Pojďme si ještě jednou projít poslední skutečnosti týkající se jedné z nejpodivuhodnějších postav, která je spojená s mystickým "Převorství Sion" a údajnou pokrevní linií mesiáše Ježíše a Marie Magdalény. Touto postavou je samozřejmě Perre Plantard de st. Claire. Existuje velmi mnoho teorií a názorů, které se pokouší nějakým způsobem definovat tohoto muže. Našim úkolem je nezaujatě se s těmito pohledy seznámit a pokusit se v nich nalézt nějaké shodné klíčové prvky. Z důvěrně známých materiálů od autorů Baigenta, Lincolna a Leigha víme, že Pierre Plantard de St. Claire se připojil k Převorství Sion dne 10. července 1943 a od roku 1963 do roku 1981 sdílel pozici velmistra Řádu Illuminátů (toto je velmi odvážná a nepotvrzená hypotéza, pozn. J.Ch.). Podle výše uvedených autorů publikace "Svatá Krev a Svatý Grál" byl Pierre Plantard de St. Claire velmistrem "Převorství Sion" v letech 1981 až 1984. Podle dosavadních úvah opírající se o množství indicií se má za to, že "Převorství Sion" bylo založeno Godfroiem de Boullon v Jeruzalémě v roce 1099. Počet jeho členů se prakticky nemění a je ustálen na čísle "121" (archetypální číselná struktura tohoto čísla je veskrze velmi zajímavá a stojí jistě za důkladnou analýzu, pozn. J.Ch.). Podle dokumentů za onu dlouhou dobu trvání této mystické instituce se na nejvyšším postu "velmistra" vystřídalo velmi mnoho zajímavých osobností (Leonardo da Vinci, Victor Hugo, Jean Cocteau a další.). Tak 17. ledna 1981 bylo svoláno shromáždění "Převorství Sion", které se uskutečnilo v klašteře Blois. Jeho výsledkem bylo ustanovení Pierra Plantarda de St. Claire velmistrem tohoto řádu.

 

       Jeho zvolení mělo zvláštní význam. Podíváme-li se do historie zjistíme, že všichni zvolení velmistři byli lidé, kteří se pohybovali ve vysoké politice, ekonomice a nebo byli známými filozofy či vědci. U Plantarda je třeba zhodnotit jeho historické korespondence. Je přímým potomkem Dagoberta II., jeho krev je evidentně spojená s enklávou známým Merovejských králů. Jeho genealogický původ je legálně dokázán v pergamenech královny Blanky Kastilské. Tyto pergameny byly objevené Abbem Sauniérem na půdě kostela v Rennes - le - Chateau v roce 1891 (viz. paralelně odvíjené skutečnosti v seriálu "Modré jablko", pozn. J.Ch.). Tyto dokumenty byly neteří tohoto kněze v roce 1965 prodány jakémusi Rolandovi Stanmorovi a siru Thomasi Frazerovi přičemž byly uložené do depozitní schránky Lloydovi banky v Londýně.

       V souvislosti s Plantardem máme k dispozici i jiné zajímavé skutečnosti. Ukazuje se, že po II. světové válce se Převorství Sion ale i osobně Pierre Plantard osobně účastnili vzestupu Charlese de Gaulla a k prezidentskému úřadu. Za německé okupace a vládním systémem z Vichy byly údajně snad všechny tajné společnosti včetně zednářů přísně zakázány a členství v takových organizací podléhalo přísným trestům.

        Zajímavě se k těmto skutečnostem staví známý výzkumník Springmeier:

       "Pro mnoho lidí bude velmi tvrdé zjištění, že Illumináti během II. světové války řídili Rusko, Velkou Británii, Německo a Francii.  Budeme-li podrobně studovat necenzurované životní příběhy mnohých světových osobností, pak budeme velmi překvapeni tím co zjistíme. Churchill, Roosevelt a Stalin byli zednáři těch nejvyšších stupňů svěcení. De Gaulle byl napojen na celou řadu taných esoterických skupin a "Převorství Sion" včetně "Velké Lóže" mu nabídly možnost vládnout. V padesátých letech 20. stol. nebylo mnoho osob, kteří by byli schopni přijmout myšlenku sjednocené Evropy a II. světová válka na pozadí skrytých okolností právě toto sjednocení se minimálně snažila iniciovat".

       Dnes je zřejmé, že "Převorství Sion" významným způsobem pomohlo ve vojenském převratu, který svrhl vládu z Vichy a pročistilo cestu De Gaulleovi. Po II. světové válce tzv. "Výbory veřejné bezpečnosti" začaly agitovat pro silnou vedoucí ruku ve Francii. V této době existovala zřejmě jediná osoba, která tyto záruky poskytovala - Charles de Gaulle. A tak aktivity jistý silových skupin z Alžírska volali po nástupu jmenovaného politika, i kdyby to mělo být řešeno vojenským převratem. Získali podporu velkého množství vojáků včetně maršála Alphonse Juina, který zřejmě byl sám členem "Převorství Sion". Došlo ke spojení se sympatizujícími podporovateli ve Francii včetně takových vůdců jakým byl např. Michel Debre, který se později za De Gaulleovy vlády stal ministrem spravedlnosti a pak krátce v letech 1959 - 1962 předsedou vlády  Francie.

       Poté co se De Gaulle stal prezidentem udělil Alžírsku status nezávislosti na Francii. Jenže on sám se cítil poměrně značně oslaben. De Gaulle jmenoval Pierra Plantarda sekretářem "Národního Hnutí" pro obranu svobody. Jako "ministr propagandy" pokračoval Plantard postupně "výbory veřejné bezpečnosti", které by se mohly kdykoliv obrátit proti De Gaullovi. Zajímavé jsou skutečnosti, které podala první Plantardova manželka Anne Leav Hisler:

       "Plantard mi při jedné příležitosti v roce 1979 sdělil, že tenkrát ho Charles de Gaulle osobně žádal, aby ustanovil tzv. "francouzské výbory veřejné bezpečnosti", a kdy jejich úloha poté co by De Gaulle zvolen prezidentem skončila, usiloval se o jejich rozpuštění."

       Anne Leav Hisler - Plantardova manželka pracovala s jeho manželem na časopise "Převorství Sion", který se jmenoval "CIRCUIT". V roce 1959 obsahoval tento časopis sérii článků od Anny Leav Hisler a Pierra Plantarda, který často používal pseudonym "Chyren".

       Další velkou neznámou je jméno Plantardovi manželky - "Hisler". Může jít samozřejmě o pouhou shodu náhod, ale ?? Jméno "Hisler" je foneticky velmi podobné slovu "Hitler". Je známo, že po II. světové válce si ohromné množství osob používající příjmení Hitler toto příjmení různě změnilo. Na tomto místě je skutečně zajímavé připomenout některé detaily z jistých pasáží Nostradámových proroctví. Tento známý prorok opakovaně upozorňuje na přítomnost tzv. "Jezdce Apokalypsy". Jsou celkem tři. První bývá ztotožňován s Napoleonem a druhého "Jezdce Apokalypsy" nazývá "Hister" a odborníky tak bývá tato pozice přisuzována Hitlerovi. Hister - Hitler - Hisler jsou ekvivalence jména, které si jsou vzájemně foneticky, ale i vibračně velmi příbuzná. Konečně povolíme-li trochu uzdu možností, pak Nostradamus upozorňuje na přímení "Hitler" a jeho nositelem může být ve své podstatě kdokoliv, přičemž autor tak inkriminovaného jména bude mít určitě vůli si ho přinejmenším pozměnit.

       A čistě pro doplnění?..  Určitě se budete ptát, co je známo o třetím adeptovi na "Jezdce Apokalypsy". Je to prosté. Vyjdeme opět z informací Nostradámových a ten hovoří jednoznačně: "Třetí Jezdec Apokalypsy - Antikrist se jmenuje "Nabush". Jsem přesvědčen, že o identifikaci jeho nositele určitě nebude nouze?.

       Vraťme se ale k Plantardovi. Celá řada velmi kvalitních pramenů možná překvapivě hovoří o tom, že se tento člověk s jakýmsi nacistickým soucitem ani tak moc netajil. Tak například v roce 1942 se Pierre Plantard dostal jako editor k časopisu "Vaincrepour une Jeune cehvalerie", který byl podle odborných analýz vyloženě nekritický k nacistickým utiskovatelům a který byl v podstatě vydáván s jejich souhlasem. Za jmenovaným časopisem stála kvazi zednářská a rytířská společnost "Alpha Galates" se sídlem v Paříži. A právě ve věku 22 let se Plantard stal jejím velmistrem. A právě v tomto bodu se dostáváme o stupínek dál - k synovi pana Plantarda. Ten se jmenuje příznačně - Thomas (Tomáš).

 

Thomas Plantard de Saint Claire

       Thomas se podle tajných zdrojů stal velmistrem "Převorství Sion" v roce 1989. Všimněte si, že přesně v tom samém roce došlo k sérii rozsáhlých státních převratů po celé Evropě. Nevím zda mají tyto okolnosti nějakou souvislost, ale vyloučit se to nedá.

       Merovingiánské prameny hovoří o tom, že rody Plantardovců a Saint - Clair v systému svého pokrevního příbuzenství prý budou produkovat "Krále Sv. Grálu", kteří povedou lidstvo do věku míru a prosperity. Mnoho velmi zajímavých informací na toto téma může čtenář nalézt v nedávném bestselleru "Da Vinciho Kód". Pouze dvě přímé linie Merovingians zůstanou. Linie Plantardovců a linie Saint Clair. Obě rodiny prý žijí v úkrytu chráněné "Převorstvím Sion".
(c)2007 Jaroslav Chvátal

Další díly