OKULTNÍ INTERPRETACE RYTIN Z FILMU "DEVÁTÁ BRÁNA" OD ROMANA POLANSKIHO (1)

Ve filmu “Devátá brána” režírovaném Romanem Polanskim, dostane hlavní protagonista placený úkol najít pro bohatého sběratele další dvě kopie vzácné knihy ze sedmnáctého století pojednávající o magii. Pakliže je nebude moci získat, tak má alespoň najít rozdíly mezi existujícími třemi kopiemi. Sběratel doufá, že použije knihy ke získání obrovské okultní moci. Protagonista samozřejmě rozdíly najde, drobné odchylky v ilustracích v knihách obsažených. Ve dvou kopiích je  všech osm rytin stejných, ale ve třetí se jemně liší. Na spodním okraji odlišných obrázků jsou napsány iniciály “LF”, zatímco na obrázcích v ostatních dvou knihách jsou uvedeny inicály autora. Všechny rytiny z třetí knihy, jsou označeny iniciálami “LF”.

Co se z těchto rozdílů dá vyčíst, jak zní a kam dovede čtenáře správná interpretace těchto rytin?

Ve filmu sběratel sám nabízí výklad ilustrací a významu iniciál “LF”. Ale nic se nestane, když převede své názory do praxe. V knize, na jejíž motivy film vznikl, interpretuje další sběratelka rytiny jiným způsobem na základě tajemných písmen uvedených na spodku každého obrázku. Nicméně na základě své interpretace, není schopna úspěšně provést žádný magický rituál. Sám protagonista obrázky nijak neinterpretuje, ale je to nakonec on, kdo ve finále uspěje. Je pak ponecháno na čtenáři, aby rozhodl co se stalo. O to se právě pokusím zde. Ale nejdříve se musíme podívat na interpretace, které jsou předloženy jednotlivými postavamy jak ve filmu, tak v románu.

Ve filmu, dle Balkana

Jeho interpretace iniciálů “LF” je uvedena hned ze začátku. Dle názoru bohatého sběratele, Balkana, znamenají Lucifera, pravého autora knih. Tvrdí, že pouze ty rytiny označené těmito iniciálami jsou pravdivé. Balkan vysvětlí svou interpretaci každé rytiny až ke konci filmu, poté co poskládá “pravdivé” obrazy dle určitého pořadí. Poté provede rituál a zapálí sám sebe v domění, že tak nabude magické moci od Ďábla. Vše co se však stane je, že uhoří k smrti za křiku a v nezměrné bolesti. Svou interpretaci podává ve formě dlouhé věty, v níž každá fráze odpovídá specifické rytině. Jak budu citovat větu, tak použiju číslo, které označuje danou rytinu. Nad větou jsou první tři rytiny, v pořadí, jak je Balkan ve filmu poskládala.

Pod větou jsou pak další tři rytiny a pod nimi poslední tři. Vzal jsem tyto obrázky z románu “The Club Dumas” od Artura Pereze-Reverte (str. 74 - 82) na něhož se kniha odkazuje.

“Cestovat v tichosti (1) po dlouhé a klikaté cestě (4), čelit šípům smůly (3) a nebát se ani smyčky ani ohně (6), hrát tu největší hru a vyhrát (7), bez jakýchkoli výdajů (5), znamená vysmát se vrtochům osudu (8) a získat klíče které odemknou (2) devátou bránu(9).”

Dále se v knize na titulní stránce nachází následující ilustrace:

Titulek je v knize přeložen jako “Devět dveří království stínů.” Ve filmu je to “Devět bran atd.” Rozdíl je nedůležitý. Pod titulkem je nápis “Tak svítí světlo.” A poté “Vytištěno v Benátkách v dílně Aristida Torchia.” Datum je 1666 a poslední nápis na stránce je “Z autority a povolení nadřízených.”

Devět rytin ve filmu se od těch z knihy v jednom liší. Tváře lidí na rytinách fyzicky připomínají postavy, které se ve filmu objevují v momentě, kdy rytiny vidíme. Stejně tak na obrázku 8 je místo meče kyj, jenž drží muž, který vypadá jako Balkan. Efekt je často spíše humorný, i v momentě kdy Corso dostane přes hlavu. Na deváté rytině, identifikuje Balkan hrad, jako ten, který zakoupil. Ve filmu je zobrazen na poštovním pohledu a také na zdi jeho kanceláře v New York City. Protože je zobrazen v plamenech, zapálí ho také, aby dokončil svůj rituál. Poté zapálí i sám sebe, přestože toto na pohledu to už není.

Balkan vnímá větu jako že mluví o něm: cestuje v tichosti po dlouhé a klikaté cestě, bez výdajů atd. Přehlíží možnost, že se to týká Corsa, který pro Balkana dělá všechnu tu práci. Ve filmu tváře na rytinách připomínají lidi, se kterými se Corso setkává a scény jsou zase podobné těm, ve kterých se Corso ocitá. Jedná tvář dokonce vypadá jako Corso sám, nebo spíše jako herec Johnny Depp, který Corsa hraje.

Různé “brány” pak představují ruzné zkoušky, které dovolují vždy postoupit k něčemu dalšímu poté, co poutník zvládne dlouhou a klikatou cestu, čelí šípům neštěstí atd. Je to Corso, kdo prochází všemi těmito testy. Přesto není z vyjádření Balkana příliš jasné, k čemu poutník směřuje. Je to prostě "devátá brána", brána k hořícímu hradu. Balkan předpokládá, že se jedná o dohodu s ďáblem, která mu dá nadpřirozené schopnosti, nicméně v jeho interpretaci rytin tomu, krom písmen "LF", nic nenasvědčuje. Je to jen legenda, která spojuje Lucifera s ďábelskými dohodami, jež přinášejí nadpřirozené schopnosti.

V latině znamená slovo "Lucifer" představuje "světlonoše". Film na konci naznačuje, že úspěšný zasvěcenec vstoupí do světa světla, který odpovídá významu tohoto slova. Možná, že "světlo" je jakousi metaforou pro skryté vědomosti, kterých zasvěcenec nabyde poté, co projde různými zkouškami. Zda tato znalost znamená nějakou moc v pozemské rovině, je nejasné.

-pokračování-