Ještě jednou "Šalamounův kříž". Herschell nebo Wicherink? Intelektuální střet dvou špičkových výzkumníků. (3)

Wayne Herschel na své stránce „Key of Solomon“ odkazuje na internetovou stránku Svobodných zednářů, kde se hovoří o moudrosti starověkých filosofů, kteří měli za to, že duše člověka má svůj původ v nebi. Věřilo se, že duše se vtělila do masa po sestoupení z nebe skrz Bránu člověka. Duše žila na Zemi další život a nakonec tělo po smrti opustila a vrátila se zpět do nebe, a tentokrát prošla Branou boží. Brána člověka se shoduje s průsečíkem Mléčné dráhy a ekliptiky na 5° Blíženců (siderického zvířetníku), zatímco Boží brána se shoduje s průsečíkem Mléčné dráhy a ekliptiky na 5° Střelce.

Řecký spisovatel Macrobius nazval tyto brány na ekliptice, kterými duše sestupovala z nebe a zpět na něj vystupovala, Branami Slunce. To proto, že nejen smrtelný člověk umírá, ale také Slunce umírá a je znovu zrozeno v precesním cyklu právě v těchto branách. Když je Slunce v branách Slunce při rovnodennosti či slunovratu, představuje to Galaktické zarovnání a Velkou nebeskou konjunkci.

Během 39letého období Velké nebeské konjunkce se Slunce v rovnodennosti či slunovratu pomalu posouvá Galaktickým rovníkem Mléčné dráhy.

Galaktické zarovnání Slunce při zimním slunovratu s Galaktickým rovníkem

Na Zemi byla, podle Hermetického principu „jak nahoře, tak dole“, odrazem této velké řeky na obloze řeka Nil. Herschelův dřívější vynalézavý výzkum prokázal, že všechny pyramidy podél řeky Nil představují konstelace podél Mléčné dráhy, ne pouze Orionu! Celkem je zde více než 50 pyramid a jejich skutečný význam může být rozluštěn pouze, když člověk vezme v úvahu celý Egypt.

Během Velké nebeské konjunkce Slunce přechází přes velkou řeku na obloze, Mléčnou dráhu. Egyptologové vysvětlují, že sluneční bůh Ré (a Hór) potřebovali loď, protože se plavili po nebesích od východu slunce na východě k jeho západu na západě. V noci Ré cestoval do Říše stínů, aby se ráno při východu slunce opět zrodil. Egyptologové odmítají myšlenku, že by Egypťané mohli chápat precesi rovnodenností a to, že se Slunce také pohybuje podél zvířetníku po 26.000leté dráze, která koresponduje s precesním cyklem.

V knize Book of the Gates (Kniha bran) je popisováno, jak Slunce cestuje v noci spolu se zemřelým faraónem do Říše stínů. Slunce vstoupí do Říše stínů během první hodiny po západu slunce, aby bylo znovu zrozeno ráno při východu slunce po dvanáctihodinovém nočním putování. Nicméně v Knize bran lze odhalit mnoho paralel s precesním putováním Slunce podél dvanácti znaků zvířetníku. Dvanáct hodin v Knize bran je strukturováno do čtyř skupin po třech hodinách, označujících ciferník. S příchodem dvanácté hodiny vyzdvihuje bůh Nun sluneční bárku s vrubounem Slunečního boha z prvotních vod (Mléčná dráha?); toto je hodina znovuzrození Slunce.

(Na obr. vlevo je vidět jak bůh Nun vyzdvihuje sluneční bárku z prvotních vod při „úsvitu“, době znovuzrození Slunce). Během putování boha Ré všemi dvanácti znaky zvířetníku v precesním cyklu, bude tento bůh potřebovat loď, aby mohl dvakrát překročit velkou řeku na obloze, Mléčnou dráhu! Toto je pravděpodobně jediný důvod, proč vůbec egyptští bohové sluneční bárku potřebovali.

Lodě se používají k překročení vod, ne oblohy, takže se nepoužívaly k jejich nočním putování po ekliptice od východu na západ Říší stínů, ale k jejich putování podél zvířetníku v precesním cyklu. Právě během této cesty by muselo Slunce nejméně dvakrát překročit vody Mléčné dráhy. Egyptologové tudíž mohli Knihu bran špatně pochopit, co se týče nočního putování Slunce, jednoduše proto, že odmítají myšlenku, že by Egypťané pochopili precesi! Mějte na paměti, že pouze dvakrát ročně při rovnodennosti má den i noc přesně 12 hodin. Je proto daleko logičtější, že 12 hodin v Knize bran je ve skutečnosti 12 zodiakálních věků precesního cyklu.

Ve starověkém Egyptě byli faraóni pohřbívaní s překříženýma rukama, ve kterých svírali anchy (egyptské kříže života). Anch představuje symbol kříže.

Vlevo: socha z hrobu Tjela, starosty Memfisu za vlády Amenhotepa III., Nizozemské národní muzeum starověkých památek, Leiden
Vpravo: sarkofág s překříženýma rukama a křížem tvaru X na hrudi, Nizozemské národní muzeum starověkých památek, Leiden

Protože Řekové zdědili mnohé z moudrosti Egypťanů, je více než opodstatněné předpokládat, že brána či portál zmiňovaný v Knize bran, kterou faraón vstupuje do Říše stínů, je ve skutečnosti Boží brána, o které píše řecký spisovatel Macrobius. Boží brána byla také nazývaná Zlatá brána, zatímco Brána člověka byla nazývána Stříbrná brána. Stejný symbolismus egyptského kříže používaný faraóny, spojený se Zlatou a Stříbrnou bránou duše (a slunce) lze rozeznat v erbovním znaku Vatikánu, který se skládá ze dvou překřížených klíčů; jednoho zlatého, jednoho stříbrného. (Tento symbolismus lze nalézt i v ČR a v SR. Konkrétně mám na mysli Vyšehrad a všechna místa signifikována jako místo uložení "Truhlic Vědění Zlatého lvího rouna, pozn. red.).

(Na obrázku vpravo je patrný stříbrný a zlatý kříž v erbovním znaku Vatikánu). Zlatá brána je průsečík ekliptiky a Mléčné dráhy na spojnici Škorpión-Střelec na zvířetníku, zatímco Stříbrná brána je průsečík ekliptiky a Mléčné dráhy na spojnici Blíženci-Býk. Stříbrná brána představovala rohy Isis a býka (Taurus).

Stříbrná brána je také jasně vyobrazena na Narmerově paletě (3100 př.n.l.), která je pojmenována po egyptském faraónovi. Narmerova paleta znázorňuje „kravskou“ bohyni Bat (Býk) se zahnutými rohy, které ukazují přesně na místo znovuzrození slunce, Stříbrnou bránu.

Dvě kravské hlavy navrchu palety rovněž představují Bat. Mezi dvěma „kravskými“ bohyněmi je znázorněn hieroglyf představující východ Slunce mezi dvěma horami na horizontu. Je to hieroglyf velmi podobný hieroglyfu Akhet se stejným významem.

(Na obrázku dole uprostřed je znázorněna bohyně Bat vpravo a vlevo, uprostřed hieroglyf podobný „Akhetu“. Nizozemské národní muzeum starověkých památek, Leiden). Bat byla bohyní Mléčné dráhy, která byla považována za louži jejího kravského mléka. Bat byla také bohyní lidské duše, „Ba“, která se vtělila do lidské formy života. Protože se duše vtělila do lidské formy života tím, že prošla Stříbrnou branou (průsečíkem Mléčné dráhy a ekliptiky), není překvapující, že byla Bat bohyní Mléčné dráhy i lidské duše.

Ba je odvozenina od Bat, kdežto „Ka“ znamená lidské světelné tělo. „Mer“ znamená světlo egyptského celku světlo-tělo-duše, Mer-Ka-Ba. Bat byla také nazývána „Ba dvou tváří“. Egyptologové jejímu jménu nerozumí a tápají. Zdá se, že nedokážou pochopit, že se tak nazývala proto, že vlastně existují dva portály do a z Říše stínů, aby mohla Ba sestoupit do fyzické roviny (Stříbrná brána) a vystoupit z této fyzické roviny vzhůru (Zlatá brána). Hathor, Isis i Bat jsou všechno „kravské“ bohyně a egyptologové často poukazují na podobnosti mezi těmito bohyněmi zobrazovanými s kravskými rohy a tuší jejich společný původ… všechny představují Stříbrnou bránu.

V dolní části Narmerovy palety je mezi rohy býka zobrazen úplně stejný hieroglyf jako na horní části mezi dvěma zobrazeními Bat. Tento hieroglyf podobný znaku „Akhet“ symbolizuje Slunce vycházející na horizontu.

Narmerova paleta a detail býka. Býk se naklání směrem ke Stříbrné bráně poblíž spojnice Blíženci-Býk, která je zobrazena mezi rohy. Hieroglyf mezi rohy připomíná hieroglyf Akhet a představuje Stříbrnou bránu. Nizozemské národní muzeum starověkých památek, Leiden

Na druhé straně Narmerovy palety jsou znázorněni dva stejní muži a naznačují tak znázornění dvojčat. Oba se dívají přes rameno na konkrétní čtverec nad ramenem muže vlevo. Domníváme se, že dvojčata představují Blížence, což by dávalo smysl, protože skutečné křížení ekliptiky a Mléčné dráhy nastává na 5° Blíženců (siderického zvířetníku) a čtverec by tedy mohl naznačovat Stříbrnou bránu.

Zadní strana Narmerovy palety. Nizozemské národní muzeum starověkých památek, Leiden

Autor internetové stránky „Ancient Egypt“ (Starověký Egypt) Audrey v souvislosti s Narmerovou paletou píše: „Představují celkový pohled na astronomickou událost, která nastala 21. září 4468 př.n.l., kdy byla podzimní rovnodennost v konjunkci s Mléčnou dráhou .“

Při podzimní rovnodennosti bylo Slunce skutečně na Mléčné dráze, avšak ve Zlaté bráně. Při jarní rovnodennosti roku 4468 př.n.l. se Slunce pohybovalo ve Stříbrné bráně. Zdá se, že autor (Audrey) si neuvědomuje, že tento okamžik představoval Velkou nebeskou konjunkci, kdy došlo k zarovnání os rovnodennosti (jarní a podzimní) s Galaktickým rovníkem a Slunce se pohybovalo v Božích branách.

Místo toho, když vysvětluje hieroglyfy deseti bezhlavých postav poblíž sluneční bárky, píše, cituji: „Celý význam hieroglyfu lze proto vysvětlit jako ‚Slunce v posvátné bráně, otvoru či portálu‘…“

Zatímco Hathor, Isis a Bat jsou „kravské“ bohyně, egyptologové často poukazují na podobnosti mezi těmito bohyněmi zobrazovanými s kravskými rohy, což předpokládá, že mohou mít stejný původ…

Předpokládáme, že všechny tyto bohyně představují Stříbrnou bránu.

Existuje dokonce ještě starší egyptská bohyně, která byla později také spojována s Isis a Hathor. Její jméno je Serket (či Selket) a byla uctívaná jako štíří bohyně, která léčila bodnutí a kousnutí. Nakonec byla Selket spojována s Isis a byla prý pouhým aspektem Isis. Selket a Isis lze tudíž považovat za „Ba dvou tváří“. Zatímco Isis představuje Stříbrnou bránu na spojnici Blíženci-Býk, Selket je jejím protějškem a představuje Zlatou bránu na spojnici Štír-Střelec. Proto na své hlavě nosí štíra a připojila se k bohovi Ré na jeho cestě bárkou kolem zvířetníku ve Velkém roce.

Vlevo: Isis se slunečním kotoučem mezi rohy představující Stříbrnou bránu. Vpravo: Selket se štírem na hlavě představující Zlatou bránu

Posvátný egyptský brouk vruboun je metaforou pro Slunce v precesním cyklu, kdežto kulička trusu představuje Slunce. Vruboun válí svou kuličku trusu svými zadními nohami pozpátku, což symbolizuje pohyb Slunce zpět skrz zvířetník v precesním cyklu. Protože vruboun je v mnoha ohledech podobný štírovi, domníváme se, že Selket i vruboun představovali v egyptské mytologii Zlatou bránu.

Vpravo: Vruboun představující zkřížení ekliptiky a Mléčné dráhy poblíž spojnice Střelec-Štír. Kulička trusu vrubouna je Slunce

Vlevo vruboun v bárce. Vpravo býk s rohy v bárce. Představují místa, kde potřebuje bůh Ré bárku, aby mohl překročit řeku Mléčné dráhy v precesním cyklu, a tím pádem představují galaktický rovník. Nizozemské národní muzeum starověkých památek, Leiden

Nejzajímavější „rohatou“ egyptskou bohyní v egyptském pantheonu je bohyně Seshat. Byla bohyní astrologie, matematiky, architektury a uchovavatelkou časomíry.

(Na obr. vlevo je patrná Seshat s rohy obrácenými dolů a osmihrotým křížem). Ačkoliv se výklady o tom, co kříž nad Seshat představuje, liší, někteří věří, že představuje sedmihrotou hvězdu na kůlu, jiní věří, že představuje list papyru.

Autoři tohoto článku se domnívají, že představuje osmihrotý kříž, symbol Velké nebeské konjunkce. Je umístěn hned pod rohy obrácenými dolů, přesně v místě, kde se Slunce nachází během Velké nebeské konjunkce při rovnodennostech nebo slunovratech. Seshatina pokrývka hlavy se nazývala Safekh-Aubi (Sefekh-Aubi) a znamená „Ta, která nosí dva rohy“.

Seshat pomohla faraónům s orientací chrámů v Egyptě v rituálu zvaném „Pedjeshes“, což se překládá jako „napínání provazu“ (Pedj - „napínat“, Shes - „provaz“). Faraóna vyzbrojeného dvěma kolíky spojenými lanem doprovázely kněžky představující Seshat  a orientovaly chrám vůči noze nebeského Býka, zatímco Seshat spojila další kolík se svým „domovem“.

Protože „domov“ Seshat je mezi rohy Býka, kde se Slunce nachází při Velké nebeské konjunkci a kde je také vyobrazený osmihrotý kříž, autoři navrhují, že v rituálu Pedjeshes jsou používány Plejády jako „noha býka“ (Taurus), aby ukázaly směr, kde se bude Slunce nacházet při Velké nebeské konjunkci. V tomto rituálu byl chrám orientován podle toho!

Plejády jako ukazatel cesty k letnímu slunovratu roku 1998 (Období velké nebeské konjunkce 2012)

Wayne Herschel zmiňuje ve své knize „The Hidden Records“ (Skryté záznamy) rituál „napínání provazu“. „Noha Býka“ (což znamená Plejády) je zmiňována v chrámu Hathor v Dendeře, kde se píše: „Žijící bůh Toth - vládce země - živený ušlechtilou bohyní v chrámu - vesele natahuje provaz - s pohledem… - … směrem k ‚ak‘ souhvězdí býkova stehna… - zakládá chrám paní z Dendery, stejně jako předtím“.