CIA používá švýcarskou kódovací společnost, která po desetiletí špehuje celou řadu národů
CIA spolu s německou zpravodajskou službou sledovala po dlouhá desetiletí tajnou komunikaci vlád po celém světě, v rámci utajovaného partnerství ovládala špičkovou kódovací společnost a instalovala do jejích produktů slabá místa jako zadní vrátka. Švýcarská kryptografická firma Crypto AG, založená za druhé světové války, vyráběla špičková zařízení na kódování komunikace pro přibližně 120 zemí. Podle společného šetření založeného na utajované interní historii CIA, které společně provedl Washington Post a německá veřejnoprávní televize ZDF, od roku 1970 CIA a Spolková zpravodajská služba BND tuto společnost tajně koupily a kontrolovaly, její zařízení pak používaly k odposlouchávání svých nepřátel i spojenců. CIA tuto desetiletí trvající operaci ve svých tajných dějinách vedla nejprve pod názvem „Thesaurus“ a později „Rubicon“ a označila ji za „špionážní převrat století“.
„Zahraniční vlády platily USA a západnímu Německu pěkné peníze za privilegium, že si jejich nejtajnější sdělení přečetly přinejmenším dvě... cizí země.“ Ačkoli zpravodajské agentury navázaly vztah s firmou již brzy po druhé světové válce, v roce 1970 posílily svou roli částkou 5 milionů $ a dohodou o převzetí společnosti. Od toho okamžiku agentury řídily prakticky každou část činností Crypto AG, počínaje rozhodnutími o pronájmu, řízením prodejních cílů až po navrhování high-tech šifrovacích zařízení – se skrytými zadními vrátky, o nichž věděli samozřejmě pouze oni. Mezi klienty společnosti, z nichž o zapojení zpravodajských služeb nebyl nikdo nikdy informován, patřil Írán, vlády různých latinskoamerických zemí, Indie, Pákistán, a dokonce i Vatikán. V průběhu 80. let prošlo zařízeními Crypto AG přibližně 40% všech diplomatických depeší a dalších vládních přenosů analyzovaných americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA), což naznačuje, že agentury čerpaly obrovské množství materiálu z odposlechových operací.
CIA ve svých 96stránkových dějinách nad zřejmým úspěchem Rubiconu oběhla vítězné kolečko a kasala se:
„Představte si, kterak americká vláda přesvědčuje zahraničního výrobce, aby upravil svá zařízení v její prospěch... Mluvíme o zcela novém, skvělém světě.“
Zatímco ani Čína, ani bývalý Sovětský svaz společnosti Crypto AG nedůvěřovaly a nikdy její produkty během díky Rubiconu vrcholící studené válce nevyužívaly, kompromitovaná zařízení byla použita ke špionáži během řady významných geopolitických událostí – včetně špehování íránských vůdců po celou dobu krize kolem rukojmích v roce 1979 a zásobování UK informacemi o argentinské armádě během Falklandské války. Crypto AG vydělalo během téměř 50leté operace miliony dolarů, o zisky se dělily obě agentury. Zatímco BND údajně některé z fondů použila na financování svých vlastních terénních operací, CIA využila své výnosy na nákup konkurenčních kryptografických firem, očividně doufala, že ovládne trh i prodejní cestu v Cryptu AG. BND se od dohody odklonila v roce 1993 kvůli tomu, co CIA nazvala „vlnou publicity“, poté co byl v Íránu zajat zaměstnanec firmy Crypto a německá agentura musela zaplatit velké výkupné, aby zajistila jeho propuštění. CIA však podíl BND jednoduše odkoupila a pokračovala v provozu až do roku 2018, kdy se předpokládá, že aktiva společnosti odprodala. Do té doby významné postavení společnosti zesláblo kvůli rozšíření levnější technologie kódování internetu, ačkoli zůstává nejasné, zda CIA někdy vazby na společnost úplně přerušila.
Současní vlastníci firmy – kteří od té doby společnost přejmenovali na Crypto International – však popírají jakékoli povědomí o jejím propojení se zpravodajskými agenturami. „My v Crypto International jsme nikdy neměli žádný vztah s CIA nebo BND – a prosím, citujte mě,“ uvedl předseda společnosti Andreas Linde pro Post. „Pokud je to, co říkáte, pravda, pak se rozhodně cítím zrazen, a zrazena se cítí i má rodina, mám pocit, že zrazena se bude cítit i řada zaměstnanců, stejně jako zákazníků.“ Švýcarská vláda mezitím v úterý nařídila vyšetřování údajné desítky let trvající operace shromažďování zpravodajských informací. (Zdroj: https://tinyurl.com/sf7u57z)
EU vytváří obrovskou transatlantickou databázi obličejové rekognice
Podle uniklých interních dokumentů EU klade základy pro rozsáhlou mezinárodní databázi rozpoznávání obličejů, která se v budoucnu může stát součástí databáze spravované USA. Jak odhalila zpráva, kterou uveřejnil server The Intercept, národní policejní sbory 10 členských států EU požadují právní rámec pro vytvoření masivního systému vzájemně propojených databází rozpoznávání obličejů, a to „co nejrychleji“. Rakousko stojí v čele projektu, který byl stále v počátečních fázích, v listopadu byla zpráva rozeslána nejprve mezi úředníky EU. Tato zpráva, která byla vytvořena v rámci projektu na rozšíření systému Prüm – celounijního systému křížových odkazů, který již umožňuje okamžité skenování jednotlivých databází DNA, otisků prstů a registrace vozidel – vyžaduje po EU legislativní úpravu, která by vytvořila a propojila jednotlivé národní databáze obličejové rekognice, a případně pokračovala až do USA.
Protože USA již mají výměnu podobnou Prüm systému se zeměmi, které jsou součástí programu bezvízového styku včetně většiny členských států EU, někteří se – spolu s vyděšeným úředníkem EU, kterému zpráva pro Intercept údajně unikla – domnívají, že jakákoli budoucí databáze rozpoznávání tváří bude standardně zahrnovat i USA. Brusel investuje značné částky, aby zosnoval tuto úroveň státního dozoru, do něhož je zapojen jak soukromý, tak i veřejný sektor. Poradenské firmě Deloitte bylo v loňském roce vyplaceno 700 000 EUR za doručení zprávy o rozšíření systému Prüm se zaměřením na oblast rozpoznávání obličeje, zatímco počáteční částkou 500 000 EUR Evropská komise zaangažovala skupinu veřejných institucí, aby „zmapovali současnou situaci v oblasti rozpoznávání obličejů při vyšetřování trestných činů ve všech členských státech EU“ s cílem pokročit „směrem k možné výměně údajů o obličejích“.
V dubnu 2019 právní předpisy sloučily pět databází EU, které obsahují otisky prstů, obličejové skeny i další biometrická data, a vytvořily jednotné úložiště informací o 300 milionech občanů mimo EU. Když Deloitte doporučila, aby EU ve své listopadové zprávě učinila totéž s policejními databázemi tváří, policejní důstojníci zřejmě couvli. Propojení národních databází rozpoznávání tváří se systémem křížové kontroly typu Prüm by však nakonec mělo stejný dopad na soukromí jako jejich sloučení. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států požadovalo od účastníků programu bezvízového styku, aby od roku 2015 přijali dohody o sdílení dat, všechny budoucí databáze obličejové rekognice budou s USA pravděpodobně svůj obsah sdílet.
To je něco, oč USA usilují v Bruselu už od roku 2001, kdy Washington sjednal dvojici dohod o sdílení analytických i osobních dat mezi Europolem a americkými bezpečnostními složkami; nicméně neschopnost Europolu samostatně shromažďovat údaje znamenala, že závisel na datech, které mu poskytly členské státy. Jednotlivé národní databáze rozpoznávání obličejů napojená na centrální síť pro sdílení dat vytváří záviděníhodný transatlantický kanál, díky němuž může být vymáháno právo doslova kohokoli. Zavádění faciální rekognice v Evropě však nebylo plynulé. Úsilí o jeho nasazení coby policejního nástroje ve Skotsku bylo pozastaveno počátkem tohoto měsíce, poté co parlamentní výbor dospěl k závěru, že jeho použití znemožňují obavy o porušování lidských práv. Navzdory tvrdé kritice ze strany skupin hájících občanské svobody se po loňském lednovém neúspěchu minulého programu očekává, že jeho pilotní verze začne v Londýně fungovat už tento měsíc.
Také USA zaznamenaly několik tvrdých pádů při svém pochodu za státním dohledem podporovaným faciální rekognicí. V prosinci ministerstvo vnitřní bezpečnosti zrušilo program, který vyžadoval, aby se všichni Američané podrobili povinnému skenování obličeje na letištích, v obavách ze ztráty soukromí i kvůli nedůvěře ve funkčnost celé technologie. USA mezitím rozšiřují a konsolidují své vlastní biometrické databáze a vytvářejí tak paralelu k zefektivnění systému Prüm v EU. V červnu loňského roku společnost DHS přidala profily DNA i „vztahové vzorce“ získané ze sociálních médií do svého upgradovaného systému Homeland Advanced Recognition Technology (HART) a přenesla stávající databázi – která již zahrnuje otisky prstů, skeny duhovek a rozpoznávání obličejů – do Amazon cloudu, kde si většina dalších amerických vládních institucí už stejně data ukládá. (Zdroj: https://tinyurl.com/v25ttqk)
Podvod německé laboratoře vrhá pochybnosti na opětovné schvalování glyfosátu i hodnocení bezpečnosti pesticidů v EU
Nová studie odhaluje, že hamburská Laboratoř farmakologie a toxikologie (LPT) podváděla v řadě regulačních testů, některé z nich byly provedeny jako součást procesu opětovného schválení glyfosátu v roce 2017. Přestože je pro tyto studie vyžadována certifikace „Good Laboratory Practice“ (GLP), nejméně 14% takovýchto regulačních studií glyfosátu pocházelo z LPT Hamburg. Laboratoř byla přistižena při manipulaci se studiemi toxicity GLP, kdy nahrazovala mrtvá zvířata živými, měnila údaje o nádorech na pouhé „záněty“ a obecně zkreslovala data, aby vyšla vstříc svým klientům. Je velmi znepokojivé, že regulační orgány studie GLP stále považují za zlatý vědecký standard, protože se domnívají, že v rámci GLP nelze podvádět.
Evropská Pesticide Action Network (PAN) požádala Evropskou komisi, aby studie provedené laboratoří LPT vyřadila z dokumentace ke glyfosátu, která v současné době prochází na úrovni EU přehodnocováním, i z jakékoli jiné dokumentace. Na základě svědectví zaměstnanců LPT i důkazů o podvodném jednání v LPT Hamburg – mimochodem hlavní německé laboratoři s certifikátem GLP – proběhlo šetření1, které realizovaly organizace PAN Germany, Global 2000 a Corporate Europe Observatory, a to odhalilo, že nejméně 14% nových regulačních studií předložených v roce 2017 k novému schvalovacímu řízení o glyfosátu provedla rovněž LPT Hamburg. Jejich počet by mohl být i vyšší, protože tyto informace se v dokumentacích často nezveřejňují.
Laboratoř v současné době čelí obvinění z trestného činu, a přestože nemůžeme vědět, jestli se podvodné jednání netýkalo pouze studií o glyfosátu, musí být jakékoli testy dodané laboratoří LPT Hamburg považovány za nespolehlivé, a proto musí být vyřazeny z procesu nového posuzování. Správná laboratorní praxe je při studiích v rámci schvalovacího řízení povinným standardem, který laboratořím ukládá povinnost zapsat řadu dílčích hodnot ve specifickém formátu. Tento systém umožňuje vyšší úroveň standardizace vykazování a snadnější kontrolu ze strany regulačních orgánů. Angeliki Lyssimachou, environmentální toxikoložka PAN Europe, uvedla: „Drtivou většinu studií vedoucích ke schválení pesticidů provádí samotný pesticidní průmysl, a to buď přímo, nebo prostřednictvím smluvních laboratoří, jako je LPT Hamburg. Tento konflikt zájmů kritizujeme už řadu let. Naše koalice 140+ NGO „Citizens for Science in Pesticide Regulation“ pravidelně vyzývá komisi, aby s tímto skandálním postupem skoncovala: testy musí provádět nezávislé laboratoře podléhající veřejné kontrole, zatímco financování studií by mělo být podporováno průmyslem.“
Hans Muilerman, referent PAN Europe pro chemickou politiku, dodal: „Evropské členské státy, EFSA i Komise po léta hájí své přesvědčení, že studie prováděná GLP pracovištěm a financovaná průmyslem je spolehlivější než studie bez účasti průmyslu a bez GLP. Tisíce příslušných nezávislých studií o pesticidech, které prokazují újmu na lidech nebo přírodě, regulační orgány vyřadily, protože nejde o GLP studie podle zásad Klimischova hodnocení.“ „Zohledněním studií bez GLP klasifikovala Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) glyfosát jako pravděpodobný karcinogen. Protože Evropská komise a členské státy přisuzují veškerým studiím bez GLP tak malou váhu, došly k odlišnému závěru. Je však na čase, aby zdraví občanů dostalo přednost před zisky společností!“ uzavřela Lyssimachou. (Zdroj: https://tinyurl.com/vrmeo6z)
-pokračování-
partner Matrix 2001
