NEVYŘEŠENÉ OTÁZKY O VZNIKU ZEMĚ A ZEMĚ

Je třeba znovu a znovu zdůrazňovat, že věda stále nemá odpovědi na největší záhady lidstva. To platí nejen pro nevysvětlitelný vznik života na naší planetě, ale především pro otázku, jak a kdy vznikly Země a Měsíc. Teorie o vzniku planet jsou založeny na neprokazatelných předpokladech a počítačových simulacích a nové objevy všechny tyto modely stále vyvracejí. Kromě spekulativních hypotéz tedy nemáme žádné vodítko k tomu, jak se náš svět vyvíjel, protože vědci stále netuší, jak naše planeta vlastně vznikla. Ve Vesmíru nelze pozorovat žádný mechanismus, který by umožnil vyvodit skutečné závěry. Představa, že se prach a plyny spojily v malé částice pevné hmoty a asteroidy se pak pomalu přeměnily v pevné planety nebo měsíce, je nekonzistentní. Fáze těchto hypotetických procesů jsou nevysvětlitelné. Zejména s ohledem na existenci našeho jedinečného tajemného společníka, měsíce. Jeho původ a vznik zůstává rovněž záhadný. Jak systém Země-Měsíc dosáhl své současné funkce, je jednou z největších záhad astronomie.

Neznámé je také složení prvků, z nichž Země a Měsíc údajně vznikly. Všechny tyto nejasnosti ukazují, že navzdory všem fantastickým vědeckým teoriím a spekulacím nevíme, jak náš svět vznikl. Odkud pochází všechna voda na tomto světě? Ani na tuto otázku nelze odpovědět, protože ji nezpůsobily meteority ani komety. Voda dnes pokrývá asi 70 % povrchu planety, ale nikdo nedokáže odpovědět na otázku, odkud pochází. Proč je na naší planetě tak hojná, ale na jiných planetách a měsících a ve zbytku sluneční soustavy prakticky neexistuje? Podle současných teorií byla naše planeta v době svého vzniku před přibližně 4,5 miliardami let suchou a kamenitou hroudou. Jak se z tohoto vývoje následně zformovalo zemské jádro, plášť nebo kůra, vědci rovněž nechápou.

Neznámá je také povaha přechodových zón v zemském jádře a seismologové doufají, že se tyto nezodpovězené otázky jednou podaří objasnit. Pokud studujete vědecké články, skončíte u titulků typu: "Vnitřní jádro Země je naprostou záhadou...". Vědci nemají prakticky žádnou možnost, jak se fyzicky dostat k zemskému jádru nebo pozorovat, co se v něm děje. Nejhlubší vrt byl dlouhý jen asi 12 km, zatímco vnitřní jádro Země se nachází v hloubce asi 5 150 km pod zemským povrchem. Vše, co o jádru víme, pochází z modelů sestavených na základě seismologických údajů.

Jednoduše řečeno to znamená, že geologové nevědí, co se nachází uvnitř Země. Na základě svých modelů však nadále předpokládají, že proudy tekutého kovu v zemském nitru vytvářejí zemské magnetické pole, jehož chování rovněž nerozumějí. Nikdo neví, jak magnetické pole Země vzniklo a jak je staré. Jiné modely podporují podezření, že zemské jádro, jak je dnes popisováno, by ve skutečnosti nemělo existovat. To však přináší další problémy při snaze zjistit, co způsobuje magnetické pole Země a jakou roli hrálo při vzniku života na Zemi.

V jiných článcích jsem opakovaně odkazoval na zprávy o tom, že se severní magnetický pól poměrně rychle posouvá směrem k Rusku. Proč se tak děje, je rovněž nezodpověditelné a souvisí to se záhadnými podmínkami v zemském nitru. Vědci nemohou předpovědět, jak se bude severní magnetický pól chovat v příštích letech, právě kvůli neznámým procesům v zemském nitru. Jak to vedlo k dalšímu nevysvětlitelnému vývoji a neuvěřitelným náhodám, které umožnily jedinečný vznik a zachování života na Zemi? Proč je Země v přesně takové vzdálenosti od Slunce, která umožňuje vznik kapalné vody na povrchu planety? Jak vznikl veškerý kyslík, který umožnil život? Hladina kyslíku v zemské atmosféře se prý z nepochopitelných důvodů ustálila teprve před 540 miliony let. Jaký byl původ kyslíku a proč k této stabilizaci došlo, není rovněž vysvětleno.

Důkazy o přítomnosti kyslíku v historii Země se nyní datují stále dále do minulosti a kyslík se prý vyskytoval již krátce po hypotetickém vzniku Země, aby bylo možné vysvětlit další vývojové procesy. Událost zvaná Velká oxidační událost se údajně odehrála přibližně před 2,4 miliardami let, ale nikdo nedokáže odpovědět na otázku, jak kyslík původně vznikl. Existují určité spekulace, ale jediným vysvětlením je, že kyslík byl vyroben živými organismy, i když se zatím neví jakými. Proč se obsah kyslíku v zemské atmosféře ustálil na přibližně 21%?

Proč není hodnota 10 % nebo 40 %? Co způsobilo tuto stabilizaci? Jak souvisí s vývojem složitého života? Jak vypadaly první formy života, které dokázaly produkovat kyslík? A co před 2,8 miliardami let? Proč trvalo další miliardu let, než se hladina kyslíku ustálila a než se začali vyvíjet živočichové? A hlavně, jak se zvýšil obsah kyslíku v atmosféře, aby dosáhl a udržel svou současnou úroveň? Geologové na tyto otázky neznají odpovědi, ani nechápou, jak funguje moderní geologický systém kontroly hladiny kyslíku na Zemi po dobu přibližně 540 milionů let. Od té doby dosáhl takové úrovně dýchatelného vzduchu, jakou vidíme dnes. Jak k této stabilizaci došlo, je jednou z největších nevyřešených vědeckých otázek.

Dále je zde záhada vzniku deskové tektoniky, která údajně vznikla přibližně před třemi miliardami let. Jak vznikla, zůstává nevysvětleno. Kromě těchto jevů je na jejich základě založeno mnoho dalších otázek, které nelze vyřešit. Faktem je, že většina naší planety zůstává zcela neprozkoumaná. Vědecké články z posledních let poukazují na to, že je legrační, že vědci vlastně nemají ponětí, jak naše planeta vznikla, přestože jsme po staletí indoktrinováni různými teoriemi o tom, jak se měly planety a naše sluneční soustava a nakonec i život vyvinout. Nic z toho se dodnes nepodařilo prokázat! Pokud se předpokládá, že Země vznikla ze shluků asteroidů, proč je chemické složení naší planety zcela odlišné od složení asteroidů? Země má méně vodíku a helia, než by se předpokládalo.

Proto závěr geologů - vznik Země zůstává podivnou vědeckou záhadou! Hlubiny Vesmíru jsme prozkoumali pomocí kosmických teleskopů, ale vzniku planet, hvězd, hvězdných soustav nebo galaxií stále rozumíme jen málo nebo vůbec, případně je nelze přesvědčivě vysvětlit materialistickými teoriemi. Proč nacházíme v zemské kůře tak málo niklu a železa? Předpokládá se, že zemské jádro se skládá z těchto kovů, aby se vysvětlil vznik magnetického pole Země, ale od 50. let 20. století gravitační měření ukázala, že tyto předpoklady nemohou být správné! Zemské jádro je příliš lehké. Nelze proto říci, z čeho se vlastně skládá a které chemické prvky jsou zodpovědné za neobvykle nízkou hustotu zemského jádra.

Z velké části také není známo, jaké fyzikální procesy probíhají uvnitř naší planety nebo proč se polarita magnetického pole Země pravidelně obrací. Hromadění všech těchto zásadně důležitých nejasností je důvodem ke znepokojení, protože planeta Země je plná nevysvětlitelných zázraků, jejichž příčiny leží v temnotách a nelze je racionálně vysvětlit ani objasnit. Složitost všech těchto procesů je dechberoucí a vědci opakovaně konstatují, že tyto jevy ještě nejsou zcela pochopeny. Ve skutečnosti však nejsou pochopeny vůbec. Nelze vysvětlit ani přeměnu mrtvé chemické hmoty v živé organismy, protože teorie o prapolévce, v níž spontánně vznikl první život, nemají vědecký základ. Přesné procesy, které se podílely na vzniku života, proto také zůstávají zcela neznámé.

Lidé měli od pradávna různé představy o původu našeho světa a vždy věděli, že se naše sféra liší od všech ostatních planet. Nejdéle věřili, že jsme středem podivuhodného stvoření a že ostatní nebeská tělesa se pohybují kolem Země. Tento geocentrický model Vesmíru dodnes nelze vyvrátit fyzikálními pozorováními. Další výsledky ukazují, že původ Měsíce zůstává také záhadný. Mnohá pozorování otevírají řadu nových, nezodpovězených otázek. V naší sluneční soustavě ani nikde jinde ve známém Vesmíru neexistuje souhvězdí srovnatelné se soustavou Země-Měsíc. Ostatní planety v naší sluneční soustavě mají několik měsíců, ale žádný z nich nedosahuje velikosti našeho Měsíce v porovnání s velikostí Země. Proto je tento satelit v celém Vesmíru jedinečný!" Původ Měsíce a jeho vývoj jsou stále zahaleny tajemstvím, a to i přes různé přijímané teorie, které jsou nám opakovaně předkládány.

Nové výsledky výzkumu ukazují, že se Měsíc nevyvíjel společně se Zemí, ale že se jí prakticky přizpůsobil. Buď přišel z jiného místa naší sluneční soustavy, nebo dokonce z mezihvězdného prostoru a nějakým způsobem skončil na oběžné dráze Země. Jak a kdy toto gravitační spojení mezi nebeskými tělesy vzniklo, je předmětem vášnivých debat. Zejména otázka, proč je Měsíc i po dlouhé době schopen zůstat na stabilní oběžné dráze kolem Země a není přitahován ke Slunci, je záhadná. Podle výpočtů se zdá nepravděpodobné, že by objekt velikosti Měsíce mohl být trvale zachycen zemskou gravitací. Jak se tedy Měsíc dostal na svou eliptickou dráhu kolem Země a odkud se vzal, zůstává záhadou. Jisté však je, že Měsíc pravděpodobně sehrál důležitou roli při vzniku života na Zemi. Přesto vědci tvrdí, že nikdo neví, jak Měsíc vznikl. Již několik desetiletí se vyvíjejí modely, jak se mohl dostat tam, kde je, ale tyto představy zůstávají spekulativní. Nové výsledky také v tomto případě vyvolávají více otázek, než jsou schopny zodpovědět.

Přestože Země a Měsíc mají kulovitý tvar, vědci mají velké potíže vysvětlit, jak mohl tento tvar vzniknout přirozenými procesy bez zásahu nadpřirozeného stvořitele. Někteří astrofyzikové dokonce prohlásili, že nejlepším vysvětlením existence Měsíce je pozorovací chyba! Měsíc by vlastně neměl existovat! Nově zveřejněné výsledky výzkumu ukazují, že planety a měsíce nevznikaly miliardy let, ale poměrně rychle. Přestože byla vytvořena řada teorií, astronomové mají stále velké problémy s vysvětlením dynamiky vzniku těchto nebeských těles, protože problémy způsobuje i jejich chemické složení a matematicky nízká pravděpodobnost současných teorií. Podle jedné z teorií nemohlo dojít k nárazu jiného nebeského tělesa, jako je Theia, protože chemické složení Země a Měsíce je relativně podobné. Koformace je také nepravděpodobná, protože hustota Měsíce je mnohem nižší než hustota Země. Země a Měsíc tedy nevznikly stejným způsobem.

Pokud by tedy Měsíc vznikl jinde a poté byl zachycen Zemí, měl by jiný tvar a nebyl by téměř dokonale kulatý. Měsíc se také nemohl oddělit od Země v době, kdy se měla vyvinout naše planeta, protože jeho rychlost rotace je na to příliš nízká. Horniny ze Země a Měsíce neobsahují stejné množství příbuzných chemických prvků, které by tuto teorii podporovaly. Také proto, že se Měsíc nepohybuje kolem zemského rovníku, je paralelní vznik nepředstavitelný. Další výzkum poskytne nové údaje, které způsobí nové problémy se současnými teoriemi vzniku. Pokud hvězdy, planety a měsíce, a zejména jedinečný systém Země-Měsíc, nemohly vzniknout přirozenou cestou, zbývá jediná možnost, že jde o umělý nebo nadpřirozený útvar, a v tom případě jsme se dostali do oblasti vědecké mystiky nebo náboženské víry. Nadpřirozený původ je tedy stále nejpravděpodobnějším vysvětlením naší existence.

Soustava Země-Měsíc tak zůstává jedinečná a z vědeckého hlediska je jedinou soustavou dvou sférických koulí s různými jádry. Měsíc není o mnoho menší než Merkur a prakticky by mohl být samostatnou planetou. Ani jeho přítomnost však nemůže být náhodná, protože Měsíc reguluje mnoho geologických procesů na Zemi, stabilizuje planetu a údajně je zodpovědný za příliv a odliv oceánů. Bez Měsíce by Země vypadala úplně jinak. Je proto nutné blíže prozkoumat, co se nachází uvnitř Měsíce, protože se objevila řada anomálií. Mechanismus vzniku Měsíce je záhadný a někteří vědci dokonce tvrdí, že Měsíc je ve skutečnosti gigantická mimozemská a uměle vytvořená řídicí stanice, která byla na oběžnou dráhu Země umístěna vlivem vyšších sil.