jiní se domnívají, že pyramida byla astronomická observatoř. Někdo říká: pomůcka ke geografickému měření. Jedna bizardní teorie uvádí, že Velká pyramida byla obilním silem. Ovšem odborníci se dnes už většinou shodují, že pyramidy byly mnohem víc, než jen gigantické hrobky. Nikdo ještě nenašel žádný důkaz nikde o pohřbení uvnitř pyramidy a pořád nevíme, jak byly postaveny.

     Učenci tvrdí, že technologie mohutných pyramid nemusela být lidem dostupná v tom okamžiku dějin lidstva, kdy byly tyto stavby vybudovány. Stavitelé pyramid znali informace, které byly znovu objeveny až  po staletích. Například výška pyramidy koresponduje se vzdáleností ze Země ke Slunci.

     Pyramida byla přesně zaměřena do čtyř světových stran s přesností, které nebylo nikdy dosaženo. A co je úžasné, Velká pyramida leží v přesném středu zemské pevniny. Ten, kdo postavil Velkou pyramidu, uměl přesně určit zeměpisnou délku a šířku. Je to udivující, protože technologie určování zeměpisné délky byla v naší době objevena až v šestnáctém století. Pyramidy byly vybudovány v přesném středu Země. Také výška pyramid - jsou vidět z nesmírné výšky, jsou vidět i z Měsíce. Navíc tvar pyramidy je jeden z nejlepších pro radarový odraz. Tyto důvody vedou některé výzkumníky k názoru, že egyptské pyramidy byly postaveny mimo své jiné účely také kvůli navigaci případnými mimozemskými badateli.

      Cheopsova pyramida se nachází něco více než osm kilometrů západně od Káhiry. Je postavena na uměle vytvořené rovině s rozlohou 1,6 čtverečních kilometrů. Její základna se roz­prostírá na 52.900 čtverečních metrech a je téměř na milimetr ve vodorovné poloze. Na stavbu bylo použito dva a tři čtvrtě milionu kamenných kvádrů, přičemž nej­těžší mají hmotnost až 70 tun. Zapadají do sebe tak přesně, že už sám tento fakt je záhadou. Dodnes zůstává záhadou technická stránka vybudování pyramid, neboť ta by byla velkým problémem i pro současnou vyspělou tech­niku. Proto nechybějí ani hypotézy, že při stavbě pyra­mid byly používány magické síly - na papyrech napsané magické formule umožňovaly hýbat těžkými kamennými kvádry a s překvapující přesností je na sebe nasazovat. I když více archeologů tvrdí, že Velká pyramida v Gíze v Egyptě byla postavena v letech mezi 2686 až 2181 př.n.l., přece je další velká skupina vědců, kteří s tímto datem nesouhlasí. Edgar Cayce uvedl, že tyto pyramidy byly postaveny před deseti tisíci lety a další uvažují, že pyramidy postavili obyvatelé Atlantidy, kteří ještě před kataklyzmatem, který zničil jejich kontinent, hledali útočiště především v Egyptě. Vytvářeje centra vědy, stavěli také svatyně ve tvaru pyra­mid, kde bylo možno ukrýt velká tajemství.

      Úhel mezi bočními stěnami a základnou je 51° 51'. Pyramida se skládá z 203 vrstev kamenných bloků, které váží od 2,5 do 15 t. Některé bloky v dolní části pyra­midy u základny váží do 50 t. Původně byla celá pyramida pokryta jem­ným bílým a leštěným vápencovým obalem, ale kámen byl použit na stavby, především po častých zemětřeseních v oblasti. Obdivuhodná je i schopnost starých Egypťanů upravit skalnatý podklad pro základy staveb, kdy např. základna Velké pyramidy má na 230 m sklon pouhý 1 cm.

      Celková hmotnost tohoto stavebního díla se odhadu­je na 5,976 mil. tun. Hmotnost pyramidy je v poměru k hmotnosti Země 1 : 1015. (Hmotnost pyramidy je jedna triliontina hmotnosti Země). Pyramida je vysoká 280 egyptských loktů a strana čtvercové základny má 440 egyptských loktů. Jestliže obvod základny vydělíme dvojnásobnou výškou pyramidy, dostaneme Ludolfovo číslo - 3,1416. (440*2/280=22/7). Odchylka od Ludolfova čísla činí pouze 0,05%. Obvod základny se rovná obvodu kružnice o poloměru rovném výšce pyramidy.

      Poměr 22/7 se vyskytuje i u dalších pyramid a na­bízí se otázka, proč jej Egypťané používali a jaké hlubší souvislosti se skrývají v čísle 7 a sedminových dílech. Například královská komora je umístěna ve 2/7 výšky, přibližně ve 42 metrech. Sedminy umožňují dospět i k číslu e, základu přirozených logaritmů, popisující­mu většiny přírodních dějů (radioaktivní rozpad, zesla­bení intenzity vlnění při průchodu hmotnou překážkou, vylučování látek z organizmu ap.).

e= 2, 71828..., 19/7 = 2,71728...

      Egypťané užívali při stavebních pracích geometric­kých poměrů, např. 3:4:5, které definuje pravoúhlý trojúhelník, a to dávno před Pythagorem a jeho větou o čtvercích nad přeponou a odvěsnami (52= 32 + 42). Ať už je pravda jakákoliv, archeologové nepochybně uznáva­jí zručnost dávných stavitelů, např. Flinders Petrie dospěl k závěru, že omyly v měření byly tak malé, že by je překryl palec. Zdi spojující chodby, klesající 107 m do středu pyramidy, vykazovaly odchylku jen 0,5 cm od dokonalé přesnosti. Můžeme tajemství pyramid vysvětlit pedantností faraónových architektů a stavitelů nebo neznámou egyptskou magií, či prostou nutností dodržet rozměry co nejpřesněji k dosažení co nejvyššího účinku pyramidy?

      Původní výška od základny k vrcholu je 146,59 m. Je to pouze náhoda, že toto číslo vyjadřuje vzdálenost Země od Slunce, uvedenou v milionech kilometrů? (Střed­ní vzdálenost Země - Slunce je 149,6 x 106 km, minimál­ní vzdálenost je 147,1 x 106 km.) Průměr naší planety na rovníku je 12.756.326 m. Den na Zemi trvá 86 400 s. Když vydělíme metry sekundami, dostaneme výšku pyramidy 147,64 m.

      Základnu tvoří čtverec o straně 230,36 m, což se rovná 440 egyptským loktům, což je 365.242 jednotkových měr, podle kterých byla Cheopsova pyramida postavena, tzv. pyramidových metrů a to odpovídá počtu dní v roce. Egyptský loket je přesně jednou desetimiliontinou zemského poloměru.

      Pomocí analytické metody vypracované W. Kokoczkou (Polsko) se dají z číselné hodnoty rychlosti světla, zakódované v Cheopsově pyramidě, získat hodnoty, které vyjadřují ženský i mužský gament (23) a také zygotu (46), které určují počátek života (23 a 46 je počet chromozomů).

     Velká pyramida přesně vyjadřuje vztah 2pí mezi obvodem a poloměrem Země. Výška pyramidy je 481,4 stop. Obvod kruhu čtverhranné základny je 3.023 stop. Výška pyramidy násobená 2pí je 3.023 stop.

     Vysloužilý odborník, bývalý zaměstnanec NASA, Jim Bowles napsal knihu "The Gods, Gemini and the Great Pyramid", v níž podává vědecké vysvětlení příčiny posunu zemské kůry. Rovněž diskutuje o podobnostech mezi obrazci v Nazce, Velkou pyramidou a egyptskými hieroglyfickými texty. Bowles si všímá, že Velká pyramida a plošina Nazca by byly na rovníku, pokud bude severní pól umístěn na území jihovýchodní Aljašky. Pomocí souřadnic a sférické trigonometrie demonstruje v knize pozoruhodný vztah (2pí) mezi třemi body - starověkými místy.

      Tento vztah pochopitelně existuje i mezi Velkou pyramidou, plošinou Nazca a osovým bodem "starověké linie", bez ohledu na to, kde ležel severní pól. Tento vztah lze použít k určování vzdáleností mezi třemi body i na rovinné ploše. Vzdálenost mezi Velkou pyramidou a Nazkou (základna trojúhelníku) je 7 677,6 mil. Vzdálenost obou předhistorických míst k bodu osy v jihovýchodní Aljašce je 6 215 mil. Tento trojhran se základnou 7 677,6 mil a stranami o délce 6 215 mil tvoří rovnoramenný trojúhelník s vnitřním stranovým úhlem 51° 51' a výškou 4 887,72 mil. Výška je vypočtena podle Pythagorovy věty: a2+b2=c2. Shodný výsledek získáme také násobením výšky trojúhelníku číslem 2pí a čtyřnásobkem jeho základny.

3,1416 x 2 = 6,2832

4 887,72 mil x 6,2832 = 30 710,4 mil

7 677,9 mil x 3 = 30 710,4 mil 

      Další zajímavý geometrický vztah našel Bowles v rozměrech královské komory ve Velké pyramidě, kdy hodnoty 3-4-5 elegantně vyjadřují Pythagorovu teorii 32+ 42 = 52. V královské komoře má úhlopříčka vedená z východní zdi hodnotu 309", vzdálenost komory je 412", střední úhlopříčka je 515". Nad vstupem do komory je jediný kámen s dvojnásobnou výškou. Úhlopříčka této kamenné desky vyjadřuje při naměřených hodnotách 124"L x 93"H x 155" trojúhelníkový vztah.

      Vzdálenosti mezi Ollantaytambo, Velkou pyramidou a osovým bodem na "starověké linii" vyjadřují tentýž geometrický vztah 3-4-5. Vzdálenost velké pyramidy od Ollantaytambo(7 472 mil) je přesně 30% obvodu Země. Vzdálenost od Velké pyramidy k Machu Picchu a osovému bodu na Aljašce udává hodnotu 25% obvodu Země. Rozpůlením tohoto rovnoramenného trojúhelníku na výšku získáme dva pravoúhlé trojúhelníky se stranami 15% - 20% - 25%.

      Velká pyramida se nalézá na 30° severní zeměpisné šířky, tedy přesně v třetině mezi rovníkem a severním pólem a je přesně nasměrovaná na čtyři body kompasu. Není to považováno za náhodu. Piazzi Smith přišel na to, že příslušný poledník, který prochází ze severu na jih, probíhá většinou po suché zemi a méně po oceánu. Prohlásil, že na tomto základě střed obyvatelné plochy na Zemi "je na místě Velké pyramidy v Dolním Egyptě." Poledník, který prochází středem pyramidy, dělí deltu Nilu na dvě poloviny a zároveň je ideální linií, která dělí všechny pevniny naší planety. Znamená to, že na obou stranách tohoto poledníku je stejně velká plocha pevniny, nořící se do oceánů a moří. Z toho se často vyvozuje závěr, že její stavitelé věděli, že naše planeta je koule a znali i polohu a velikost povrchu všech kontinentů. Je přesně orientována v souladu se světovými stranami. Severní pobřeží Egypta vytváří poměrně pravidelný oblouk. Roku 1868 Henry Mitchell z Pobřežního výzkumu Spojených států Amerických zjistil, že místo, z kterého je oblouk popsaný, je stejné se skálou, na které stojí Velká pyramida. Proto podle některých výpočtů stojí pyramida ve středu nejen Egypta, ale dokonce celého světa.

      Vypadá to, že pyramidy ukazují na událost, která se odehrála asi v jedenáctém tisíciletí před Kristem. Podle vědců, pracujících pod vedením KGB, to vypadá, že celý komplex v Gíze byl konstruován pro jediný účel. Tato teorie byla podpořena pozdějším výzkumem.

      Rozměry Velké pyramidy v Gíze jsou mimořádně přesné. Poměr mezi výškou pyramidy a obvodem pyramidy je stejný jako poměr mezi poloměrem země a obvodem Země. Takže vlastně můžete vnímat pyramidu jako trojrozměrné znázornění hemisféry. Což může znamenat, že by byl nějaký důvod pro to, aby pyramida rezonovala s planetou. Pyramidy mají sílu měnit kosmické vlny. To zní jako nějaké sci-fi, ale vtip je v tom, že pyramida je JEHLAN. Pyramidy jsou ve skutečnosti obrovské jehlany schopné soustřeďovat energii. Zachycení světla z hvězd by spustilo proces, který by z Velké pyramidy udělal mezihvězdný přenašeč. Vědci projektu tvrdí, že tři pyramidy a sfinga mohou být součástí obrovského stroje, projektovaného mimozemskými inženýry. Podle nich jsou všechny monumenty v Gíze spojeny hlavním řídícím mechanismem uvnitř Velké pyramidy.

      Ve Velké pyramidě je chodba, vedoucí do Královské komnaty. Nad sarkofágem je tunel, některými nazývaný Hvězdná šachta. Když dojde k určité hvězdné konstelaci, hvězdná záře probleskne hvězdnou šachtou dolů. Vědci měli teorii, že když vyzařovaná energie dopadne na sarkofág, může to vyvolat něco jako syntézu za studena. Vědci projektu se domnívali, že jehlanovitý tvar pyramidy zesílí a přenese energii na ostatní monumenty. Způsobem vědcům ne zcela jasným, by mohl vzniknout směrový paprsek energie, který by z Velké pyramidy udělal kosmický maják, sloužící mimozemským lodím k astronavigaci. Nepochybně za vlasy přitažená teorie. Ale průzkumný tým v Gíze okamžitě informoval centrálu KGB. Bylo jim nařízeno zkoumat možná cílová místa přenosu z pyramid.

      Antropologové spekulují, že i jiné kultury mohly být motivovány stejnými impulsy, ze kterých vzešly pyramidy v Egyptě. Starověké pyramidy byly nalezeny na tak odlišných místech, jako je Mexiko a Čína. Mnozí odborníci došli k závěru, že zde musí být historická spojitost.

      Je to ta podivná náhoda, konvergence, která podporuje názor, že existovala pospolitá civilizace nebo nějaká civilizace, která působila na všechny ostatní civilizace, která byla nepozemského nebo nepochopitelného původu. Všechny tyto legendy a mýty hovoří o bytostech, které byly lidmi, ale které měly dlouhé životy, byly obrovité, které vzlétávaly v raketách, cestovaly mezi hvězdami a přinesly nám poznání jazyků a abeced a kalendářů.

      Podle legendy byly čínské pyramidy postaveny, když vládli první císaři. Těmto císařům se říkalo "Synové nebes". Podobné legendy obklopují pyramidy v Mexiku a v Yucatanu. Kupodivu výraz "Chodec po hvězdách" či "Hvězdný cestovatel", "Starwalker" lze nalézt jak v jihoamerickém folklóru, tak v egyptských textech. Egypťané používali výraz Hvězdný cestovatel k popisu kategorie "lidských bohů". Byli to lidé, ale nebyli to lidé. Byli mocnější než lidé. Možná to byli obři nebo titáni, kteří chodili mezi hvězdami. Máme pojem Hvězdných cestovatelů, ale ne lidí. Bohu podobným lidem, tvorů, kteří jsou jako lidé, ale ve skutečnosti spíše jako bozi, kteří chodili mezi hvězdami, kteří opustili Zemi ve vesmírné lodi. Bible nám o jednom z nich říká.

      Pokud věříte Bibli, pak skoro musíte věřit této teorii. Podobnost mýtů a stavění pyramid v odlišných kulturách vede některé odborníky ke spekulaci, že všechny kultury lze vysledovat k jediné, mateřské civilizaci. Tato záhadná rasa by mohla být zodpovědná za nejstarší známou civilizaci na americkém kontinentu. Peruánští Inkové téměř konkurovali technickým a konstrukčním schopnostem Egypťanů. Podobně jako Egypťané, Inkové neznali kolo. Přesto tisíce mil silnic protínaly jejich říši. Jak dokázali primitivní Inkové cesty přes nejnehostinnější terén naší planety - A PROČ?? Vybudování duchovního centra Inků Machu Picchu by bylo pro dnešní inženýry tvrdým oříškem. Jak Inkové dopravili masivní kameny do takových výšek? Možná Inkům pomáhala neznámá civilizace, která se nejdříve objevila v Egyptě.

      Někdo říká, že nám tato záhadná rasa zanechala časové schránky poznání. Klíčem k nalezení našeho antického odkazu je odemknout tajemství pyramid. Vědecký tým v Gíze věřil, že tajemství pyramid objevil. Podle nich jsou pyramidy používány mimozemskými vesmírnými cestovateli jako astronomická navigace. KGB nařídila týmu určit cílová místa.

      Planety, hvězdy a souhvězdí a galaxie. Všechny jsou v neustálém pohybu. Vědci projektu museli projektovat noční oblohu, jak vypadala nad Gízou před tisíci lety. Nyní již toho víme hodně, takže můžeme kalkulovat KDE a KDY. Řekněme před tisíci lety, před dvěma tisíci lety, měla být postavena před dvěma a půl tisíci lety.

      Dva tisíce pět set let před naším letopočtem nenalezli vědci žádnou přímou linii mezi pyramidami a planetárním nebo hvězdným seskupením. Pomocí počítačové simulace byli schopni vytvořit nebeskou sféru tak, jak vypadala před doposud známou lidskou civilizací.

     Postupovali zpět časem, aby nalezli spojitost mezi pyramidami a astronomickým objektem.

     Deset tisíc pět set let před naším letopočtem se objevilo něco  velice zvláštního. Neshodovalo se to dva a půl tisíce let před naším letopočtem, ale deset tisíc pět set let před naším letopočtem.

     Podle výzkumníků deset tisíc pět set let před naším letopočtem byly tři pyramidy v Gíze v rovině s hvězdami v souhvězdí Orion. To nemohla být náhoda. Stavitelé pyramid museli pracovat podle plánů, které byly vypracovány v jedenáctém tisíciletí před naším letopočtem. Nebo měly za úkol ukazovat na toto časové období. Dříve, než byly pyramidy postaveny.

     Vědci položili přes komplex v Gíze mapu hvězdného nebe. Nad pyramidami byly vycentrovány tři hvězdy, které tvoří pás Orionu. Dále narýsovali dráhu hvězd a vzali tangenty od sfingy a pyramid. Bylo to jako mapa pokladu. Pyramidy, dráhy hvězd, všechny se protínaly. "X" označovalo hvězdu v souhvězdí Orionu. Hvězdu velmi podobnou našemu Slunci.

     Prodloužíme-li chodbu vedoucí do hrobky, ukazuje na obloze bod, kde se nacházela Polárka v době, kdy pyramidu stavěli. Viděli jsme, že tři pyramidy v Gíze kopírují postavení pásu souhvězdí Orionu. Navíc řeka Nil kopíruje mléčnou dráhu na obloze. A co je naprosto unikátní, Nil nemá žádný přítok a přesto je po celé své délce stejně široký.

     Na úsvitu historie bylo přepraveno pouští třináct milionů tun tvrdé horniny, které by stačily na stavbu starého Londýna. Během desetiletí byly vybudovány obrovské monumenty, vedle nichž Svatopetrský chrám v Římě či Empire State Building vypadají jako hračky.

     Tři pyramidy v Gíze a Velká sfinga, div starověkého světa, zahalený tajemstvím. Kdo to postavil? Jaká vize je poháněla? Někteří říkají, že byly postaveny asi před čtyři a půl tisíci lety, jako hrobky pro zemřelé faraóny. Nevidí zde žádnou záhadu a toho, kdo ji vidí, odbývají mávnutím ruky. Egyptologové tvrdí, že mají pádné důkazy, že Sfinga pochází z dob Rachefa, stavitele druhé pyramidy a celé Gízské plošiny. Ale jak pádné jsou ve skutečnosti důkazy, které připisují tyto monumenty Rachefovi a králi Chufevovi a jejich době?

     Od roku 1993 je zpochybňována autorita expertů. Diskuse sílí, neboť nová generace badatelů, používajících technicky vyspělé metody, staví proti uznávaným názorům důkazy, které již nelze jen tak odmítnout. Je absurdní tvrdit, jak to dělají egyptologové, že tyto monumenty byly výtvorem civilizace v plenkách. Máme velmi silné astronomické rysy pyramid. A máme hvězdné seskupení pro šachty ve Velké pyramidě. To všechno jsou vodítka, která nám napovídají, že odpověď není tady  na Zemi, ale nahoře, ve hvězdách.

      Badatel John West došel také k závěru, že komplex v Gíze má souvislost s časem před dvanácti a půl tisíci lety. Došel k tomuto závěru za pomoci geologie. Tato věda naznačuje, že Velká sfinga v Gíze byla po mnoho staletí vystavena nemilosrdnému dešti. A kdy takové deště byly v Egyptě naposled? Už ne dvanáct tisíc let. K úžasu egyptologů geologové Johna Westa podpořili! West se stal nejhorší noční můrou akademiků, protože přišel někdo z jiného oboru s teorií důkladně promyšlenou, dobře prezentovanou, srozumitelně popsanou, plnou údajů, které se nedají jen tak smést ze stolu jako nějaké teoretizování. A to jim bere půdu pod nohama, takže jak se k tomu postaví? Ignorují to. Doufají, že to zmizí? Ale ono to nezmizí.

      Celá záležitost eroze byla neustále na očích. Proč si toho nikdo před tím nevšiml? - Nikdo to nehledal. Je to jako když hledáte brambory, můžete jít přes pole plné diamantů, ale vy vidíte jen hromadu ošklivých lesklých kamenů. Takže geologie byla prostě považována za samozřejmost. Nikdo po ní nepátral, nikdo ji nebral v úvahu.

      Mohla by být civilizace mnohem starší, než si myslíme? Důsledky toho by byly matoucí. Neznámá a vyspělá civilizace v době kamenné? Kdy to všechno začalo? Egyptologové kladou náhlý začátek egyptské historie do doby kolem roku tři tisíce před naším letopočtem. Před tím, říkají, pouze primitivní kočovníci doby kamenné ze Sahary zalidnili údolí Nilu. Podle učebnic se Egypt prostě vynořil z doby kamenné a najednou z ničeho nic tam dokázali vytvořit tyto obrovské a dokonalé stavby. A to jen proto, aby zakryli tělo mrtvého krále. Tato teorie pouhých hrobek nedává smysl a navzdory stoletému vědeckému bádání zůstává mnoho důležitých otázek nezodpovězeno.

     Například tři králové čtvrté dynastie faraónů toto vybudovali za něco déle, než je lidský život. Co je přimělo postavit to, co se nepodobalo ničemu předtím ani potom? Jakoby se to vynořilo z černé díry dějin architektury.

     Tuto rozpadající se cihlovou horu zanechala předcházející třetí dynastie. Další trosky pátá dynastie. Je to jakoby ve třetí dynastii Ford model T, ve čtvrté dynastii Porsche. A v páté dynastii z nějakého podivného důvodu by se vrátili ke starému bicyklu. To skutečně nedává žádný smysl.

     Monumenty v Gíze mají zcela nečekané rysy. Například jsou umístěny se zázračnou přesností podél třicáté rovnoběžky. Je to jen náhoda, anebo je možné, že tito lidé znali přesný tvar a rozměry země? Tyto gigantické stavby jsou také zázračně přesně umístěny podle hlavních směrů. Dokonalý východ - západ a dokonalý sever - jih. Přesnost této polohy je pro egyptology záhadou a nebyla dosažena v žádné moderní stavbě. Jak mohli takové přesnosti dosáhnout stavitelé, žijící před téměř pěti tisíci lety? Biotronici vědí, že pokud není pyramida vysměrovaná vodorovně a podle kompasu, tak prostě nefunguje.

      Před pěti sty lety si ještě naše vlastní civilizace nebyla jistá, zda Země je kulatá. A teprve před třemi sty lety jsme znali s určitostí přesné rozměry Země. Ale ti lidé to věděli! Velká pyramida je matematický model severní polokoule v měřítku 1:43200. Není to náhodné číslo, ale takové, které astronomové znají z jevu, který nazývají PRECESE, souvisejícím s pohybem Zemské osy. Velká pyramida obsahuje transcendentální hodnotu Pí, poměr průměru kruhu a jeho obvodu, základ celé vyšší matematiky.

      Je jasné, že tu máme vyspělý systém matematiky a techniky - v době, kdy by to podle akademiků existovat nemělo. A k dosažení těchto výsledků museli staří stavitelé používat sklon 52°. Každý jiný sklon by prostě nefungoval. Může tohle všechno být náhoda? Přesnost těchto monumentů je téměř posedlostí. Délka je 755 stop. Přesto průměrná odchylka na jedné straně je sotva 5 palců. Hovoříme o JEDNÉ SETINĚ procenta!! Taková neuvěřitelná přesnost by byla téměř na cíli moderních stavebních čet. Je tedy těžké si představit, jak to dokázali "primitivové", kteří se právě vynořili z doby kamenné. Tento stavitelský čin nese jedno nesporné poselství. Mluví k nám přes propast věků. A to, co tito dávní lidé říkají, je: nebyli jsme žádní hlupáci a nebyli jsme prosťáčci, řídící se podle pověrčivých kněží. Ukážeme vám své znalosti a přesnost. Nedělali jsme nic náhodně. Berte nás vážně.

      Avšak podle egyptologů si stavitelé pyramid nezaslouží být bráni vážně, pokud jde o přesnost. Používali primitivní rampy, otrockou práci a nedovedli se dokonce rozhodnout, kde v pyramidě mají pohřbít mrtvého panovníka.

      Dole, pod pyramidou, je podzemní komora. Akademický konsensus ji pokládá za původní pohřební komoru, která byla nějak opuštěna a byla postavena druhá, o čtyřicet metrů výš.

      Pak je nová změna plánu přinutila opustit tuto Královninu komoru a postavit konečnou Královu komoru. Omyl za omylem? Podívejme se na těsnost spojů jednotlivých kamenných bloků. Nemůžeme mezi ně strčit ani žiletku. To je jistý důkaz velice vyspělé techniky a velice přesného plánování. To nebyli lidé, kteří by používali na práci otroků, to nebyli lidé, kteří by předem nevěděli, co chtějí a jak to má nakonec vypadat. To nebyli lidé, kteří by dělali podivné omyly. Rozhodně to nebyli lidé, kteří by se několikrát rozmýšleli, kam umístit komoru v pyramidě. Měnit interní plán je stavitelské šílenství. Měnit ho ne jednou, ale dvakrát je nemyslitelné.

     Některé z bloků nahoře ve Velké pyramidě váží asi jako sto středně velkých automobilů. Pro egyptology to kupodivu není žádná záhada, ale pro nás ano. Každý inženýr vám řekne, že vyzvednout bloky do této velikosti do takové výšky si vyžaduje speciální jeřáb. Jak to tedy udělali lidé, kteří neměli takové stroje, dokonce ani nejjednodušší kladkostroj nebo kolo a používali prosté, měděné nástroje?

     Učebnice říkají, že tyto pyramidy byly královské hrobky, jako všechny ostatní. Ale v Gíze se nenašly žádné mumie, žádné nápisy, nic. Navíc někteří faraónové čtvrté dynastie postavili DVĚ pyramidy. Proč? Chtěli snad být pohřbeni na obou místech najednou? A proč nikdo z nich nezanechal nápisy, proč nikdo nevzkázal potomkům, že on byl vlastník? Zeptejte se sami sebe: kdybyste postavili největší hrobku v lidské historii po desetiletích nákladů a úsilí, nechali byste svět, aby se jen dohadoval o vaší totožnosti? Není pravděpodobnější, že to je něco mnohem víc, než jen a jen - hrobky? Mohla by to být součást nějakého velmi odlišného plánu.

-pokračování-


(c)2006 Petr Musil