Tajná organizace Vril

Ufo v Antarktidě

Tajná organizace VRIL - GESELLSHAFT

OBRÁZKY, KTERÉ NAJDETE NA NÁSLEDUJÍCÍCH STRÁNKÁCH, JSOU VÝSLEDKEM VELMI ROZSÁHLÉHO VÝZKUMU A MOHOU SE DOTKNOUT VELMI CHOULOSTIVÝCH OTÁZEK.
JEJICH CÍLEM JE PŘINÉST ODLIŠNÝ POHLED NA PŮVOD FENOMÉNU UFO. JE "MIMOZEMSKÉHO PŮVODU" NEBO JE JEHO PŮVOD JINÝ? PODLE MÉHO NÁZORU MOHOU OBĚ MOŽNOSTI EXISTOVAT ZÁROVEŇ.
KONEČNĚ, NABÍZÍ SE OTÁZKA, ZDA PROCES, KTERÝ ZAČAL V ROCE 1936, NEMÁ NĚJAKÉ SOUVISLOSTI S INCIDENTEM U ROSWELLU, OBLASTÍ AREA 51, MAJESTIC 12, MIB, ATD., ATD.



I. Tajná organizace VRIL - GESELLSHAFT
II. RFZ 2
III.UFO v Černém Lese (1936) a v Kdyni (1937)
IV.VRIL, RFZ a HANEBU
V. Základna v Antarktidě
VI. VRIL 7 a ANDROMEDA
VII. Bitva v Atlantiku se 128 ponorkami
VIII.Tajné dokumenty předané Doenitzem Spojeným Státům
IX. Richard BYRD a Antarktida
X. Závěry

ZDROJE: http://ovnis.esoterica.pt/princip/antarctida/prevenir.htm
http://www.volny.cz/l_kopecky

I.
Tajná organizace VRIL - GESELLSHAFT

Na konci První světové války, která probíhala v letech 1914 až 1918, byla podepsána Versailleská smlouva, která definovala hranice evropských států, mezi nimi Německa a Východního Pruska, a která zakazovala Německu vlastnit armádu. V té době začaly po celé zemi vznikat tajné organizace...

A tak náš příběh začíná roku 1919, kdy jistý Němec, jménem Kaspar Haushofer, založil tajnou organizaci (obdobu tajné společnosti THULE-GESELLSCHAFT - která působila na úrovni politicko-ekonomické) s názvem BRUDER DES LICHTS (Bratrstvo světla), jejíž jméno bylo ve stejném roce změněno na VRIL-GESELLSHAFT, jejímž hlavním cílem bylo určit vztah mezi pozorováními UFO, která byla ve střední a severní Evropě registrována již od středověku, a starými civilizacemi Mezopotámie.
Jakmile členové této tajné organizace dospěli k přesvědčení, že obyvatelé měst v této oblasti byli potomky mimozemšťanů (s původem v solárním systému Aldebaran, jehož obyvatelé začali kolonizovat vesmír před 500.000 lety, a do našeho slunečního systému dorazili před několika tisíci lety a usadili se v oblasti Mezopotámie, kde vytvořili "kastu nadřazených"), na konci roku 1919 společnost VRIL požádala slavné médium Marii Orsic o spolupráci a pomohla jí s výzkumem mimozemského života.
Podle dokumentů zabavených Spojenci v Berllíně v roce 1945 "médium přijímalo zprávy mimozemského původu", které obsahovaly instrukce, jak postavit létající stroj, aby mohli přiletět na "druhou stranu" s "božskou technologií".
O tři roky později organizace VRIL, s podporou dr. W. SCHUMANNA, učitele na technické univerzitě v Mnichově, začala stavět "létající stroj".
V létě roku 1922 se zdálo, že stroj byl už dokončen. Byl to objekt ve tvaru disku o průměru téměř 6 metrů s vysokou věží, která vytvářela elektromagnetické pole.
Neví se, jestli tento stroj fungoval, ale ví se, že byl později rozebrán.

Patent Junkers jednoho z létajících strojů z roku 1910

Na obrázcích nahoře vidíme idealizované konstrukce létajícího stroje společnosti Vril

Toto je fotografie malého prototypu zkonstruovaného v roce 1922 společností VRIL

II.
RFZ 2

V červnu 1934 byl VICTOR SCHAUBERGER pozván Hitlerem a dalšími členy společnosti VRIL, aby zde pracoval na vývoji létajícího stroje, který by byl schopen překonat hranice slunečního systému.
Přikládám pozornost tomu, co napsal TREVOR RAVENSCROFT v knize "The Spear of Destiny" ("Vytyčení cíle"), který byl o několik let později také poradcem prvního anglického ministerského předsedy Winstona Churchila, že "b?již po dvacet let byl Hitler žákem okultismu a mysticismu, pokoušejíc se dostat prostřednictvím drog do změněných stavů vědomíb?(sic)"; musíme brát v úvahu, že Hitler v oné tajné organizaci, vytvořil speciální "útvar" nazývaný SS "Černé slunce" ,ze kterého byli vysíláni tajní emisaři do Tibetu. Jejich hlavní náplní bylo seznámit se s technikami meditace na aplikování těchto meditací pro komunikaci s mimozemskými bytostmi. Tento fakt byl potvrzen v době, kdy sovětští vojáci vstoupili do Berlína, dne 25 dubna 1945, kde byla těla 6 mnichů z Tibetu nalezena v kruhu.
Po této malé odbočce se vraťme k Viktoru Schaubergerovi, který společně s doktorem Schamannem ukončil koncem roku 1934 konstrukci již zmíněného nového mechanismu, který měl formu disku, a byl nazván RFZ 2, jehož princip funkce byl stejný s tím, který již byl testován, ale tento byl ještě vylepšen. Použili motor VRIL (známý jako motor SSM-L, tj. Schumann SM b" Levitador), stroj o průměru 5 metrů, produkující magnetické pole, aby se stroj pohyboval snadněji, měníc barvu pokaždé, když se měnila jeho rychlost.

Obr. 5. Výkres jedné části RFZ 2

Obr. 6. Obrazky prototypů RFZ.

Ale tento létající stroj, s posádkou tvořenou vždy tou samou osobou, Lutherem Weitzem, se zdá být jen málo důvěryhodný, protože se během zkoušek nesčíslněkrát zřítil.

Obr. 7. RFZ při zkušebním letu.

U stroje RFZ 2 byly objeveny nedostatky v konstrukci. Na jeho základě byl vyvinut stroj VRIL - 1.

III.
UFO v Černém Lese v roce 1936 a v Gdyni roku 1937

V roce 1936 přistál na německém území Černého Lesa létající objekt bez identifikace posádky, nepozemského původu, který očividně jevil známky poškození. Při jeho přistání byly přítomny (záhadně) velké individuality VRILU; mezi jinými RUDOLF HESS (pravá ruka Hitlera), GOERING (velitel leteckých sil Německa), RUDOLF STEINER (také pravá ruka Hitlera a zakladatel Antroposofické společnosti) a HEINRICH HIMMLER (velitel SS).
Neví se jistě, co se tam událo, ale pravdou je, že od této doby zaznamenal výzkum anti-gravitačního létajícího stroje velký pokrok.
Následujícího roku, tedy v roce 1937, spadl do prostoru u Gdyně (nyní je to polské území) neidentifikovaný objekt kulovité formy. Je zajímavé, že místo zásahu bylo územím náležejícím rodině Evy Braunové, která se později vdala za Hitlera.
Následovně se na tomto místě rozložily speciální jednotky SS doprovázené různými německými vědci, mezi nimiž WEHRNER HEISENBERG a MAX VON LAUE, kteří se zapojili o několik let později, a skupina fyziků, kteří zkoumali jadernou energii během druhé světové války. Zbytky UFO byly (za přísných bezpečnostních podmínek) dopraveny na neznámé místo.

EVA BRAUNOVÁ

Mezi dokumenty SS, zabavenými Spojenci na konci druhé světové války a nyní přístupných, se našly důkazy, že mezi lety 1937 až 1938 Němci postavili nesmírné množství podzemních továren na výrobu "neznámých létajících strojů", můžeme je vidět na následujících obrázcích:

V roce 1938 organizace VRIL ještě zrychluje svůj výzkum pro výrobu antigravitačního létajícího stroje, nařizujíc německým lodím a mužům na palubách, aby se vylodili se zavazadly na jedné z částí teritoria Antarktidy a aby tam založili "vědeckou základnu", dožadujíce se pro Německo kousku teritoria, které bylo doposud kontrolováno Norskem.
IV.
VRIL, RFZ a HAUNEBU

Mezitím byly vypracovány různé projekty a později podle nich vyrobeny létající stroje, jejchž charakeristiky byly ohromující:
Například v srpnu roku 1939 RFZ při svém prvním letu v Antarktidě, v oblasti, kterou Němci pojmenovali NEU-SCHABENLAND, dosáhl rychlosti 4,500 kilometrů za hodinu, a o chvíli později 15,000 kilometrů za hodinu. Byl vybaven dvěma zbraněmi: černým laserem, známým jako "paprsky smrti" a palubním kanónem ráže 6 centimetrů;
O několik let později, HAUNEBU II, s 26 nebo 36 metry v průměru a s výškou asi 9 b" 11 výšky, který byl pokračováním předchozího modelu, dosahoval blízko povrchu Země maximální rychlosti 6,000 kilometrů za hodinu, s doletem 55 hodin a s kapacitou pro transport 20 osob;
HAUNEBU III, se svými 70 metry v průměru, létal rychlostí 7,000 kilometrů za hodinu, blízko povrchu Země mohl dosáhnout rychlosti až 40,000 kilometrů za hodinu a 24,000 metrů výšky a doletem 8 týdnů letu, byl schopen transportovat až 32 osob.
Konečně VRIL 7, který již uskutečnil svůj první let nad Baltickým mořem v zimě roku 1944, měl skoro 120 metrů v průměru, jak uvidíme o něco později.

Spojenci objevili různé projekty v archívech SS, když okupovali Berlín v roce 1945

V počátcích němečtí vědci chtěli aplikovat na tyto "létající stroje" obvyklé zbraně, instalovali tedy na ně kanony z tanků "Panzer".

Nicméně museli přestat s touto ideou dávat na tyto létající stroje obvyklé zbraně, protože lodě byly v letu velmi nestabilní, jestliže tam byly umístěny tyto zbraně.

Vývoj VRILU a HAUNEBU byl velmi rychlý, díky elementům
převzatým z Černého Lesa a Gdyně a konstrukce "prototypů" pokračovala.