ODPOČÍTÁVÁNÍ DO ROKU 2012: Úvahy o Kali Yuga, mayském konci věku a západní zlověstné moci (1)

Na přelomu nového roku jsem zjistil, že sám přemýšlím o blízkosti roku 2012, data ukončení mayského kalendáře. Diskuse o tomto měření času se během několika let již rychle stupňuje a to nejen v kruzích New Age. Na toto téma je zaměřeno mnoho internetových stránek a fór. Je to hlavním tématem knihy Daniela Pinchbecka: "2012 The Return of Quetzalcoatl" (2012 Návrat Quetzalcoatla)(kterou jsem zatím nečetl) a tuctu dalších spekulativních svazků. Momentálně si to spolu vyřizují John Major Jenkins a Carl Johan Calleman, aby zjistili, kdo bude vítězným vizionářem odpočítávání 2012.

Pro mě to může být vhodný moment, abych se vložil do této tajemné věci. Kromě pokusné eseje pro phenomenamagazine.com, jsem doposud mlčel. Poslední dobou se mě stále více a více přátel ptá, co si myslím o „konci věku“ a jak se dívám na to, co o něm říkají druzí, jako např. Jenkins a Calleman. Ti, kteří znají mou práci v oblasti astrální fylogenetiky (Quest for the Zodiac), hvězdné mytologie, světových věků a měření času precese (Dendera Decoded), jsou zvědaví na můj názor. Protože jsem strávil mnoho let pozorováním oblohy, zkoumáním zodiakálního časového rámce a různých konceptů dlouhodobé chronologie – hinduistického, egyptského, tibetského, mayského, aztéckého, perského, mithraického, Gurdžijevova, teozofického, antroposofického a jiných, které jsem již zapomněl – cítím povinnost vyjádřit se k tomuto módnímu tématu.

To, co následuje, je krátký popis mayského „dlouhého počtu“ s některými úvahami o tom, čemu bychom mohli čelit při odpočítávání do konce věku.

Mayská freska, o které se myslelo, že znázorňuje Potopu, s vybuchující sopkou v pozadí.

Třináct baktunů

Mayský kalendář je kulturním artefaktem z obecné kategorie světových dějin. Vypočítávání dlouhodobých cyklů kosmického řádu bylo záležitostí všech starověkých kultur od Číny po Peru. Zavedení kalendářů pro řízení občanského života a zemědělského plánování byl dlouhý a složitý proces. Při vymýšlení těchto systémů se tvůrci kalendářů neomezovali pouze na dobu v lidském měřítku, ale rozšířili své výpočty na nesčetné tisíce let. Při tom někdy přišli s pozoruhodnými čísly.

V hinduistické chronologii je číslo 4.320.000.000 spojeno s kosmologickým motivem „dnů a nocí Brahmy“. Toto číslo upoutalo pozornost Josepha Campbella, který poznamenal, že 4.320.000.000 let, neboli 4,32 miliardy let, je podivně blízko současnému odhadu geologického života země, 4,5 miliard let. (Při svých výpočtech věku Gaia používám raději hinduistickou normu než akceptovaný geologický odhad.) 4320 je základním číslem, které generuje čtyři Yugy hinduistické kosmologie. Objevuje se také v chronologii předpotopních králů sestavené babylonským knězem Berossusem, a také jinde. Je to umělá norma (posvátná kanonická jednotka, chcete-li), která je také činitelem v různých geologických, siderických, slunečních, lunárních a planetárních časových cyklech.

Stejně jako hinduistický časový rámec, tak také mayský kalendář nabývá vzdálených, nepředstavitelných čísel. Kněží matematici, kteří mayský kalendář vymysleli, zaznamenali přesná data událostí, až do své současnosti, ale také rádi odhadovali daleko do minulosti i budoucnosti. Přesnost jejich planetárních, slunečních a lunárních tabulek je impozantní. Vypočítali cykly Venuše a Země stejně přesně, jako my dnes, až na čtyři desetinná místa. Toto mistrovství prověřitelných časových cyklů vzbuzuje respekt a ukládá nám povinnost, abychom se na jejich dlouhodobé odhady důkladně podívali. Protože mayské výpočty a výpočty všech ostatních starověkých národů, ať již ověřitelné či nikoliv, byly neodlučitelně spojené s jedním systémem posvátné kalendaristiky. Nevidím nic divného na respektování jejich dlouhodobého časového rámce, zvláště když se lze z toho poučit.

Podle většiny odborníků se „dlouhý počet“ datuje od počátku klasické mayské éry, 200-900 n.l., ačkoliv může být ve své koncepci mnohem starší, možná pocházející od Olméků v 7. století př.n.l. Rytiny, které zaznamenávají nejranější data jsou stéla 2 v Chiapas de Corzo, 32 př.n.l. a stéla 2 v Tikalu, 292 n.l. Poslední zaznamenané datum je leden 909 n.l. Kalendář používá řetězec pěti jednotek na základě dvacítkové soustavy: kin (1 den), uinal (20 dní), tun (360 dní, 18 uinalů), katun (7.200 dní, 20 tunů) a baktun (144.000 dní, 20 katunů).

Stély či kameny, ve kterých jsou vyryty kalendářní znaky, zaznamenávají data pomocí hieroglyfů a soustavy teček a čárek, které ukazují umístění jednotek. Badatelé poznamenávají, že data jsou uspořádaná po pěticích, od baktunu po kin, např.: 9.16.0.2.0, což odpovídá 18. červnu 751 n.l. Datum 21. prosince 2012 je napsáno 13.0.0.0.0. V mayské chronologii existují tři standardy korelace a, na to vemte jed, spousta dvojsmyslů. (Zobrazení stély z knihy Beyond 2012, použité se svolením, viz. obr. vlevo).

Beyond 2012 (viz. obr. dole vlevo) autora Geoffa Straye (viz. obr. dole vpravo) (www.vitalsignspublishing.co.uk) je sbírka pramenů na téma roku 2012. Autor dává dohromady ohromující škálu teorie a informací o konci věku, včetně mého odhalení páté osy Zodiaku v Dendeře. Strayova kniha je silná obzvláště v oblasti technických informací a telurické vědy - například korelace mezi kolísáním zemského magnetického pole a precesí. Geoff Stray je tvůrcem a správcem Diagnosis2012, první databáze o 2012.

Dlouhý počet se datuje zpětně do 13. srpna 3114, a pokračuje do 21. prosince 2012. To je celkem 5126 let, neboli 1.867.145 dní. Tento interval je téměř 13 baktunů, přičemž každý má 144.000 dní, takže mayský dlouhý počet se běžně nazývá „třináct baktunů“. Není to příliš dlouhá doba na posvátné výpočty, ale je to dost dlouho na utvoření velké historické perspektivy.

Dlouhý počet 5.126 let je zhruba jedna pětina celého cyklu precese rovnodenností, který je 25.920 let. To zasazuje dlouhý počet do ověřitelného rámu astronomického časového rozvrhu, což je impozantní. Vzhledem k tomu, že je počet přírůstkem plného cyklu precese, lze jej analyzovat současně se zodiakálním rámcem precese. Současná debata se soustředí na to, co se bude dít, když počet v prosinci 2012 skončí. Budu přesnější: v předvečer zimního slunovratu 21. prosince 2006 bylo novoluní. To je přesně šest let do konce dlouhého počtu. V šesti letech je 74 novoluní (která se vyskytují v synodickém cyklu 29,53 dnů). Můžeme odpočítávat do konce věku pomocí lunárních intervalů. V době, kdy píši tato slova (leden 2007), jsme v 74. měsíci.

Vytvoření

Předtím, než se podíváme do budoucna na to, co by mohl mayský konec věku znamenat, podívejme se zpět na počáteční datum. Doposud mu byla věnována podstatně menší pozornost než datu konce. Ale já bych argumentoval, že výsledek počtu bude nějakým způsobem a do nějaké míry odražen v počátečních podmínkách. Pokud očekáváme, že v roce 2012 n.l. něco skončí, mohlo by být užitečné vědět, co začalo, jaké podmínky ke dni zahájení, tj. 3114 př.n.l., převažovaly.

Když vědci poprvé rozluštili korelaci mezi dlouhým počtem a juliánským kalendářem, který používáme - Goodman-Martinez-Thompsonova korelace, v poslední době vylepšená Johnem Majorem Jenkinsem - někteří esoterici bloumající na vedlejších kolejích si povšimli, že datum zahájení 3114 př.n.l. se blíží hinduistickému datu 3102 př.n.l., které údajně označuje zahájení kosmického cyklu, Kali Yugy. Hinduistická legenda uvádí, že Kali Yuga, věk tmy či úpadku, ve kterém nyní žijeme, začala smrtí Krishny dne 16. února 3102 př.n.l. Toto je možná nejslavnější datum v posvátné kalendaristice. Hinduistické výpočty uvádějí délku Kali Yugy podstatně větší než mayský dlouhý počet, ale shoda počátečních dat je zarážející. To je hinduisticko-mayská korelace.

V knize Dendera Decoded , mé studii posvátných kalendářů Zodiaku z Dendery, jsem ukázal, že osa D na basreliéfu v Dendeře označuje datum 3102 př.n.l., naznačené uspořádáním rovnodenností do přímky s hvězdou Antares v souhvězdí Štíra. (Právě teď je planeta Jupiter v ose s touto hvězdou, červeným obrem v srdci Štíra, což tvoří před svítáním zde v Andalusii krásnou podívanou.) V egyptském mýtu označuje datum 3102 př.n.l. vraždu Osirise, paralelně ke smrti Krišny. To dává hinduisticko-maysko-egyptskou korelaci.

Stručný přehled mé práce o Dendeře, včetně odhalení páté, do té doby neznámé osy naleznete v knize Colina Wilsona, The Atlantis Blueprint.

Co vyvodit z korelace mezi Kali Yuga a mayským dlouhým počtem? Buddhistické a hinduistické zdroje předkládají o Kali Yuga mnoho materiálů. V Tantře velkého osvobození, promlouvá Shiva ke své choti Párvatí o žalostných podmínkách, do kterých se lidstvo propadne na konci Kali Yuga. Mnohé z věcí, které popisuje, jsou v našem dnešním světě běžné. Proroctví Padma Sambhavy z tibetské tradice také prezentují podobné předpovědi, od triviálních společenských zvyklostí (lidé budou jíst ve stoje a dokonce i v poklusu), technologických vynálezů (kovový pták přetne oblohu), k duchovnímu úpadku (pokyny k osvícení se budou prodávat na ulici).

Neexistuje žádný záznam, který by vypovídal, co si Mayové v klasické době mysleli o tom, jak bude svět na konci dlouhého počtu vypadat, nebo jestli měli něco jako prorockou koncepci posledních dnů. Bez důkazů o tom, v co tvůrci kalendáře věřili, jsme povinni učinit své vlastní závěry o sociálních, duchovních a psychologických aspektech konce věku. Mohu se lišit od ostatních badatelů v tom, že otevřeně přiznávám, že si vymýšlím to, co říkám o příznacích a vyhlídkách konce věku. Jiní, kvalifikovanější, než jsem já, mají tendenci tvrdit, že jejich interpretace čerpá ze starověkých důkazů, nebo se řídí tím, v co předkové věřili, i když neexistuje žádný písemný záznam, který by nám sdělil, v co Mayové věřili.

To, co vytvářím, může a nemusí být pravda, může a nemusí to být užitečné, nebo dokonce zajímavé. Skutečnost, že něco vytvářím - to znamená, vymýšlím výklady na základě mého vlastního studia a představivosti – pro někoho může znamenat znehodnocení jakožto pouhopouhé invence. Dobře. Dávám přednost tomu, ať víte, jakým způsobem pracuji a ponechávám své metody a záminky zcela průhledné. Vezměte si z toho to, co se vám líbí, a zbytek nechte být.

-pokračování-