MYSTIČKA V TIBETU: ALEXANDRA DAVID - NÉELOVÁ (2)

Stvoření tulpy

V klášteře Kum Bum se jí povedlo stvořit ‘tulpu’ – fantoma, stvořeného intenzivní koncentrací myšlenek a opakováním příslušných mystických rituálů po několik měsíců. Stvořila statného mnicha - fantoma, jehož podoba se postupně stala méně duchovitou a spíše životnější.  Nakonec ji produkt její fantazie doprovázel na cestách a choval se téměř jako normální člověk. Nicméně se postupně začal měnit z tlustého veselého mnicha na štíhlejší a přísnější postavu a začal se vymykat její kontrole. Tulpu viděli i ostatní ze skupiny cestovatelů, co byl důkaz, že objektivně existoval mimo samotnou mysl Alexandry. Aby se vyhnula vážným problémům s výsledkem svého tvoření, se Alexandra rozhodla ho „rozpustit“.  To se ovšem ukázalo jako velmi obtížné, protože fantom se zoufale držel života. Povedlo se jí ho zbavit až po šesti měsících tvrdé mentální koncentrace .

Podivuhodná cesta do Lhasy

Brzy poté, v únoru 1921 se Alexandra a Yongden zbavili všech svých věci a převlečeni za žebráky se vydali na cestu do zakázaného Tibetu a do svatého města Lhasy. Cesta měla trvat ohromující tři roky; podrobnosti jsou vylíčeny v Alexandřině knize "My Journey to Lhasa" (Má cesta do Lhasy), která byla prvně vydána v angličtině v roce 1927. Cesta z ptačí perspektivy měřila 6 300 kilometrů, ale Alexandřina výprava byla něco jiného. Dvakrát ji přerušila a často musela měnit plány. V jedné etapě začátkem roku 1923 zašli až daleko na sever do pouště Gobi, odtud se vrátila  přes Kan – ču a Lan-ču, jihem Číny a na západ do jižního Tibetu. Celkově její cesta představovala téměř třináct tisíc kilometrů na koni, na vozíku a pěšky. Na cestě byli hrozbou bandité a také tygři a leopardi.

Cestou se setkali se zvláštním úkazem, který je známý jako  „běžec lung-gom“. Nejdřív v dálce viděli pohybu