FANTASTICKÝ PŘÍBĚH (3)

Podivný úhel pohledu

PK: V té době jsem se teprve probouzel. V tom stavu, kdy jsem se snažil probudit a dát si dohromady smysly, jsem byl trochu zmatený, spíš šokovaný a zmatený, ale strach jsem neměl. Snažil jsem se zorientovat. Díval jsem se na průhledný obraz. Díval jsem se na sebe. Pak jsem se chytil! Trvalo to jen několik vteřin. Díval jsem se na to tak, jako bych se díval skrz zadní část hlavy, jako bych se díval očima, seděl vzadu za sebou a díval se na sebe, jako bych se viděl vepředu. Jako bych viděl pohled na sebe zezadu..... Je to opravdu těžké vysvětlit, ale díval jsem se prakticky, jako bych stál vzadu, díval jsem se skrze svůj obraz před sebou. Díval jsem se na to a viděl jsem sebe i ty dvě ženy. Pak jsem se zachytil - svého fyzického těla. Teď jsem se na tu podivnou scénu před sebou díval já sám. Zdálo se to být velmi skutečné. [Nakonec to bylo až příliš skutečné!]

Komentář: Faktem je, že jsem se nesetkal s případem, kdy by k zážitku únosu došlo během dne nebo v ranních hodinách - v sedm hodin ráno. Vždy to bylo v noci nebo v ranních hodinách, například ve tři hodiny, nikdy za denního světla.

Podivní vetřelci

PK: Pokud jde o popis těchto žen, jedna z nich byla blondýnka a druhá tmavovláska orientálního vzhledu. Bylo by pro mě velmi těžké najít dvě ženy, které by vypadaly jako tyhle, zejména ta blonďatá. No, podíval jsem se na tu blonďatou. Nejdřív jsem se snažil analyzovat, jak se tam dostaly. Jako že se někdo vloupal do domu. Byl to pro mě takový šok...

BC: Jak to, že ty dvě ženy sedí na posteli?

PK: No, ta, co byla naproti mně, přímo naproti mně. Bylo to na manželské posteli, takže tam bylo hodně místa. Ta naproti mně byla blondýna a seděla s nohama schovanýma pod zadkem. Prakticky seděla na lýtkách. Mohli jste si ji představit, jak klečí se složenýma nohama a sedí. Ta na druhé straně klečela napůl. Neseděla vlastně na lýtkách. Seděla trochu vzpřímeně.

Blondýnka

PK: Nejdřív popíšu tu blondýnku. Bylo jí... kolem