MONOATOMICKÉ ZLATO: KLÍČ K ŘÍŠÍM BOHŮ (1)

Co je monatomické zlato, jak působí a jak se vyrábí? Steve Mera a Donna Fitzgeraldová zkoumají důkazy.

------------------------------------------------------------------

Přesná vědecká fakta vztahující se k bílému, tajemnému prášku nazývanému „monatomické zlato“ je stále obtížné najít. Některé studie provedené před několika lety tvrdí, že tento prášek, když byl zahříván na určitou teplotu, začal levitovat několik milimetrů nad miskou na vzorky. Ještě překvapivější je, že když na prášek působila specifická světelná frekvence, více než 40% jeho hmotnosti zdánlivě zmizelo a k původní hmotnosti se vrátil, až bylo toto světlo vypnuto. Bylo řečeno, že požití daného prášku může způsobit nejen to, že se subjekt dostane do fáze jiné reality, ale že prášek také interaguje s DNA a tak regeneruje poškozené buňky i energetické dysfunkce. V zásadě může vytvářet stav úplného zdraví, fyzické i psychické pohody a dlouhověkosti a ve starověku se označoval jako „pokrm bohů“.

Prášek poprvé objevil anglický egyptolog William Flinders Petrie v roce 1904 při výstupu na horu Horeb v Iráku (podle biblických textů to bylo místo, které navštívil Mojžíš). Petrieho cesta ho zavedla téměř na vrchol hory, kde v dálce uviděl něco, co považoval za chrám. Když se přiblížil, všiml si podivného bílého prášku v tavicích kotlících roztroušených po celém komplexu. Rychle si uvědomil, že nejde o žádný chrám; ale ve skutečnosti o jakousi starověkou rafinérii, rafinérii používanou k tavení toho, co vyhlíželo jako zlato. V tomto bodě stojí za zmínku, že k roztavení zlata je zapotřebí teplota 1064 °C a že zlato bylo poprvé zavedeno jako platidlo okolo roku 700 př. n. l., Petrie však objevil místo, kde bylo zlato rafinováno a bylo staré přibližně 8000 let. Jak na Zemi dokázali starověcí lidé vytvořit tak vysoké teploty? Ještě působivější bylo, že na místě byly důkazy o tavení dalších kovů. Podle některých vědců, kteří tuto oblast studovali, byla budova použita k vytvoření teplot okolo neuvěřiteln