"Něco" se děje a hlavně velmi pravděpodobně brzy začne dít
Následující popisy dějů a souhrn hodnocení nejsou přímým vyjádřením mých názorů, ale spíše určitým souhrnem a zobecnění názorů vyskytujících se na internetu v článcích či diskuzích. Samozřejmě tento výběr nezůstal neovlivněn mým subjektivním pohledem a je zaměřen víceméně na věci svým způsobem se normálu vymykající a v žádném případě si neklade za cíl být přehledem vyčerpávajícím (ve smyslu úplnosti, protože jinak vyčerpat by asi mohl.
Zdá se, že mnoho věcí je naruby.
Mnohými nenáviděný Klaus jakoby najedou stál na jiné straně barikády. Brání se Lisabonu, manipulacím kolem globálního oteplování, k radaru se vyjadřoval poměrně vlažně a jaksi až z přinucení (aby byl zvolen), nechová se jako zavilý nepřítel Ruska (jako největšího nebezpečí pro bezpečnost a svobodu naší země), má rozumný postoj k bombardování Bělehradu, ke Kosovu, gruzínské otázce, netvrdí, že s USA na věčné časy a nikdy jinak a jistě by se našly i další věci.
Naopak velký zastánce pravdy a lásky, kdysi velmi milovaný Havel je v mnoha svých názorech v rozporu s míněním velké části obyvatel naší republiky. Jako příklady slouží humanitární bombardování, až neurvalé (viz obviňování odpůrců radaru ze zaprděného čecháčkovství) prosazování radaru, obhajoba a prosazování zájmů USA atd.
Představitelem říše zla dle médií v ČR není šéf KSČM, jak by se dalo očekávat, ale Jiří Paroubek. Na druhé straně se zdá, že dle informací (většinou silně nepříznivých) o jeho osobě a jeho činech i Mirek Topolánek byl médii odepsán.
V této souvislosti si vzpomínám, že to není tak dávno, co se říkalo, že kdyby z čela dvou největších stran odešli škodiči Klaus a Zeman, tak by to zemi velmi prospělo. Oni odešli a máme tam Topolánka a Paroubka a mnozí s dojetím vzpomínají na staré zlaté časy.
Pro nás, co nevíme, co se děje za oponou, jsou překvapivé tahy a obraty Topolánka (Lisabonská smlouva a zejména jeho reakce po jednání s Barrosem) a Paroubka (rozpuštění sněmovny a předčasné volby).
Vznik nové strany TOP 09 s lidmi, jejichž popularita vzhledem k jejich dosavadní činnosti se dá označit spíše jako značná neoblíbenost (s výjimkou popularity Schwarzenberga, které dost lidí nerozumí vzhledem k jeho účasti v některých neformálních nadstátních společnostech) a její neuvěřitelná mediální podpora, rovněž tak zdánlivě neuvěřitelná podpora sponzorů a ještě neuvěřitelnější volební preference.
Vznik úřednické vlády v čele s nečitelným předsedou vlády s jeho náboženskou orientací a její minimálně neobvyklá vysoká oblíbenost dle průzkumů veřejného mínění. Tomu předcházející „neočekávané“ vyslovení nedůvěry vládě vzniklé rovněž za velmi nestandardních (a těžko morálně obhajitelných)podmínek.
Velmi podivné stíhání lidí páchajících hospodářské trestné činy a s tím související mnohokráte vzpomínané prorůstání zločineckých mafií do politiky eufemisticky (eufemismus – označení nepříjemné skutečnosti jemnějším výrazem) označovaného jako lobbyismus. S tím související tvorba zákonů, které páchání takové trestné činy umožňuje.
Opustíme-li území ČR, byl by souhrn podstatně delší a tak se omezím na opravdu nejdůležitější body, o kterých se soudí, že se vymykají normálnímu vývoji.
Události spojené s 11/9 a válka v Iráku a Afganistanu, připravovaná válka s Íránem, situace na blízkém východě, ptačí a prasečí chřipka, očkování s možností čipování, globální oteplování, globální ochlazování, globální znečišťování ovzduší, finanční a hospodářská krize, předpokládaný pád dolaru, všeobecné oklešťování práv občanů a zavádění metod jejich sledování a dozoru v mnoha zemích, Lisabonská smlouva, informace o zbraňových systémech všeho možného i nemožného druhu, informace o kontaktech s mimozemskými inteligencemi všeho možného i nemožného druhu atd., atd.
Myslíte, že z uvedeného souhrnu je možno vyslovit závěr, že se neděje nic mimořádného, že vše běží v rámci standardního vývoje dějin jako po mnoho desítek let předtím? Nezdá se kumulace „mimořádných“ událostí jak v Česku, tak ve světě podezřelá a jakoby vývoj nabíral na obrátkách? Osobně nevěřím, že se cokoliv děje náhodou.
Znám ale poměrně dost lidí, kteří jsou přesvědčeni, že současná situace je víceméně náhodná a způsobená chybami a hloupostí lidí. Nejsou argumenty, jak tyto lidi přesvědčit. Protože postoj těchto lidí není výjimečný a působí komplikace pozitivnímu vývoji, udělám určitou odbočku a věnuji tomu jeden odstavec.
Churchill kdysi řekl, že jen hlupák nikdy nemění svůj názor.
Jsou však lidé, kteří to, že nikdy nemění svůj názor, považují za doklad o svém výjimečném charakteru.
Přitom se jedná často o neschopnost změnit názor, o neochotu ho změnit, protože pak by se musel změnit celý vnitřní svět. Svět jistot jednou provždy stanovených a neměnných. Tito lidé v principu netouží po změně, oni preferují status quo. Pro tuto svoji neschopnost přizpůsobovat se novým podmínkám a změnit názor vynalezli hrdý název konzervatismus. Mezi těmito lidmi najdete i fanatiky. Fanatiky konzervatismu. Byly vždy ve všech dobách. Vždy byly brzdou a vždy se navíc cítili výluční ve své neměnnosti.
V dějinách se vyskytovali a stále vyskytují lidé, kteří se nechali nebo by se nechali upálit pro své přesvědčení „přeci se točí“, ale víme, kolik lidí by se nechalo i dnes upálit pro své přesvědčení „nikdy se netočila, netočí se a točit nebude“? Jsem přesvědčen, že těch druhých by bylo mnohem více, jenomže se o nich nikdy nedovíme, protože je nikdo upálit nechtěl a nechce. Jsou lidé, kteří si jednou utvoří svůj názor a často již v mládí a dokonce ve škole (týká-li se to dějin, fyziky, ale i filozofie apod.) a pak ho již nikdy nemění a dokonce jsou na to hrdí a jsou ochotni se pro něj i nechat upálit, i když samozřejmě raději by za odlišný názor upalovali jiné.
Bohužel i tito často slušní a hodní lidé jsou se svou „konzervativností“ součástí brzdných mechanismů matrixu a jsou těmi, kteří ovládají „brzdnou páku“, využíváni a zneužíváni ke škodě všech ostatních. Probudit tyto lidi je nadlidský úkol. Na druhé straně je možné, že jejich rozhořčení po prozření by mohla být slušná hybná síla, pokud by se nezvrhla do extrému.
Když si analyzujeme současnou situaci a vyjdeme z předpokladu, že se nic neděje náhodou, ale mnohé je dlouhodobě plánováno a připravováno, tak se mně zdá, že není možno učinit jiný závěr než, že situace u nás i ve světě se velmi rychle blíží ke svému vrcholnému dramatu. Chtělo se mi napsat finálnímu dramatu, ale při použití sportovní terminologie bych to označil spíše jako semifinále. A i ze sportu víme, že někdy semifinále bývá dramatičtější a důležitější než finále.
Abych upřesnil, co si představuji pod pojmem „velmi rychle blíží“, tak mám na mysli řádově týdny či měsíce. Pokud se mýlím budu velmi rád.
Čas neúprosně tlačí. Transformační energie směřující k Zemi sílí. Lidé se probouzejí a začínají odmítat hrát roli ovčanů. Skupina globálních elit ztrácí svoji homogenitu i své dlouholeté opory v silách přesahujících chápání běžného člověka. V některých dosavadních loutkách se probouzí svědomí a snaží se odstřihnout od loutkovodičů. Jiné loutky svoji přehnanou horlivostí až hloupostí (nechápou princip hry a buď o oponě nevědí, nebo se za ní neodváží), nebo přehnanou sebejistotou až arogancí páchají pro matrix více škody než užitku (klasičtější ukázka než je naše politická scéna se bude ve světě hledat asi obtížně), ale možná ze mě mluví pouze neznalost a něco obdobného si o svých politicích myslí v mnoha zemích). Dlouhodobě připravované plány se musejí narychlo přepracovávat, protože na realizaci některých z nich je již pozdě (viz radar). Protože jsem velmi dalek jakéhokoliv podceňování, možná se spíše jedná o aktualizaci záložních variant.
Nepředpokládejme, že se bude jednat o jednu nezávislou akci, ale o koordinaci zdánlivě nesouvisejících „náhodně“ vzniklých situací. V každém případě tyto akce bude provázet ohromná mediální masáž (minimálně její počátky je již možno sledovat), jejíž nedílnou součástí bude probouzet v lidech strach a stres jako mocný nástroj ovládání (mnoho lidí neumírá v důsledku nemoci či úrazu, ale v důsledku strachu z nemoci či šoku z úrazu).
Je opravdu mimořádně důležité si uvědomit, že nás neovládají ani tak skutečnou mocí, jako zejména strachem z této moci, a že tohoto nástroje dlouhodobě využívají jako mocné zbraně. Samozřejmě nás ovládají rovněž systémem „rozděl a panuj“, který v Čechách funguje téměř dokonale. Rozdělení na příznivce ODS a ČSSD je dokonalý tah. Jejich vzájemná řevnivost až nenávist (pozor mluvím o příznivcích, ne politicích) a přitroublé (jinak se to opravdu snad nedá dnes již nazvat) svalování špatného stavu republiky na chyby a nemorálnost politiků druhé strany (přece jen už po 20 létech přestává být socialismus jako hlavní viník v módě) zabraňuje pochopení principů realizace moci a souvisejícího „přerozdělování“ peněz a vlastnictví.
Smyslem tohoto článku v žádném případě není přiživovat se na strachu z budoucnosti, ale právě naopak upozornit na možný vývoj a důležitost přípravy na tento vývoj. Právě zachování chladné hlavy a čistého srdce v těchto příštích událostech, nepodlehnutí mediálnímu tlaku a nepodléhání negativním emocím může být rozhodujícím faktorem v tomto „semifinálovém klání“. „Oni“ už strach a stres prožívají, protože jejich zdánlivě neotřesitelné plány se začínají otřásat v základech.
Je velmi důležité nenechat se vyprovokovat k žádným nepředloženým „revolučním“ zejména agresivním akcím, na které jsou zcela určitě velmi dobře připraveni a proti jejich původcům by tvrdě zakročili a navíc proti nim s pomocí médií snadno a rychle obrátili i veřejné mínění. Ptejme se vždy, proč se to děje, to co se děje a v čí prospěch se to děje! Cui bono, to je ta podstatná otázka. Správná odpověď na tuto otázku nám vždy mnohé napoví.
V každém případě bychom měli být velmi ostražití. Vzpomeňme si, jak nenápadně a obratně bylo „revoluční nadšení“ lidí, jejich entuziasmus (božské nadšení) sveden do řečiště dle plánů mocných za oponou v letech 1918, 1948, 1968 a 1989. Nezapomínejme, jak vše vždy skončilo. Není důvod nepředpokládat, že je opět připraveno koryto odvádějící božské nadšení „správným směrem„ a připravena „správná“ koryta pro vůdce „revolucionářů“ zajišťující oddanost svým loutkovodičům díky opojení nově nabytou mocí či vlastnictvím. Nezapomínejme, kdo se vždy dostal do čela zrevolucionovaných mas a nejen v našich zemích a nejen v minulém, století. Rovněž není důvod nepředpokládat, že jsou již připraveni charismatičtí vůdci hlásající pravdu a lásku vedoucí nadšený lid do připraveného řečiště za podpory „probuzených a již osvícených médií“.
Už bychom se konečně jednou mohli a měli poučit z dějin nedeformovaných výkladem „vítězů“. Obecná informovanost nikdy předtím v naší historii pro to nevytvářela lepší podmínky.
Zde by mohli sehrát mimořádně důležitou a takřka nezastupitelnou roli důvěryhodní senzibilové (se schopností vnímat auru a napojit se přímo na duši člověka), které není možno obelstít přetvářkou a falešnými řečmi.
Je důležité si uvědomit, že skutečně záleží na každém z nás. Každý může v rámci svých možností a schopností (kromě výše uvedeného procesu sebekontroly) s použitím co nejjemnějších metod informovat své okolí o možném vývoji a vhodných reakcích na tento vývoj i s předpokládaným optimistickým vyústěním. Osobně nepochybuji, že ve hře jsou velmi mocné síly, jejichž zájem se minimálně velmi blíží zájmům lidstva a Země.
V souvislosti s tímto článkem a pro jeho plné pochopení doporučuji pro doplňující informace předchozí články
„Dobro a zlo – absolutní a relativní a zlo pro lidstvo v dnešní době“
a připravovaný článek, který se mi doufám podaří dopsat v relativně krátké době „Příprava na semifinále - koncentrace mysli a očista těla i duše“.
partner Matrix 2001
