Šamanskou bránou k mystériím našeho světa (1)

Kdyby Fred Wolf nepodnikl před několika lety dobrodružnou turistickou  cestu podél Amazonky v Peru, byl by nadále jedním z mnoha interpretů košatého a udivujícího světa jaderné fyziky. On se ale vydal na cestu a jeho kniha Eagle's Quest (Orlovo pátrání) ho představila jako jednoho z nejserióznějších západních vykladačů šamanismu. Tento „kvantový skok" do světa šamanů byl původní Wolfův záměr. Přesto ho to ale překvapilo: „Byl jsem iniciován, aniž bych si toho byl vědom," přiznává.

„V jistém smyslu jsem na Cestě za pravdou a smyslem svého života, jako nějaký princ z pohádky," říká Wolf. „Jel jsem do Peru, abych se našel, a když se to stalo, chtěl jsem své poselství, jako Hermes, přinést lidem svého světa." Wolf má doktorát z teoretické fyziky (UCLA) a publikoval 7 úspěšných teoretických prací. Už ve své první knize („Space-Time and Beyond" - Prostoročas a co je za, 1975) se pokoušel vysvětlit „nevysvětlitelné" (černé díry, antihmotu, cesty časem a strukturu hmoty). Jeho druhý titul (Taking the Quantum Leap) byl v roce 1982 vyhlášen nejlepší vědeckou knihou roku.

V roce 1988 vydal knihu „Parallel Universes" (Paralelní vesmíry), ve které už zabrousil na pole superprostoru, vztahů mysli, snů, časových vln a téměř esoterických konceptů jako z arzenálu science-fiction. Tehdy také podepsal smlouvu na „šamanskou" knihu a odjel do Peru. Půlroční pobyt mezi australskými poslední knihy (Dreaming Universe). Wolf jakoby sám na sobě prožíval všechny důsledky efektu „pozorovatele", jednoho z klíčových témat kvantové fyziky: sám akt pozorování mění realitu, která je pozorována.

„Dokud pozorovatel atom nepozoruje, atom zaujímá nekonečné množství možných pozic zároveň," vysvětluje Wolf. „Jakmile je atom pozorován, zkolabuje do singulární reality. Tohle je základem tzv. Kodaňské interpretace Bohra a Einsteina, oni ale nevěděli, proč tomu tak je. Záleží totiž na tom, jak realitu pozorujeme. Když změníte to 'jak', změníte i realitu. A jsme u šamanů, kteří právě tohle využívali: měnili svět tím, že měnili způsob, jakým svět vnímali." Wolf procestoval Amazonskou džungli, byl v Limě, navštívil Iquitos, Tarapoto, Cuzco. Hovořil ale také s druidy v Anglii, čaroději v Novém Mexiku a indiánskými šamany kmene Dakotů.

Setkal se s mnoha okultisty, léčiteli a lidmi, kteří „přešli přes oheň". Hovořil s duchy rostlin, navštívil paralelní světy. Celou tu dobu prožíval nevysvětlitelný pocit, že všechno co prožíval, všechna setkání, všechny cesty, sny, náhody a synchronicity byly jakýmsi záhadným způsobem předem připraveny. Jakmile začal, už se nemohl zastavit. Jinými slovy, byl to také úvod do světa možností tvarovat svět záměrem.

Nebo jinak - dostaneš to, čemu věříš. Záměr, úmysl, je jedním z nejhlubších tajemství šamana. Teoretická kvantová fyzika postulovala prakticky stejný mechanismus,
ale nikoho v levohemisférově orientovaném světě nenapadlo prakticky toho využít. Wolf zjistil, že záměr, úmysl, je pohonem světa. „Měl jsem dojem, že jednám podle nějakého předem napsaného scénáře. A stejně se dělo lidem, se kterými jsem se setkával." Pod vedením šamanů (kteří používají posvátnou rostlinu ayahuasca) se Wolf
vydal na cestu do své nevědomé mysli - do světa mýtů, imaginace, mimo čas a prostor. „Postupně, krok za krokem, jsem v šamanském světě znovu skládal útržky už ztracených hypotéz o vztazích mezi moderní fyzikou a šamanskými praktikami."

Elektrony jsou jen tendence, koncepty, ideje, pravděpodobnosti. Teoretický fyzik Fred Allan Wolf tvrdí, že svět je sen.

Pro šamany je vesmír plný vibrací. Skládá se z nesčetných paralelních světů, dosažitelných pomocí změněného stavu vědomí. Dorozumívacím jazykem jsou mýty a vize. Samané vždy pracují s velkými silami a dovedně je používají k transformaci energie, lásky nebo psychologických zkušeností se smrtí. Pro šamany jsou všechny události, včetně příjezdu intelektuála bělocha do džungle, propojeny. Pro šamana je koncentrované vědomí prostředkem, sil individuálním léčením, a něco takového jako objektivní pozorovatel prostě neexistuje.

Wolf si začal uvědomovat, že vědomí samo o sobě je mostem mezi časoprostorem fyziky a mýty šamanů. Ze jen žité vědomí vědoucího muže nebo ženy může přecházet mezi světy. Všechny paralelní vesmíry se transformují do lidského vědomí. „Je to jako v kině," neustále si připomínal, „divák dává filmu smysl, protože se podobá způsobu, jakým ho vidíme." To, jak vidíme svět, je ovlivněno záměrem, jak chceme vidět svět, protože záměr, úmysl, je klíčem ke všemu. Jako kvantový fyzik Wolf vidí svět jako pole pravděpodobností, nikoliv jako lineární určitosti. Mnoho věcí se může stát, ale ne všechny se skutečně stanou.

Werner Heisenberg, jeden ze zenových mistrů kvantové fyziky, formuloval svůj princip neurčitosti v roce 1930. Oznámil tehdy, že není možné znát současně jak pozici, tak hybný moment částice. "Můžeme vědět, jak rychle se pohybuje, nebo kde je, ale ne obě veličiny. Elektrony ve skutečnosti žádný prostor nezaujímají, protože nejsou hmotné. Jso u to jen tendence, koncepty, ideje, pravděpodobnosti. Vůbec nevypadají tak, jak si je ve své mechanistické mysli představujeme," říká Wolf. A jestliže nemůžeme současně znát rychlost a pozici obyčejného elektronu, pak je „nejistý"celý svět. Všechno je pravděpodobné, nic není definitivní. Zákony determinismu a příčiny už neplatí.

Kvantová fyzika nám říká, že něco jako částice neexistuje - všechno jsou jen možné částice. Pro Wolfa a jeho šamany ovlivněný názor na svět je základním hybatelem synchronicity úmysl. Záměr. V šamanské fyzice jdou záměr a synchonicita ruku v ruce. Není-li zde záměr, nemůžete nalézt smysl chaotických a náhodných událostí. „Událost nabude významu jen jako důsledek určitého záměru, jakési vize, cíle či alespoň cesty k němu, kterou se vydáte. Je-li můj záměr čistý a pevný, příslušné stezky se objevují jako zázrakem a vedou mne z místa na místo. Spoje fungují, lidé přicházejí."

Wolfův původní úmysl byl strávit nějakou dobu s šamany v Peru. Neměl ani ponětí, jak se takoví šamani vyhledávají. Ale stačilo mít „záměr", sem tam se zmínit, a lidé začali telefonovat a radit. Když žil v Santa Fé, zjistil, že má příliš mnoho knih, a tak pozval majitelku antikvariátu, aby se na jeho knihy podívala. Slovo dalo slovo a ukázalo se, že právě v tu dobu je ve městě peruánská šamanka. „A tak jsem se potkal s Dr. Jorge Gonzalesem-Ramirezem z Tarapoty. Díky několika rituálním iniciacím, které jsem s ním prožil, jsem byl pozván přímo do Peru k šamanovi don Solonovi z Iquitos.

To, že jsem tenkrát byl v Santa Fé, zatímco tam byla šamanka, bylo něco víc než pouhá náhoda. A podobné synchronicity se mi pak děly neustále. "Svět kvantové mechaniky je plný podivných názvů, které si fyzikové vypůjčují od Jamese Joyceho (například kvark). „Qwiff" označuje kvantovou vlnovou funkci pro abstraktní nepozorovatelnou světelnou vlnu, která obsahuje pravděpodobnost vzniku čehokoliv, co se dokáže manifestovat ve fyzickém světě. „Když qwiff žbluňkne, objeví se hmota". Qwiff žbluňkl, když Wolf poprvé přijel do Limy a jeho šamanský průvodce ho vzal do kina na film, nazvaný Větry Ayahuascy. Byl to milostný příběh bělošského vzdělance, který je iniciován šamanem a zamiluje se do peruánské žačky stejného šamana. V první půlce jakoby šlo o Wolfův životní příběh.

Wolf byl zděšen: jak může nějaký druhořadý film do takových detailů popisovat jeho vlastní příběh, včetně prodrobností a stylu chování? Wolfa to málem vytáhlo z kina. Za nějakou dobu pak byl herec, který hrál onoho vzdělance, skutečně Wolfovým hlavním šamanským učitelem, a Wolf se skutečně zamiloval do jedné mladé Peruánky. „Jakoby mne mýtus popadl za límec a zatřepal mnou: „Frede, vzbuď se! Ukážu ti, proč jsi přijel do Peru. Tohle je film, natočený roky předtím, než jsi přijel, a přesto je to o tobě!" Roli muže, který filmového intelektuála pozval k šamanovi a provázel ho do Amazonské džungle, hrál Dr. Gonzalez-Ramirez, který pozval také Wolfa.

Kdo psal scénář? Čí záměrem bylo dostat mne do Peru? Australští Aboridžinci na to měli nejlepší odpověď, říká Wolf: „Pozval tě Velký Duch, který si nás a celý svět nechává zdát." Zenový mistr by se ale zeptal dál: Kdo je Fred Wolf, kterému se také zdají sny? „Otázka co je to já? nebo kdo jsem? je jedním ze základních tajemství celé vědy. Nevíme, kdo pozoruje. O sobě uvažujeme především jako o tělu, ale toho človíčka, který sídlí v našem těle, nedokážeme lokalizovat." Možná je skutečně pravdou, že „já" obývá celý svět. V průběhu své šamanské zkušenosti Wolf pochopil, že jeho „já" je jako nekonečný prostor i čas. „Dokonce jsem sám se sebou v budoucnosti i minulosti mluvil. Bylo to jakoby mne zahalily tři světy, minulost, přítomnost a budoucnost, najednou."

Není-li tedy v těle, nebo v prostoru a čase, kde je to „já"? V mýtu, v imaginaci, v šamanské říši energetických archetypů, v čistém poli kvantové pravděpodobnosti, ve Velkém Snu, odpovídá Wolf. To všechno jsou názvy pro stejná místa, kdekoliv jen mohou být. Jsou to místa ve fantastických dějích a možnostech, o kterých vypráví svět mýtů, pohádek, šamanských tranzů, zážitků blízké smrti, paralelních světů a víncích oblak pravděpodobných elektronů..

Jsou to místa, kde vládne plodná tvořivá imaginace, která formuje svět. My jsme však, jak naznačují tradiční duchovní systémy, na svou identitu zapomněli. Usnuli jsme, byli chyceni do pasti víry, že jsme to, co nazýváme svým malým já. „Sen ztrácí smysl, když se velké Já nedokáže oddělit od snu. Když to, co se zdá, není oddělitelné od toho, kterému se to zdá, a ten, kterému se zdá, malý Fred existující v prostoru a čase, ztratil vědomí a usnul ve svých ztuhlých přáních. Jeho prvním světem je nevědomí. To je první chod Boha snílka, jeho první trik."

Co to znamená být nevědomý? „To znamená nerezonovat se vším tím ostatním ze sebe sama, být izolován od Velkého Snílka, nedokázat si uvědomit, že jsi jen část snu. Snílek vidí sen jasně a přímo, ale ten kdo se zdá, se už jako snílek nevidí. Všechno, ať je to psychologie, fyzika nebo zdraví, se vztahuje k těmto základním procesům, ve kterých se to, co bylo vědomé a rezonující, stalo nevědomé a nerezonující."