KRÁTKÉ ZPRÁVY - AKTUALITY (31)

PŘEVZETÍ PŘÍRODY WALL STREETem POKROČILO ZA POMOCI NOVÉ TŘÍDY AKTIV
Whitney Webb

Projekt mnohostranného rozvojového bankovního systému, Rockefellerova nadace a Newyorská burza nedávno vytvořily novou třídu aktiv, která umožní prodej nejenom přírodního světa, ale i procesů, na nichž je založen veškerý život, pod rouškou podpory „udržitelnosti“. V září 2021 Newyorská burza (NYSE) oznámila, že vyvinula novou třídu aktiv a doprovodný kotační nástroj, jehož cílem je „zachovat a obnovit přírodní bohatství, které v konečném důsledku podporuje možnost existence života na Zemi“. Tento nástroj, nazývaný "Společnost přírodních aktiv" nebo NAC, umožní vytvoření specializovaných korporací, „které drží práva na ekosystémové služby produkované na daném kusu půdy, služby jako sekvestrace uhlíku nebo čistá voda“. Tyto NAC pak budou udržovat, spravovat a rozšiřovat přírodní aktiva, která komodifikují, s konečným cílem maximalizovat aspekty tohoto přírodního aktiva, které společnost považuje za ziskové. Ačkoli je na NYSE popsáno, že jedná jako „jakákoli jiná entita“, tvrdí se, že NAC „využijí finanční prostředky k ochraně deštného pralesa nebo k jiným snahám o ochranu, jako je změna konvenčních zemědělských výrobních postupů na farmách“.

Ale i tvůrci NAC připouštějí, že konečným cílem je vytěžit téměř nekonečné zisky z přírodních procesů, které se snaží kvantifikovat a následně zpeněžit. Zprávy, orámovány vznešenými řečmi o „udržitelnosti“ a „ochraně“ v médiích, která jsou v kurzu, jako časopis  Fortune, se nemohly vyhnout poznámce, že NAC otevírají dveře “nové formě udržitelných investic“, které v posledních letech  nadchly lidi jako je generální ředitel společnosti Blac Rock, Larry Fink,   i když kolem toho zůstávají velké, nezodpovězené otázky. Fink, jeden z nejmocnějších finančních oligarchů na světě, byl a je korporátním nájezdníkem, není ekolog, a jeho nadšení z NAC by mělo způsobit, aby se nad tím pozastavili dokonce i ti nejnadšenější zastánci, zda u této snahy jde skutečně o podporu udržitelnosti a uchování, jak se tvrdí.

Jak vytvořit NAC?

Vytváření a spuštění NACs trvalo dva roky a NYSE se spojila s Intrinsic Exchange Group (IEG), ve které vlastní NYSE menšinový podíl. Tři investoři IEG jsou Inter-American Development Bank (IADB), latinskoamerická pobočka multilaterálního rozvojového bankovního systému, která prosazuje neoliberální a neokolonialistické agendy prostřednictvím dluhové pasti; Rockefellerova nadace, nadace americké dynastie oligarchů, jejíž aktivity byly dlouho úzce spjaty s Wall Street; a Aberdare Ventures, společnost rizikového kapitálu, zaměřená především na oblast digitální zdravotní péče. Je pozoruhodné, že IADB a Rockefellerova nadace jsou úzce spjaty se souvisejícími tlaky na digitální měny centrální banky (CBDC) a biometrické digitální identifikátory. Poslání IEG se zaměřuje na „průkopnictví nové třídy aktiv založené na přírodních aktivech a mechanismu jejich přeměny na finanční kapitál“. "Tato aktiva," uvádí IEG, "umožňují a zpříjemňují život na Zemi... Zahrnují biologické systémy, které poskytují čistý vzduch, vodu, potraviny, léky, stabilní klima, lidské zdraví a společenský potenciál."

Jinak řečeno, NAC nejen umožní, aby se ekosystémy staly finančními aktivy, ale také umožní práva na „ekosystémové služby“ nebo výhody, které lidé získávají z přírody. Patří mezi ně produkce potravin, cestovní ruch, čistá voda, biologická rozmanitost,  opylování, sekvestrace uhlíku a mnoho dalšího. S NAC nyní NYSE a IEG dávají na prodej celou přírodu. I když tvrdí, že to „přemění naši ekonomiku na ekonomiku, která bude spravedlivější, odolnější a udržitelnější“, je jasné, že jedinými skutečnými příjemci budou přicházející „vlastníci“ přírody a přírodních procesů. Podle IEG začínají NAC nejprve identifikací přírodního bohatství, jako je les nebo jezero, které se pak kvantifikuje pomocí specifických protokolů. Takové protokoly již vyvinuly příbuzné skupiny, jako je Capitals Coalition, která je partnerem několika partnerů IEG a také Světového ekonomického fóra a různých koalic nadnárodních korporací. Poté je vytvořen NAC a struktura společnosti rozhoduje o tom, kdo má práva na produktivitu tohoto přírodního aktiva a také práva rozhodovat o tom, jak je toto přírodní aktivum spravováno a řízeno.

A konečně, NAC je „přeměněn“ na finanční kapitál spuštěním primární veřejné nabídky na burze cenných papírů, jako je NYSE. Tato poslední fáze „generuje kapitál pro správu přírodního majetku“ a kolísání jeho ceny na burze „signalizuje hodnotu jeho přírodního kapitálu“. Nicméně NAC a jeho zaměstnanci, ředitelé a vlastníci nemusí být po tomto posledním kroku nutně vlastníky samotného přírodního aktiva. Místo toho, jak poznamenává IEG, je NAC pouze emitentem, zatímco mezi potenciální kupce přírodního aktiva, které NAC zastupuje, mohou patřit: institucionální investoři, soukromí investoři, jednotlivci a instituce, korporace, státní investiční fondy a multilaterální rozvojové banky. Firmy zabývající se správou aktiv, které v podstatě již vlastní velkou část světa, jako je Blackrock, by se tak mohly stát vlastníky brzy monetizovaných přírodních procesů, přírodních zdrojů a samotných základů přirozeného života. Jak NYSE, tak IEG uvedly na trh tento nový investiční nástroj jako nástroj, zaměřený na generování finančních prostředků, které se vrátí do úsilí o zachování nebo o udržitelnost. Na webových stránkách však IEG uvádí, že cílem je skutečně nekonečný zisk z přírodních procesů a ekosystémů, které byly dříve považovány za součást „commons“, tedy kulturních a přírodních zdrojů dostupných všem členům společnosti, včetně přírodních materiálů jako vzduch, voda a obyvatelná země.

Nový způsob kořistění

Konečným cílem NACs není udržitelnost nebo ochrana – jde o financializaci přírody, tj. přeměnu přírody na komoditu, kterou lze využít k udržení rozmachu současné, zkorumpované ekonomiky Wall Streetu pod rouškou ochrany životního prostředí a zabránění jeho další degradaci. IEG to dává jasně najevo, když poznamenávají, že „příležitost“ NAC nespočívá v jejich potenciálu zlepšit životní prostředí nebo udržitelnost, ale ve velikosti této nové třídy aktiv, kterou nazývají „Ekonomika přírody“. Ve skutečnosti, zatímco třídy aktiv současné ekonomiky jsou oceněny na přibližně 512 bilionů dolarů, třídy aktiv odblokované NAC jsou podstatně větší, a to 4 000 bilionů dolarů. NAC tak otevírají novou živnou půdu pro dravé banky z Wall Street a finanční instituce, které jim umožní ovládnout nejen lidskou ekonomiku, ale celý přírodní svět. Ve světě, který je v současnosti konstruován těmito a souvisejícími entitami, kde i svoboda není přeformulována jako právo, ale „služba“, jsou přírodní procesy, na nichž závisí život, podobně přeformulovány jako aktiva, která budou mít vlastníky.

Tito „vlastníci“ budou mít v tomto systému nakonec právo diktovat, kdo dostane přístup k čisté vodě, čistému vzduchu, k přírodě samotné a za jakou cenu. Podle výzkumníka a novináře Coryho Morningstara je jedním z dalších cílů vytvoření „Ekonomiky přírody“ a tím,  že jej Wall Street dostane zabalenou do hezkého balíčku prostřednictvím NAC, dojde k drastickému pokroku v masivním zabírání půdy ze strany Wall Street a třídy oligarchů, k němuž v posledních letech dochází. Do toho spadají nedávné zábory půdy ze strany firem z Wall Street a také miliardářských „filantropů“ jako Bill Gates během krize COVID. Zábory půdy usnadněné rozvojem NAC se však do značné míry zaměří na domorodé komunity v rozvojovém světě. IEG při diskuzi o NAC výmluvně poznamenává, že výnosy z IPO NAC (první veřejná nabídka) mohou být použity k získání dalších pozemků jeho ovládajícími jednotkami nebo použity k posílení rozpočtů nebo fondů těch, kteří dostávají kapitál z IPO. To je na hony vzdáleno podnikatelským názorům NYSE/IEG o tom, že NAC jsou „jiné“, protože jejich IPO budou použity k „zachování a ochraně“ přírodních oblastí. Panika ze změny klimatu, která nyní narůstá, aby nahradila paniku COVID-19, bude jistě využita k důvtipnému prodeji NAC a podobných taktik, které jsou nezbytné k záchraně planety, ale buďte si jisti, že NAC nejsou krokem k záchraně planety, ale krokem, který umožní stejným zájmům, které jsou zodpovědné za současné ekologické krize, zahájit novou éru, kdy jejich predátorské vykořisťování dosáhne nových výšin, které byly dříve nepředstavitelné. (Zdroj: https://tinyurl.com/m49st4s7)

ZÁPADNÍ EKONOMICKÝ SYSTÉM SE BLÍŽÍ KE KONCI
Thierry Meyssan

Na Západě už výroba nestačí k obživě, protože Čína se stala „dílnou světa“. Peníze, a to hodně peněz, vydělávají jen ti, kdo mají kapitál, Systém je před kolapsem. Mohou velcí kapitalisté ještě společně zachránit své jmění? Již v 18. století britští ekonomové rodícího se kapitalismu kolem Davida Ricarda zpochybňovali udržitelnost tohoto systému. To, co bylo zpočátku velmi výnosné, se časem stalo běžným a svého majitele už neobohacuje. Spotřeba nemohla věčně ospravedlnit masovou výrobu. Později socialisté kolem Karla Marxe předpověděli nevyhnutelný konec kapitalistického systému. Tento systém měl zemřít v roce 1929, ale k překvapení všech přežil. Blížíme se k podobnému okamžiku: výroba už nevydělává peníze, vydělávají jen finance. Na celém Západě vidíme, jak životní úroveň masy lidí klesá, zatímco bohatství pár jedinců prudce stoupá. Systém opět hrozí, že se zhroutí a už nikdy nepovstane. Dokážou superkapitalisté ještě zachránit svá aktiva, nebo dojde po všeobecném střetu k náhodnému přerozdělení bohatství?

Krize z roku 1929  a přežití kapitalizmu

Když v roce 1929 zasáhla Spojené státy krize, byla celá západní elita přesvědčena, že husa, která snesla zlatá vejce, je mrtvá; že musí být okamžitě nalezen nový systém, jinak lidstvo zahyne hladem. Je obzvláště poučné číst tehdejší americký a evropský tisk, abyste pochopili úzkost, která zachvátila Západ. Obrovské jmění zmizelo během jednoho dne. Miliony dělníků byly bez práce a zažívaly nejen bídu, ale často i hlad. Lidé se bouřili. Policie střílela do rozhněvaných davů ostrou municí. Nikdo si nemyslel, že kapitalismus může být upraven a znovuzrozen. Byly navrženy dva nové modely: stalinismus a fašismus. Na rozdíl od situace, kterou zde máme  o sto let později, si v té době všichni byli vědomi nedostatků jejich ideologie, ale ten nejdůležitější, zásadní problém byl, kdo bude nejlepší ve schopnosti uživit své obyvatelstvo. Nebylo již žádné vpravo či vlevo, platilo jen všeobecné "zachraň se kdo můžeš".

Benito Mussolini, který byl před 1. světovou válkou vydavatelem předních italských socialistických novin a poté, během války agentem Britské MI5,  se během války stal vůdcem fašismu, který byl tehdy považován za ideologii, která dá dělníkům chléb. Josif Stalin, který byl za revoluce v Rusku bolševikem, zlikvidoval téměř všechny zástupce své strany a obnovil ji, aby vybudovala SSSR, který byl pak viděn jako ztělesnění modernosti. Ani jeden z lídrů nedokázal svůj model dotáhnout do konce: ekonomové musí nakonec vždy ustoupit armádě. Zbraně mají vždy poslední slovo. Tak to byla druhá světová válka, vítězství SSSR a Anglosasů na jedné straně, pád fašismu na straně druhé. Stalo se, že pouze Spojené státy nebyly válkou zdevastovány a že prezident Franklin Roosevelt organizováním bankovního sektoru dal kapitalismu druhou šanci. USA znovu vybudovaly Evropu, aniž by rozdrtily dělnickou třídu ze strachu, že by se obrátila k SSSR.

Krize po zániku SSSR

Když však SSSR na konci roku 1991 zanikl, kapitalismus, zbavený soupeře, našel své staré démony. Během několika let způsobily stejné příčiny stejné důsledky, výroba v USA  začala klesat a pracovní místa byla přemístěna do Číny. Střední třída začala pomalu upadat.  Američtí vlastníci kapitálu se cítili ohroženi. Vyzkoušeli několik přístupů, jak zachránit svou zemi a udržet systém. Prvním bylo transformovat americkou ekonomiku na vývozce zbraní a využít amerických ozbrojených sil ke kontrole surovin a zdrojů energie neglobalizované části planety, využívané zbytkem světa. Byl to tento projekt, adaptace na „finanční kapitalismus“ (pokud má tento oxymoron smysl), doktrína Rumsfeld/Cebrowski 2, která vedla americký Deep State k organizaci útoků 11. září a nekonečné války na širším Středním východě. Tato epizoda poskytla kapitalismu dvacetiletý oddech, ale na domácí půdě byly důsledky pro střední třídu katastrofální. Druhým pokusem bylo omezení mezinárodního obchodu Donaldem Trumpem a návrat k americké produkci. Ale vyhlásil válku mužům z 11. září a nikdo mu nedovolil pokusit se zachránit USA.

Uvažovalo se o třetím vývoji. To by znamenalo zbavit se západní populace a přesunout několik multimiliardářů do robotického stavu, odkud by mohli nebojácně řídit své investice. Toto je projekt Neom, který začal princ Mohammed bin Salman budovat v saúdské poušti s požehnáním NATO. Po období intenzivní činnosti se práce nyní zastavily. Bývalý tým Donalda Rumsfelda (včetně Dr. Richarda Hatchetta 3 a Dr. Anthonyho Fauciho 4) se rozhodl spustit během pandemie COVID-19 čtvrtou možnost. Smyslem je pokračovat a zobecnit ve vyspělých státech to, co bylo zahájeno v roce 2001. Masivní omezování zdravé populace zatlačilo státy do dluhů. Využití teleworkingu připravilo přesun desítek milionů pracovních míst. Zdravotní průkaz legalizoval společnost hromadného sledování.

Klaus Schwab a Velký reset

Právě v této souvislosti prezident Davoského fóra Klaus Schwab zveřejnil publikaci: COVID-19: Velký reset. Nejde o program, ale o rozbor situace a předpověď možného vývoje. Tato kniha byla napsána pro členy Fóra a dává představu o jejich politováníhodné intelektuální úrovni. Autor používá klišé, cituje skvělé autory a abrakadabratické postavy Neila Fergusona (Imperial College). V 70. a 80. letech byl Klaus Schwab jedním z ředitelů společnosti Escher Wyss (pohlcené Sulzer AG), která hrála důležitou roli v programu jaderného výzkumu apartheidu v Jižní Africe, což byl příspěvek, který se uskutečnil v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 418. Nemá tedy žádnou morálku a ničeho se nebojí. Později vytvořil kruh podnikatelů, který se stal Světovým ekonomickým fórem. Tato změna názvu byla provedena s pomocí Centra pro mezinárodní soukromé podnikání (CIPE); obchodní odnož National Endowment for Democracy (NED/CIA). Proto byl v roce 2016 zaregistrován u Bilderberg Group (vlivový orgán NATO) jako mezinárodní státní úředník, kterým nikdy oficiálně nebyl. Klaus Schwab ve své knize připravuje své publikum na orwellovskou společnost. Představuje si všechno možné, včetně úmrti 40 % světové populace na COVID-19. Nenavrhuje nic konkrétního a nezdá se, že by preferoval nějakou možnost. Jen chápeme, že on a jeho publikum o ničem nerozhodnou, ale jsou ochotni přijmout cokoli, aby si zachovali svá privilegia.

Závěr

Zjevně stojíme na prahu obrovského převratu, který smete všechny západní instituce. Tomuto kataklyzmatu by se dalo předejít jednoduchým způsobem, změnou rovnováhy odměny mezi prací a kapitálem. Toto řešení je ale nepravděpodobné, protože by znamenalo konec nadměrného bohatství. S ohledem na tyto skutečnosti je rivalita mezi Západem a Východem pouze povrchní. Nejen proto, že Asiaté neuvažují v podmínkách konkurence, ale hlavně proto, že vidí, jak Západ umírá. To je důvod, proč Rusko a Čína pomalu budují svůj svět, bez naděje na integraci Západu, který považují za zraněného predátora. Nechtějí se mu postavit, ale uklidnit ho, poskytnout mu paliativní péči a doprovázet ho, aniž by ho nutili k sebevraždě.

-pokračování-