Recenze filmu Matrix: "Vy jste tím morem......"

Při zveřejnění druhého filmu Matrix Trilogie, The Matrix Reloaded, fascinovalo nadále dobrodružství Nea a Trinity milióny diváků po celém světě. Přestože jsou speciální efekty velkolepé, jde v Matrix filmech o daleko více. Různé názory ohledně lidského druhu jsou vloženy do linie příběhu a způsob, jakým tyto názory jsou proti sobě postaveny, vytváří z filmů předmět nekonečných debat. Matrix filmy poskytují jedinečnou příležitost zvážit obrovskou moc elektronických médií nad naší myslí a životy.

V konečné scéně ve filmu Matrix (1999) agent Smith, chladná zlověstná entita v civilním oblečení, říká v počítačově vytvořeném světě, což je Matrix, Morpheovi, vůdci skupiny rebelů, která z matrixu unikla:

"“Lidské bytosti jsou nemocí, rakovinou na této planetě. Vy jste tím morem. A my jsme… tím lékem."

Při této výměně názorů agent Smith mluví v zastoupení toho, co ho stvořilo: moc umělé inteligence. V další scéně, kde Morpheus zasvěcuje Nea, novou posilu do týmu rebelů, říká:

"Obdivovali jsme naši velkolepost zaslepenou opilou arogancí, když jsme dali vzniku umělé inteligenci."

Tato věta vystihuje postoj mnoha technokratů, kteří se domnívají, že pokročilá počítačová věda vytvoří ohromující a prospěšné zázraky.

Důvěra v zázračné možnosti umělé inteligence je jednou z několika technokratických přesvědčení, která hraje roli v celé Matrix trilogii. Morpheus vysvětluje Neovi, kterého vytáhl z Matrixu, že někdy na začátku 21. století vypukla válka mezi lidstvem a druhem strojů, zrozených pokročilou technologií umělé inteligence, vlastní to produkt lidských myslí.

Proto lidstvo místo toho, aby stvořilo pomocí umělé inteligence nový svět, se stalo otrokem vlastního vynálezu.

V Matrix trilogii je ústřední konflikt mezi mentální silou lidských bytostí a mysl-imitující silou umělé inteligence.

Člověk proti strojům

Agent Smith, který není simulací skutečné lidské bytosti, ale dokonalá lidská replika, vytvořená umělou inteligencí, představuje stroje, které se vzbouřily proti jejich vynálezcům. (Toto téma není samozřejmě nové. Tvoří centrální roli v Stanley Kubrickově filmu 2001 – Vesmírná odysea, napsané Arthurem C. Clarkem, v které se super-inteligentní počítač HAL vzbouří proti svým výrobcům a unese meziplanetární misi.)

Samotné stroje jsou obrovským gigantickým hmyzem, který je obalen ztvrdlým krunýřem ve tvaru chapadel chobotnice s high-tech senzory a hemží se jako kobylky nad povrchem země. Planeta byla zničena nukleární válkou, atmosféra je ponořena do neproniknutelné tmy.

Naprostá většina lidí se již nerodí přirozeně, ale je vypěstována v nádržích obrovských buněčných bank, kde je sklízejí stroje, kterým dodávají bioelektrickou energii. Každé jednotlivé tělo živého člověka je v bezvědomí, ponořené do lepkavého gelu a příšernými koaxiálními kabely je napojeno do neviditelného hlavního počítače, který simuluje svět, připomínající obyčejný městský život v pozdním dvacátém století.

Neo, jenž je "Vyvoleným" a je předurčen osvobodit lidstvo od iluze života v reálném světě, si musí nejprve uvědomit, že svět, z kterého byl vytažen, a který považoval za naprosto skutečný, je "nervovou-interaktivní simulací, kterou nazýváme Matrix."

Matrix byl natočen v Sydney, v Austrálii, v městě, které vypadá jako každé jiné.

Nejprve si divák neuvědomuje, že scény vyskytující se v tomto nastavení nejsou skutečnými událostmi světa, ale simulacemi. V této dokonalé replice běžného městského života se na obrazovce Neova počítače objeví vzkaz,  "Matrix tě má."

Ve chvíli, kdy my, diváci, čteme tato slova, jsme také chyceni ve stejné iluzi.

Film si hraje s divákem, aby nepovažoval svět simulovaný v Matrixu za reálný, ale aby si uvědomil, že je možné se v rámci simulace probudit, jak se stává během lucidního snu.

Hrdinná výprava Nea spočívá v uvědomění si, že když je v Matrixu, má sílu ho zvládnout a zdolat ho prostřednictvím své vlastní mysli.

Za tímto účelem Morpheus a jeho tým rebelů, kteří vyjmuli Nea z vězení, se s ním dobrovolně vrací do Matrixu, aby mohli otestovat své lidské mentální síly proti umělé inteligenci, která řídí simulaci. Mnoho scén ve filmu se odehrává, jako kdyby se hlavní postavy pohybovaly ve video hře.

Mezi členy týmu je Trinity, Neova láska, která hraje rozhodující roli v jeho poslední bitvě při překonání iluzivní moci Matrixu. Romance mezi Neo a Trinity naznačuje víru, že je potřeba lásky mezi dvěma lidmi, pokud jeden z nich má najít vnitřní sílu, aby zvládl Matrix.

Přestože tito herci, kteří hrají tyto dva milence, jsou téměř zcela bez emocí, tato romantická stránka filmu je možná jeho nejpřitažlivějším zvratem.

Staňme se skutečnými

Výměna názorů, při které agent Smith říká Morpheovi, "Vy jste tím morem" probíhá v samotném Matrixu, což je prostředí simulované ve virtuální realitě (VR).

Tato scéna obsahuje některé z hlubších momentů ve filmu. (Je třeba říci, že v Matrixu je spousta úžasných dialogů – především v první části.) Vyžaduje to zapojení mozku během a po filmu, aby člověk zjistil, že agenti jako Smith jsou replikami lidí bez lidského protějšku.

Nejsou nijak spojeni se skutečnými lidmi, jež jsou drženi v zajetí v nádržích, ale jsou čistými výtvory umělé inteligence jako Lara Croft a další video hry "avatarů". Jsou obdařeni nadlidskou silou: Agenti mohou v Matrixu zabít lidské repliky, a když to udělají, skutečné lidské tělo napojené na repliku zemře.

Lidé, kteří se objevují v Matrixu, včetně obyčejných lidí na ulici stejně jako rebelujících uprchlíků, mají všichni své dvojníky mimo Matrix. Rozdíl je v tom, že rebelové žijí jako skutečné bytosti v reálném, ale zdevastovaném světě za Matrixem. Jsou si vědomi toho, že Matrix je iluzí, ale všichni ostatní neodpojení lidé, kteří žijí normálním životem, jsou zaslepeni iluzí Matrixu.

Je samozřejmé, že tento scénář dvou světů má obrovský vliv na lidskou představivost. Představa, že žijeme ve světě, který nějak není skutečný, se velmi líbí společnosti, ve které panuje reklama, zábava, vládní fikce a neomezené technické kouzlo. Matrix trilogie je nazývána prvním sci-fi akčním filmem pro intelektuály.

Jeho tvůrci bratři Wachowski se nechali inspirovat představami francouzského sociologa Jean Baudrillarda, který ve velké míře psal o tématu "simulace".

Materiál na internetu ohledně Baudrillardových teorií, jež jsou představeny ve filmech, se pohybuje v rozsahu stovek stránek. Bratři Wachowski uznají ovlivnění Baudrillardem tím, že vloží do úvodní scény prvního filmu visuální vsuvku jedné z jeho knih Simulace a Simulacra.

Samotný Baudrillard "si posměšně nad Matrixem odfrkl."

Tvrdí, že žádný film nemůže plně rozvinout jeho nápady. Pokusy, které se o to v těchto filmech snaží, jsou "dezinformované a zavádějící."

Ať Matrix filmy přesně odrážejí Baudrillardovy skryté představy či ne, daří se jim skvěle prezentovat extravagantní, speciální efekty, které ukazují kouzlo simulace. Konečný efekt této podívané zůstává ale dvouznačným.

Pokud je poselstvím filmu "staňme se skutečnými" a probuďme se z Matrixu, uměle simulovaného světa elektronické technologie, do kterého sám sebe lidský druh rychle zamotává, potom se nabízí otázka:

"Do čeho se máme probudit?"

Život rebelujících uprchlíků se odehrává pouze na Morpheově lodi, Nebuchadnezarovi, která neustále proplouvá masivními odpadními tunely vyvrtanými do země.

Rebelové se baví o místě s názvem Sion, posledním útočišti pro lidstvo někde ve vnitru planety, ale Sion není nikdy v prvním filmu ukázán. Život uprchlíků na palubě jejich lodi procházející tunely není rozhodně příjemný ani pohodlný. Jeden z nich, Cypher, hraje postavu Jidáše, který dává přednost návratu do Matrixu.

Dohodne se s agentem Smithem, který slíbí Cypherovi poté, co bude navrácen do simulované reality, že mu poskytne život, "někoho důležitého, třeba herce."
Je to chytrá hra na téma simulace, ale je to cynická hra.

V Matrixu jsou k dispozici nekonečná potěšení, všechny smyslové a hmotné požitky přislíbené moderním způsobem života. Vyčerpán tvrdou zkušeností reálného života touží Cypher po tom, být hercem v iluzi, v simulaci. Možnosti filmu jsou neúprosné: přijmout iluzi, kterou poskytuje umělá inteligence, aby zamaskovala příšernou realitu nebo přijmout těžkosti života ve světě zdevastovaném konfliktem mezi lidstvem a umělou inteligencí.

Na internetu bylo zveřejněno tisíce stránek komentářů ohledně Matrixu a několik knih se věnuje podrobné analýze tohoto filmu a jeho metafyzickým rozvětvením.

Avšak veškeré toto zkoumání nedokáže vznést zásadní otázku: Jaký je osud světa přírody, původního obydlí lidského druhu?

Prostředí bez simulace

Rebelové, kteří sami sebe osvobodili z Matrixu, nemají možnost vrátit se k životu na povrchu planety. Život v Sionu je zobrazen ve druhém filmu ve scéně podzemního světa buřičů, který je obydlen především barevnými lidmi, kteří jsou ozdobeni domorodými znaky. ("Černá je nádherná" je zjevně podtext filmů Matrix.)

Neo a Trinity, milenci bílí jako lilie, které hraje Keanu Reeves a Carrie-Anne Moss, se procházejí oblečeni v super-chladných odstínech kůže, navržených Armanim. Téměř nikdo se nesměje kromě zlých agentů a Cyphera, zrádce.

V prvním filmu Matrix simuluje moderní městské prostředí s několika stopami přirozeného světa. V následujícím filmu byly ukázány některé scény simulované přírody.

Pravděpodobně pokud byste chtěli v Matrixu jet lyžovat do Alp, hlavní počítač stáhne požadovaný program do vaší mozkové kůry a prožijete celou zkušenost přesně tak, jako by byla skutečná. (V druhém filmu se Neovi podaří prostoupit mainframe, kde se setká se simulovanou postavou, která tvrdí, že je stvořitelem Matrixu.)

To připomíná způsob, jakým má VR, virtuální realita, fungovat na základě prorocké vize mnoha technofilů dnešní doby. Zajatci Matrixu si mohou užívat simulaci přírody a nikdy se nedozvědět, o co přicházejí. Teoreticky by se mohli uprchlíci z Matrixu vrátit do přírody, ale k tomu není žádná motivace, protože přirozený svět je zdevastován a téměř se na něm nedá žít.

Stroje nevyžadují podmínky nutné pro přežití lidstva na povrchu planety: například kyslík k dýchání. Podle agenta Smithe považují stroje lidskou rasu za nějaký druh viru, moru a umělá inteligence je jejím lékem.

Agent Smith říká Morpheovi:

"Rád bych se podělil o poznatek, který jsem nabyl během pobytu tady. Přišel jsem na něj, když jsem se snažil klasifikovat váš druh. Zjistil jsem, že v podstatě nejste savci. Každý savec na této planetě instinktivně vytváří přirozenou rovnováhu s okolním prostředím. Kromě vás lidí.  Přesunete se do oblasti, kde se množíte do té doby, než spotřebujete každý přírodní zdroj a můžete přežít jediným způsobem a to, že se přesunete do další oblasti. Na této planetě existuje ještě další organismus, který následuje stejný vzorec chování. Víš, co to je? Virus."

To je snad nejdůležitější řádek prvního filmu.

V tomto bodě příběhu se komentář obrací k publiku:

"My, lidský druh, se nechováme jako savci, proto bychom mohli již navždy přijít o své místo v přírodě. Místo toho, abychom přirozený svět obydleli, zamořili jsme ho jako mor."

V osudných slovech agenta Smithe hlas umělé inteligence odsuzuje lidský druh za jeho chamtivou spotřebu přírodních zdrojů a jeho pěstovaný zvyk přemnožování.

Tyto způsoby chování jsou v rozporu s inteligencí savců a ničí svět přírody, jak my všichni dobře víme, ale naše posedlost umělou inteligencí je také součástí tohoto auto-destruktivního syndromu. Ve skutečnosti může představovat finální fázi konce.

Někteří autoři sci-fi se ve svých příbězích zaobírají myšlenkou, že náš druh vyvinul umělou inteligenci za tím účelem, abychom sami sebe mohli "stáhnout do hardwaru" a tím eliminovat sami sebe jako lidský druh podléhající zkáze. Dalo by se říci, že umělá inteligence slouží jako nástroj ukončení lidského příběhu. Matrix tento názor představuje až do posledních následků: nebude existovat žádný lidský život kromě simulace vytvořené stroji, nelidským kyber-druhem.

Z Matrix filmů vyplývá pozitivní poselství, že pokud se my jako jednotlivci probudíme v simulaci, v které žijeme, můžeme ji zvládnout duchovními prostředky, silou vůle a ovládáním mysli. Na konci prvního filmu Neo tyto síly použije, aby zničil agenta Smithe. Hrdina má v Matrixu nadlidské schopnosti, ale zůstává zcela lidským ve svém životě mimo Matrix.

(Během svých zásahů do Matrixu se rebelové objevují jako lidské repliky, ale zůstávají přitom ve svých lidských fyzických tělech na lodi Nebuchadnezzer. Jsou připoutáni na lehátkách a dočasně jsou zapojeni do Matrixu, aby do něj měli přístup a mohli ho rozvrátit. Avšak když jsou v Matrixu zabiti, mohou skutečně ve své fyzické formě zemřít jako člověk, kterému se zdá noční můra a který také skutečně v posteli umírá.)

Neovo vítězství nad agenty je magickým vyřešením s rozsáhlou řadou fascinujících možností.

Připomíná to esoterickou praxi duchovně pokročilých siddhi, jogínů vlastnících magické schopnosti. Patří k nim také zenoví mistři a buddhističtí bojoví mniši. Zůstat svobodným člověkem a zároveň libovolně prostupovat do samotného Matrixu je okultním uměním nejvyššího řádu: bilokace. (Celá fyzická bilokace není již pouhou fantazií. Byly dosvědčeny skutečné případy: viz. Supernature od Lyalla Watsona.)

Jakýsi druh bilokace probíhá při spontánních mimotělních zkušenostech a také při lucidním snění, když se někdo probudí ve snu a ví, že současně spí v posteli.

Tváří tvář Archontům

Způsob, jak se vymanit z Matrixu, musí být ještě objeven.

Baudrillardovy spisy o simulaci jsou zastaralé a do značné míry neproniknutelné, ale také se může jednat o falešnou stopu, jelikož existuje i jiný způsob, možná i lepší způsob vysvětlení, co se odehrává v Matrixu.

V dlouhém článku s názvem "Znovuzrozený Gnosticismus - Matrix jako šamanská cesta," autor Jake Horsley uvažuje nad tím, jak Matrix filmy zobrazují gnostický mýtus o Archontech, mimozemských entitách, které se snaží podmanit si lidstvo ovlivněním jeho myšlení a chování.

Přestože se Horsley noří do gnostické mytologie pouze povrchně a o Archontech se zmiňuje pouze v poznámce pod čarou, jeho esej představuje zcela nový pohled na filmovou Matrix trilogii.

Gnosticismus je název, který historikové dávají konečné fázi rozsáhlé tradice pohanské spirituality, která byla odsouzena za kacířství, když se křesťanství dostávalo k moci.

Až do objevu rukopisů z Nag Hammadi v roce 1945 nebylo skoro nic ze základního učení gnosticismu známo. Slovo gnostický znamená jednoduše "ten, kdo ví", ale nese i význam speciálního vhledu, který prochází až do skrytého jádra lidské zkušenosti. Někteří gnostici učili, že lidé byli odchýleni ze správného směru své evoluce bizarním druhem anorganických bytostí, který obývá sluneční soustavu od Země dále a tento druh pojmenovali Archonti.

Řecké slovo archont znamená "autoritu" a Archonům se někdy říká "Autority". V Matrixu jsou autoritami agenti, kteří chrání simulovaný svět vyhledáváním lidských replik jako Neo, které vykazují známky probuzení se z celého podvodu.

Horsely vysvětluje představu gnostiků, že Archonti se snaží implementovat, "program ovládání mysli, či zotročení duše, [aby] udrželi lidstvo v zajetí materiálních problémů a obav, uvězněné svým vlastním strachem ze smrti, umírání, a aby nepoznalo svoji skutečnou, božskou podstatu".

Gnostická perspektiva tedy naznačuje, že Matrix scénář představuje kyperpunkovou verzi zásadního duchovního dilematu, skutečnou a skličující výzvu, které čelí lidstvo, možná je to jeho poslední výzva.

Ve svých varováních o podvodu ze strany Archontů možná Gnostici předvídali rizika umělé inteligence dva tisíce let předtím, než vznikla. Avšak způsob působení Archontů, jejich strategie simulace, jak je popsána v některých gnostických textech, se netýká pokročilých technologických zařízení, ale náboženské ideologie. (Horsely tento bod nezkoumá.)

Podle gnostických textů odchýlení lidského druhu, způsobené Archonty, je formou hromadné modifikace chování, kterou zapříčinilo slepé podrobení se určitým falešným, náboženským naukám, jakou je víra ve spasení z hříšného stavu zásahem Boha nebo jediného Božího představitele.

Stručně řečeno gnostikové odmítli ideologii spásy, jež je společná židovství a křestanství (a později po jejich eliminaci i Islámu).

Je známo, že gnostické myšlenky hluboce ovlivnily Philipa K. Dicka, jenž je obecně považován za největšího sci-fi spisovatele dvacátého století. Zajisté gnosticismus představuje teologické a kosmologické přesvědčení, které jako by vycházelo ze sci-fi románu.

Na tuto charakteristiku gnostických myšlenek poukazuje badatel Richard Smith k doslovu ke knize Nag Hammadi knihovna v angličtině/Nag Hammadi Library in English:
"Gnostické motivy bylo možné spatřit ve vizionářských a moderních literárních žánrech, sci-fi … Plodný spisovatel Philip K. Dick do svých sci-fi románů gnosticismus vědomě zahrnul". 

Ve Valis a ostatních pracích rozvinul Dick myšlenku, že lidé žijí v "hologramu dvou světů," jedna jeho část je skutečně reálná a druhá část je klamnou projekcí mimozemské mentality, která se snaží zničit lidstvo. Tento schizofrenický model je v souladu s gnostickým mýtem.

S Archonty čelíme mimozemské invazi v hlubinách naší mysli.

Útěk z Matrixu

Gnosticismus byl ve své době považován křesťanskou církví za kacířství a byl velmi zkreslen, dokonce i těmi, kteří se stavěli na jeho obranu. Především zde panuje obrovská dezinformace kolem gnostických názorů na realitu a hodnotu fyzického světa.

Mnoho učenců tvrdí, že gnostikové "odsuzují hmotu" a považují obyčejný svět za zlo, čistý podvod Archontů. Nicméně několik nesouhlasných hlasů tvrdí, že gnostikové neodmítají fyzický svět sám o sobě, ale naše zkreslené vnímání tohoto světa. Tento názor potvrzuje zlověstná věta agenta Smithe: chování lidského druhu je v rozporu se zdravě fungující činností savců.

Mohlo by to být zkreslené vnímání přírody, díky němuž se chováme jako mor na planetě Zemi?

Podle současného gnostického obrozence Stephena Hoellera:

"Gnostikové nevyhnutelně neodmítli skutečnou zemi, kterou považují za obrazovku, na kterou Demiurg [šéf Archonů] projektuje falešný systém. V rozsahu, v kterém nalézáme zavržení světa v gnostických spisech, jde nevyhnutelně o termín kosmos… nikdy nepoužívají slovo ge (země), které používají za neutrální, ne-li přímo dobré".

Kosmos ve starověkém Řecku neznamenal přirozený svět či fyzický vesmír jako celek.

Šlo o význam "systém," připomínající použití tohoto slova v počítačové terminologii: "operační systém." Možná se jedná o pouhou náhodu, že koptické slovo pro simulaci, nalezené v gnostických textech, je hal. Vzpomeňme si na HALa, vzpurného počítače v Kubrickově a Clarkově 2001!

Gnostické prvky v Matrixu by se daly hodně rozvést, ale jeden bod je ústřední. Archonty vytvořený podvod, který je popisován v gnostických spisech, je přesně to, co se projevuje v "nervové-interaktivní simulaci, kterou nazýváme Matrix" (Morpheova slova).

Ale pokud to tak je, jak to, že simulace, která je hrozbou zničení lidstva, je spíše technologickou než teologickou, jak se domnívali gnostikové?

Odpověď může být taková, že technologické převzetí našeho druhu, bylo v podstatě připravováno dlouho předtím ideologickým odchýlením v našich náboženských systémech víry. Především se jedná o ta náboženská přesvědčení, která určují naši reakci na přirozený svět.

To značí hluboký zásah do psychického území lidstva, ale je to zcela v souladu s gnostickým argumentem, že chybná náboženská ideologie je jakýmsi druhem viru, vpraveným do lidské mysli mimozemskou inteligencí, nelidským druhem, který lze přirovnat ke strojům v Matrixu.

Jake Horsley je jedním z mála lidí, kteří psali o Matrixu a položili otázku, "kde je v Matrixu oslava přírody?"

Píše:

"nepamatuji si, že bych viděl jediný strom v celém filmu."

Toto zjištění nás vrací k ústřední otázce, zde přeformulované:

Pokud nás útěk ze simulovaného světa Matrixu nedovede zpět k přirozenému světu, odkud jako druh pocházíme, kam nás tedy dovede?

Zmíníme se zde o romantickém básníkovi Williamu Blakovi. Horsely srovnává Neovu hrdinnou výpravu v Matrixu s, "Blakeovým osvobozeným vnímáním, jež vede k imaginaci."  Stále zbývá zvážit, zda imaginace tvůrců Matrix trilogie má tak vysokou úroveň sdělení.

Ať tak či onak, tento filmový příběh nás vyzývá, abychom se vymanili ze zlého technologického očarování simulací a obnovili naši lidskost prostřednictvím realizace našich imaginativních sil. Gnostikové považují imaginaci za součást našeho božského talentu, který nás odlišuje od ostatních savců.

Samozřejmě jsme tím morem, ale máme také lék na to, co nás trápí?