SVĚT V KOLIZI: Obama se rozhodl vyhladit indiánské kmeny v oblasti Amazonie -------- Bitva o strategické suroviny v Jižní Americe ------ Dravci se vrhají na své oběti

„ V Peru byl vyhlášen zákaz vycházení poté, co v amazonských džunglích v krvavých střetech mezi bezpečnostními silami a domorodými kmeny, které protestovaly proti likvidaci jejich přirozeného životního prostředí v důsledku plánované těžby ropymzemřely tucty osob a desítky jich byly zraněny.

Situace je i v dnešních dnech velmi nepřehledná jelikož podle posledních zpráv peruánská armáda i policejní jednotky se rozhodly do terénu nasadit helikoptéry a obrněná vozidla ve snaze získat kontrolu nad vzdálenými oblastmi na severu země, kde byla v posledních deseti dnech situace nejhorší.

Peruánské úřady sdělily, že přinejmenším 23 policistů bylo zabito především oštěpy a dvě osoby se do této chvíle stále pohřešují. Na druhé stráně náčelníci kmenů sdělili, že během těchto potyček zemřela bezmála 40 indiánů včetně tří malých dětí."

Situace je velmi vyhrocená a dosavadní fakta naznačují, že se Barack Obama zřejmě skutečně rozhodl k naprosto šílenému kroku totálně vyhladit kompletní indiánské kmeny v oblasti peruánské Amazonie ve chvíli, kdy dosáhl dohody o volném trhu s Peru.

Peruánská vláda začala tvrdě prosazovat své zájmy a pravidla definována výše uvedenou dohodou od měsíce února letošního roku. Tato dohoda dává volný přístup mezinárodnímu monopolu ropných společností k peruánské ropě a jiným přírodním zdrojům. Tyto zdroje byly touto dohodou zcela sprostým způsobem ukradeny původnímu obyvatelstvu a to včetně nezvratné likvidace jejich přírodního prostředí, což se u těchto lidí rovná aktu neodvratného odsouzení k smrti.

Tito domorodí lidé navíc nedostanou od svého státu za tato příkoří absolutně žádnou kompenzaci. Zoufalí indiáni bojující tak o doslova o holý život se rozhodli blokovat ulice peruánských měst. Tyto protesty jsou v podstatě vyvrcholením roky trvající devastaci amazonského deštného pralesa v podobě pomalu, ale jistě postupující jeho nezvratné devastace. To vše je doprovázeno hrubým porušováním lidských práv a nyní již nejen ze strany státu, ale i z pozice brutálního dravčího přístupu ze strany zahraničních průmyslových monopolů.

Zároveň zůstává pro veřejnost nepovšimnutá další poměrně velmi důležitá okolnost. Ještě před tím než Obama nastoupil prezidentský úřad, nasliboval v rámci předvolební kampaně různorodé daňové úlevy. Výsledný efekt je patrný například u známé korporace Exxon Mobil, který překonal svůj vlastní rekord v rámci čtvrtletního zisku a to v době, kdy celá americká společnost zažívá razantní skok do ekonomické propasti.

Další velmi nemilou realitou je fakt je systematické zvyšování cen energie na americkém trhu jakožto důsledek rozsáhlých spekulací s touto komoditou včetně dlouhodobé neschopnosti Spojených Států uvolnit státní rezervy nafty a zemního plynu. Před akutním globálním nedostatkem energie varoval i generální ředitel „Royal Dutch Shell“ Jeoren van der Veer, který zcela otevřeně sdělil, že ropný a plynárenský průmysl nebude schopen v budoucnosti uspokojit požadavky na distribuci těchto komodit.

Bohužel přístup USA k indiánským domorodým kmenům v oblasti Amazonie není nic nového. Tato smutná historie brutálního přístupu americké společnosti k původnímu obyvatelstvu amerického kontinentu má své kořeny ve dvou zásadních událostech, které jsou známé jako „1814 Treaty of Ghent“ a „War of 1812“.

Na nepřetržitý americký zájem o suroviny v oblasti jihoamerického kontinentu upozornil již v roce 2003 „CATO Institut“:

„General Peter Pace, vrchní velitel jižního armádního křídla USA vyslovil jisté znepokojení, když hovořil o třech zásadních národních strategických záměrech, které mohou v samém důsledku vyvolat v regionu Jižní Ameriky politiku studené války. Sdělil, že prioritním národním zájmem Spojených Států je dostat se ke strategickým přírodním zdrojům v této lokalitě naší planety.

General Pace hovořil především o ropě na území Kolumbie a Venezuely s tím, že USA jsou v současné době prakticky zcela závislé na ropě z oblasti Středního Východu s tím, že Venezuela se podílí na americkém dovozu nafty pouze z 15 až 19%. Spojené Státy prý také znepokojují narůstající konflikty uvnitř Kolumbie, které jsou přímou hrozbou stability v oblasti, kde se nachází Venezuela, Ecuador a Panama (to jsou státy, které by měly být prakticky bezbranné vůči vlivu kolumbijských povstalců.

Druhým důležitým národním zájmem USA v jihoamerické lokalitě je schopnost dostat se stabilně na trhy v „USSOUTHCOM AOR“, což je pro pokračující hospodářský rozvoj a prosperitu USA zcela kritická aktivita.

Třetím a stejně extrémně důležitým zájmem je uchovat si zcela svobodný přístup a nelimitovaný přístup k „Panamskému průplavu“ a s tím souvisí i rozhodnutí Spojených Států svrhnout jakoukoliv vládu v tomto světovém regionu, která by mohla nějakým způsobem ohrožovat americký neo-liberalismus (který se v oficiální terminologii schovává za slůvko „stabilita“ a cíle dostat se k podzemnímu bohatství a vodním tokům."

Výše uvedená fakta naznačují, že dravčí boj o energetické zdroje této planety vstupuje do finální a rozhodující fáze. Neustále narůstající lidská populace a systematicky se tenčící strategické zásoby přírodního bohatství naší planety vytváří přímou úměru planetární devastace včetně oné poslední větve, kterou si sami pod sebou právě teď podřezáváme. Kolik nám zbývá ještě času?