MAGICKÁ TEORIE, ANEB KDYŽ JE MOŽNÉ ZCELA VŠECHNO (5)

Také kočka se s tím těžko smíří. Moje kočky naštěstí neví nic o kvantové fyzice, takže jsou před tímto nepříjemným stavem v bezpečí. Když se tenkrát už tak pěkně pustili do kvantování, kdosi prohlásil, že elektron nese ten nejmenší možný náboj. Přesně to v roce 1913 „dokázal“ Robert Millikan pomocí rozprášených kapek oleje, udržovaných v levitaci elektrickým polem, přičemž lze vypočítat jejich náboj. Millikan tvrdil, že naměřil 28 olejových kapek, které nesly náboj elektronu s přesností na půl procenta. Historik fyziky Gerald Holton prověřil protokoly zmíněného pokusu a zjistil, že Millikan ve skutečnosti naměřil 140 kapek, z nichž většina vykazovala naprosto odlišné hodnoty. Z nich pak vybral 28 kapek potvrzujících teorii a ostatní, coby „nesignifikantní“ zbytek nechal jednoduše „spadnout ze stolu“.

Millikan původně pracoval s vodními kapkami, které se ale rychle vypařovaly, což znemožňovalo přesná měření. S nápadem použít oleje přišel jeden z jeho studentů, Harvey Fletcher, o němž, ač byl spolutvůrcem výzkumné aparatury, v Millikanově práci není ani zmínky.  Millikan za „svých“ 28 kapek oleje dostal Nobelovu cenu za fyziku, čímž byl zaveden „elementární náboj e“. Jenže rakouský fyzik Felix Ehrenhaft (u nějž studoval i Gotthard Barth) prováděl podobné pokusy s mnohem preciznější aparaturou už v roce 1910 a přitom narazil na mnohem menší náboje než „e“. Millikan to věděl a spustil proti Ehrenhaftovi pomlouvačnou kampaň.  Ehrenhaftovy objevy se nehodily k úspěšným teoriím té doby, a proto byly jednoduše „zameteny pod koberec“. Poté, když byla jeho pozorování roku 1981 znovu experimentálně potvrzena, stalo se toto téma opět předmětem diskuse. To vše zde mohlo být už před 70 lety.

Kritika? O žádné jsem neslyšel. Když to všechno člověku defiluje před očima, musí si položit otázku: To snad neexistovali žádní kritici, kteří by Einsteinovi a jeho obdivovatelům odporovali? Přir