Nové výzvědné technologie: Hackování mysli

       "Psychochirurgický program je potřeba za účelem politické kontroly společnosti. Cílem je fyzická kontrola mysli. Kdokoli se odchýlí od dané normy bude chirurgicky zmrzačen."

        "Jedinec si může myslet, že tou nejdůležitější realitou je jeho vlastní existence, ale to je jen jeho osobní názor. Chybí mu historická perspektiva. Člověk nemá právo rozvíjet svou vlastní mysl. Tato forma liberálního presvědčení má veliký ohlas. Musíme mít možnost ovládat lidský mozek. Jednoho dne budou armády a generálové ovládáni elektrickou stimulací mozku."

Dr. José Delgado. Ředitel neuropsychiatrie, Yale University Medical School Congressional Record, č. 26, svazek 118, 24. února 1974.

           Noviny Guardian, strážce pravdy ve Velké Británii, uveřejnily 9. února 2007 článek od vědeckého redaktora Iana Samplea nazvaný: "Mozkový sken umožňuje číst lidské úmysly," s podtitulem: "Výzva k etické debatě ohledně možného použití nové technologie při výslýchání." "S tímto skenerem je možné hledat v mozku informace a získat tak něco, u čeho byste zvnějšku neměli možnost poznat, že tam uvnitř je. Je to jako svítit baterkou  při hledání nápisu na zdi," dozvídáme se z výpovědí vědců. V tutéž dobu pořádalo Londýnské technické muzeum výstavu nazvanou "Neurobotika: Budoucnost myšlení". Toto místo bylo určeno, aby v říjnu 2006 přineslo novinu o tom, že lidské myšlenky je možné číst pomocí skeneru. Na webové stránce Neurobotiky bylo možné vidět fotografii s usmívajícím se obličejem  Dr. Gerainta Reese s podtitulem "Čtenář myšlenek".[1] Dr. Rees je jedním z vědců, kteří zjevně prolomili problém zaměstnávající filosofy a vědce již od dob před Platónem: vytvořili dveře do vědomí. Převrat v historickém vývoji člověka byl oznámen natolik rutinním způsobem, až se jeden musí ptát, jaké další faktory byly ve hře a k jakým opomenutím muselo dojít, aby tato událost vypadala jako výjimečná i banální zároveň. Oznámení jako by přišlo odnikud. Neurovědci - moderní lovci a sběratelé informací, rozmazlovaní moderními vládami s jejich "musíme vědět" politikou - se zrovna nesnaží vysvětlit, jak tohoto vstupu do vědomí dosáhli, ani nezasazují svou práci do historických souvislostí. Místo toho nalezneme v programu technického muzea otázku: "Jak byste se cítili, kdyby někdo mohl číst vaše nejvnitřnější myšlenky?"

       Geraint Rees z UCL tvrdí, že to umí. Technologií snímání mozku začíná rozeznávat myšlenky a zkoumat rozdíly mezi vědomou a nevědomou myslí. Ale jak daleko to zajde? Neměly by být vaše myšlenky čistě vaší soukromou věcí?

       Jestliže Dr. Rees již porozumněl mysli natolik, aby to stálo za oznámení, jemuž byla zasvěcena celá expozice, pravděpodobně někde musí být i ona zkoumaná a dešifrovaná mysl. Neprovádí pouze experimenty využívající funkční magnetické rezonance [magnetic resolution skenning/funcional magnetic resonance imaging (fMRI)] způsobem, používaným neurology již roky pro skenování svých subjektů, kterých se ptají, co cítí, či na co myslí, zatímco vědci sledují, které oblasti jsou zapojeny, a jaké dopady mají myšlenkové pochody na ty které části mozku. Dr. Rees dekóduje mysl na úrovni vědomých a nevědomých procesů. A to není možné bez přístupu k samotnému vědomí. Čího vědomí? Kde je nositel tohoto vědomí - a nevědomí? Jak se on či ona cítí? Proč se na takovou věc ptáte nás, zeptejte se jich.

        Výstava Neurobotiky měla jistě za cíl učinit z těchto vzrušujících nových objevů rodinnou zábavu a k tomu tam byla spouta her, které mohli návštěvnící hrát. Jeden by nabyl dojmu, že jsme připravováni na zavedení zcela nové radikální technologie, která možná mysl promění ze soukromého vlastnictví na veřejnou komoditu.

        Informační technologie se nás snaží navzájem propojit všemi možnými způsoby (včetně internetu - poznámka odesílatele). Podle všeho nás však chce propojit také s obsáhlými databázemi, které umožní vládám sledovat nejen veškeré informace, týkající se našich životů, ale nyní rovněž i naše myšlenky, či dokonce podvědomé procesy. Zajímá to někoho?

        Jedním z nejpopulárnějších exponátů na výstavě byla hra "Mindball", ve které spolu dva hráči doslova hlava na hlavu bojovali o moc mysli prostřednictvím opět pouze mysli samé. Byli navlečeni do čelenek, které snímaly jejich mozkové vlnění. Hra využívala neurofeedback - vyhrál ten, kdo byl uvolněný a klidný. Zdálo by se, že se organizátoři snažili právě o podnícení klidné atmosféry, aby se vyhnuli zbytečné veřejné panice, která by mohla vypuknout po oznámení, že soukromé myšlenky je možné nyní přečíst prostřednictvím skeneru.[2] Vstup do mysli, do silně osobní zóny, se stal atrakcí pro rodinné odpoledne:

        Představte si možnost kontrolovat počítač pouze silou vlastní mysli. Nebo číst lidem myšlenky a vědět, jestli lžou. A co kdyby vám magnetický šok do mozku zvýšil kreativitu..., skutečně bychom měli být s to technicky formovat naši mysl?

        Považujete své myšlenky za soukromé? Už jstě někdy zalhali a začervenali se? Použitím technologie skenování mozku vědci začínají sondovat naši mysl a rozlišovat kdy lžeme. Jiní vědci rozpoznávají naše přání a zkoumají rozdíl mezi vědomou a nevědomou myslí. Můžeme však takové technologii věřit?

        Z programu a ostatních her plynou další zvědavé otázky:

        Na nové interaktivní rodinné výstavě si vyzkoušíte, co to obnáší být novodobým špiónem. Poté, co jste byl naverbován jako špión nováček, si nyní můžete vyzkoušet dovednosti a schopnosti vyžadované na skutečných agentech, a použít některé nové technologie, které agentům pomáhají získávat a analyzovat informace. Dále pak zakuste, jaké to je být sám sledován. Odkryjte tajné skladiště s prototypy nových vynálezů, které vám dají nahlédnout do budoucnosti výzvědných technologí a nakonec použijte vše, co jste se naučili k úniku dříve, než se z vás stane plnohodnotný agent!

        Byly zde k vidění rovněž případy vděčných paraplegiků a kvadruplegiků, jež nesobečtí bohové dnešní vědy tak nesobecky vysvobodili z jejich vězení: Nobelova cena a vážnější stránka celé atrakce. Nebyl zde však nikdo v zastoupení vlády jejího Veličenstva, kdo by ukázal, jak jednoduše mohou být v našem bezdrátovém věku ty samé nástroje, s využitím neomezeně variabilních bezkontaktních elektrod, použity k dálkovému sledování občanů kdekoli na světě.[3][4] Elektrody mohou být, podobně jako elektřina, neviditelné - elektroda je zakončením zdroje elektrického proudu, umožňující tok energie, či elektrického náboje, ven či dovnitř.

        Mozek sám je elektrický obvod. Každý mozek má svou vlastní, jedinečnou rezonanční frekvenci. Mozek je mnohonásobně citlivějším vysílačem a přijímačem než například počítač. Přesto ani v éře bezdrátových sítí nedosahuje (naše) porozumění jejich fungování až k oblastem činnosti mozku. Pokud mají monotónní ukázky hlav s připojenými elektrodami prezentovat řízené vedení elektrického náboje a možnosti jeho přenosu mozkem či jakýmkoli nervem v těle, jako formu neviditelného mučení, pak jedná se o vědeckou demenci.

       Jak tvrdí Neurobotika: "Váš mozek je úžasný," však také kontrola a moc nad našimi nervovými systémy, dosažitelná ovlivňováním mozkových frekvencí rádiovými vlnami, musela být tajným snem vládních vědců po mnoho let."

       Problém, který se objevuje nyní, v okamžiku, kdy již mnohé bylo dosaženo a je připraveno k použití, je hledání veřejně přijatelného způsobu, jakým tuto technologii zavést do praxe. K tomu je nutné ji protlačit skrze širší vládní a právní legislativu, a za tím účelem to musí vypadat, jako by vzešla z čistě neutrálního vědeckého výzkumu činnosti lidského mozku a nejlepšího zázemí předních univerzit.

       Na Dr. Reesovi a jeho kolegovi profesoru Haynesovi, kteří tuto novinu přinesli váženým čtenářům Guardianu, nyní je tuto pochodeň zanést vládě. Zainteresovaní si rovněž mohli povšimnout nutnosti prezentovat neurovědce v mnohem zodpovědnějším světle poté, co americký neuroinženýr John Norseen, pracující pro vládou sponzorovaný Lockheed Martin, v roce 2000 tak výmluvně komentoval vyhlídky týkající se jeho práce v oblasti fMRI:

        "Pokud tento výzkum přinese ovoce, bude možné ovlivňovat to, co si někdo myslí, aniž by o tom vůbec věděl." A pak dodal: "Etická stránka věci se mě netýká, někdo by se jí ale zabývat měl."(!!!)

        Zatímco neurovědci publikují své objevy (dokonce aniž by uvedli konkrétní frekvenci, kterou tyto skenery používají), podávají etická varování a zároveň nemístně pokračují ve své neuvěřitelné práci, zachovává vláda, sponzorující jejich práci, absolutní mlčení. Současné zkoumání lidských úmyslů, mysli, myšlenek v pozadí, nadějí a emocí postupuje ke komplexnějším a jemnějším aspektům myšlení a cítění.[5] Avšak o těchto metodách nemáme téměř žádné informace. Popis způsobem "svícení baterkou v mozku" je tak absurdní, jak jen na vědeckou disciplínu může být, zvláště pokud s sebou nese tak enormní následky pro budoucnost lidstva. Na co nás toto oznámení, a technické mlžení kolem něj, připravuje?

        Editor magazínu Wired, Steve Silberman, poukazuje na to, že detekční schopnosti fMRI "směřují k přeměně bezpečnostních a soudních systemů a fundamentálních představ ohledně soukromí."[6] Cituje zakladatele Cephosu, Stevena Lakena, jehož společnost hodlá novou technologii detekce lži uvést na trh. Jako možný příklad cituje Laken vězně držené bez obvinění na základně Gauntanamo Bay. "Pokud mají tito zadržení informace, které jsme zatím nebyli schopni získat a které by mohly předejít dalšímu 11. září, pak myslím, že by většina Američanů souhlasila, že bychom měli dělat cokoli bude potřeba k tomu, abychom je získali."

       Silberman rovněž cituje Paula Roota Wolpa, přední autoritu na Center for Bioethics (Ústav bioetiky) na Univerzitě v Pensylvánii, který popisuje zrychlující pokrok v oblasti fMRI jako "učebnicový příklad toho, jak je možné něco prosadit sblížením základního výzkumu, jeho financováním a tudíž řízením vládou, a specifických zájmů vyžadujících konkrétní technologie." Máme věřit tomu, že tato naznačená možnost skenování mozků poroty, představitelů justice, stejně jako obžalovaného, ovlivňování jednoho na úkor druhého, že samotné právní důsledky používání mysl čtoucích skenerů na univerzitách, ani nepohnou s ministrem spravedlnosti, aby o těchto potenciálních zbraních pronesl pár slov?[7]

       Kde je ona etická, diskuse po které pilní vědci a reportéři Guardianu volají?[8] Může být taková technologie - více než kdy v historii schopná rozvracet samu myšlenku - omezena pouze na posouzení, zda měl všudypřítomný terorista skutečně úmysl vyhodit do vzduchu vlak nebo zda se jednalo pouze o přihouplého spratka, který chtěl vyrobit bombu z indické mouky (chapati flour). Můžeme předpokládat, že vláda by zcela jistě nedala výstavě v technickém muzeu připravenou ve spolupráci s Imperial College, předním, vládou sponzorovaným institutem v oblasti fyziky laseru, zelenou, pokud by měla uškodit sledovacím programům.

       Je dobré mít na paměti, že vládní zpravodajský výzkum je oproti veřejně dostupné technologii o nejméně deset let dále. Historie ukazuje, že cokoli, co dovolí správcům společnosti nezjistitelný přístup do mozku a mysli, bude nejen schváleno, ale navíc státem financováno a využíváno, především pak cvičenými agenty tajných služeb, kteří tak získají nad bezbrannými občany moc bez jakékoli zodpovědnosti.[9]

        Současná technologie, o které se tvrdí, že je ve fázi vylepšování "rozlišování plynoucích myšlenek a skutečných záměrů" je popisovaná profesorem Johnem-Dylanem Haynesem v Guardianu zcela netechnickým jazykem, jehož cílem rozhodně není něco vysvětlit.

        Článek v Guargianu uvádí:

        "Tým předních světových neurovědců vyvinul účinnou metodu, dovolující nahlédnout hluboko do mozku člověka a určit jeho úmysly ještě předtím, než se stanou skutečností."

        "Výzkum přináší kontroverzní průlom ve schopnosti sondování lidských myslí a naslouchání jejich myšlenkám a vyvolává vážné etické problémy ohledně budoucího použití technologie umožňující čtení mozku."

         "S tímto skenerem je možné hledat v mozku informace a získat tak něco, u čeho byste zvnějšku neměli možnost poznat, že tam uvnitř je. Je to jako svítit baterkou při hledání nápisu na zdi," uvedl John-Dylan Haynes z Max Planck Institute for Human Cognitive and Brain Sciences v Německu, který studii se svými kolegy z University College v Londýně a Oxforddské univerzity vedl.

       Nyní tedy víme, že používají světlo. Již mnoho let se však pro zkoumání neuronové aktivity používala fMRI, kde se, i přes četné pokusy o zachycení vědomých a podvědomých pochodů, se zvláštním důrazem na zrakový lalok mozku, u vědomí samotného nedosáhlo žádného pokroku. Můžeme si být jisti, že nám neříkají vše.

       Podobně jako krysy a šimpanzi používaní k ukázkám objevů z nepřímých experimentů prováděných na lidech, jako elekrodové implantáty užívané k dálkovému ovládání švábů, octomilky řízené laserem[10][11] či červi, vyšlechtění tak, aby je bylo možné kontrolovat paprsky světla[12] či informace a techniky nemilosrdně aplikované oportunistickými útoky na bezbranné lidi, jako by byli guinejskými prasaty - využití pro nesčetné záměry, od výroby hmatových 3D rukavic pro počítačové hry k vytvoření umělé inteligence zasílající vizuální vjemy do vzdálených končin vesmíru - to vše vyžaduje přiměřeně širokou společenskou podporu a uspokojení požadavků vědecké a veřejné bezúhonnosti.

       Světlo, užívané k průniku do lidského mozku je téměř jistě terahertzových (THz) frekvencí, které v elektromagnetickém spektru odpovídá vlnovým délká mezi 1mm a 30mm. Terahertzové vlnění je schopné pronikat hluboko do organických materiálů, aniž by (tvrdí se) způsobilo škody spojené s ionizačním zářením, jako je tomu například u rengenových paprsků. Je možné jím rozlišit materiály s různým obsahem vody - například tuk od libového masa. Tyto vlastnosti se úžívají v procesech kontroly kvality či při lékařských skenech. Terahertzové frekvence jsou schopné projít cihlou a stejně tak lidskou lebkou. O dalších aplikacích je možné se dozvědět od velké britské firmy, která se zabývá se vývojem v oblasti terahertzů, sídlí v Cambridge a je z části vlastněná firmou Toshiba.

        Snahy upozornit organizace hájící lidská práva na ztrátu soukromí lidské mysli se setkaly s mizivou odezvou, a to i přes několik desetiletí staré zprávy o nebezpečích dálkové manupilace prostřednictvím technologií ovlivňujících mysl.[13] Nedávným příspěvkem k tématu je například kniha Dr. Nicka Begiche "Controlling the Human Mind" (Ovládání lidské mysli).[14] Odlišný přístup však reakci vyvolal. Po informaci o užití terahertzového vlnění na letištích Heathrow a Luton ve Velké Británii k prohledávání cestujících, vyvolala zpráva, že by byli cestující zobrazeni přístrojem vidícím skrz jejich šaty jako nazí, sice krátký, avšak výbušný článek v jarním čísle časopisu Liberty, vydávaného významnou organizací zabývající se ochranou lidských práv.[15] Jestliže čtení mysli nevyvolalo žádné protesty, pak možnost vidět skrz šaty určitě ano. Zdá se, že nedotknutelný charakter mysli byl evolucí natolik upevněn, že bude zapotřebí vytrvalého boje k přesvědčení veřejnosti o tom, že, už jen díky událostem, o nichž stále nevíme vše, byla tato bývalá nedotknutelnost ztracena.

        Usměrněné světlo, cílená atomová spektroskopie, užití silných magnetů k absorbci vlhkosti z lidských tkání (?), přenos zářivé energie - to vše dnes nahradilo mikrovlnné obtěžování, používané k přenosu přímo slyšitelných hlasových zpráv (do lidského mozku).[16] Po objevu světla, schopného rozplést tisíce neuronů a šifrovat signály jemných mozkových obvodů, neuvádí současný program dokonce ani symptomy simulující schizoidní stavy. I kdyby terahertzové vlnění nebylo ionizující, z lékařského hlediska stále ještě nevíme, jak bude soustavná aplikace intenzivního záření ovlivňovat jemné pochody mozku a k jakému poškození, dehydrataci, pnutí či likvidaci by mohlo u mozkových buněk docházet.

       Rok 2007 s sebou přinesl též zprávy o tom, že byly vyvinuty terahertzové lasery natolik malé, že je možné je instalovat do přenositelných zařízení.[17]Sandia National Laboratories ve Spojených státech ve spolupráci s MIT vyrobily vysílač-přijímač [transmitter-reciever] (transciever) umožňující množství aplikací.

        Ve spojitosti s vyhledáváním výbušnin lze předpokládat jejich integraci do ručních komunikačních systémů. "Tyto polovodičové přístroje mají takový výstupní výkon, jaký byl dříve dosažitelný pouze molekulárními plynovými lasery, o velikosti několika kubických metrů a vážícími více než 100kg, nebo elektronovými lasery, o váze mnoha tun a velikosti několika budov."[18]

        Význam sledovacích technologií dneška je ve sledování lidské mysli a, díky přístupu k mozku a nervovému systému, v moci nad chováním a tělesnými funkcemi. Zasílání sluchových halucinací ustoupilo tichým technikám ovlivňování a implantace myšlenek. Vývoj v oboru terahertzových technologií osvětlil fungování mozku, usnadnil zachytávání fotonů emitovaných zrakovým lalokem, v němž se formují obrazové vjemy, a umožnil existenci mikroelektronického přijímače, vyvinutého na základě výroby unikátních polovodičových krystalů. V současné podobě se tato technologie používá pro detekci a analýzu spektrálních "otisků" plynů. Plyny emitují všichni lidé. Podobně jako výbušniny, i lidé uvolňují v plynné formě své spektrální otisky. Na základě sledování elektrické frekvence mozku a spektrálních otisků plynu jsou připraveny systémy určené ke kontrole populace - s veškerou potřebnou technologií integrovanou do mobilního telefonu.

        "Co se týká dění v oblasti teraherzového elektromagnetického spektra, jsme velmi optimističtí," říká hlavní zkušební inženýr terahertzového mikroelektronického vysílaře [Terahertz Microelectronics Transceiver] z institutu Sandia: "Je to neprobádaná oblast, ze které může vzejít mnoho vědeckých objevů. Zatím se pohybujeme jen po povrchu toho, co může THz přinést pro zlepšení národní bezpečnosti."

Poznámky

[1] http://www.sciencemuseum.org.uk/antenna/neurobotics/private/121.asp V době sepsání článku stále dostupné. Výstava probíhala od října 2006 do dubna 2007.

[2] Kde jsou ty skenery? Kdo je ovládá? Hlídá je policie, aby je nezcizili teroristé? Kolik jich je? Plánuje se jejich hromadná výroba? Můžeme vůbec ovlivnit jejich nasazení? Pravděpodobně se nejedná o hloupou paranoiu chceme-li znát odpovědi na tyto otázky.

[3] Zde není dostatek prostoru, abychom se věnovali i mikročipům, tajnému zavádění rádiových zařízení, o kterých referoval senátor Glenn ve své výjimečném proslovu

k [americkému] kongresu, při svém pokusu představit Human Research Subject Protection Act v roce 1997: http://www.ahrp.org/InformedConsent/glennConsent.php

(viz nebývalé rozsáhlé pokrytí území ČR sítěmi mobilních telefonů, jakého není dosaženo ani např. ve Švýcarsku - jsme pokusní králíci!!!).

[4] Viz The Coming Wireless revolution: When Everything Connects [Blížící se bezdrátová revoluce: Když se všechno propojí]: The Economist: 26. dubna 2007. http://www.economist.com/opinion/PrinterFriendly.cfm?story_id=9080024

[5] Guardian: "The Brain Scan that can read people's intentions" [Sken mozku, který dokáže zachytit lidské úmysly]: 9. února 2007. www.guardian.co.uk/frontpage/story/0,2009229,00.html

[6] http://www.wired.com/wired/archive/14.01/lying_pr.html

[7] Úmyslně říkám "ovlivňování", jelikož technologie, které poskytují přístup k myšlenkám, zajisté též dovolují utlumování mentálních procesů, ovlivňování paměti, vybuzení nervových či tělesných procesů, vyvolávání bolesti jakéhokoli a v jakémkoli orgánu či nervu, vzrůst a pokles krevního tlaku či dechové frekvence, stejně jako aktivaci vzteku, smutku, hysterie či nevhodého chování. Viz práci Johna Norseena: Images of Mind: The Semiotic Alphabet. Dnes je již možný přenos skrytých sdělení, které jsou zakoušeny jako myšlenky povstávající v mysli.

[8] Navzdory třem dopisům vědeckému korespondentovi Guardianu jsem od nich nedostala žádnou odpověď. Chtěla jsem, aby reagovali na mé připomínky z pohledu psychoanalytika a badatele, týkající se požadované etické diskuse. Žádné odpovědi jsem se nedočkala ani po oslovení etiků a vědců z Cambridge, kteří údajně sestavovali [etickou] komisi. Od února 2007 jsem k celé záležitosti neviděla jedinou odpověď či referenci. Jen v časopise New Scientist se objevila poznámka o použití červů při experimentech zkoumajících ovládání na dálku. Viz Douglas Fox, "Remote Control Brains: a neuroscience revolution", New Scientist, 18. července 2007.

[9] Skupina mající na starost skryté operace v nově utvořené CIA v roce 1954 doporučila prezitentu Eisenhowerovi, že Spojené státy musí zastávat "fundamentálně nepřátelský postoj" [fundamentally repugnant philosophy], a že se musí naučit "rozvracet, sabotovat a ničit" své nepřátele "mnohem chytřejšími a nemilosrdnými metodami", než jaké používají její oponenti. Viz James Doolittle et al: The Central Intelligence Agency: History and Documents (Univ.Alabama Press, 1984.)

[10] Octomilky mají DNA až pozoruhodně podobné lidskému.

[11] Fruit Flies ans You: NASA sends fruit flies into Space [Octomilky a vy: NASA posílá octomilky do vesmíru]. http://science.nasa.gov/headlines/y2004/03feb_fruitfly.htm

[12] Viz New Scientist, 18. července 2007: "Remote Control Brains: a neuroscience revolution" [Dálkově ovládané mozky: neurovědecká revoluce]. http://www.science.org.au/nova/newscientist/040ns_003.htm

[13] Viz autorův článek: [13] See author's paper: http://www.btinternet.com/~psycho_social/Vol3/V3.html

[14] Nick Begich, Controlling the human mind: the technologies of political control or tools for peak performance [Ovládání lidské mysli: technologie politické kontroly nebo nástroje k dosažení vyšší výkonnosti], Earthpulse Press Publications.

[15] Liberty a Lawers for Liberty neochvějně provozují důslednou kampaň proti protahovanému plánu vlády zavést identifikační karty s biometrickými údaji, případ předložili Sněmovně lordů a získali podporu. Vzhledem k probíhající utajené práci, která umožní skrze nové technologie využívající světlo přímý vstup do mozku, je na místě podezření, že biometrické identifikační karta je pouhý doplněk ke sledovaní a datovému profilování občanů, a velmi efektivně funguje jako kouřová clona, odvádějící energii ochránců osobních svobod, kteří s vynaložením obrovských nákladů strávili tisíce hodin snahou o intenzivní protest.

[16] Lidské subjekty, které jsou jednou prostřednictvím počítačů naprogramovány, zůstávají nadále cíli i přesto, že původní důvody pro jejich využití nejsou už dále aktuální. Některé z nich jsou stále využívány po více než třicet let.

[17] THz Lasers Small Enough for Screening Devices [THz lasery dostatečně malé pro použití v detekčních zařízeních]: http://www.photonics.com/content/news/2007/February/7/86317.aspx, http://www.whatsnextnetwork.com/technology/index.php/2007/01/23/miniaturized_terahertz_transmitter_recei

[18] http://www.au.af.mil/au/awc/awcgate/vistas/vistas.htm