HVĚZDNÉ OKO A PULSACE KOSMICKÝCH SIL SVĚTELNÝCH (2)
I kdyby astronomové věděli rok dopředu, že Zemi zasáhne takzvaný smrtící asteroid, tak ani vy, ani já, se o tom nikdy zavčas nedovíme. Civilizační systém by fungoval do posledních chvil (minut a vteřin) své nevyvážené existence, aniž by dospěl k nutné sebereflexi, v níž je skrytá tolik potřebná naděje. Tohle vše uvedené usvědčuje relativně „vyspělou“ moderní civilizaci z jasného pokrytectví a klamu, na němž je pevně zakotveno současné lidstvo. Takže i kdyby se cosi mělo přihodit, budeme se všichni tvářit a chovat pořád stejně, jako kdyby se nic nedělo. Třeba je to tak dobře, kdo ví? Co si však můžeme vzít k srdci, je objasňující fragment, který nám odkrývá příčinu vzniku všech symbolů vytvořených člověkem.
Fantazie nástroj k tvorbě nepomíjivého
Není divu, že umělečtí velikáni, k nimž patřil nepochybně Leonardo Da Vinci, že své poznatky a dosažené vědomosti, které mj. převyšovaly tehdejší dobu o několik století dopředu, raději včlenil do zamaskované podoby uměleckých děl a symbolů, aby nemohl být nikým perzekvován. A tak mnohá díla v sobě skrývají čirý symbolismus, který se otevírá tomu, kdo je připraven se mu podívat přímo do očí. Ačkoliv se mohou komukoliv vyjevit, většinou se vyobrazí těm lidem, kteří již dosáhli určitého povznesení, jehož bylo dosaženo díky vyšší prozřetelnosti, která v každém člověku jinak dřímá. To však neznamená, že si v tomto směru protiřečím, když jsem tvrdil, že jsou symboly komukoliv přístupné, zatímco teď mluvím o tom, že se vyobrazují (otevírají) jenom „povzneseným“ lidem.
Pravdou ovšem zůstává: pokud si člověk zakrývá zrak, anebo když uhne pohledem, určitě nic neuvidí! Z tohoto úhlu pohledu nejsou symboly komukoliv dostupné, pakliže je z v sobě potlačíte jako cosi nereálného, což je pochopitelně váš názor a vaše volba. Jestli jsem se v tomto příspěvku zmínil o Leonardu Da Vincim, jako o někom, kdo nám prostřednictvím svých uměleckých výtvorů, poskytl (zaslal) skrze čas informace o nepředstavitelné budoucnosti, o níž nemohl ve své době referovat, tak bych se styděl za to, kdybych vás neseznámil s významným českým secesním představitelem, malířem a vlastencem, jímž nebyl nikdo jiný než - Alfons Mucha. U tohoto velikána je třeba vyzdvihnout jeho životní dílo, čímž byl cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej, na kterém pracoval téměř osmnáct let. Muchova tvorba vycházela výrazně ze symbolismu, v němž bylo rovněž vyjádřeno cosi tajemného (prorockého), co nebylo možné sdělit tehdejší společnosti, proto lze v Muchově tvoření hledat zatajené „poselství“, které patří výhradně budoucím generacím.
Jde o vidění světa v němž na lidstvo číhají různé hrozby a nástrahy, o nichž se nemluví a ani nepíše. Konkrétně v jakých jeho dílech můžete vypozorovat tyto symbolické tendence, to nelze prozradit, protože se v tomto případě spoléhám na moje niterná vnuknutí, která pocházejí z nesdělitelných tajů neuhasínajícího symbolismu. Rozhodně jeho reklamní plakáty a neobyčejně bohaté ilustrace, nesporně stojí za zhlédnutí, neboť tématicky jsou založené na mystickém duchu proměnlivé přírody. Jestliže se chcete zabývat tím, co nesdělitelného do své tvorby Alfons Mucha zahrnul, pokud záměrně použil symbolického (obrazového) jazyka, v tom případě vám mohu předložit pouze domněnky vycházející z osobních pocitů a intuice. Lze pochopit, že některé prorocké vidiny hraničící až s šílenstvím, nelze bez ostychu a obav před celým světem odhalit. Například hrozby související s třetí světovou válkou, suchy a globálním oteplováním, infernem celé planety Země či příchodem Antikrista apod. Není proto náhodou, že ústředním motivem jeho výtvarných kousků se stala obnažená žena. Vskutku, žena je symbolem úrody, je to Matka rodička, nositelka zázračného života, bez níž by lidský rod vyhynul! Kupříkladu, kdybychom v tomto roce (2020) kvůli apokalyptickým suchům zůstali bez úrody, vznešené slovo - Matka Země, by se nejspíš skloňovalo ve všech pádech!
Poznámka: To, že se ve světě cosi smutného děje, dokazují v tomto roce ničivé (apokalyptické) požáry na jihovýchodě Austrálie. U protinožců se odehrává prozatím s nadsázkou řečeno – KONEC SVĚTA! Ovšem pro mnohé živočišné druhy skutečně již takový konec světa nastal. Například už se píše o tom, že medvídek koala je funkčně vyhynulým druhem. V minulém roce hořely deštné pralesy v Amazonii, na Sibiři bylo spáleno milion hektarů zdravého lesa, ve střední Evropě bojujeme s kůrovcem tak intenzivně, že během několika málo let se promění naše krásná (zalesněná) země ve vyprahlou savanu! Teď už mi zbývá, abych se optal: „Jak se vám dýchá?“ Alfons Mucha mohl dnešní svět spatřit takový, jaký je. V plamenech!
Jenže právě tohle podtrhuje Muchův neobyčejný symbolický odkaz, postoj o němž můžeme prozatím jen přemýšlet a spekulovat, alespoň do té doby, než se cosi přihodí, před čím jsme v jeho dílech záměrně varováni. Pan Alfons Mucha, své budoucí přívržence skrze vlastní vidiny a nadpřirozená vnuknutí osvěžená o skrytý mysticismus, nepochybně oslovil. Z jeho pláten totiž vyzařuje nevšední světlo, obohacené o harmonii a dokonalost barev. Jakmile se jednou s tímto jeho malířským podpisem (stylem) osobně seznámíte, nemůžete jej přestat obdivovat. Měli bychom pochopit; Alfons Mucha sám představuje věčnost času, protože díky jeho nebetyčnému talentu se z něho zrodil nepomíjivý „SYMBOL“ kosmické věčnosti.
Symbolika přírodního charakteru Pakliže z lidského popudu vznikají nenápadné symboly, jak jste se dozvěděli výše, tak v tom případě je pro vás nevyhnutelné, abyste se také něco málo dozvěděli o symbolice přírodní, která v sobě ukrývá „elixír“ života, ale i tajemství světa v němž se rodíme a umíráme. Jde o to, že v přírodě se setkáváme s pestrostí všelijakých symbolů, jejichž tvořitelem je Matka příroda, která tak představuje univerzálního tvůrce nepřeberných symbolik, jenž vytváří dokonalou ochranu a štít nad zázrakem života. Není pochyb o tom, že v tomto rozsahu lze odhalit vazbu mezi jednotlivými symboly, zvláště když život neoddiskutovatelně patří k největším a nejobsáhlejším symbolům, s jakým se můžeme ve vesmíru setkat!
Jedním z průvodců všech přírodních symbolik, je takzvaný Zlatý řez, jímž se řídí například růst veškerých rostlin. K projevům zlatého řezu lze přiřknout uspořádání semen slunečnice nebo smrkové šišky, ve kterých jsou šupiny rozmístěny jako spirála. Toto rozmístění je také velice dobře vidět u ananasu. Dalším důkazem zlatého řezu v přírodě je logaritmická spirála, která nemění tvar a roste stejně do délky i do šířky. Jejím úkonem je růst neživých částí živého tvora. Mohou to být vlasy, nehty, zobáky, zuby, rohy, parohy nebo schránky měkkýšů.
Mírně ohnutý sloní kel i hustě točená ulita plže, jsou si v tomto ohledu příbuzné. Turovitým kopytníkům, mezi které patří i náš hovězí dobytek a ovce, rostou rohy do spirály. Nebývá to vždy na první pohled zřetelné, neboť obyčejně jsou jen částí jednoho závitu spirály, ale některé jsou přímo ukázkou prostorové logaritmické spirály, např. africký kudu. Spirálu najdeme v klu slona nebo zubu narvala. Narval má zubů velmi málo, pouze v horní čelisti. Samci jeden z těchto zubů naroste do obrovských rozměrů. Je to vždy levý zub a na povrchu je spirálovitá struktura. Na lidském těle lze zlatý řez pozorovat tehdy, jestliže se výška postavy (od temene hlavy) dělí vzdáleností pupku od země. Normálně vyvinutá postava dospělého člověka udává číslo 1,618; mohou samozřejmě být i malé odchylky - záleží na přesnosti měření.
Nadpřirozená symbolika
Co se týče nadpřirozených symbolů, zde bych v prvé řadě vyzdvihl kruhy v obilí. Pakliže se neztotožníme s převládajícím názorem, který panuje zejména ve vědecké komunitě, tedy že za vznikem piktogramů v obilí stojí člověk, respektive lidé, co se snaží touto podvratnou činností na sebe strhnout pozornost. Jestliže s tímto tvrzením nebudete souhlasit, pak zcela nepochybně jsou kruhy v obilí záhadou, která v dnešním světě doslova otřásá exaktností filtrovaného obrazu přijímané skutečnosti, neboť na tomto vidění světa je postavená celá naše „vyspělá“ civilizace.
Co je na agrosymbolech pozoruhodné? Především dokonalá geometrie poskytující těmto obrazcům precizní vzhled, který svědčí o vysoké inteligenci jejich stvořitele, jímž může být kdokoliv, ať už se hovoří o mimozemšťanech, planetárním vědomí, anebo Bohu. Jaká symbolická zpráva se v obilných kruzích asi nalézá? Nepochybně jde o poselství, ale otázkou zůstává, komu je tento nečitelný vzkaz určen? V tomto ohledu se nelze jednoznačně přiklonit k žádné domněnce, komu agrosymboly patří, čili, kdo je jejich skutečným adresátem?
Nicméně, pakliže se nejčastěji vyobrazují na obilných polích, v tom případě je možné se přiklonit k hypotéze, že jsou seslané inteligenci, která zde na zemi působí, čímž jsou zřejmě lidé, za předpokladu, že s námi paralelně nežijí v koexistenci ještě jiné entity a vyspělé formy života, o nichž doposud nevíme. Dokonce ani tuhle bizarnost nemůžeme zamítnout! Ale zůstaňme při zemi, a věřme tomu i nadále s arogancí sobě vlastní, že jsme „pány tvorstva“, a že poselství piktogramů výhradně patří obdařeným lidem s rozumem.
-pokračování-