NEVÝSLOVNÉ KULTY (3)
"Z hloubi eonů"[25] je možná nejlepší z revidovaných povídek pro Hazel Healdovou a Lovecraft na ní pracoval od začátku srpna 1933. V této povídce se hojně píše o von Junztově "Černé knize" (Unaussprechlichen Kulten), kde vystupuje bůh "Ghatanothoa", „na něhož nic živoucího nemůže pohledět…, aniž by utrpělo změny hroznější než sama smrt. Pohled na boha či jeho obraz… znamená ochrnutí a zkamenění obzvláště otřesného druhu, při kterém se oběť promění v kámen a kůži navenek, ale mozek uvnitř nich zůstane navěky živ…“. Zajímavé na povídce je, že se v ní spojuje atmosféra raných „dunsanyovských“ povídek Lovecrafta s ovzduším těch pozdějších, patřících už k mýtu "Cthulhu". Kn’aa je království z kontinentu Mu proslulé nesmírně vysokou čedičovou horou Yaddith-Gho, na níž přebýval bůh "Ghatanothoa".
"Ghorl Nigral" je kniha existující na zemi (údajně) v jediném exempláři. Před mnoha aeony, jak se praví v "Knize Eibon", veliký čaroděj Zkauba objevil "Ghorl Nigral", neboli "Knihu Noci", v noře asijského divokého psa, když pročesávali jeho domovský svět Yaddith. Později byl do našeho světa zanesen jediný exemplář "Ghorl Nigral". Kněží z kontinentu Mu jej objevili a připojili k němu kapitoly týkající se historických údajů o potopené zemi. "Ghorl Nigral" byl později deponován ve městě Yian-Ho, kde dlouhé věky ležel zapomenut. Význačný německý okultista Friedrich von Junzt a jeho přítel profesor doktor Gottfried (n. Hermann) Mülder (n. Mulder[26]) (cca 1795–1858) cestovali do kláštera položeného v Číně vysoko v horách, aby tam tuto knihu nalezli.
Tam, po dohodě se svatými muži onoho místa, bylo von Junztovi umožněno nahlédnout do knihy "Ghorl Nigral". Tento zážitek zanechal ve von Junztovi hluboký dojem a zdlouhavě o obsahu knihy rozmlouval s Mulderem. Mulder posléze využil tuto informaci ve své knize "Tajná mystéria Asie", s komentářem o knize „Ghorl Nigral“ (1847). Pár lidí říká, že na této planetě existují další exempláře "Ghorl Nigral", a jeden prý má Miskatonická univerzita. Je možné, že v tomto případě jde o mylnou záměnu titulu "Tajná mystéria Asie" a samotného "Ghorl Nigral". Přístup k miskatonickému svazku je velmi ztížen kvůli incidentu, jenž se před lety odehrál v čítárně knihovny, takže je nepravděpodobné, že by tato otázka mohla být vbrzku vyřešena. Friedrich von Junzt se o tom všem rozepisuje v knize "Tajná mystéria Asie". Lin Carter ji zmínil v povídkách "Věc z pekla"[27] a Zoth-Ommog (viz dále), dále viz. Willis Conover a H. P. Lovecraft v (auto)biografické knize "Lovecraft at Last".[28]
Cthaat Aquadingen
Kniha pomateného Berkleyho byl bezejmenný grimoár nacházejícího se ve vlastnictví muže jménem Berkeley a žijícího před mnoha staletími. Tento anglický pisatel shromáždil materiál z řady různých prací, mezi něž patřily "Cthaat Aquadingen", "Necronomicon" a "Unaussprechlichen Kulten" – z nich zkompiloval své dílo, v němž se nachází inkantace ke vzývání Bugg-Shasha.
David Sutton uvádí v povídce "Demoniacal",[29] jasně ovlivněné Lovecraftem, na scénu parťáky Barta Alana a Raye Nuttalla, kteří si v baru nad několika pintami piva vyměňují své postřehy o novém rockovém albu prog-rockové kapely "Fried Spiders", mj. že v jedné skladbě se cituje invokace démonických sil pocházející z černomagického foliantu. Ray si myslí, že jde o okázalou sračku a navrhne, aby šli k němu domů a tam si album poslechli znovu. Vyjde najevo, že Ray má onen foliant, jejž Fried Spiders použili při psaní textu pro svoji skladbu, avšak on ji má kompletní a tedy zafunguje, když se rozhodnou invokaci vyzkoušet. Ray a Bart proto skončí ve spoustě slizu pocházející z příšery se spoustou chapadel a slintajících chřtánů, jejíž jméno zní "Ten Černý", ale podaří se jim uniknout – ovšem Ray si pak uvědomí, že zapomněl nakreslit pentagram, který má bestii zadržet – a to znamená jediné: stále ještě pobíhá někde na svobodě…
Tihle dva chlápci se v dalším příběhu nazvaném "Políbení Bugg-Shasha", jehož autorem je Brian Lumley,[30] vydají vyhledat pomoc okultisty, aby je "Toho Černého" zbavil. Zapletou se s Thomasem Millwrightem, očividně druhořadým expertem s pochybnou reputací. Millwright poučí mladíky, že "Ten Černý" je Bugg-Shash, další z "Velestarých" a, nutno říci, že nejde o jedinou špatnou zprávu. Prý nezmizí dříve, dokud někoho celého neposlintá, a tak ho zabije, což je útok známý jako „políbení“. Millwright stráví nějaký čas bádáním v „obvykle zmiňovaných knihách“, načež se pak všichni tři vydají zpět do Rayova bytu vykonat tam exorcismus, jímž nakonec skutečně dosáhnou kýženého výsledku. Na odchodu však Millwright varovně poznamená, že zapuzení bude trvat jen „do okamžiku smrti“, jenže jaksi nevysvětlí, co tím mínil… Ray a Bart se vrátí do vyjetých kolejí, pak se ale jedné noci ukáže Bart a vysype ze sebe novinu, že se Millwrightovi přihodila nehoda a zemřel. Následně se vyjeví, co měla znamenat ta znepokojující poznámka. Zjistí totiž, že z Millwrighta je teď už zombie v moci Bugg-Shasha, což znamená, že Buggsy se konečně dočkal svého políbení.
Když už byla řeč o "Cthaat Aquadingen", budiž poznamenáno, že jde o mýtický foliant od neznámého raně středověkého autora. Původ slova Cthaat je neznámý; může jít buď o narážku na Kthatany, kteří v dřívějších dobách obývali Kadath ve studené pustině a přicházeli ještě před kazateli z Naacalu,[31] nebo na boha temnot a vodstev, o němž není nikde jinde řeč než v této knize. Aquadingen je směsicí němčiny a latiny, jež znamená „věci z vody“. Někteří říkají, že "Cthaat Aquadingen" je pouze jednou z řady podobných knih o zakázané lidové tradici posbírané v severní Evropě kolem roku 400 n.l., nadto manuskripty nalezené uvnitř tohoto svazku vykazují velkou podobnost s těmi z ostatních svazků (viz. "Codex Dagonensis" ohledně dalších detailů o této záležitosti).
Hrstka tvrdí, že kniha byla původně psána německy, zatímco druzí zastávají názor, že první exempláře byly psány směsicí gótštiny a jazyka z R’lyehu. Novější jsou v angličtině, a objevil se přinejmenším jeden exemplář v hindštině. Autor Edward Roberts údajně stojí za vydáním titulu "Cthaat Aquadingen: A Translation", ale pravděpodobně existuje jen pět exemplářů. Jeden z nich, vázaný do lidské kůže, vlastnil britský okultista Titus Crow, a do něj byly odděleně vevázané dvě z nejcitlivějších kapitol. Tenhle zřejmě podlehl zkáze, když větrní démoni v roce 1969 zničili Crowův domov. Britské museum opakovaně popírá vlastnictví exempláře tohoto díla, třebaže jsou náznaky, že ve sbírkách s omezeným přístupem se potají jeden takový nachází.
Jeden opsaný manuskript a částečný překlad je v majetku sanatoriu Oakdeene v Anglii, a stejně tak tuto knihu vlastní "Velká knihovna" v Dreamlandu. V "Cthaat Aquadingen" se nacházejí informace o "Yibb-Tstllovi", jakož i o malé plazivé věci ve spojení s Nyarlathotepem. Dále jsou tam obsaženy rituály ku vzývání Tsathoggua, Šestého Sathlatta, zaříkávání k zapuzení Bugg-Shasha, a informace o bariéře Naach-Titha. O jednom z rituálů se tvrdí, že je v jeho možnostech přivodit nesmrtelnost po dobu, dokud ten, kdo očarovává, konzumuje maso mrtvých. Ovšem jak titul naznačuje, "Cthaat Aquadingen" se zabývá především mýty ve spojitosti s vodními duchy a rozmanitými kouzly užívanými při jejich invokaci.
-pokračování-
PRAMENY:
[25] H. P. Lovecraft: Smyčka medúzy a jiné příběhy. Revize a spolupráce H. P. Lovecrafta. Svazek druhý. Argo, Praha 2020.
[26] Srv. X-Files a agent Fox Mulder.
[27] Lin Carter: The Thing in the Pit. Původně vyšlo v Lost Worlds, DAW 1980.
[28] H. P. Lovecraft, Willis Conover: Lovecraft at Last: The Master of Horror in His Own Words. Cooper Square Publishers 2002.
[29] David Sutton: Demoniacal. Původně vyšlo ve výboru New Writings in Horror and the Supernatural Vol. 2. Sphere 1972.
[30] Brian Lumley: The Kiss of Bugg-Shash. Původně vyšlo ve výboru Cthulhu 3: Tales of the Cthulhu Mythos. Spectre Press 1978.
[31] Naacal je jméno prastarého lidu a civilizace, jež podle Augusta Le Plongeon a Jamese Churchwarda existovala na ztraceném kontinentě Mu a posledně jmenovaný jej prvně zmínil roku 1926 ve své knize The Lost Continent of Mu, Motherland of Man. Churchward tvrdil, že starověký egyptský sluneční bůh Ra pochází právě od Naacalů; prohlašoval, že „Rah“ bylo slovo, jímž Naacalové označovali „slunce“ stejně jako svého boha i vladaře. V povídce Branami Stříbrného klíče od H. P. Lovecrafta se uvádí, že okultista Harley Warren jako lingvista prý byl vynikajícím znalcem jazyka Naacalů. V povídce Ten, kdo prodlévá v hrobě (The Dweller in the Tomb) Lin Carter popisuje rytiny na kusech černého jadeitu nazývané Destičky ze Zanthu, jež jsou napsány v jazyce Nacaal.