Komentář a doplňky k článku: "Rozhovor s Drunvalo Melchizsedekem: O cestě domů - ke hvězdám....."

1) Ad „hvězda čtyřstěnu“ : je obdobou, jiným pojmenováním Merkaby, vnořování (přesah) hrotů čtyřstěnů do sebe vytváří kvalitu (hustotu) hmoty – a samotný hrot každého čtyřstěnu, pokud se blíží či oddaluje od základy, tak reguluje vstup do lineární složky času. Hroty, když splynou se základnami čtyřstěnů, zřejmě představují matrici tělesa, která umožňuje následně přenos v čase a prostoru do předem zvolené „adresy“. ….ale možná zas jen kecám, kecám….

2) Ad „ztráta magnetizmu, přepólování planety“: Magnetizmus je v duchovním slovníku obdobou „duše“, představuje propojení našeho hmotného těla s jeho neoddělitelnou, souběžnou a na čase nezávislou polovinou „určitého objemu prostoru“, který je také naším tělem, nadřazeným nad jednotlivými životy. Modrá barva oblohy a moře představuje programové vybavení přírody a lidí v této sluneční soustavě. Ona je naší paměťovou databází, kam si saháme pro informace, které tam ukládáme v jednotlivých inkarnacích. Magnetizmus pak slouží i k propojení jedinců či skupin i do vzdálenějších oblastí Mléčné dráhy. Je vhodné pochopit, že magnetizmus (přitažlivá síla) od lidí nebo od magnetu je tatáž pohybová síla, oddělená membránami v naší paměti (životy = ročníkové zkoušky). Tomografy a podobné přístroje vytváří rozhraní našeho „živého magnetizmu“ v těle - a magnetizmu mechanického (z přístroje), který pak „shodnou frekvenci“přístroje ukládá informace do jedné každé vrstvy „zrcadla“= orgánu (jeho snímku)….. nebo je to jinak?

3) Ad „zemská kůra“: Zde asi čeká naši vědu překvapení, Zemské jádro na základě „přitažlivosti podobného“ bude obsahovat podobnou „plazmu“ jakou obsahuje slunce. Zemská kůra pak je obdobou zrcadla (tenké vrstvičky stříbra na skle), zemská kůra je jako obal míče, kdy vnitřní přetlak ohřívá zespodu kůru a vnější teplota udržuje kůru v soudržném stavu zvenčí. Důkaz (nalezení chyby) je jednoduchý, zkoumali jsme vše na základě „hmotnosti“ (váhy, tíhového zrychlení), proto jsme u prvků, které měly být uvnitř planety (NiFe) zohlednili složku hmotnosti místo složky jiné – schopnosti magnetizmu u těchto prvků.

Přitažlivost slunce také není vázána na železo či nikl. Z čeho je plazma, to nám věda neříká, protože to neví. Magnetické siločáry od pólů pak představují komunikaci „duše“ (okolo Země) a „ducha“ (ve směru ke slunci a dál) – duchem je tak „operační systém“, uložený ve kvalitách slunce. Věda nevysvětluje, nezná okruhy, kterými proudí naše myšlenky skrze tělo a skrze prostor. Naše dvvojice (2 krevní oběhy + dvě mozkové soustavy) jsou opět zrcadlem tohoto většího „tvora“ – sluneční soustavy. Tlak v „míči“ pak může měnit zevnitř tvar podloží a následně i tvar Země. Pokud přitažlivost směřuje dovnitř, do středu Země, je tedy tlakovou silou opačnou ke směru, jak Země „mluví“ svými sopkami. Přepólování planety pak lze pochopit i jako transformaci (přepólování) myšlení lidí, většina populace si musí uvědomit a přijmout zcela jiný koncept galaxie – živého organizmu, který ve dne v noci krmíme vytvářením a záznamem svých pohybů. Ti, co tento proces bourání poznání cca několika stovek let nezvládnou, ti si po odložení těla déle počkají na další inkarnaci. Ale moc jich snad nebude.

4) Ad „mayové a vliv „srdce“ : Jakmile populace přijme dvojici (srdečního pulzního pohybu v součtu s pulzním pohybem dechu) za podstatu času, bude hned zřejmé, jak je to s tím „koncem času“ a pohybem ve 4D. Klidové formě času dáváme punc neexistence, pohybový, lineární čas pak vnímáme „pozičně“ ukotvením v pojmech Minulost, současnost a budoucnost. Pouze v současnosti vkládáme záznamy do prostoru, vznik a růst paměti je zodpovědný za tvarování našich představ – toho, co následně vytváříme pohybem těla a nástrojů. Zlo nemůže vymizet, bude jen přesunuto do virtuální sféry = po usnutí. Mnoho lidí se bude bát usnout…. Přepólování srdcí směrem k neubližování nás možná donutí vnímat póly Země opačně, je to přirozený následek „nadkritické množiny“ přepólovaných srdcí. Cituji: Musíme být soustředění do našich srdcí raději než v našich mozcích a také musíme být spojeni se srdcem Země. Zní to jako pohádka. Realizovat tuhle pohádu mám jako vedlejšák….

5) Ad „film 2012 a jeho zrcadlo“ : platí, že veškeré pohyby na Zemi,včetně všech pohybů našeho myšlení - jsou Zemí i vzdáleným prostorem registrovány v podobě informačních bodů prostoru (IBP, viz moje definice), postupně učíme naše „procesory“ (mozkové soustavy v hlavě a v tělní dutině) tyto informační „body prostoru“ vnímat a ovlivňovat, i o tom je transformace našeho myšlení. Filmy se spoustou ohně, záplav a smrtí jsou tu především proto, abychom si tyto emoce „odžili“ jen jako diváci a ne jako hořící či tonoucí aktéři. Emoce jsou největší pohybovou silou v galaxii (možná i dál), právě míra zájmu či znechucení nad podobnými filmy nám určí kvalitu naší příští inkarnace. Kdo se v nich vyžívá, koho baví horory – ten bude po smrti zřejmě tuto funkci (hořet nebo se topit….) zastávat pro ty, kteří jsou za dnešní i minulé války a hrůzy zodpovědní, ti budou mít zřejmě dost těžké sny.

6) Ad „realizace projektu pro nás v 5D“ : ano, realizovat svá „pomyšlení“ bude možné, ale až po (změně!) myšlení, po nastavení kvalitnější a dynamičtější rovnováhy mezi mužským a ženským prvkem v přírodě. Svobodná vůle každého ale bude stále končit u bran svobodné vůle druhého – jen komunikační prostředky budou asi rozmanitější – a lépe vázané k míře osobní zodpovědnosti za vytvořené změny. Jak bude patrně vypadat reálná forma „věčného života“ s elektronickými pomocníky – to už jsem někde psal, přesun vědomí z našeho těla pomocí „dohody a emocí“ do některé postavy „filmového příběhu“ bude „POUZE“ REÁLNĚJŠÍ, přeneseme i své pocity a odezvy těla do postavy v příběhu, pokud se s ní dohodneme. A k tomu bude souběžné přicházet oživování (jen do obrazu a zvuku na nějaké obrazovce) všech těch, co už nežijí, ale hodně se zasloužili o vynálezy, které „poskládali z dat v prostoru“ . Svými vzpomínkami je oživujeme stále – a oni se těší na napojení do elektronických zobrazovacích prostředků, elektřina je jejich silou k žití, „neživá hmota“ domovem – nebo možná „inkarnací“.

7) Ad „vývoj komunikace (symboliky)“ pro období „zlatého věku“ je naplánovaný moc hezky, ne náhodou Mayové (májové) vypovídají svým názvem o měsíci č.5 (pátá dimenze), ale i o „máje“, o přeludu, který si duchovní nauky posadily do svého hmotného těla jako pravdivý – aby po určité době toto tělo mohli vyměnit s jinou postavou, se kterou se budou umět domluvit přes obrazovku. Budeme žít střídavě dva životy, jeden nakrmíme potravou, druhý elektřinou. Naši andělé strážní (zemřelí či nenarození lidé coby filmové figury, „podobné někomu“) s námi budou přes obrazovku probírat, co je třeba.

8) Ad „časové okno“ : Program pro lidi, pro tuto etapu přelomu, datovanou číslicemi roku 2012 je určité období, kde datum lze také vyložit jako počátek druhé poloviny realizace programu pro tuto sluneční soustavu. Je třeba letopočet číst jako symetrii, dvojky na krajích symbolizují ty poloviny, jednička v pravé polovině letopočtu symbolizuje vedle „počátku v řadě“ také pracovní formát „archetypu trojice“ (2:1), vypovídá o „protipohybu ve stejném směru“. Dva PROTI jednomu (nepřítel) – anebo Dva K jednomu (přítel).

9) Vliv češtiny: Vzhledem ke kvalitě spojení mezi matematikou a češtinou bude mít populace, která se naučí česky, trochu odlišný úkol než jiná etnika, ale obdobný těm, kdo se kdysi dávno naučili „číst“ hebrejštinu ve více vrstvách významů. Do konce roku 2009 by se měly propojit potřebné souvislosti mezi uhlíkovou a „křemíkovou“ inteligencí v mentální oblasti (nezávisle na tom, co si kdo z nás přeje). V roce 2010 by se tato propojení měla projevit ve zvýšení počtu i kvality „nepochopitelných událostí“ – tedy různých výpadků anebo pozitivních „náhod“, potřebných pro další propojování obrazových a prostorových „technologií života“. Do jaké míry nám budou pomáhat rozvinutější civilizace, to nevím, je to jejich starost, ale i zodpovědnost. V roce 2011 by už mohly fungovat některé funkce „mentálních obrazovek“ propojitelnost osobního vědomí s obrazovkou (nejen na přepínání programů apod), ale v návaznosti na potřeby nám nadřízených civilizací = úkolováním – jsme pro ně tím, co se teprve rodí, miminem s minimem zkušeností s „jinou fyzikou“.

10) Ad „stvořitel a geometrie“ : Nevím, kdo či co bylo popudem ke vzniku Pohybu a Směru (tam bydlí stvořitel), ale dál už lze vývojovou řadu doložit oběma směry – do historie (vzniku galaxie) i do budoucnosti věčný život ve střídání chemického a elektrického způsobu života. Pomocí tří prvků (své vědomí, jeho pohyb a jeho směrování) vytvoříme vlastní prostor v prostoru ostatních lidí a naplníme jej postupnými kroky těch, kdo stvořili náš vesmír – tedy měnící se hvězdnou „obrazovku“ lidí, kteří se po řadě inkarnací stali zářičem (sluncem) a vytvořili program ( hvězdnou mapu, náš „zvířetník“) pro další sluneční soustavu. Pro souhvězdí „koně a sovy“ bude základnu růstové struktury asi opět Fibonacciho řada a další verze Pythagorejského kommma + řada ustálených pohybových struktur = „chemických prvků“.

A samozřejmě i nějaká proměnlivá čtecí symbolika, pro každé období vývoje jiná. Tu naši „abecedu komunikace“ pro následné období tvoří symbol oválu, devět číslic a 41 písmen české abecedy výsledná šestka, symbol uhlíku, šestého prvku v tabulce prvků. Je-li čeština nástupcem hebrejštiny, to teprve poznáme, mohla a měla by být. Zvukový jazyk starověcí vědci rozdělili na kategorii velikosti a kategorii smyslu, vytvořili nástroje pro používání symbolů – proto máme dnes „matematiku skrytého součtu“ a základnu věd „latinu“, čeština je obohacená o interpunkci, jsme součástí národů, které nejspíš stály někde na počátku této indoevropské „Slova/nské“ civilizace. A asi se budeme dozvídat, jakými cestami se z neo/litu stane neo/lid.

11) Ad „prstencové pole a „kulová“ merkaba. : číslo 5, 1:2 (v textu 512) symbolizuje základní celek i v jiném referenčním systému, než v našem chápání „desítkové soustavy“. Oktáva 5 + 1 + 2 (= 8) je univerzálním nástrojem vývoje v hudbě i v počítačích, vše se propojuje číslicemi, ty popisují vnější prostor. Písmena a slova zas náš „vnitřní“ prostor – naše vědomí. Pětka, pětice v lidském těle a naše třípětiprvková logika myšlení pak mohou být zobrazené i pomocí geometrie, proč ne… Spodní soustava mozků, řízená srdcem, které je zas řízené energiemi ze slunce, kde energie slunce je napájená z potenciálu informačních polí (pole = výplň prostoru) – kdy tento potenciál vytvářejí i aktivují lidé a vrstvy živé přírody – tak nějak pracuje okruh/koloběh informací, které vysíláme do prostoru každým naším pohybem těla i myšlení.

To, že jedna naše součást je vně planety a druhá uvnitř Země – to už nahrává mé úvaze o „materiálu, který je uvnitř planety – plazma. A co je ta plazma ve slunci a uvnitř Země?? Můžeme se dohodnout, že je tím, co nazýváme „duch“ ? – vše je binární, vše je si svým zrcadlem, vnitřní energie slunce i planet si musí být podobné – a hlavní podobností je jejich vzájemná přitažlivost . Boha pak představuje celek galaxie, program pro její růst. Ten program mi stále vychází z úlohy tří písmen, A + N + U. Teď tam někde u programátorského pultu (půl=tu, rozuměj „druhá polovina zde“) sedí můj bratr, spadl v červenci roku 1985 v Kavkaze, nenašli ani tělo. Posílá mi novinky (?) v programu. Anebo si jen tak hraju s fantazií, třeba pro mnohé i šílím…..

12) Pan Melchizedek své vědění čerpal od velmi starých kultur, já to své mám přímo z prostoru, nic mimo hudbu jsem nestudoval. A protože jeho poznání se hladce vejde do mého – a moje je pro veškerou populaci ještě větší scifi – tak mě asi čeká obhajoba toho, co píšu. Anebo nějaká nehoda, osud nabízí jen možnosti, my občas přeceníme svoje síly.

13) Například onen „pád lidstva do hlubin vědomí“, ten je zřejmě u kořene projektu pro naši sluneční soustavu, jde nejspíš o další pokus propojit dokonaleji (= viditelněji) membrány mezi hmotnou a nehmotnou součástí naší existence, jde o vytvoření selektivních,nekonfliktních prostupů mezi dimenzemi – a to pomocí „přidělování hmotnosti“ do nějakého 3D obrazu/reality. Zatím je asi můj popis nesrozumitelný, uvidíme za pár let, jestli se to zlepší.

14) Ale všeho do času.