HISTORICKÁ PLANETÁRNÍ KATAKLYZMA - SOUVISLOSTI A OKOLNOSTI (5)

Doba ledová a obří fauna

Před poslední dobou ledovou bylo na Zemi mnohem mírnější klima s vyšším tlakem vzduchu a obsahem kyslíku. Tato skutečnost a další vlivy, jako je síla magnetického pole a odlišná rychlost rotace Země, umožnily rostlinám a živočichům vyrůst do mnohem větší rozměrů než je tomu dnes. Lze předpokládat, že i lidé byli v dřívějších dobách mnohem větší. Následují některé příklady megafauny resp. obřích živočišných druhů, které lze doložit zkamenělinami. Předpokládá se, že všechny tyto obří živočišné druhy existovaly na Zemi stovky milionů let před svým náhlým vyhynutím. Protože však byly vedle těchto údajně dávných zvířecích fosilií opakovaně objeveny technické artefakty a lidské kosti, lze předpokládat, že datování geologů je nesprávné a že to vše existovalo mnohem dříve. Pro evolucionisty je obtížné vysvětlit, jak se dnešní menší druhy mohly vyvinout z těchto dávných obřích živočišných druhů. Zejména extrémní zmenšení velikosti nepředstavuje evoluční pokrok. Například druh Meganeura je vyhynulá vážka, která na rozdíl od svých moderních zástupců měla rozpětí křídel přes 75 centimetrů. V Itálii byl dokonce údajně nalezen fosilní exemplář, který měl rozpětí křídel 1,27 metru!

Tento druh je tak největším známým létajícím hmyzem, který byl kdy objeven. Tyto vážky lovily hmyz, který byl pravděpodobně mnohem větší než jejich dnešní protějšky. První zkameněliny meganeurů se objevily v uhelných vrstvách ve Francii a Itálii v roce 1880 a jejich dokonalé zachování dokazuje, že tito živočichové byli bleskově uvězněni sopečným popelem při náhlé katastrofě. Hmyz dýchá kůží a jeho růst je omezen pouze obsahem kyslíku ve vzduchu. Dnes je podíl kyslíku ve vzduchu asi 20 %. V době výskytu těchto obřích vážek to však muselo být nejméně 35 % nebo více (tento údaj zde dávám s velkou opatrností, neboť je hodně diskutována úvaha o tom, že podíl kyslíku odpovídající 28% a více by v naší atmosféře mohl inciovat proces jejíhio globální samovznícení). V geologických vrstvách z období permu (~250 miliony lety) byly nalezeny exempláře s rozpětím křídel 45 cm.

Před 300 miliony lety žil pravděpodobně také obří rod stonožek. Fosilní pozůstatky a stopy druhu Arthropleura ukazují, že mohli dosahovat délky až 2,6 m přičemž tito tvorové byli velmi širocí. Arthropleura je největším dosud objeveným druhem bezobratlých, jehož exempláře byly nalezeny v Severní Americe a ve Skotsku. Předpokládá se, že tato zvířata dokázala vyvinout rychlost přes 50 km/h, dokázaly běhat pod vodou a lovit ryby i obojživelníky. Byla nalezena také zkamenělina obří tarantule, jejíž noha měřila přes jeden metr na délku. Obrovský však nebyl jen hmyz, ale i savci. Megatherium byl obří lenochod velikosti slona. Jen mamuti dosahovali větších rozměrů. Zkameněliny megatherium byly poprvé objeveny v Argentině v roce 1788 a později i na dalších místech Jižní Ameriky. Datování C-14 ukázalo, že obří lenochodi existovali až do doby před 5 000-10 000 lety, kdy náhle vyhynuli.

Phoheromys pattersoni je "morče", o němž se předpokládá, že žilo před 8 miliony let a jehož kompletní kostra byla objevena v roce 2000 ve Venezuele. Toto zvíře měřilo tři metry a vážilo až 700 kg, což z něj činí největšího známého hlodavce. V roce 2008 oznámili objev druhu "Josephoartigasia monesi", který byl ještě větší a vážil až tunu! Dospělé zvíře bylo velké jako býk a 700x větší než dnešní morčata! Slyšeli jste někdy o "sloním ptáku" z Madagaskaru? "Sloní ptáci" byli spolu s obřími moa největšími nelétavými suchozemskými ptáky, kteří z neznámých důvodů vyhynuli až v 18. století. Ačkoli byli větší a velmi podobní  pštrosům, jejich genetika se více shodovala s dnešním kiwi. O těchto ptácích se ještě v roce 1659 zmiňuje ve svých záznamech tehdejší francouzský guvernér Etienne de Flacourt, který o nich píše, že jsou to velcí ptáci, kteří žijí v neobydlených oblastech. Tito ptáci byli také více než 3 metry vysocí a vážili až 500 kg! Dodnes se dochovala obrovská zkamenělá vejce těchto zvířat, která dosahují velikosti až 35 cm a hmotnosti 10 kg.

Jejich objem byl 160x větší než u obyčejného slepičího vejce! Dalším obřím ptákem této velikosti byl druh Dinornis novaezealandiae, známý také jako "novozélandský obří moa" z rodu Dinornis. Tento rod se kdysi vyskytoval na Severním a Jižním ostrově Nového Zélandu. Rovněž šlo o nelétavé ptáky, kterým chyběla hrudní kost a křídla. Tito obrovští novozélandští ptáci byli také zcela vyhubeni až v posledních staletích, kdy je lovili Maorové a mladé jedince roztrhali zavlečení polynéští psi. Ve vzpřímené poloze dosahovaly neuvěřitelné výšky 3,6 až 4 metry! To z nich dělá největší dnes známý druh ptáka. Všechny druhy moa jsou v ptačím světě naprosto unikátní a nevykazují žádné stopy křídelních kostí. Zkameněliny moa také ukazují, že zde žili před 2,5 miliony let - neexistují žádní předkové těchto ptáků a od té doby existovali v nezměněné podobě až do doby, kdy je člověk vyhubil. Odborníci se domnívají, že tento druh je ve skutečnosti mnohem starší jak 2,5 milionu let. Problém evolucionistů spočívá v tom, že neexistují žádné fosilní důkazy o předcích moa, a proto není možné vysvětlit, jak se tito ptáci na Nový Zéland vůbec dostali. Vědci pečlivě vypracovali argumenty ošetřující mezery v jejich teoriích. Velmi často se něco podobného děje když ve fosilním záznamu nejsou nalezeni žádní předkové konkrétního zvířecího druhu. V takovém případě vědci tvrdí, že tito předkové prostě ještě nebyli nalezeni.  Já na to mám jiný úhel pohledu. Proč dosud nebyly objeveny žádné fosilie létajících předků Moa? Protože nikdy neexistovali!

Dříve bylo i v moři více kyslíku, který mohly ryby vdechovat žábrami. Jedním z obzvláště velkých mořských tvorů byl žralok obrovský, o němž se předpokládá, že existoval před 23 miliony let a vymřel před 2,6 miliony let, ačkoli existují nálezy a pozorování z novější doby. Megalodon je v podstatě jen větší verze velkého bílého žraloka. Byla to jedna z největších a nejmohutnějších ryb, které kdy žily. Ze zkamenělin je patrné, že mohl dosahovat délky 25 až 30 metrů! Jeho síla záběru musela být neuvěřitelně velká a musela dosahovat 11,4 až 18,2 tuny, možná i více. Samotný megalodon vážil více než 100 tun a není přesně známo, z jakého druhu se měl vyvinout. Megalodon také vyhynul ve stejné době jako mnoho dalších velkých mořských živočichů. Tehdy došlo k velkému masovému vymírání, při kterém vyhynulo 36 % velkých mořských druhů, 55 % mořských savců a 35 % mořských ptáků. Ve stejné době došlo i k masovému vymírání na souši, což rovněž to svědčí o obrovské katastrofě. V oblastech, kde kdysi žil megalodon, se dnes vyskytují velcí bílí žraloci a v 19. století se objevovaly i sporadické zprávy o pozorování žraloků obrovských. V roce 1873 byly na lodi HMS Challenger údajně objeveny čerstvé zuby megalodona, jejichž stáří bylo stanoveno na 11 000 až 24 000 let. To by odpovídalo, protože zuby žraloka obrovského byly nalezeny i v mnohem mladších geologických vrstvách.

Druh Archeion je vyhynulý druh obří mořské želvy. První fosilie želvy obrovské byly objeveny v Jižní Dakotě v roce 1895 ve vrstvě staré 80 milionů let. V roce 1970 byl objeven exemplář, který byl čtyři metry dlouhý a pět metrů široký, což znamená, že zde v minulosti bylo buď moře, nebo zde všechny zkameněliny vyplavila a pohřbila obrovská přílivová vlna. Archeion neměl krunýř jako moderní želvy, jinak by byl pravděpodobně příliš těžký. Živá hmotnost želvy obrovské mohla být až 2200 kg a její kousnutí mohlo být také velmi silné. Na vrcholcích hor bylo objeveno mnoho zkamenělých mušlí. Když se první horolezci dostali na vrchol Mount Everestu, s údivem zjistili, že tam našli mořské zkameněliny. Celý vrchol Mount Everestu je tvořen vápencem a vápenec vzniká pouze na dně oceánu. Problémem spočívá v tom, že nejbližší pobřeží je vzdáleno asi 700 km směrem na jih a o nějakých 8 800 m níž.

Vápencová vrstva obsahující zkameněliny je navíc 250 m silná! Vznik Mount Everestu (a vůbec celých Himalájí) a zkamenělin na jeho vrcholu se často vysvětluje termínem "desková tektonika". To je všechno v pořádku. Desky se pohybují i dnes, ale kdy naposledy vznikla hora vysoká téměř 9 000 m? Nemohla vzniknout ani při zemětřesení. Pokud je nahoře vápencová vrstva se zkamenělinami, odkud pocházejí další četné vrstvy? Nacházejí se tyto vrstvy i jinde? Zkameněliny vznikají pouze při velkých povodních a sopečných erupcích. Pohřbívají živé bytosti velmi rychle, a tak mohou zkamenět, jinak by se rozkládaly. Téměř všechny vrcholy nejvyšších hor světa jsou tvořeny usazeninami mořského dna a jsou plné mořských zkamenělin. Tyto vyvýšeniny mohly vzniknout pouze v důsledku velkého kataklyzmatu v relativně krátkém čase a vysoká pohoří a hluboké mořské příkopy jsou pozůstatky takových kataklyzmat.

Před velkou potopou nebyly tak vysoké hory - vše bylo rovnější, a proto mohlo být téměř vše zaplaveno. Dnes by taková globální přílivová vlna již nebyla možná. Zkamenělé schránky lastur nalezené na vrcholcích hor po celém světě jsou navíc uzavřené, což znamená, že byly rychle uzavřeny, než odumřely. Schránky mrtvývch lastur se otevírají automaticky! Kdyby se kontinentální desky posouvaly pomalu, tyto schránky by v první řadě nebyly zkamenělé a v druhé řadě by byly otevřené. Vzhledem k tomu, že se nacházejí uzavřené na vrcholcích hor, je zřejmé, že mořské dno se rychle vynořilo z vody a pak bylo okamžitě pokryto bahnem a sutí. Vlivem velkých kataklyzmatických sil se desky rychle posunuly a nahromadily, postupem času se vlivem eroze z vrcholů odstranilo bahno a na světlo se dostaly zkameněliny.

Zajímavým příkladem jsou obrovské ústřice v peruánských Andách. Existují fosilie ústřic o průměru až 3,5 metru a hmotnosti 300 kg. Dosud bylo nalezeno 500 kusů těchto obřích ústřic a úžasné je, že se nacházejí v nadmořské výšce 3750 metrů! Protože se do hor nemohli dostat sami od sebe, jediným možným vysvětlením je, že tato oblast byla v určitém okamžiku pod vodou. Tyto ústřice jsou také fosilizované spíše zavřeném stavu, než otevřeném a jejich stáří geologové odhadují na 200 milionů let. Předpokládá se, že během tohoto období se Andy a další pohoří pomalu zvedaly z oceánu, tak jak na sebe tektonické desky narážely. Problémem je zde rychlost eroze, neboť byla prokazatelně větší než rychlost zdvihu desek. Pokud bychom se řídili oficiálně uváděnými daty, pak by Andy byly erodovány během 56 milionů let. Ústřice a další zkameněliny na vrcholcích těchto hor tedy nemohou být staré 200 milionů let! Pokud by byly Andy opravdu tak staré jak předpokládá vědecký mainstream, už by neexistovaly.

To lze velmi snadno ověřit a dokazuje to, že celé geologické vrstvy jsou chybně datovány. Ke vzniku pohoří a zkamenění nedošlo před stovkami milionů let, ne: to vše se odehrálo před mnohem kratší dobou! Ano velmi odvážné tvrzení, které ovšem našlo oporu u celé řady vědců tzv. "nového paradigmatu". Patří mezi ně například dr. Delair a dr. Allan, kteří na toto téma vypracovali rozsáhlou studii potvrzující výše uvedené závěry (jejich studie vyšla pod názvem "Cataclysm" a je k dispozici na příklad ZDE). Současná rychlost eroze ukazuje, že všechny kontinenty Země by měly být odneseny za 14 milionů let. Jak je ale potom možné, že fosilie jsou až 300x starší než je tento časový údaj? Zemské vrstvy by se měly do současné doby zcela rozpadnout 70 až 300krát! Pokud kontinenty vznikly před 3,5 miliardami let, proč tu stále jsou i když v různě pozměněné geografické morfologii? Studie "Americké geologické společnosti" zjistila, že průměrná rychlost eroze činí 12,2 metru za milion let. Průměr usazenin svrchní vrstvy pevninské kůry činí 623 metrů, což znamená, že za 50 milionů let by se horní slupka zemské kůry měla zcela rozpustit. Oblasti, které jsou níže a kde často prší, by měly erodovat již po 3 milionech let. Pokud je to pravda, nemůže být současný povrch Země starý miliardy let a fosilie nemohou být staré stovky milionů let, protože jinak by se již dávno erozí rozpadly. Podle geologů a jejich geologického časového sloupce je vše v naprostém pořádku.

To ukazuje, že žádná evoluce ani prehistorie neexistovala v takovém podání, jak se píše v učebnicích! Skutečnost, že hory stále existují, ukazuje, že vznikly relativně nedávno! Další aspekt: obsah soli v moři je dnes asi 3,5 % a sůl se do moře dostává prostřednictvím dešťové vody, která rozpouští sůl z hornin, čímž se moře stává stále slanějším. Výpočty ukázaly, že moře před méně než 5000 lety nebyla slaná a tvořila je sladká voda! Sladkovodní ryby se mohou velmi rychle přizpůsobit slané vodě, ale ne naopak. Pokud je Země stará miliardy let, proč nejsou moře slanější? Jak se všechny tyto obří živočišné druhy tak rozrostly? Kreacionista Dr. Carl Baugh vynalezl takzvanou "supertlakovou biosféru", kterou chtěl jako křesťan věřící Bibli použít k testování, zda lze změny zemské atmosféry a okolního magnetického pole využít ke změně růstu a stárnutí zvířat. Dr. Baugh věří popisům v Bibli, která tvrdí, že lidé v době "předpotopní" byli schopni dosáhnout stáří až 900 let. Biblický příběh "o stvoření" říká, že všechny živé bytosti byly stvořeny dokonalé a mohly žít věčně, a po velkém morálním úpadku člověka před potopou prý došlo k velké degeneraci všech forem života.

Tato degenerace údajně pokračuje až do současnosti. Lidé, kteří přežili potopu, žili podobně jako Noe mnohem déle než lidé narození po potopě. Podle toho názoru mohli lidé před potopou žít až 920 let, těsně po potopě jen 250 let a v době Krista dokonce jen 70 let. Dr. Baugh určil stav dávné atmosféry, kterou měl k dispozici, z dostupných výzkumných dat, podle nichž ve svém přístroji simuloval podmínky prostředí na Zemi před potopou. Testy ukázaly překvapivé výsledky: Ryby, které vyrůstaly v této změněné atmosféře, žily mnohem déle, vyrostly do 4x větší velikosti než jejich normální protějšky a došlo u nich ke změně molekulární struktury. Pokud by se tyto metody daly aplikovat na člověka, mělo by to na jeho tělo léčebný a dokonce omlazující účinek. NASA tyto výsledky výzkumu využila v rámci svého kosmického programu. Dr. Baugh svůj vynález přihlásil jako svůj patent v roce 1999 pod patentovým číslem "US5935516", a přestože prokázal, že jeho domněnka je pravdivá, byl jeho vynález akademickou obcí zamítnut s odůvodněním, že je věřící křesťan! Opět se zde ukazuje, že mnozí akademici jsou materialističtí pseudovědci!

Nemohli se tímto tématem zabývat, protože Dr. Baugh mohl dokázat, že na Zemi neexistuje evoluce, ale DEVOLUCE, degenerace! (Zde bych rád upozornil na vynikající publikaci od známého dr. Michaela Crema - "Human Devolution: A Vedic Alternative to Darwin’s Theory"). Všechny živé bytosti před potopou byly větší, robustnější, vitálnější, silnější, dokonalejší a žily mnohem déle - také člověk! Člověk se nevyvijí přirozeným výběrem, ale degeneruje v důsledku škodlivých vlivů životního prostředí na Zemi. Podobný osud mají i živočišné a rostlinné druhy, protože po velké potopě vyhynulo neuvěřitelné množství druhů, neboť si nedokázaly zvyknout na nové životní podmínky na Zemi. Tlak vzduchu a obsah kyslíku se snížily, magnetické pole změnilo svou frekvenci a také stále slábne. Ovoce a plody stromů ztrácely živiny a vitamíny a lidé a zvířata se postupem času stávali menšími, slabšími, nezdravějšími a náchylnějšími k nemocem. Dr. Baugh ve své biosféře simuloval urátovou atmosféru Země zvýšením koncentrace kyslíku z 20 na 30 % a množství oxidu uhličitého neboli C0₂ z 0,05 na 0,1 až 0,3 %. Cívka s magnetickým polem byla připojena ke generátoru, který pak vysílal řízené elektromagnetické impulsy o síle 1 až 5 Gaussů a frekvenci 0,5 až 30 Hz, což stačilo k tomu, aby měl na testované osoby neuvěřitelně blahodárný účinek.

Tím dokázal, že příběhy v Bibli jsou pravdivé a že život na Zemi byl v dřívějších dobách mnohem rozvinutější. Například ovocné mušky měly delší život až do třetí generace, jed hadů se změnil na molekulární úrovni a stal se nejedovatým, došlo ke zrychlenému a čtyřnásobnému růstu piraní a plazi mohli být v minulosti také mnohem větší. Je o nich známo, že nepřestávají růst, dokud žijí, a kdyby žili stovky let, měli bychom tu opravdu velké ještěry. Někteří z těchto velkých ještěrů byli součástí živočišné skupiny tzv. "dinosaurů". Dalším bodem, který by mohl vypovídat o dlouhověkosti předpotopních lidí, je jejich vegetariánství. Ovoce a zelenina mohly být v minulosti mnohem zdravější a bohatší na vitamíny než dnes přičemž obsah vitamínů v našich "moderních" potravinách také stále klesá. Nezbytnou součástí vegetariánské stravy lidí v dřívějších dobách mohla být semínka a ovocné pecky, které obsahují vitamin B17, jenž prodlužuje délku života a také zabraňuje vzniku rakoviny. Vitamin B17 se nachází ve vysoké koncentraci zejména v semenech některých druhů ovoce. Lidé, kteří tehdy přežili "Velké kataklyzma", museli kvůli nedostatku potravy lovit, a proto museli začít konzumovat maso. Protože v té době docházelo také k silným sopečným erupcím, obloha navíc potemněla a velká část vegetace odumřela, což pravděpodobně způsobilo i nemoci a silný nedostatek vitaminu D u přeživších lidí.

Ještě před poslední dobou ledovou, asi před 10 000 lety, byly všechny kontinenty osídleny obrovským množstvím živočišné fauny. Na konci poslední doby ledové však většina velkých živočišných druhů během velmi krátké doby vymizela a na celém světě vyhynulo přibližně 90 % všech druhů s hmotností nad 1000 kg. Věda předpokládá, že rozhodující roli sehrálo zejména šíření člověka. Před 10 000 lety však celosvětová populace čítala podle odhadů pouhý milion lidí a předpokládá se, že tento milion byl za posledních 70 000 let zcela zdecimován. Vyhodnocení DNA dokonce naznačuje, že v určitém okamžiku historie se lidstvo pravděpodobně zmenšilo na pouhých 2000 lidí! Podle vypočteného růstu populace lze určit, že současný růst začal téměř přesně před 4 400 lety.

Nyní vyvstává následující otázka: Proč nebylo v posledních statisících let více pračlověků, neandrtálců či moderních lidí a zda skutečně došlo k velké katastrofě, která lidstvo tak decimilovala? Podle mého názoru je těžko představitelné, že by lidé z doby ledové byli zodpovědní za smrt všech těchto obřích živočišných druhů celého světa. Pravděpodobnější je, jak jsem řekl, scénář globálního kataklyzmatu a následného nedostatku vegetace a současného poklesu atmosférického tlaku a hladiny kyslíku. Primitivní způsoby lovu lidí doby ledové jistě neměly na toto masové vymírání tak velký vliv. V Africe mělo být v této době nejvíce lidí, ale tam vyhynulo nejméně druhů velkých zvířat. Proč by měli lidé lovit nebezpečná velká zvířata, když existuje dostatek menších, která je mnohem snazší zabít? Maso nebylo možné udržet dlouho čerstvé. Není také jasné, proč tento hromadný úhyn přežilo několik druhů velmi velkých zvířat. Patří mezi ně los, zubr, bizon a tur. Všechny tyto druhy zvěře vyhynuly až v průběhu posledních staletí. Dnes je to však mnohem horší, ročně zcela vymírá 10 000 až 100 000 druhů - v současnosti jde o největší masové vymírání v historii. Do poloviny století by mohlo vyhynout až 50 % všech známých druhů. Příčinou je přelidnění a nemilosrdné vykořisťování Země, které ničí celý složitě provázaný planetární ekosystém.

Nejnovější údaje ukazují, že velká kataklyzmata před dobou ledovou byla vyvolána dopady asteroidů, k nimž údajně došlo několikrát za posledních 100 000 let. Bill Napier, profesor astrobiologie z Cardiffské univerzity, v roce 2010 uvedl, že Zemi v minulosti zasáhly masivní komety a úlomky asteroidů - naposledy pravděpodobně před 30 000 lety. Předpokládá se, že úlomky pocházely z velkého tělesa, které v té době vstoupilo do naší sluneční soustavy, a že nárazy vyvolaly ohnivou bouři, která pokryla atmosféru popelem a prachem. Prach následně snížil teplotu a sluneční záření, a tím vyvolal dobu ledovou. Kromě toho došlo několikrát k velkým výronům koronální hmoty ze Slunce, které zničily magnetické pole a ozónovou vrstvu Země, takže všechny formy života byly navíc vystaveny silnému záření. Všechny tyto faktory dohromady ukazují, že před 10 000 až 15 000 lety zde panovalo zcela jiné klima a jiná fauna, které dominovaly obří živočišné druhy. Lidé před dobou ledovou byli stejně jako tehdejší zvířata mnohem větší, což potvrzují nálezy obřích koster po celém světě. Existenci těchto obřích živočišných druhů ani existenci nezkamenělých kostí dinosaurů nebo obřích lidských koster doporuje tradiční evoluční teorií. Během posledních 50 000 let tedy neprobíhal vývojový trend prostřednictvím evoluce, ale naopak: dochází k devoluci!

-pokračování-