TAJEMNÁ PRAHA - NOVÝ JERUZALÉM V ČECHÁCH (2)

A právě v této době, která proslula politickými boji i zradami a vraždami, začaly v Praze a jejím okolí a později v celých Čechách vznikat velmi podivné malé kostely s kruhovou základnou. Tyto objekty zvané rotundy byly postaveny podle návrhu mnohem starších pohanských prvků přítomných na energeticky silných místech. A tak se právě v této době díváme na úžasný jev – vědomý pokus kooptovat posvátnost krajiny a úžasných prastarých vědomostí do nově příchozího křesťanského vzoru.

Hned na počátku vlády Přemyslovců, aby ukázal sílu nového náboženství, postavil vévoda Bořivoj první křesťanskou Přemyslovskou kapli Panny Marie na posvátném pohanském kopci, na kterém v současné době stojí Pražský hrad. Tato kaple byla postavena na konci 9. století, přičemž byla zamýšlena jako mauzoleum rodu Přemyslovců.

Když byl vévoda Václav, postava budoucího sv. Václava na počátku 10. století, pohřben v nové rotundě sv. Víta, která byla postavena poblíž místa dřívější kaple. Tato rotunda ve své původní podobě existovala pouze 140 let a poté byla přestavěna v mnohem větším měřítku. K tomu došlo v roce 1060 a v podstatě se stala jádrem soudobého „Chrámu sv. Víta“.

Kolem tohoto centra křesťanské instituce začaly být postupně budovány další prvky. Na plošině Hradčan vyrostla bazilika sv. Jiří s klášterem, ale zmizely rotundy sv. Mořice a sv. Bartoloměje, naopak byla vybudována rotunda sv. Václava. Premonstrátský klášter byl posazen na vrchol sedla mezi Petřínem a Hradčany. Tato oblast byla nazývána „Hora Sion“. Benediktýni ho nazývali Břevnovský kopec a nedaleko něho směrem na západ k Šárce se rozkládala další starobylá osídlení.

Na levém břehu řeky postavili svůj klášter rytíři sv. Jana, kde také soustředili své velení. Faktem je, že mezi příchodem rytířů sv. Jana v polovině 12. století a příchodem templářů na počátku 13. století se v Čechách rozmohla vlna výstavby rotundových staveb včetně tří zbývajících rotund v Praze, a to sv. Martina na Vyšehradě, sv.