Okultní britská tajná služba, nevyřčený příběh (2)

Během druhé světové války přizvala britská zpravodajská služba do svých řad mnoho okultistů, protože potřebovala jejich speciální znalosti a dovednosti. Náměstkem ředitele námořní zpravodajské služby během války byl korvetní kapitán Ian Fleming, později známější jako spisovatel a tvůrce slavného fiktivního agenta Jamese Bonda 007. Fleming se také zajímal o astrologii a numerologii a byl přítelem neblaze proslulého mága Aleistera Crowleyho, který pracoval pro MI6 (Tajná zpravodajská služba) během první světové války a ve 20. a 30. letech, kdy prováděl špionáž Němců se zájmem o okultismus (viz článek Dr. Richarda Spence „The Magus Was a Spy“, v magazínu New Dawn č. 105, listopad-prosinec 2007).

Ian Fleming vymyslel smělý plán, jak přilákat vysoce postaveného člena německé vlády, aby přeběhl do Británie, s cílem opatřit propagandistický puč posilující morálku. Tento nápad byl inspirován románem, který napsal Flemingův bratr Peter, s názvem Flying Visit (nakl. Jonathan Cape 1940). Peter Fleming byl novinář a pracoval pro MI5 (Bezpečnostní služba) i pro propagandistickou sekci tajného Orgánu pro zvláštní operace (Special Operations Executive, SOE). V románu je představována hypotetická situace, že Hitlerovo letadlo nouzově přistává v Anglii a Hitler je dopaden. Jako vhodný kandidát pro skutečný komplot byl vybrán říšský ministr a zástupce Fűhrera, sám Rudolf Hess. A to z toho důvodu, protože byl zastáncem míru s Británií a byl také pod vlivem astrologů a okultistů. Fleming se domníval, že by to mohlo být použito proti němu.

Korvetní kapitán Fleming znovu vytvořil The Link, zaniklé společenství britsko-německého přátelství z 30. let, jehož mnohými členy byli sympatizanti nacismu z britské vládnoucí třídy. Ironicky, nebo možná shodou okolností, založil společnost The Link admirál Sir Barry Domville, bývalý ředitel Úřadu pro námořní zpravodajství (NID), po svém odchodu do důchodu v roce 1930. Domville byl zatčen v květnu 1940, protože MI5 se domnívala, že připravuje fašistický státní převrat podporovaný aristokratickými obchodníky s mírem.

Admirál byl přítelem generálmajora J.F.C. „Boneyho“ Fullera, rytíře Řádu britského impéria, slavného vojenského analytika, který vymyslel taktiku první tankové bitvy v první světové válce. Fuller také vynalezl koncept bleskové války, který tak úspěšně používaly za druhé světové války německé jednotky Panzer. Fuller byl Hitlerův otevřený obdivovatel (v roce 1939 se účastnil jeho oslavy 50. narozenin), vedoucí člen Britského fašistického svazu (BUF) Sira Oswalda Moseleyho, přítel Iana Fleminga a hlavní následovník Aleistera Crowleyho.

Ve 30. letech Fuller zformoval extrémně pravicové křídlo Nordic League (alias Bílí rytíři Británie), údajně založené nacistickými agenty. Nicméně v 50. letech byl členem skupiny ruských emigrantů podporovanou MI6, která byla zapojena do protikomunistické propagandy. Bylo naznačeno, že Fuller nebyl během druhé světové války zadržen spolu s dalšími předními fašisty, jako byli Mosley a Domville, protože byl dvojitým agentem MI6.

Myšlenkou Iana Fleminga bylo přesvědčit německé vrchní velení v Berlíně, a především Rudolfa Hesse, že když válka propukla, společnost The Link se nerozpadla, ale odešla do ilegality. Údajně se opět seskupila a z řad britské vládnoucí třídy rekrutovala ještě více prominentních pronacistických členů, včetně aristokratů a členů královské rodiny. Ti byli NID popisováni jako vlivní lidé s politickou mocí svrhnout válečnou vládu ministerského předsedy Winstona Churchilla, vyzvat k ukončení palby a dohodnout se s Německem na mírové smlouvě. Podle ní by Británie i nadále řídila své impérium a Německo by mohlo volně vládnout v okupované Evropě. Nacisté také doufali, že britská vojska by byla poslána do boje proti Sovětskému svazu po boku německého Wehrmachtu a SS ve společné antikomunistické křížové výpravě.

Hitler nechtěl přepadnout a okupovat Británii. Místo toho by dal přednost vyjednání smlouvy s novou přijatelnou vládou v Londýně. Bylo podotknuto, že jediným důvodem, proč Hitler opustil od navrhované operace Lachtan – návrh invaze do jižní Anglie – a místo toho vpadl do Sovětského svazu, bylo přinutit Churchilla k přijetí mírových podmínek. Pokud by byla Rudá armáda poražena, Británie by skutečně stála osamocena a Hitler nevěřil, že by Američané měli politickou vůli vstoupit do války.
Naštěstí podcenil schopnost a odhodlání Sovětů bránit svou rodnou zem a také tajnou podporu, kterou Spojené státy již Velké Británii nabízely.

Spiknutí NID vlákat Rudolfa Hesse do léčky využilo falešných astrologických předpovědí v kombinaci s politickou špionáží. Hess byl přesvědčen, že skotský aristokrat, vévoda z Hamiltonu, je ochoten vyjednávat mírové podmínky jménem vlivných lidí na vrcholu britské společnosti, kteří chtějí válku ukončit. Vévoda se s Hessem setkal na Olympijských hrách 1936 v Berlíně a zástupce Hitlera si z nějakého důvodu myslel, že je členem dochovaného Hermetického řádu Zlatého úsvitu.

Ian Fleming najal jednoho astrologa, aby předložil falešnou astrologickou předpověď, naznačující, že 10. květen 1941 by byl pro Rudolfa Hesse příznivým datem k letu do Skotska, aby se zde tajně setkal s vévodou z Hamiltonu a ostatními členy takzvané britské „mírové strany“. Hessovi okultní poradci mu také řekli, že 10. května nastane neobvyklá planetární konjunkce. V tento den se šest planet seřadí v zodiakálním znaku Býka a budou v konjunkci s úplňkem.

V tu samou dobu ukazoval Hitlerův graf „škodlivé“ astrologické aspekty. Hess viděl sám sebe v roli mesiášského hrdiny, který zachrání Německo před případnou budoucí porážkou uzavřením míru s Británií. Všechny (falešné) zprávy o politické situaci v Anglii, které se k zástupci Hitlera dostaly, a astrologické aspekty, jej přesvědčily, že mise bude úspěšná.

Rudolf Hess odletěl 10. května 1941 do Skotska s přesvědčením, že se po přistání setká s vévodou z Hamiltonu a vévodou z Kentu a bude dopraven na soukromou audienci u krále Jiřího VI. Byl přesvědčen falešnými informacemi, kterými ho krmila britská zpravodajská služba, že tito tři mužové představují opravdové mírové hnutí schopné odstranit válečného štváče Churchilla a souhlasit s německými podmínkami. Hess se také již předtím setkal s vévodou z Windsoru, který před válkou navštívil Berlín. Důsledkem toho bylo, že byl Hess přesvědčen, že někteří potomci královské rodiny německého původu sympatizovali s nacismem. Vévoda Saxe-Coburg, dříve princ Charles Edward, vnuk královny Viktorie a blízký přítel vévody z Windsoru, zcela jistě nacismus ochotně přijal. Ve skutečnosti jej Hitler jmenoval šéfem německé pobočky Červeného kříže, která byla zodpovědná za vyhlazování duševně chorých a fyzicky postižených.

Jenže, místo toho, aby se setkal s pronacistickými aristokraty a členy královské rodiny, byl Hess po přistání dopaden místním farmářem a jednotkou domobrany. Předali ho policii a převezli do Londýna, kde měl být vyslýchán MI5.  Churchill prý věřil, že úskok NID a SIS naznačující, že vedoucí členové britské vládnoucí třídy mohou být proněmečtí, mohl být založen na pravdě. Z toho důvodu vláda nevyužila Hessovy „mírové mise“. Německé vrchní velení se ho také zřeklo s tím, že jeho let nebyl povolen. Také naznačilo, že Hess může být duševně nemocný, takže jeho cena pro propagandistické účely byla nahlodána a oslabena.

Zdánlivé zběhnutí Rudolfa Hesse vyvolalo v Berlíně rozsáhlou paniku týkající se vlivu okultismu na nacistickou stranu. Gestapo okamžitě zahájilo operaci Aktion Hess. Na přímé rozkazy Hitlera shromáždilo stovky okultistů, médií a astrologů, včetně Hessova hlavního okultního poradce, Ernsta Schulte-Strathause. V červnu 1941 byl vydán dekret zakazující veškeré veřejné provozování jasnovidectví, astrologie, vykládání osudu či telepatie. Všichni, kdo byli nějakým způsobem spojeni s Hessem a jeho esoterickými zájmy, byli odvezeni do koncentračních táborů a okultní tajné společnosti byly zrušeny. Kvůli nedostatku zaměstnanců v Gestapu, byli k vyslýchání některých zatčených médií povoláni důstojníci z námořní zpravodajské služby. Tvrdilo se, že některé z nich najali pro tajné operace, při kterých honili britské ponorky pomocí kyvadla nad mapami.

Také se tvrdilo, že Ian Fleming byl spolu s NID zapojen do komplotu na umlčení spiritistického média Helen Duncan, předposlední osoby, která byla obviněna podle starého zákona o čarodějnictví z roku 1736. Byla zatčena v roce 1944 poté, co měla seanci, během níž se údajně fyzicky projevil duch mrtvého námořníka, který byl svědkem potopení HMS Barham. Duncanová se stala cílem tajných služeb, protože ztráta této lodi nebyla nikdy veřejně oznámena, jelikož se to admiralita snažila zatajit kvůli morálce. Ona a další média byli považováni za vážnou hrozbu pro národní bezpečnost a stali se objektem špinavých triků MI5/NID za účelem jejich umlčení.

To naznačuje, že zpravodajské služby ve skutečnosti věřily, že tato média mají opravdové schopnosti. Zatčení Duncanové a následný proces, který ve skutečnosti Winston Churchill odsoudil jako plýtvání veřejnými financemi, byl údajně zamýšlen jako odstrašující příklad pro ostatní média. Ministerstvo války bylo paranoidní, že na seancích budou vyzrazena vojenská tajemství o nadcházejícím vylodění v Normandii (den D) a stanou se veřejným tajemstvím, nebo budou předána Němcům.

-pokračování-