RELIKVIE DOBY LEDOVÉ: JSOU MALTSKÉ CHRÁMY O CELÁ TISÍCILETÍ STARŠÍ, NEŽ KONVENČNÍ ARCHEOLOGIE PŘIZNÁVÁ

Na Maltě a Gozu, což je menší sousední ostrov na severu, můžeme nalézt fascinující megalitické chrámy, které již po tisíce let navštěvují lidé putující Středozemím. Dochované ruiny chrámů jsou díky své velikosti opravdu impozantní, neboť ty největší pískovcové bloky užité při stavbě váží mezi dvaceti až čtyřiceti tunami. Ovšem jejich existence vzbuzuje mnoho zapeklitých otázek, neboť v chrámech zřejmě nedocházelo výhradně jen k ceremoniím a uctívání. Lze totiž dokázat, že části chrámů našly své upotřebení již o celá století, ne-li tisíciletí dříve. Například lidé žijící zde v době 3. století př. n. l. (dle některých zdrojů dobyvatelé, kteří v době bronzové vytlačili dřívější obyvatelstvo) si různé maltské chrámy přivlastnili a uzpůsobili dle vlastních potřeb, které se nutně neslučovaly s potřebami původních stavitelů. Ve skutečně by ani nemuselo být přesné označovat tyto struktury za chrámy, protože jejich původní význam a smysl ve skutečnosti neznáme. Dokonce i původní vzhled komplexu zůstává záhadou. Dnes se totiž nachází nezakrytý pod širým nebem, avšak co když byl v minulosti zastřešen? To nelze vyloučit.

 V současnosti jsou maltské chrámy často navštěvovány novodobými pohany, zvláště následovníky a následovnicemi takzvaného hnutí Bohyně (The Goddess Movement). V oblém půdorysu chrámů spatřují kypré tvary Bohyně-Matky, kterou údajně zobrazují i mnohé zdejší sochy^[1]. Podle klasického archeologického zkoumání byly maltské ostrovy poprvé osídleny okolo roku 5200 př. n. l. skupinami osadníků ze Sicílie^[2]. Výstavba prvních megalitických staveb začala o tisíc let později, v průběhu 4. století př. n. l., a pokračovala až do 3. století př. n. l.^[3]

 Otázkou ovšem je, nakolik můžeme důvěřovat konvenčnímu datování a jak tyto chrámy zapadají do kontextu lidského dávnověku. Přesně takhle jsem se tázal sebe sama, když jsem  archeologické naleziště na Maltě zkoumal v průběhu března roku 2017. Chceme-li jedn