SVĚT V KOLIZI: Velmi závažný objev spojuje nakažlivost prasečí formou chřipky "H1N1" s geneticky upravovanými potravinami ------- Mutační faktor je stále vě hře -------- Náhoda nebo záměr?

Objev ruských vědců nepřímo potvrzují i statistiky „Světové zdravotní organizace“ ze kterých jasně vyplývá, že chřipkový virus „H1N1“ se nejradikálněji šíří mezi západními národy, kde také páchá největší škody. Je zajímavé, že jde především o ty oblasti, kde je zároveň konzumace tohoto typu brambor velmi vysoká: USA – 17 000 případů a 45 úmrtí. Kanada - 2978 případů. Anglie – 1226 případů a Austrálie – 1823 případů.

V tomto ohledu je vhodné upozornit na jeden velmi důležitý poznatek. Jediným národem mimo ty výše uvedené skupiny, kde je hlášen masivní výskyt chřipky „H1N1“ je Chile s 1694 hlášenými případy této nemoci. A je to právě Chile, která v rámci paktu volného trhu s USA produkuje největší množství tohoto geneticky upraveného typu brambor na světě. Zajímavé, že?

A další důležitý poznatek do naší mozaiky. Existují tři národy na světě (velmi lidnaté národy), které na 100% blokují produkci těchto geneticky upravených brambor. Ve všech těchto zemích je výskyt prasečí chřipky naprosto zanedbatelný. Konkrétně v Rusku jsou zaznamenány pouhé 3 případy, v nejlidnatější zemi světa, což je Čína, se eviduje 318 případů a v druhé nejlidnatější zemí světa, v Indii je registrováno 16 případů.

Výše uvedené statistické údaje vážně naznačují, že existuje přímé spojení mezi pandemickým chřipkovým virem „H1N1“ a častou konzumací smažených hranolků, tak typické především pro prodejny tzv. „rychlého občerstveni“. To ovšem pochopitelně neznamená, že všechny hranolky pochází z avízovaného druhu geneticky upravených brambor. Toto bych chtěl zvlášť zdůraznit.

Na druhou stranu by mne osobně velmi zajímalo, jaká realita na našem tuzemském potravinovém trhu. Skutečně bych chtěl mít jasno, jak dalece můžeme v České, nebo Slovenské republice počítat s tím, že se někde v restauraci, nebo prodejně setkáme s tímto druhem modifikovaných brambor. Obávám se ale, že na tuto otázku od odpovědných orgánů odpověď jen tak jednoduše nedostaneme.

A další zajímavá indicie. Konzumace hranolků v rámci tzv. „rychlého občerstvení“ je charakteristická pro mladou věkovou skupinu osob. A vskutku před nedávnem noviny „Washington Post“ přišly s velmi zajímavou informací, která opět přesně zapadá do naší mozaiky úvah. Bylo zjištěno, že neuvěřitelných 5000 ověřených případů prasečí chřipky a bezmála 100 000 případů pravděpodobné nákazy připadá na průměrnou věkovou kategorii 15-ti let, přičemž dvě třetiny těchto případů připadá na osoby mladší 18-ti let.

Bohužel, i když to vypadá tak, že národy, které blokují distribuci geneticky upravených brambor, by mohly být v relativním klidu, ve skutečnosti by to byla vážná chyba. Podle posledních výzkumů (pokud jim budeme hypoteticky věřit) vše nasvědčuje tomu, že virus „H1N1“ v sobě obsahuje velmi dynamický mutační potenciál.

„Vědecká skupina vedená prof. Yoshihiro Kawaokaou z tokijského univerzitního institutu lékařských věd prohlásila, že virus „H1N1“ se může za určitých okolností stát podstatně více infekční pro lidský organismus. Povrch tohoto viru obsahuje částice bílkoviny zvané „hemagglutinin“ (Ha), který dovoluje viru pronikat do lidských buněk.
Výše uvedená skupina analyzovala rozmanité vzorky tohoto nového chřipkového viru, přičemž zjistila velmi znepokojující skutečnost. V některých případech se mění charakteristika (Ha) a to tak, že umožňuje podstatě efektivnější způsob invaze do lidských buněk. Podle Kawaoka byly podobné mutační charakteristiky zjištěné i u chřipkového viru „H5N1“ (ptačí chřipka), který zabijí v 60% případů. Na základě těchto zjištění je profesor přesvědčen o tom, že virus „H1N1L se nachází v akutním mutačním procesu.“

V podobném duchu hovoří i další nová zpráva z druhé strany světa.

„Brazilští vědci z bakteriologického institutu Adolfa Lutze v Sao Paulu u jednoho ze svých pacientů během porovnávací analýzy se vzorky viru prasečí chřipky „A(H1N1) odebrané z pacienta v Kalifornii identifikovali zcela novou variantu „H1N1“, která byla ve vědeckých kruzích označena jako „Sao Paulo/1454/H1N1“.

Informace uvedené v této reportáži naznačují existenci podstatně komplexnějšího řetězce příčin, na jehož konci je virus prasečí chřipky (a možná, kdo ví co všechno dalšího). Koho by napadlo, že geneticky upravená plodina se může stát trojským koněm pro takovou formu viru v našem organismu? A možná, že to i někoho napadlo… A možná, že ten někdo o této skutečnosti velmi dobře věděl, protože konal s plným vědomím a jasným záměrem……