Tajemství základny v Dulce: Stvořili jsme podsvětí, které i ty nejhorší představy překračuje (7)

Walton Allan

Walton Allan

autor

24.11.2009 Tajné projekty

„Určité Moorovy výpovědi by mohly poukazovat na to, že je sám ve skutečnosti vládním agentem pracujícím pro MJ-12, a ne, že ho tito lidé klamou. Naopak by to potom byl on sám, kdo by udržoval ufology ve falešné naději, že pravda už je za dveřmi. Zvažte to sami.

  • 1) Moore rezolutně prohlašuje, že vládním agentem není, přestože když byl v minulosti vyšetřován Lee Graham (ufolog působící v jižní Kalifornii) Obrannou vyšetřovací službou (Defense Investigative Service) kvůli tomu, že měl u sebe tajné dokumenty, které získal právě od Moora, sám Moore vyšetřován vůbec nebyl.

  •  

  • 2) Moore trvá na tom, že údajná zohavování dobytka mezi lety 1973 a 1983 byla jen novinářskou kachnou, kterou měla na svědomí Linda Howe (autorka dokumentu „A Strange Harvest“ – Podivná sklizeň), aby se zviditelnila. Jakožto nejdůležitější element cituje Moore knihu „Mute Evidence“ (Tiché důkazy), která byla sponzorovaná vládou a vysvětluje zohavování dobytka tradičními metodami a způsoby, v nichž vůbec mimozemšťané nefigurují.

  •  

  • 3) Moore uvádí, že příručka Akademie letectva Spojených států, „Introductory Space Science,“ svazek 1, kapitola 13, nazvaná „Neidentifikovatelné létající předměty,“ která popisuje čtyři nejčastěji pozorované mimozemšťany (z nichž jedni jsou entity EBE) byla napsána podplukovníkem Edwardem R. Therkelsonem a majorem Donaldem B. Carpenterem. To prý byli pracovníci letectva, kteří nevěděli o čem mluví a pouze citovali „potřeštěné“ odkazy. Moore sám tvrdí, že kniha byla stažena z oběhu a tato kapitola z ní byla odstraněna.

Pokud měla vláda pocit, že jsou její členové nuceni uznat existenci mimozemšťanů na Zemi – pod tíhou takových důkazů jako byla říjnová a listopadová pozorování ve Wytheville ve státě Virginia, nebo nedávno vydaná kniha „Night Siege“ (obr. vlevo) autorů Hyneka, Imbrogna a Pratta (Ballantine Books, Random House, New York) – a pokud si k tomu přičtete existenci „Velké zrady“ a evidentně nepřátelské úmysly entit EBE, pak je celkem účelné a pochopitelné, že MJ-12 existenci EBE nepřizná, ale naopak ji bude tajit, stejně jako informace o zohavováních a únosech.

Pokud by Moore a MJ-12 skutečně byli nějak spřaženi, pak by bylo pro Moora výhodnější, kdyby s nimi táhl za jeden provaz. MJ-12 by pak mohla například říci… „tady je ještě nějaká další autentická dokumentace… ale pamatuje… o zohavováních a únosech ani slovo“. To by bylo pro Moora výhodné, protože by to podpořilo jeho teorii, že mimozemšťané existují, ale pravdu by se o nich nedozvěděl. Pokud by ale pro MJ-12 skutečně pracoval, šel by jim na ruku tak jako tak… existenci mimozemšťanů by přiznal, ale únosům a zohavováním by se vysmál jako hloupostem. Kdyby pracoval sám, nezávisle, možná by ani nevěděl o „Velké zradě“.

Pravdu nám odhalí až čas. Je možné, že Moore se do toho obuje a hned zkraje roku vypustí na veřejnost slíbený rozhovor natočený s oním armádním důstojníkem. Z pohledu MJ-12 by tak veřejnost dostala informace s tím, že jim vlastně nemusí věřit, protože Moore není tak spolehlivým zdrojem jako, řekněme, prezident Spojených států. Po několika měsících, kdy by veřejnost tyto informace zpracovávala a hovořilo se o nich, by se mohl objevit jiný, spolehlivější zdroj, který by prohlásil něco jako „ano, informace v tom rozhovoru byly pravdivé a zazněla v něm podložená fakta.“

Takovýto scénář by určitě trochu utlumil tu ránu, která by to pro veřejnost byla. Pokud ale Moore video nezveřejní do, řekněme, 1. února a přijde místo toho s něčím jako: „MJ-12 mě informovala, že zcela napevno plánují zveřejnit všechny informace v říjnu tohoto roku… Viděl jsem, jak to mají připravené, a byl jsem ujištěn, že přesně tak to proběhne, takže jsem se rozhodl posunout uveřejnění svých informací (videa) rovněž na říjen, abych MJ-12 nijak nekřížil plány…“ pak to bude mít ten efekt, že získá MJ-12 čas, a je to právě čas, co MJ-12 tak zoufale potřebuje.

Nyní se jistě ptáte, „Proč jsem o ničem z toho neslyšel?“ A od koho myslíte, že byste to slyšeli? Od Dana Rathera? Toma Brokawa? Sama Donaldsona? (pozn. američtí televizní hlasatelé, zprávaři). Špatně. Tito lidé zprávy pouze čtou, nehledají je. Stanice mají své zaměstnance, kteří volají na místa, kde se něco událo, a všechno po telefonu ověřují. Dan Rather se nesebere a nepojede do Wytheville ve Virginii, aby se tam pustil do vyšetřování čtyř tisíc hlášených pozorování UFO, ke kterým tam došlo jen během října a listopadu 1987.

Ať svou pověst riskuje někdo jiný, třeba Tom Brokaw. A ten? Ten by zase nejraději, aby dal svou pověst všanc Sam Donaldson. Povídám, že nikdo, vůbec nikdo nebude chtít riskovat svojí reputaci na něčem tak exotickém a fantastickém, jako jsou pozorování UFO – nezávisle na tom, že spousty lidí hlásilo, jak viděli třistametrové objekty, které je vytlačovaly ze silnice. V případě Wytheville novináře absolutně nezajímaly desítky dodávek s nápisem NASA na boku. A když se někdo zeptal, co tam dělají, dostal informaci, že NASA tam provádí výzkum počasí.

„A co na to naši vědci? zeptáte se. Co na to Carl Sagan, Isaac Asimov, A.C. Clarke? Nevěděli by ti, co za tím je? Pokud by to věděl Carl Sagan (obr. vpravo nahoře), dopouštěl by se tím obrovského podvodu vůči svému členství v Planetary Society, jejímž úkolem je i „hledat mimozemskou inteligenci“. Další šarádou, do které vláda Spojených států každoročně vráží miliony dolarů, je radioteleskop v Arecibu v Portoriku (obr. dole uprostřed), který obsluhuje Cornellova univerzita na čele hádejte s kým? – Carlem Saganem. Cornellova univerzita okázale pátrá po signálech z vesmíru, po znameních, že tam nahoře je ještě někdo jiný. Je k nevíře, že někdo tak relativně chytrý jako astronom Carl Sagan, může být tak neinformovaný.

(Poznámka: Navíc, pokud by nějaké důkazy o existenci mimozemského života skutečně našly, myslíte že by nám o tom SETI nebo nějaká jiná vládou sponzorovaná organizace řekla? Podívejme se pro ilustraci na některá prohlášení těch, kteří v těchto projektech figurují).

Následuje citace z článku Matta Spetalnicka pojmenovaného „Je tam venku někdo? NASA hledá skutečné mimozemšťany“ a uveřejněného v časopise Reuters 5. října 1992:

„Přinejmenším 70krát zachytili vědci radiové vlny, které vykazovaly známky komunikace vyslané bytostmi z jiných světů, ale nikdy nebyly potvrzeny, uvedl [Frank] Drake.“
V odkazu na dr. Otto Strovea, vypráví výzkumník John Spencer, jak tento astrofyzik asistoval Franku Drakeovi při zakládání projektu OZMA a při stanovování jeho zvláštního cíle: „…projekt započal fungovat tak, že se zaměřil na hvězdu Tau Ceti.“

Podle tehdejších zpráv došlo k tomu, že jakmile byl projekt spuštěn, začaly být zachytávány silné a evidentně inteligentní signály, ze kterých byli vědci celí pryč. Dr. Strove pak projekt znenadání ukončil s odůvodněním, že poslouchat zprávy přicházející z vesmíru nemá žádný rozumný smysl [The UFO Encyclopedia].

Čili tito lidé zevnitř si vezmou všechny naše tvrdě vydřené peníze z daní a financují jimi své projekty s radiovými vlnami, pokud ne rovnou podzemní základny a tajné vesmírné operace. Ale ať je proklet každý „obyčejný smrtelník“, který trvá na tom, že chce mít k produktům jejich „finančních investic“ přístup!

A co Isaac Asimov? Copak by jeden z nejznámějších sci-fi autorů všech dob již dávno neuhodl, že to, co se tady děje, je jedna velká zastírací kamufláž? Možná, ale pokud něco ví, mlčí. Možná se bojí toho, že Nadace a Říše se ukáže jako nepřesná.

A Arthur C. Clarke? Bez nadsázky ten vědecky a technicky nejpřesnější ze sci-fi autorů s těsnými vazbami na NASA – ten by přece jistě měl vědět, co se doopravdy děje. Ale znovu, pokud něco ví, zůstává němý. Ve své poslední vědecko-fantastické studii Clarke předpokládá, že kontakt s inteligentními mimozemšťany nenastane před koncem 20. století.

(Poznámka: Tento text vznikl ještě před tím, než se televizní pořady jako Sightings, Encounters, Unsolved Mysteries, Current Affair, Montel Williams, Strange Universe a další začaly do větší hloubky zabývat fenoménem UFO, únosy a tak dále – o seriálu Akta X nemluvě. – Branton)

Pokud nám tedy vláda neřekne pravdu a hlavní sdělovací prostředky tomu rovněž nebudou věnovat patřičnou pozornost, pak jaký je celkový obraz? Provedly EBE stovky tisíc (po světě možná celé milióny) únosů, vybudovaly nesčetné tajné podzemní základny (Groom Lake v Nevadě; Sunspot, Datil, Roswell a Pie Town v Novém Mexiku atd.) a nyní se chystají zpátky tam, odkud přišly, ať už je to kdekoliv? Nebo se máme podle těchto jejich masivních příprav domnívat, že teprve chystají něco ještě zásadnějšího? Či je to možnost nehorší a nejpravděpodobnější, totiž že invaze je skoro dokončena a všechno je ztraceno?

Dokonale naplánovaná invaze na Zemi kvůli jejím zdrojům a výhodám by nezačala hromadným přistáváním talířů nebo mimozemšťanů s paprskovými zbraněmi. Pečlivě připravená a vykonaná invaze civilizací, která je o tisíce let před tou druhou, by byla pravděpodobně vykonána tak,že by si jen hrstka lidí, řekněme tucet, uvědomila, co se vlastně děje. Žádný velký povyk, žádné velké haló. Nejlepší rada, kterou vám dám je tato: Až příště uvidíte létající talíř a budete na něj v posvátném úžasu zírat, jak vám předvádí svou technologickou vyspělost a úžasná barevná světla, na nic nečekejte a ZMIZTE odtamtud!

- 3. června 1988, Las Vegas, Nevada

[Následuje dodatek k textu výše, který byl připojen k novějším verzím prohlášení Johna Leara]:

Když byla v roce 1983 odhalena „Velká zrada“, MJ-12 (jíž můžeme nyní říkat PI-40) začala pracovat na zbrani nebo zařízení, které by dokázalo zastavit EBE, kteří už tehdy zcela zamořili naši společnost. Tento program byl financován pod hlavičkou SDI, jejíž činnost byla shodou okolností v téže době zahájena. Následující čtyři roky se jeho pracovníci v horečném úsilí pokoušeli zbraň vyvinout. V roce 1987 ale program skončil neúspěchem.

(Poznámka: Anglický ufolog Timothy Good tvrdil, že více než 22 britských vědců, kteří pracovali pro americký program SDI v rámci společnosti British Marconi a jiných vesmírných společností, záhadně zemřelo nebo „spáchalo sebevraždu“ během několika málo následujících let. Mohli mít něco společného s tímto „neúspěchem“ programu? Někdo měl očividně zájem na tom, aby byl projekt SDI/Star Wars sabotován. Také se objevují zprávy, že bylo zničeno několik našich „obranných satelitů“. – Branton)

Byl spuštěn nový program, který potrvá asi 2 roky. Do té doby je pro MJ-12 [PI-40] naprosto klíčové, aby se nikdo, včetně Senátu, Kongresu nebo obyvatel Spojených států (ani nikdo další) nedozvěděl o skutečných okolnostech obklopujících kamufláž s UFO a to, jakou naprostou katastrofou skončila.

-pokračování-

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly