ROZHOVOR S DR. KIRBY SURPRISE: "Je synchronicita událostí komunikací s jinými světy?" (2)

N.D.: Takže říkáte, že jsme schopni vytvářet vlastní realitu?

K.S.: Do jisté míry. Zcela jistě máme vliv na tzv. "nahodilosti" kolem nás. Osobně jsem přesvědčen o tom, že "SE" jednoznačně odrážejí naše myšlenky a emoce. V podstatě jde o působení velmi silných energií. Nevím, jak dalece jsme schopni měnit přímo energetickou koncepci reality, ale zcela určitě ovlivňujeme vztahy mezi událostmi. Jinými slovy, jsme schopni zasahovat do datového prostředí reality a toto datové prostředí přetvářet, z čehož plyne celá řada velmi zajímavých jevů včetně "synchronistic events".

N.D.: Jak velký vliv tedy máme nad událostmi kolem nás?

KS: Výzkum říká, že máme schopnost ovlivnit náhodnost událostí kolem sebe asi tak ve 3 - 5%. Vychází z momentálně nejlepších experimentálních modelů, které se nazývají "Double Blind Experiments" (Dvojité Slepé Experimenty). V tomto režimu jsou předměty vybírány náhodně. Experimentátor a vybírané předměty se nemohou klasickým způsobem vzájemně nijak ovlivňovat. Hlavním eliminujícím problémem této metody je, že vědci jen těžko přijímají fakt, že očekávání výzkumníka může změnit výsledek experimentu, a tím pádem dostává velké trhliny i vědeckost takového experimentu. V podstatě docházíme ke zjištění, že výzkumník - pozorovatel je již jen z pouhého titulu své pozice schopen nevědomky ovlivňovat výsledky řízených experimentů.

Odhad vlivu "SE" v rozsahu od tří do pěti procent pochází od psychologa a výzkumníka dr. J. B. Rhoona. V roce 1930 za ním do jeho kanceláře přišel člověk s velmi podivným tvrzením. Sdělil mu, že je gambler a že může ovlivňovat hodnoty vhozených kostek. Dr. Rhoon ho mohl ze své kanceláře vypoklonkovat, ale zachoval se jako skutečný badatel, když mu řekl: "Tak mi to ukaž." Gambler měl k dispozici šest kostek a měl dosáhnout lepšího výsledku než tzv. "náhodného". A tak gambler házel a házel kostkami znovu a znovu a vycházelo to. Výsledek se v průměru pohyboval mezi třemi až pěti procenty nad úroveň tzv. "vědecké náhody". Účinek byl skutečný.

Na základě této pozoruhodné zkušenosti postavil mnohaletý výzkum. Velmi dobře si uvědomoval, že statisticky řečeno, aby člověk mohl události ovlivňovat ve svůj prospěch, je pravděpodobnost jedna ku mnoha milionům. Rhoona tak postupně dospěl k přesvědčivému závěru, že člověk prostřednictvím své touhy a koncentrace může skutečně ovlivnit průběh událostí. Zjistil, že proces nahodilosti byl narušen čistě psychologickými faktory a pozorností pozorovatele, a to bez přítomnosti jakékoliv fyzické síly. Rhoone také přišel na to, že naopak uvedenou schopnost významně blokují takové stavy, jako jsou nuda a úzkost. Zjistil také, že alkohol nebo kofein za jistých okolností mohou tuto schopnost posilovat a za jiných okolností také oslabovat. Pochopil, že výraznou roli hrají emoce a celá škála fyziologických stavů.

N.D.: Když víme, jak naše realita funguje, tak proč si více lidí neuvědomuje, jak v této realitě co nejefektivněji fungovat?

K.S.: Ve hře je měřítko sebeuvědomění, které se nazývá "Mirror Test" (Test Zrcadla), který vyvinul biopsycholog Gordon Gallup. Zvířatům je zobrazen jejich vlastní odraz v zrcadle. Pokud pochopí, že odraz ve skle je jejich vlastní, pak je to považováno za známku sebeuvědomujícího bytí. Lidé, někteří lidoopi, sloni a delfíni jsou evidentně obdařeni touto schopností. Dokonce se ukazuje, že i některé druhy ptáků disponují kvalitou sebeuvědomění. Zajímavé je, že především psi a kočky, kteří zpočátku nejsou schopni rozpoznat svůj vlastní odraz, mohou pod odborným vedením za velmi krátkou dobu tuto schopnost získat.

A synchronicita, která je jakousi tajemnou součástí naší reality, je určitou formou zrcadlovým testem. Lidé vidící dění v zrcadle kolem sebe, které odráží kvalitu jejich vlastního vnitřního života. Vidí to, co si myslí, v co věří a o čem jsou přesvědčeni. Každý z nás v životě zažil tzv. "smysluplné shody okolností". Většinou jsou vysvětlovány nadpřirozenými silami, náboženským přesvědčením, archetypálními vlivy nebo v jakýchsi exotičtějších osobních mytologiích. "SE" odráží vždy osobní víru zpět k pozorovateli. "SE" jsou často mylně považovány za potvrzení ohledně objektivní reality svého vlastního přesvědčení. Většina lidí hledí do zrcadla "SE" každý den. Neuvědomují si, že obrazy, které vnímají, jsou jejich vlastní myšlenky.

Lidská bytost má v tomto ohledu naprosto úžasné schopnosti. Vaše myšlenky a pocity, vaše vzpomínky a zkušenosti jsou uváděny do aktivity v dění kolem vás jako náhody. Svět a realita vám přináší "smysluplné náhody" na základě kvality vašeho vnitřního života. Každá lidská bytost vytváří své vlastní "SE" neustále po celý svůj život. V podstatě jde o přirozenou vrozenou schopnost, která souvisí s tím, jak naše mozky zpracovávají informace do určité významové kvality. Tyto zdánlivě magické schopnosti jsou do značné míry bez povšimnutí, nevysvětlené a nepochopené, a to jednoduše proto, že lidé nikdy nepochybují o každodenním "SE" ve svém zrcadle.

N.D.: V jedné ze svých knih uvádíte, že náboženství nemá nic společného se spiritualitou. Co jste tím myslel?

K.S.: Mnoho náboženských doktrín, v podstatě všechny byly vytvořeny proto, aby lidé byli udržováni pod kontrolou. Ty, jež podléhají náboženským doktrínám, můžete rozpoznat poměrně snadno, jelikož se ve svém životě chovají v naprogramovaném módu podle instrukcí a příkazů, které jim poskytuje jejich církev. Jared Diamond to v jedné ze svých knih popisuje poměrně přesně. Říká, že když jsme žili v kmenových skupinách, bez pevných zákonů vytvářela lidská společnost zcela přirozeným způsobem komunity zhruba o šedesáti osobách. Ukazuje se, že lidská bytost není schopná za normálních podmínek udržet při životě žádné větší společenství. Každý takový pokus dříve vedl k opětovnému rozdrobení do menších komunitních celků.

Proto byly vymyšleny speciální sociální technologie, které dovolily uskutečnit masivní homogenní civilizační profil, tak jak ho známe v současné době. Otázkou je, zda je to dobře, nebo špatně. Já na tuto klíčovou otázku nedokážu odpovědět, ale věřím, že budoucnost a kvalita dalšího evolučního směřování ukáže, zda šlo o dobrý, nebo špatný krok. Takže komunitní stařešina a mudrc byl vyměněn za Boha, a pro heretiky byla vymyšlena hierarchie trestů. Faktem ale také je, že některé duchovní doktríny se nesoustředily na sociální chování společenství, ale upřednostnily spíše cestu vedoucí k dosažení jakýchsi nových stavů vědomí.

V podstatě změnily referenční rámec, aby došlo k vytváření zkušeností sounáležitosti. Křesťanství, gnosticismus, islám, súfismus, zen, buddhismus a šamanismus vedly především u našich předků k zaměření se na vytváření spojitých extatických stavů. V těchto stavech je osobnost schopna prožívat existenci bez hranic. Pocit oddělenosti přestane existovat. Stáváte se jedním a vším. "SE" demonstruje tuto spojitost. Toto spojení není něco, čím si přejete být - to je to, co už jste. Často slyším lidi hovořit o "osvícení" jako o něčem, co zvyšuje jejich hodnotu. Ve skutečnosti je "osvícení" potvrzením a uznáním vaší základní jednoty a spojení s trvalou existencí. "Osvícení" vůbec není to, co si musíte zasloužit - je to potvrzující aspekt toho, co je každému člověku přirozené, a to skutečnost, že jsme součástí všudypřítomné duchovní kontinuality.

N:D: Říkáte tedy, že všichni vidíme realitu takovou, jakou chceme vidět, a děláme to přirozeně a nevědomě?

K.S.: Rozhodně. Drtivá většina z nás jsou slušní a racionální lidé, a přesto tito lidé mají často extrémní náboženské, politické či filozofické názory. Můžete se ptát: "Jak tomu mohou věřit?" Je to z toho důvodu, že jakákoliv víra je vzorem myšlení a v podstatě cokoliv se stane vzorem našeho myšlení, počne se odrážet ve světě kolem nás. Obrovský lidský omyl spočívá v tom, že skoro všichni jsou přesvědčeni o tom, že "SE" potvrzuje jejich verzi povahy reality, ale ve skutečnosti je to opačně. Lidé prostě věří tomu, co si myslí. Jako psycholog vidím, jak si lidé přehrávají vzory minulých traumat a důležité vztahy v jejich životě stále dokola.